Živý plot na hranici pozemku může být zdrojem sporů. Co dělat, když ho soused neuddržuje a zasahuje na vaši zahradu? Každý rok se těšíme, až se na jaře všechno zazelená. Co máme na vlastním pozemku, o to se musíme postarat a je to náš dobrovolný boj s přírodou. Jenže pak je tu třeba i zeleň od souseda, který na údržbu tak svědomitý není. „Míra přiměřená poměrům“ je velmi vágní termín a každý má svá vlastní měřítka. To, co je pro někoho zanedbatelné a nijak to neřeší, jiného může silně obtěžovat. Dokazovat, že soused zasahuje do vašich práv a podstatně omezuje využívání vašeho pozemku, bude v případě soudního sporu na vás. Jestliže vás „jenom“ rozčiluje sousedův neudržovaný živý plot, který kazí celkový dojem z vaší dokonale střižené anglické zahrady, oporu v liteře zákona nejspíš nenajdete.
Stříhání živého plotu je v sezóně náročné. První krok by vždy měl být pokus se rozumně domluvit. Zní to banálně, ale často na něj zapomínáme a předpokládáme, že jde o naschvál. Jenže soused si problém nemusí vůbec uvědomovat. Nebo sice o problému ví, ale tak nějak doufá, že se neozvete - dělá mrtvého brouka a zkouší, co všechno mu projde. Začněte tedy slušnou domluvou, pokud možno bez emocí.
Popište detailně problém, odkažte se na občanský zákoník a vyzvěte ho k nápravě v přiměřené lhůtě (např. 14-30 dní). U doporučeného dopisu může být problém, že sice máte důkaz, že jste sousedovi zprávu doručili, on však může teoreticky tvrdit, že v dopise byl jiný obsah. Proto je dobré např.
V některých případech se také můžete obrátit na obecní úřad. Obec pak může situaci prověřit a v odůvodněných případech vyzvat vlastníka k nápravě. Je ale potřeba počítat s tím, že ne každá situace spadá do pravomoci úřadu - běžné spory mezi sousedy (např.
Pokud se stále nic neděje, můžete problém řešit vy - ale s citem. Větve nebo části rostlin přesahující na váš pozemek můžete v takovém případě legálně sami odstranit (když soused nereaguje na výzvy). Musí to však být šetrný zásah a ve vhodnou dobu (např. mimo hlavní vegetační sezónu), aniž byste poškodili celý keř nebo strom. Plody z větví, které přesahují na váš pozemek, nesmíte otrhávat (vyjma případů, kdy jste již tyto větve uřezali kvůli jejich přerůstání na vaši zahradu).
Pokud všechny možnosti smírného řešení selhaly a jedná se o skutečně zásadní problém, nezbyde než obrátit se na právníka a podat žalobu. Je ale třeba počítat s tím, že soudní spor bude časově náročný, často s nejistým výsledkem, a vedle nervů vás bude stát také peníze. Dobré sousedské vztahy jsou důležité. Nejlepší je předvídavost - řadě problémů se dá předejít už rovnou při plánování zahrady.
Veřejnoprávní a soukromoprávní cesty řešení
Vše na hranici pozemku se v budoucnu může stát potenciálním problémem a tak bývá rozumné dodržovat dostatečný odstup a pořádně si rozmyslet, než něco v tomto pásu zasadíte. Mějte na paměti, že vegetace si žije vlastním životem a není tak snadné udržet ji v mezích, které si stanovíte. Živý plot má řadu výhod, ale nutnost neustálé údržby k nim bohužel nepatří. Bude skvělé, pokud si stejný přístup dokáže osvojit i soused. Ideální cesta je vzájemná ohleduplnost a otevřená komunikace podložená reálnými argumenty. Nakonec se vždy vyplatí hledat řešení, které je dlouhodobě udržitelné pro obě strany.
V zásadě lze popsanou situaci řešit dvěma způsoby: veřejnoprávní či soukromoprávní cestou. S ohledem na fakt, že o totožnosti škůdců se lze pouze dohadovat (jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá žádný přímý důkaz o tom, že živý plot byl poškozen právě sousedy), Vám doporučuji využít nejdříve veřejnoprávní variantu řešení.
