Jiří Čermák zasvětil celý svůj život zahradnictví. Tuto ušlechtilou profesi započal za první republiky jeho otec a od té doby se v rodině předává z generace na generaci. Tradici neutnul ani komunistický režim, který rodinu připravil v 50. letech o zahradnictví a samotného Jiřího Čermáka málem o vzdělání. Po ukončení povinné školní docházky v roce 1952 měl pamětník jedinou možnost - zahradnické učiliště v Lomnici nad Popelkou, a poté studium na střední zahradnické škole v Lednici, které mu otevřelo cestu k dalším úspěchům.
Narozen 7. července 1937 v Čechách pod Kosířem, Jiří Čermák vyrůstal v rodině, kde otec Josef Čermák pracoval jako zahradník na místním zámku. Za první republiky bylo u zahradníků zvykem sbírat zkušenosti v zahraničí, a tak Josef Čermák absolvoval praxi ve Francii, než se vrátil a doplnil maturitu na zahradnické škole v Brně-Bohunicích. Po válce rodina upravila svůj životní rytmus: v srpnu 1945 se Josef Čermák a rodina přestěhovali do Luk nad Jihlavou, kde otec rozjel vlastní zahradnictví, pěstoval zeleninu a květiny pro místní hřbitov a podnik rychle začal prosperovat.
Komunistické znárodnění v padesátých letech však zahradnictví Čermákových zničilo: „Jednoho dne k nám přišli a počítali každou rostlinku do inventury. Nic jsme si nesměli vzít pro sebe,“ vzpomíná Jiří Čermák. Zahradnictví bylo začleněno do místního podniku a poté v polovině 50. let zaniklo jako ztrátové. Po znárodnění se rodina potýkala s třídní nenávistí i perzekucí, a lidé ve městech přišli o potraviny. Zůstalo jen úsilí o přežití a snaha vybudovat nový domov a kariéru.
Jiří Čermák si po znárodnění tlačil cestu k vzdělání: po ukončení učiliště nastoupil na střední zahradnickou školu v Lednici a po promoci s titulem Ing. se stal vedoucím Květné zahrady v Kroměříži. S láskou vzpomíná na období pražského jara v roce 1968, kdy se opět mohlo svobodně diskutovat a cestovat, ale realita státního zásahu se rychle změnila. V roce 1982 byl Jiří Čermák vyslýchán Státní bezpečností kvůli kontaktům s emigrovaným bratrem, avšak pokus o získání ke spolupráci odmítl. Proti totalitnímu režimu i nadále zůstal vedoucím kroměřížské Květné zahrady až do sametové revoluce.
V roce 1995-2000 působil Jiří Čermák jako ředitel Arcibiskupského zámku v Kroměříži, poté pracoval v dokumentačním oddělení zámku a v roce 2009 odešel do důchodu. Zahradnická tradice pokračuje i v jeho rodině - syn a vnuk se profesi věnují v norském Oslu. Jiří Čermák zemřel v soukromí dne 16. října 2023; jeho poslední dovolená na řeckém ostrově Karpathos byla osudová a byl prohlášený za člověka, který žil pro botaniku a zahradnictví.
Životní putování a vliv na botaniku
Jiří Čermák se narodil v prostředí zámecké zahrady a již od mládí se rozhodl pro celoživotní dráhu zahradnictví. Po vyučení a studiu se stal významnou postavou v oblasti zahradní a krajinářské architektury, s rozsáhlými zkušenostmi z cest po Evropě a světě. Jeho kariéra zahrnovala vedení Květné zahrady v Kroměříži, spolupráci s pražskými zahradnickými institucemi a zapojení do významných projektů. Do paměti se zapsal jako člověk s hlubokým nadšením pro rostliny, ochotou předávat znalosti a touhou objevovat a šířit tropické rostliny.
V důsledku politických změn prošla žiliční oblast značnými změnami, ale Jiří Čermák zůstal věrným profesionálem zahradnictví, který dokázal překonat difúzi náročných dob. Jeho životní příběh je svědectvím o tom, jak tradiční řemeslo a rodinná tradice mohou přežít i v obtížných dobách, kdy lidé čelí politickým tlakům a ekonomickým omezením. V důsledku toho se stal inspirací pro mnoho následovníků, kteří pokračují v rodinné tradici a rozvíjejí zahradnické know-how.
Odkaz a dědictví
V rodině Čermákových zůstala zahradnická tradice živá i nadále, s pokračující prací syna a vnuka. Tradice rodiny a kariéra Jiřího Čermáka tak představují důležitou kapitolu českého zahradnictví, která překonává hranice jednotlivých období a dokazuje, že vášně pro rostliny lze předávat z generace na generaci.
Text a foto Romana Rybkové, kurátorky sbírky tropických rostlin, Botanická zahrada hl. m. Se zármutkem přijala zprávu o úmrtí bývalého ředitele a zakladatele botanické zahrady Mgr. Jiřího R. Uznávaný odborník na botaniku a autor téměř dvaceti popularizačních knih. Významný podíl měl i na založení a rozvoji Dendrologické zahrady a Botanických zahrad; jeho odkaz má pokračovatele, kteří nadále rozvíjí tropické sbírky a vzdělávají veřejnost.
tags: #jak #zemrel #jiri #ze #zahradnictvi