Když se řekne smrk, představíme si mohutný lesní strom. Ale pozor, smrky mohou být i zakrslé - záleží na tom, o který druh, respektive kultivar se jedná. Nejpřirozenější způsob rozmnožování smrků (a dřevin vůbec) představuje výsev semen, tedy generativní množení. Používá se u základních druhů, zatímco pro kultivary je vhodné upřednostnit roubování či řízkování - vegetativní množení. Pokud se chcete o výsev a následné pěstování vybraného druhu smrku pokusit poprvé, začněte pořízením kvalitního osiva a jeho stratifikací.
Stratifikace semena: O co přesně jde?
Jedná se o proces, kdy se v semenech procházejících obdobím chladu a mrazu odbourávají látky, jež brání jejich vyklíčení. Tím, že semena vystavíme chladu a vlhkku, sjednotíme působení růstových hormonů, takže semena vyklíčí hned prvním rokem, což v přírodě není obvyklé - v ní některá tzv. přeleží. Stratifikace semen se u různých druhů jehličnanů (ano, listnáčů též) svou délkou liší. V případě smrku se jedná o období jednoho měsíce.
A nyní prakticky - jak se do ní pustit?
Stratifikace v zahradě
Suchá semena nejprve namočte po dobu čtyřiadvaceti hodin nebo čerstvá rovnou promíchejte s asi třemi díly vlhkého ostrého písku a dejte do nádoby chráněné hustým pletivem, aby semínka nepřiletěly ptáci ani hlodavci. Nádobu zahrabejte v zahradě do záhonu a nechte pracovat přírodu. Stratifikaci venku je ideální udělat už před zimou, abyste měli jistotu, že semena budou venku v chladu minimálně měsíc, protože některé zimy jsou velmi teplé.
Stratifikace v lednici: Pokud nechcete nádoby umísťovat venku, zakryjte ji fólií a dejte do ledničky, kde zůstane až do jara. Nemáte-li v lednici volné místo, uložte nádobu do vlhkého sklepa. Písek je třeba udržovat mírně vlhký.
Výsev smrku krok za krokem
Po stratifikaci přijde v březnu výsev. Vyčištěnou nádobu vyplňte sterilizovanou směsí rašeliny, dobře vyzrálého kompostu a ostrého písku v poměru 2 : 1 : 1. Semena rozložte s dostatečnými rozestupy na substrát a zasypte pískem ve vrstvě, která odpovídá dvoj až trojnásobku průměru semen.
Tip redakce: Pokud vyséváte jen několik semen, dejte každé do samostatného květináčku, semenáčky pak budou mít více prostoru. Výsevní nádoby umístěte do pařeniště či skleníku a substrát udržujte mírně vlhký a přistíněný. Pařeniště je důležité větrat! Teplota vzduchu by měla být mezi deseti až třiceti stupni Celsia. Po dvou týdnech přihnojte slabými roztoky dusíku, koncem června je začněte otužovat. V srpnu už budou semenáčky zvyklé na venkovní teploty. V této době budou potřebovat fosfor a draslík, dusík v hnojení naopak vysaďte.
Přes zimu ještě nechte semenáčky ve výsadbových nádobách. Sazeničky už jsou přivyklé na běžné teploty, stačí nádobky zahrábnout do země, aby v nich rostlinky nenamrzly. Na začátku dalšího jara, ještě před rašením, sazeničky školkujte: vyzvedněte ze substrátu, zkraťte jejich kořenový systém a vysaďte na zvolené místo. Pokud ale chcete vypěstovat větší sazenice, zasaďte je zpátky do půdy na záhon ve větším sponu, aby měly více místa.
Dělá se to hlavně v případě, když jich je víc a plánujete výsadbu do míst, kde by malé sazenice zahlušila tráva, ožrala zvířata, omylem byste je mohli posekat apod. Když jsou pohromadě na chráněném místě, je větší šance, že bez úhony ještě přirostou. Smrk v květináči: Vypěstujte si svůj vánoční stromek.
Nejznámější druhy smrku a jak si vybrat
Než se pustíte do množení, vyberte si vhodný druh. Smrk ztepilý (Picea abies) dorůstá až 40-60 metrů, má kuželovitou korunu a tmavě zelené jehlice. Smrk pichlavý (Picea pungens) je známý modrou až stříbřitě modrou barvou jehlic a hustou korunami. Smrk omorika (Picea omorika) má štíhlý kuželovitý tvar a výrazné bílé pruhy na spodní straně jehlic. Dále jsou zde další druhy, které se hodí do různých stanovišť a designů zahrad.