1/ Veřejnoprávní varianta řešení: Ten, kdo Váš živý plot poškodil, se mohl dopustit trestného činu či přestupku. Dle § 228/1 trestního zákoníku se trestného činu poškození cizí věci dopustí ten, kdo: „… zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou …“ Za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Pro úplnost dodávám, že škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10.000,- Kč a nejvíce 49.999,- Kč (§ 138/1 písm. a) trestního zákoníku). Pakliže by byla škoda na Vašem živém plotě nižší než 10.000,- Kč, mohlo by dojít ke spáchání přestupku proti majetku. Dle § 8/1 písm. a) bodu 4. zákona o některých přestupcích se tohoto přestupku dopustí fyzická osoba tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 50.000,- Kč (§ 8/4 zákona o některých přestupcích). V této věci se proto můžete obrátit na Policii ČR či obecní policii s trestním oznámením, resp. s podnětem k zahájení přestupkového řízení.
2/ Soukromoprávní varianta řešení: Na sousedy můžete samozřejmě podat k soudu žalobu, jejímž prostřednictvím se budete domáhat nahrazení způsobené škody a toho, aby sousedé přestali rušit výkon Vašeho vlastnického práva. Úspěch tohoto kroku bude nicméně záviset na tom, zda se Vám podaří prokázat, že sousedé způsobili škodu na Vašem živém plotě. Pokud nemáte důkaz, bude obtížné uspět.
Právní předpisy zmiňované v odpovědi: zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; zákon č. 251/2016 Sb. Dotaz čtenářky: „Hezký den, bydlíme již 40 let ve vilové čtvrti na okraji Prahy. Náš soused si vypěstoval podél hranic svého pozemku živý plot z tújí vysoký více než 4 metry. Tento plot nám zastínil výhled a výrazně zastínil naši zahradu - ve stínu se přestaly dařit některé rostliny, přestaly plodit ovocné keře atd. Soused ale nechce plot ostříhat ani na výšku 3 metry a není přístupný žádnému kompromisu. Obrátili jsme se na Obecní úřad, ten nám však odpověděl, že mu tato stížnost nepřísluší. Můžete nám poradit, jaká jsou pravidla pro živé ploty a jak máme tuto záležitost řešit? Odpovídá Mgr. Občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, stanoví pro tyto situace jasně v § 1013 odst. 1, že vlastník pozemku se musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (tzv. 1017 občanského zákoníku pak uvádí, že pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí přípustná vzdálenost od společné hranice pozemku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Pokud s Vaším sousedem není rozumná řeč, můžete ho pochopitelně pohnat k soudu. Jedná se však o zdlouhavé a poměrně nákladné řešení. V úvahu by přicházela zápůrčí neboli negatorní žaloba, tedy žaloba o zdržení se protiprávního zasahování do vlastnického práva. Jako žalobce byste zde musela soudu prokázat své vlastnictví a dále to, že žalovaný Vás ve výkonu Vašeho práva neoprávněně ruší, tedy obtěžuje stíněním. Pokud byste dospěla k tomuto rozhodnutí, je více než vhodné kontaktovat právníka a obeznámit ho detailněji s Vaší situací. Chtěl bych zkusit trochu objasnit problematiku (živých) plotů z pohledu legislativy. Není to úplně jednoduché téma. Zákon říká něco, soused si může myslet něco jiného a přesné hranice konkrétní neshody může zhodnotit až soud. K soudu dobrovolně nechce asi nikdo. Potřeba stavebního povolení se u nás řídí vyhláškami a místními předpisy. Získání stavebního povolení na plot závisí na místních stavebních předpisech. Celková doba získání stavebního povolení na plot závisí na mnoha faktorech, jako jsou právě místní stavební předpisy, složitost projektu a počet žádostí, které stavební úřad musí zpracovat. Projektová dokumentace - jednoduchý výkres nebo plán, který ukazuje umístění plotu, jeho výškovou konfiguraci a popis