Zhotovenie záhradného jazierka nie je také ľahké ako sa môže zdať. Aj menšie jazierko si vyžadu presné plánovanie. V prvom rade je potrebné mať predstavu o celkovom rozpočte stavby.
Jezírko lze vybudovat prakticky skoro na každém místě ve Vaší zahradě. Nemělo by být umístěné pod většími stromy. Ideální je však místo, na kterém se během dne střídá stín (3-5 hod.) se slunečním zářením.
Tvar jezírka znázorněte na místě jeho budoucí výstavby pomocí hadice nebo písku. Na jezírko se pak podívejte z domu nebo terasy a v případě potřeby proveďte konečné úpravy. Tvar a velikost určují celkovou spotřebu fólie.
Po odkopání první vrstvy naplánujeme tvar další vrstvy, nesmíme zapomenout, že na vzniklé schody budeme ukládat koše s rostlinami, proto musí být dost široké. Nevytvářejte mnoho “hluchých“ mělčin, aby se tam netvořily řasy.
Hloubka jezírka by měla být minimálně 1,3 m, aby v něm bez větší újmy přezimovali i koi kapři.
Výkop dokonale vyčistíme od kamenů, kořenů a jiných ostrých úlomků.
Okraje musíme zabezpečit před klesáním. Nejjistějším způsobem je zatlučení dřevěných kolíků a následné upevnění závlahové hadice hřebíkem nebo šroubem do dřeva. Velmi důležité je stanovit si budoucí maximální hladinu vody v jezírku. Pak musíme zkontrolovat, zda jsou břehy jezírka v rovině a případně je upravit.
Podkladová geotextilie je velmi důležitá. Výrazně zvyšuje mechanickou odolnost fólie proti proražení. V žádném případě však nepoužívejte karton nebo noviny. Papír rychle shnije a fólie tak zůstane nechráněná.
Geotextilií vyložíme celý výkop.
Fólii natahujeme ze středu k okrajům jezírka. Pro uložení fólie je nejlepší jarní počasí. V zimě je fólie křehká a může se snadno poškodit. Jelikož je fólie dost těžká, dbejte na to, abyste měli při ukládání fólie dostatek pomocníků. Fólii jemně odrolujte směrem do středu jezírka a pak “otevírejte“ jednotlivé šířky. Dávejte pozor, abyste nepoškodili vybudované plošiny.
Na fólii napustíme první vodu, aby se vyrovnala.
Na zakrytí břehů použijeme kamínkovou fólii nebo břehy vyložíme kamenivem. Kamínkovou fólii ukládáme v pásech vedle sebe a vrchní část lepíme na PVC fólii.
Pozor na okraje jezírka, aby voda neunikala kapilárně. Nepodceňujte proto ukotvení fólie na břehu. Ujistěte se, že máte dostatečnou délku fólie na přehybu (alespoň 50 cm).
Mělčí zóny můžeme vysypat vymývaným kamenivem. Doporučujeme vyložit břehy frakcí 10 - 15 cm, usnadňuje to údržbu.
Filtrační systém složíme podle návodu k použití. Obsahuje průtokový filtr, skimmer, filtrační čerpadlo, UV lampu a sací koš. Komponenty filtračního systému spojte se spirálovou jezírkovou hadicí.
Po napuštění necháme vodu několik dní odstát, aby se okysličila (studniční) nebo zbavila chlóru (vodovodní).
Filtraci se snažíme zamaskovat za keř nebo ji obložíme vyššími kameny. Součástí zdravého zahradního jezírka jsou vodní rostliny.
Na naší stránce najdete vše potřebné na stavbu jezírka (jezírková fólie, technologie od mnoha výrobců, vodní rostliny, ryby importované přímo z Japonska). Kontaktujte nás a využijte naše zkušenosti při budování jezírek. Naceníme Vám vše potřebné na stavbu jezírka a pomůžeme vybrat různé alternativy produktů za garantované nejnižší ceny! Navštivte náš specializovaný jezírkový eshop s dopravou produktů přímo k Vám domů.
Po vybudování našeho koupacího jezírka nám odpadla spousta práce. Jednou za rok po zamrznutí posekáme uschlá stébla nad ledem. To na ploše 100m2 nezabere i s odnesením materiálu víc než hodinu. Další každoroční údržba spočívá v odsátí kalu ze dna jezírka hadicí o průměru kolem 7 cm, samospádem bez čerpadla. Živočichové kteří si užijí tento tobogán pak mají možnost se vrátit. Co je fascinující, je navýšení pestrosti (biodiverzity) prostoru. Ptáci, hmyz, obojživelníci, atd.
