Sníh za okny přímo vybízí k pořádnému dobrodružství. Co takhle vyměnit sáňkování za stavbu skutečného iglú? Je to jednodušší, než si myslíte, a nepotřebujete k tomu víc než pár šikovných rukou a chuť se bavit. Ukážeme vám, jak na to, abyste za odpoledne vytvořili dokonalé iglú. Stavba iglú je perfektní rodinná aktivita, do které se mohou zapojit i ti nejmenší. Postavit je však zvládne i jeden dospělý člověk; není to tak těžké, jak by se mohlo zdát. Potřebujete pouze hrablo, lopatu, hranatý kbelík a prkénko ke zpevnění vchodu. Pak už není problém pustit se podle našeho návodu do stavby snů každého dítěte i nejednoho rodiče.
1. Připravte si vhodné místo
Čím začít? Stejně jako když se staví dům: Najděte si vhodný prostor, ideálně kruhového tvaru, a vyznačte si rozměry iglú. Nejlépe uděláte, když před stavbou sníh na zvoleném místě pořádně ušlapete. Do toho klidně zapojte i nejmenší členy rodiny, bude je to bavit. Pak nejlépe pomocí hrabla nahrňte k místu, kde budete iglú stavět, co nejvíce sněhu.
2. Vyrobte si stavební materiál a pusťte se do skládání
Vezměte si nejlépe hranatý kbelík a lopatu na sníh. Tou sníh nandejte do kbelíku, udusejte a poté vyklopte. Postupně tak získáte kvádry, které vyskládáte téměř do kruhu (nezapomeňte hned na začátku nechat volný prostor pro vchod), čímž vytvoříte základ stavby. Při tvorbě dalších řad dbejte na to, aby se spoje vždy překrývaly. Také je dobré spoje vždy po položení uhladit, zvýšíte tím jejich pevnost. Vašim malým pomocníkům můžete na práci se sněhem pořídit dětskou lopatku, která je navržena přímo pro ně.
3. Nezapomeňte na vchod
Dejte pozor, abyste se během netradiční zábavy do práce nezabrali tak, že nakonec objevíte, že vaše nové sněhové obydlí je sice na perfektním místě a dokonale postavené, bohužel se ale nedostanete dovnitř! Každé iglú totiž potřebuje vchod. Ten zastřešíte až zhruba ve čtvrté řadě kvádrů. Jako výztuhu doporučujeme prkénko o délce 70 cm, ale záleží na tom, jak velké iglú se chystáte postavit a jak vysocí lidé ho budou užívat.
4. Nakonec ledový dům zastřešte
Až bude mít iglú dostatečně vysoké stěny, přichází na řadu střecha. Přibližně od páté řady začněte naklánět kostky výrazně směrem dovnitř. Na každou další řadu tak bude sněhových kvádrů do kruhu potřeba stále méně a méně. Zkuste si pro inspiraci představit třeba tvar kulichu. Posledním kvádrem se vám celé iglú propojí a tím vznikne pěkná střecha. Nakonec můžete ještě celou stavbu zpevnit tak, že povrch zvenku i zevnitř uhladíte sněhem. A i když vaše iglú nebude napoprvé nejpodařenější, nenechte se odradit, uvidíte, že příště to bude lepší. Protože sníh dobře izoluje interiér od vnějšího chladu, může vnitřní teplota iglú dosahovat i několika stupňů Celsia nad nulou. Důležitými prvky jsou také oblé hrany stavby, které jen minimálně odporují větru, a umístění vchodu pod úrovní podlahy, což zabraňuje pronikání studeného vzduchu. Ohřívání vzduchu napomáhá ještě tělesná teplota lidí, kteří jsou uvnitř stavby.