materiálů, které budou použity. Další doklady a vyjádření - může být nutné doložit také odborná stanoviska nebo vyjádření od různých orgánů (např. Přesto, že budete mít plot, který stavební povolení nepotřebuje, pokud budete dělat zemní práce (například zakopávání sloupků), měli byste si zajistit plány místní infrastruktury a zajistit jejich ochranu. Stavební úřad je povinen informovat sousedy o podané žádosti o stavební povolení a poskytnout jim možnost se k ní vyjádřit. Zohlednění připomínek: Stavební úřad je povinen připomínky zohlednit při rozhodování o udělení stavebního povolení. Je důležité, aby sousedé své připomínky formulovali konkrétně a v souladu se zákonnými předpisy. Ploty do 2 metrů mezi domy, které nesousedí s chodníkem nebo komunikací, nemusí mít stavební povolení. Živý plot (stromy či keře) musí být vysazen minimálně 1,5 metru od hranice sousedního pozemku. Pokud strom bude vysoký více jak 3 metry, musí být vysazen minimálně 3 metry od hranice pozemku. Z praktického (ne právního) hlediska bych u sázení bambusu doporučil vzdálenost 100 cm od hranice pozemku. Bambus se rozroste (cca o 50 cm) a k tomu ještě potřebujete 50 cm, abyste za ním kvůli údržbě prošli s nůžkami na plot nebo sekačkou. Phyllostachys a. Tohle je otázka, kterou jako zahradníci i jako realizátoři výsadeb řešíme dnes a denně. Máme pro vás odpověď - jednoduchou i složitější. Kterou chcete dřív?
Na první pohled to může vypadat jednoduše, ale je to zákon a za výklad či rozluštění jeho slov se platí. Někdy hodně. (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Z praxe víme, že u ad (2) je výjimkou často i veřejný pozemek (komunikace, park apod.), kterému přesahy (v udržitelné míře) většinou nevadí. Zákon mluví o stromech, nemluví o keřích. Nevíme proč, zákon prostě nerozlišuje botanické kategorie, ale praktické dopady vegetace - její hmotu, růst a možné obtíže. V § 1017 je proto specifikuje nepřímo, údajem o výšce. Jak je to ve skutečnosti? Sami určitě vidíte, že zrovna toto se příliš často nedodržuje. Většina majitelů zahrad živý plot v nějaké formě používá - a benefit z toho mívají obě strany. Jenže jako lidé jsme každý jiný a nemusí být každému po chuti, že sousedův živý plot prorůstá až ke mně, z jakéhokoli důvodu. A jsem v právu, pokud požaduji, aby se to nedělo.
§ 1016 (1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. (2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Právě odstavec (3) je pro živé ploty zásadní. Říká totiž, že části jiných rostlin - typicky keřů a živých plotů - smí soused odstranit šetrným způsobem, a to bez nutnosti předchozí výzvy nebo posuzování míry obtíží. Pozor ale na slovo šetrně. To není prázdná fráze. Znamená to, že byste měli vědět, jak se daná dřevina řeže, kdy je k tomu vhodná doba a jaký zásah ještě snese. Nešetrným zásahem, který by rostlinu poškodil nebo zničil, byste se sami vystavili odpovědnosti. A co se plodů z přesahujících stromů týče, paradoxně je nesmíte otrhat se stromu, ale musíte umožnit sousedovi - majiteli stromu - vstup na váš pozemek je sklidit. Vy můžete sebrat jen to, co spadlo na zem = na váš pozemek.
Každá rostlina něco produkuje. Listí, plody, pyl, stín, vlhkost. A někdy i zvuk - např. přílišné šustění bambusového lesa, které vás v noci dohání k šílenství nebo silný a dlouhodobý pach z hromady hnoje, která v příměstské zástavbě opravdu nemá co dělat. To všechno jsou projevy vegetace, které se neptají, kde končí váš pozemek a kde začíná sousedův. Právě tyto situace řeší občanský zákoník pod pojmem imise. Nejde už o to, kde byla rostlina vysazena, ale jaký má dopad na okolí. Z hlediska zahrady vidíme v textu zřetelně stín, vlhkost a odpad - ve formě listí, jehličí či plodů.