Vadou na kráse bylo ale použití jezírkové fólie, která separuje vodní masu od okolní půdy a proto jezírko nepůsobí jako přirozená akumulace vláhy pro širší okolí. Fólie se navíc musí maskovat a složitě chránit před protržením a i tak je to s trvanlivostí a možností budoucí likvidace veliký otazník. Ne vždy to jde, ale pokud to je jen trochu možné, je lepší se fólii vyhnout.
Pokud podloží není dostatečně jílovité, ale je k dispozici stálý přítok vody, použijeme metodu Seppa Holzera, která spočívá v čeření zalitého dna lžící bagru. Jílové částečky se vyplavují a ucpávají póry. Písek a kameny zůstávají při povrchu dna. Pokud máme dostatek jílu v podloží, jako tomu je v našem případě, zvolíme metodu utěsňování dna jílem.
Aby jezírko fungovalo, je třeba dodržet jisté zásady. Spád vnitřních břehů jezírka by neměl být strmější než 2:1 (vodorovně : svisle). Šířka vršku (vodorovné části) hráze by měla být alespoň tolik, kolik je její výška. Přepad skrz hráz do nižších poloh je třeba řešit zpevněným materiálem - roura, žlab. Těsnící vrstva kvalitního jílu by měla být minimálně 40 cm, zhutněná alespoň na 90% maximální hustoty. Pro stabilitu ekosystému doporučuji hloubku minimálně 2 m.
Z toho nám vyplývá, že jezírko by mělo při kruhovém půdorysu mít poloměr maximální hladiny minimálně 5 m (1 m hlubina + 4 m břeh pod vodou + 0,6 m břeh nad vodou). O čištění vody se starají aerobní baktérie, které jsou navázané na kořeny vodních rostlin. Do čistící zóny se používá kačík o frakci kolem 20 mm, minimálně 20 cm vysoké. Velikost čistící zóny se odvíjí od plochy hladiny a doporučuje se 30 až 60 % z plochy hladiny. Při nucené cirkulaci vody stačí 30 %, při přirozené raději přes 50 %.
Jako první krok bychom měli zachránit ornici z místa stavby a dbát na to, aby bagr neznehodnotil tuto cennou vrstvu. Vrchní půda je plná života a pro mnoho organismů je jejich skrývka smrtí. Horší je, když je moc mokrý, a pak se musí drenáž vyřešit. Těsnost jezírka je klíčová, a proto se využívá jíl, který mění svůj objem podle vlhkosti. Ideální vlhkost je taková, při které je jíl tvárný, ale ne lepivý.
Jestliže je podloží převážně jílovité, vyhloubíme díru a bagr koly ji udusá. Hluboká vrstva jílu u dna by měla být minimálně 40 cm. Těsnění dna se provádí tak, že jíl se rozhrne po dně kolem 25 cm a důkladně rozjezdí koly, aby vznikla vrstvička cca 15 cm. Tento proces opakujeme, dokud není dosaženo požadované tloušťky. Před tím je důležité mít správnou vlhkost jílu. Pokud je příliš suchý, postříkáme jej vodou několik hodin předem.
Poté zaměřujeme výšku hladiny a vybudování hráze. U výšky hladiny a rozvržení hráze je potřeba zohlednit odtokové prvky a drenáže. Budoucí výšku hladiny je vhodné označit na pevném objektu a zakreslit si plán v nákresu. Dřevěnými kolíky vytyčujeme hraniční body a díky nivelačnímu přístroji určujeme výšku hladiny. Důležité je zachovat rovnováhu mezi náklady, prací a funkcí jezírka.
Pokud je to možné, vyhněte se fólii a použijte jílové utěsnění dna, zvláště pokud máte dostatek jílu v podloží a stálý přítok vody. Metoda Seppa Holzera se ukázala jako účinná v přírodních jezírkách, která spoléhají na přírodní oběh vody a biofiltrace. Když plánujete velké projekty, je vhodné konzultovat s odborníky a přečíst si knihu Poušť, nebo ráj od Seppa Holzera pro inspiraci a praktické poznámky.
Na závěr: i menší jílové jezírko může zásadně obohatit lokalitu; zvyšuje biodiverzitu, podílí se na mikroklimatu a nabízí možnost rekreace. Pokud zvládnete implementaci podle popisu, zvládnete to i vy. Samozřejmě u větších projektů je dobré vše konzultovat s odborníky a sledovat doporučení autorů.