Smrk ztepilý má skvělou odolnost vůči chudým půdám a zimním podmínkám, ale vyžaduje vhodné podmínky - netrpí dobře suchými či vzdušně znečištěnými lokalitami. Smrk omorika je ceněnou solitérou díky odolnosti vůči vývratům a suchým půdám. Smrk východní (Picea orientalis) je atraktivní solitéra pro parkové výsadby a může dorůst až do 30 m. Všechny tyto druhy se hodí i pro vegetativní množení pomocí řízků či roubování, které zachovává specifické vlastnosti kultivarů.
Řízkování jako způsob vegetativního množení
Řízkování je ideální pro okrasné jehličnany a zachování konkrétních vlastností kultivarů. Z „žíbra“ matečné rostliny vyrůstají identičtí jedinci. Řízky odebíráme z čtyř až sedmiletých stromků, měly by být tvrdé, ale ne zcela dřevnaté. U některých druhů je vhodné bázi ponechat zčásti zelenou. Spodní část řízku můžeme zbavit kůry pro rychlejší zakořenění.
Řízky zapíchneme do lehkého, vzdušného substrátu (např. perlit, kokosová drť, hrubý písek, drcená kůra jehličnanů a rašelina). Zpočátku je třeba udržovat stálou mírnou vlhkost a překrýt nádobu fólií či umístit do skleníku/pařeniště pro stálou vzdušnou vlhkost. Odběr řízků probíhá nejlépe během srpna a podzimu; pro některé druhy je i léto vhodné. Kořenění lze urychlit spodním vyhříváním substrátu na 20 °C.
Postup při řízkování a vhodný výběr řízků pro jednotlivé druhy je popsán v detailu: některé jehličnany dávají přednost čtyř- až sedmiletým řízkům, jiné polovyzrálým z modřínů, cypřišů a jalovců. Při odebírání řízků buďte opatrní, aby řízek nezašel do strany - terminální výhonek bývá nejlepší zdroj řízku. Řízky je možné zapíchnout i přímo na venkovní záhony, některé úspěšné případy ukazují svou vitalitu až na jaře.
Další tipy pro úspěšné množení a péči
- U jehličnanů je důležité vybírat řízky ze stromů starých od čtyř do sedmi let; u tisu jsou vhodné zelené, u modřínů a jalovců polovyzrálé řízky; u zeravů a cypřišů lze použít letní zelené řízky.
- Řízky musí být zajištěny proti vyschnutí; používá se stimulátor zakořenění nebo práškové alternativy, například z dřevěného uhlí.
- Substrát by měl být lehký a vzdušný; pro jehličnany vhodný speciální substrát pro jehličnany.
- Po zakořenění sazenice vysaďte na vhodné stanoviště, případně zasaďte do většího prostoru, aby měly dostatek místa pro růst.
- Péče po výsadbě zahrnuje pravidelnou zálivku, ochranu proti škůdcům a chorobám a kontrolu stavu rostlin.
Rozmnožování smrku v květináči
Pěstování smrku v květináči je možné a umožní vám mít stromek na balkoně, terase či uvnitř. Při výběru druhu, velikosti květináče a vhodné půdy dodržujte zásady odvodnění a mírně kyselé pH. Smrk v květináči vyžaduje pravidelné hnojení a dostatek vody, ale pozor na přemokření. Asi jednou za dva až tři roky je vhodné přesadit strom do větší nádoby.
V zimě je vhodné květináč chránit před mrazem. Samotný proces zkrácení vzrostlého smrku lze provádět jen s opatrností; po zkrácení stromu je důležité pečovat o jeho zdraví a tvar. Vhodné je konzultovat postup s arboristou a plánovat tvar a velikost, kterou chcete dosáhnout, nejlépe na konci zimy nebo na začátku jara.
Odběr řízků a rizika změn tvaru
Některé kultivary mohou ztratit charakteristický tvar, pokud řízek pochází z jiné části matečné rostliny. Proto je důležité vybírat řízky pečlivě z terminálního výhonu a zvažovat, zda je vhodné pro konkrétní kultivar provádět roubování či řízkování. U některých kultivarů se může objevit změna tvaru, pokud řízek pochází z jiné části matečné rostliny.
Řízkování smrků a dalších jehličnanů je součástí lesnického klonového hospodářství a má význam pro záchranu a reprodukci genotypů s vysokou šlechtitelskou hodnotou. Při správně zvoleném postupu lze dosáhnout vysoké úspěšnosti reprodukce starších donorových jedinců a založit dlouhodobé ověřovací plochy s řízkovanci rezistentních forem.
Další poznámky a doplňující zajímavosti
Jehličnany poskytují soukromí a útočiště pro ptáky, vytvářejí zimní potravu pro zvěř a jejich jehličí zůstává na stromě po celý rok. Smrky bývají často využívány jako vánoční stromky, a proto mají významné místo v kulturách i krajině. Pokud plánujete zahradu s přírodní atmosférou, je vhodné mít v ní zhruba třetinu až méně jehličnanů a vytvářet tak esteticky vyváženou kompozici.