Letos poprvé zkouším pěstovat rajčata. Chtěla bych konzultovat dosavadní a plánovaný postup. Zakoupené sazenice jsem zasadila do pevných igelitových sáčků o něco menších než běžné sáčky na rohlíky. Sáčky jsem proděravěla kvůli zalévání. Zemina - smíchaná z loňských truhlíků + kompost + hrstička rohoviny. Zatím je to celé přenosné. Po zmrzlých a po mírném prokořenění chci v sáčcích udělat velké otvory a celé to zasadit do dalších pevných igelitů a už umístit nastálo ven. Jak velké by ty další igelity měly být? Uvažuji o starších reklamních nákupních taškách ze supermarketů (v odlehlém koutě u plotu bych tak měla malý reklamní koutek). Naplnit ty tašky celé? Nebo jen do poloviny? Zemina - už jen kompost. Další hnojení - jaké? Nechci žádnou chemii. Zaštipování - něco málo vím, případně se zase zeptám. Máme-li samozavlažovací truhlík vystaven případnému dešti (okenní parapet či jiné nekryté místo) je důležité, aby byl opatřen otvorem pro odtok přebytečné zálivky. Vytrvalý přísun dešťové vody způsobí zaplavení substrátu a pokud truhlík přebytečné vody nezbavíme vlastnoručním odlitím, hrozí, že kořenový systém začne uhnívat. Některé typy truhlíku jsou již opatřeny přepady pro odvod přebytečné zálivky a u typů které je nemají si snadno poradíme sami. Před naplněním truhlíku substrátem umístíme do rohu plastové mantinely (výřezy) viz. obr. c), jenž jsou součástí balení a slouží jako šachta k doplňování vody do spodní části truhlíku. U truhlíku s dvojitým dnem nesmíme zapomenout, že substrát (zeminu) musíme také napěchovat do perforovaných kuželů umístěných na tomto dně. Tip: Do výše zmíněných kuželů můžete nasypat nejprve drenáž v podobě drobných kamínků (keramzit, štěrk, písek) a až po té navrstvit zeminu. Může se totiž stát, že necháme zásobník delší čas bez vody a zemina v truhlíku rychle vyschne, ale kamínky nebo drcený keramzit dokáží vlhkost u kořenového systému udržet o něco déle.
V podzimním a zimním období nevyžadují rostliny velkou zálivku, proto zalévejte jen mírně a v bezmrazém čase! Plastový samozavlažovací truhlík v dřevěném obalu přináší spoustu výhod a zvýší estetickou hodnotu daného místa. Truhlíky se závlahovým systémem jsou vynikající pro pěstování květin vyžadující více vláhy, ale jsou rostliny, které spodní vlhkost moc dobře nesnáší a v samozavlažovacím truhlíku by příliš neprospívaly. Pokud si při nákupu sazenic do truhlíku nebudeme jisti jaké prostředí k růstu vyžadují, nechejme si raději poradit zahradníkem (prodejcem).
Skleníky a živé ploty
Spousta lidí si takový „luxus“ nemůže dovolit, ale pokud máte zahrádku, určitě si pořiďte skleník! Již nyní, v průběhu února, můžete začít s výsevem. Jak vybrat skleník a jakou zeleninu zvolit? Rajčata, okurky i saláty. Zeleninu ve skleníku lze pěstovat dvěma způsoby. Buď přímo ze semen, což je ale možné pouze u některých druhů zeleniny, nebo ze sazeniček. Ty si můžete buď koupit, nebo ještě dříve než se začnou prodávat, sami předpěstovat doma za oknem. Ilustrační obrázek. Tip odborníka: Rozhodnete-li se pro vlastní předpěstování a máte k dispozici starší semena, není nutné je hned vyhazovat. Proveďte nejprve test klíčivosti, a to například tak, že na talířek s vlhkým ubrouskem dáte určité množství semen, vše zabalíte do igelitu a několik dní počkáte. Pokud vám vyklíčí alespoň 80 % semen, lze semena použít, radí Otto Bezděk z olomouckého OBI marketu.
Jakou zeleninu lze ve skleníku pěstovat? Vhodné jsou téměř všechny druhy. Postup při pěstování zeleniny je totiž stejný, jako při pěstování ve volném záhonu. Skleník ale poskytuje několik výhod. Nejen, že si na zelenině budete moci dříve pochutnat, ale vaše úroda bude také lépe chráněna, například před větrem, kroupami, ale hlavně před výkyvy tepla. Výhodou skleníku navíc je, že v něm lze pěstovat i exotičtější druhy ovoce či zeleniny, které byste jinak na české zahrádce vypěstovali jen stěží.