Jak to chápat? Ne každé listí na sousedově trávníku je problém, a ne každý stín je automaticky nezákonný. Zákon pracuje se dvěma klíčovými pojmy: míra nepřiměřená místním poměrům a podstatné omezení obvyklého užívání pozemku. Jinak se proto bude posuzovat stín v husté vilové zástavbě se vzrostlými stromy a jinak na otevřeném pozemku, kde si někdo vysadil rychle rostoucí dřeviny těsně u hranice. Zákon zároveň vychází z toho, že zahradní prostory na obou stranách plotu jsou živou kulturou, která s sebou imise přirozeně nese. Neřeší se tedy jejich samotná existence, ale jejich míra. Dodržení zákonné vzdálenosti výsadby (3 metry respektive 1,5 m) ještě neznamená, že jsme navždy v suchu. I strom vysazený v souladu s § 1017 občanského zákoníku se může v budoucnu stát zdrojem nepřiměřených imisí - typicky dlouhodobého stínění, masivního opadu listí či plodů nebo omezení užívání sousedního pozemku. Soudní praxe potvrdila, že ani „správně“ vysazený strom není nedotknutelný. Například rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 12 C 282/2018 236, řešil spor o stínění způsobené vzrostlými douglaskami. Přestože stromy nebyly vysazeny v rozporu se zákonem, soud připustil zásah do jejich existence, protože jejich účinky podstatně omezily obvyklé užívání sousedního pozemku.
Sousedé se často domluví, že si vysadí stromy nebo živé ploty blíže k hranici pozemku, než stanoví zákon. Dokud se znají a mají stejnou představu o soužití, funguje to bez problémů. Zlom může nastat ve chvíli, kdy se jeden z pozemků prodá a objeví se nový vlastník, nebo do rodiny přijde nový člověk s novým názorem. Občanský zákoník sice připouští, že se sousedé mohou od zákonných vzdáleností odchýlit dohodou nebo místními zvyklostmi (§ 1017), ale běžná písemná či ústní dohoda zavazuje jen ty, kdo ji uzavřeli. Nový majitel pozemku jí vázán není a může se domáhat dodržení zákonných vzdáleností, i když předchozí vlastník s výsadbou souhlasil. Jiná situace nastává pouze tehdy, pokud je dohoda zřízena jako věcné břemeno (služebnost) a zapsána v katastru nemovitostí - pak „běží s pozemkem“ a musí ji respektovat i každý další vlastník.
Zahradničíte na pronajaté zahradě? Pokud užíváte pozemek nebo zahradu v nájmu, cokoli vysadíte, vztahuje se na to obecné pravidlo občanského zákoníku o součástech pozemku. Jakmile tedy strom, keř nebo jiná trvalá vegetace zakoření v půdě, stává se součástí pozemku a tím i majetkem jeho vlastníka, nikoli nájemce. Takže i když jste rostliny pořídili na vlastní náklady a vysadili je se souhlasem pronajímatele, při skončení nájmu si je nemůžete odvézt. Odstranění výsadby by bylo zásahem do cizí věci. Jiná situace nastává pouze tehdy, pokud je ve smlouvě výslovně ujednáno něco jiného - například že nájemce smí po skončení nájmu výsadbu odstranit, nebo že mu bude poskytnuta náhrada.
Zákon nám dává jasná pravidla i právo se bránit. Ale když zahradu vnímáme jako živý prostor a místo, kde spolu lidé dlouhodobě sousedí, doporučuji vždy raději začít komunikací dřív, než vznikne problém. Říct sousedovi, co máte v plánu vysadit a dát mu možnost na to reagovat, nebo naopak mu včas říct, že vám něco z jeho zahrady vadí, a dát mu možnost situaci řešit sám. Právo by nemělo být prvním nástrojem, ale tím posledním - aby fungovalo jako pojistka, ne jako zbraň.