A kdy je ideální čas pro jarní výsadbu? Začít lze již v únoru. To můžete do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Pokud stihnete tento brzký výsev, na vlastní zeleninu se můžete těšit již koncem jara. Zelenina ve skleníku se dá vycházet dvěma způsoby: buď ze semen, nebo ze sazenic. Rajčata a papriky se obvykle předpěstovávají, aby se urychlil jejich vývoj. Pokud uvažujete o tom, jak provést výsadbu ve skleníku, aby se do něj vše vešlo, buďte úsporní. Mezi rajčata a papriky můžete zasadit salát nebo ředkvičky, což šetří místo a urychluje sklizeň.
Při výsevu se řiďte pravidlem, že čím jsou rostliny větší a vyšší, tím větší rozestupy mezi sebou potřebují. Vysévejte semena do řádků tak, že každý další řádek posuňte vždy o půl sponu (tj. rozestup mezi dvěma semeny), rostliny tak tvoří trojúhelník a mají víc prostoru. Tento způsob výsadby se nazývá trojspon. Řiďte se i pravidlem, že čím je semeno větší, tím hlouběji ho zasadit, většina semen se seje do hloubky 1-2 cm. Pro okurky je doporučeno 40 cm mezi rostlinami.
Skleník by měl být orientován jih-sever s vhodným natočením ke světovým stranám. Pokud máte skleník, na co si dát pozor? Důležité je místo a konstrukce. Při výběru skleníku zvažte nejen konstrukci, ale i umístění a natočení ke světovým stranám. Pokud skleník ještě nemáte, poraďte se s odborníky a nechte si poradit při výběru. Obecně platí: větší je lepší a výška vyžaduje pohodlí při práci. Skleníky lze pořídit v různých velikostech a z různých materiálů.
Umělý živý plot je zajímavou alternativou k živým rostlinám. Neopadá, není potřeba zalévat a je zelený celý rok. Jak si s ním tedy zastínit pozemek? Výhody umělého živého plotu: nepotřebuje zalévání ani stříhání dorůstajících větví, v drátovém výpletu je dostatečně hustě připevněná spletená páska imitující jehličnan - plot je téměř neprůhledný, hodí se kolem zahrady, balkonu a je oboustranný. Instaluje se jednoduše stahovacími páskami nebo vázacím drátem. Je odolný vůči výkyvům počasí. Jak umělý živý plot nainstalovat: konstrukce je drátěný výplet s dvoubarevnými páskami imitujícími jehličí, upevnění na podklad, kontrola roviny a vzdálenosti kotvení 25-30 cm. Při instalaci hrozí nárazový vítr, proto volte návětrnou stranu a nezapomeňte dodržet odstup od zdrojů tepla a neinstalujte plot při mrazu.
Pokud plánujete živý plot, je vhodné připravit půdu správně: vykopat 50 cm hluboký a 35-40 cm široký příkop, do kterého se zapracuje kompost a půda. Sazenice by měly mít správné rozestupy, kořeny před výsadbou namočte do vody, a po výsadbě půdu důkladně uduste. Živý plot vyžaduje pravidelné hnojení a prosvětlovací řez, aby mladé výhony měly prostor. Rozhodněte se, zda zvolíte netvarovaný nebo tvarovaný plot a jak často budete provádět řezy, přičemž spodní část bývá 10 cm širší než horní.
Další poznámky k jílovité půdě: jílovitá půda se během let sesedá a vyžaduje pečlivé plánování a důkladnou úpravu. Představte si terén a připravte půdu tak, aby nedošlo k ostrůčkům a výškovým nerovnostem. Pro usnadnění práce se vyplatí půjčit vibrační válec a před samotnými výsadbami udusat povrch. Po zahrnutí zeminou a zarovnání lze položit povrch mulčovací kůrou, která udržuje vláhu. Příprava půdy vyžaduje trpělivost a pečlivost, ale výsledkem je zdravější trávník a rostliny.
- Připravte si vhodné místo a výškové rozměry iglú.
- Postavte kvádrové vrstvy s překrýváním spojů a uhlazováním.
- Vyřešte vchod a jeho výztuhu.
- Zajistěte střešní konstrukci a zpevnění povrchu.
- Rozvíjejte pěstební projekty ve skleníku a s živým plotem.
