Ořešák královský (vlašský ořech) — popis, pěstování, sklizeň a využití

Ořešák královský nebo vlašský je mohutný listnatý strom, který může dorůst do výšky až 30 metrů a dožít se i stovky let. Statný strom s šedavou kůrou, dorůstající výšky až 25 m. Starý kmen je světle šedý s hlubokými, nepravidelnými a svislými rýhami. Koruna je téměř kulovitá a skládá se z těžkých větví.

Stavba stromu, listy a květy

Listy má střídavé, lichozpeřené, dlouze řapíkaté. Listové úkrojky jsou vejčité až oválné, zhruba 8 - 12 cm dlouhé. Celkově list dorůstá do délky 20 - 30 cm. Jsou nezpeřené a mají jasně zelenou barvu. Po rozvinutí listů se objevují velké samčí kočičky, na délku mají zhruba 7 cm a menší samičí květy, které jsou u skupeny po 2 nebo 3.

V květnu kvete samčími a samičími květy (jehnědami). Samčí květy tvoří 10 cm dlouhé jehnědy, samičí vyrůstají na konci mladých výhonků a jsou tvořeny zeleným semeníkem s dvěmi laločnatými bliznami. V květnu kvete samčími a samičími květy (jehnědami). Ořešák kvete v dubnu a v květnu.

Plod - vlašský ořech

Plodem ořešáku je peckovice - vlašský ořech. Vlašský ořech se skládá z dužnaté zelené slupky (obalu), která po dozrání černá a samovolně puká, až se rozpadne. Sklízni můžeme pomoci setřásáním dlouhou tyčí na konci s hákem, nikdy však ořechy neklátíme! Uvnitř je tvrdá, světle hnědá skořápka, ve které jsou jádra. Ze syrových jader je možné sloupnout slupku, po uschnutí to už nejde.

Že jsou vlašské ořechy zralé, poznáme podle toho, že se samy vylupují ze zeleného obalu a padají na zem. Sklizeň probíhá v září až říjnu podle polohy, jakmile oplodí hnědne a ořechy se snadno uvolňují, po dosušení se zlepší skladovatelnost. Sklizni můžeme pomoci setřásáním dlouhou tyčí na konci s hákem, nikdy však ořechy neklátíme!

Sklizeň a skladování

Vlašáky bychom měli sbírat pravidelně. Pokud je necháme povalovat déle než dva dny pod stromem, obvykle zvlhnou a zplesniví. Poškozené nebo předčasně sklizené ořechy se světlým jádrem nevydrží, jádro seschne nebo zplesniví. Plody s viditelnými stopami plísně a zabarvené, stejně jako vyloupaná scvrklá jádra, vyhodíme.

Když ořechy sebereme, zbavíme je zelených slupek. Nesmíme si zapomenout vzít rukavice, jinak se nám ruce zbarví dohněda a barva se pak dost těžko smývá. Ořechy se nám budou ze země lépe sbírat, posekáme-li ještě před sklizní pod stromem trávu.

Výživová hodnota a zdravotní aspekty

Proč jíst vlašské ořechy? Vlašské ořechy neboli vlašáky, plody ořešáku královského nebo i vlašského (Juglans regia), jsou u nás velmi oblíbené a patří mezi tzv. superpotraviny. Obsahují více než 70 % tuků, 18 % proteinů a 3 % sacharidů. Tuky obsahují velké množství různých nenasycených mastných kyselin, zejména kyselinu linolovou a linolenovou.

Dále jsou v nich flavonoidy, terpeny, chinony, třísloviny, taniny, vitaminy skupiny B, C a E a důležité minerální látky, např. vápník, draslík, železo a fosfor. Mají velkou výživovou hodnotu, jsou důležitým zdrojem omega-3 mastných kyselin a dokonce byly zařazené mezi deset potravin s největším antioxidačním účinkem.

Léčivé části a lidové využití

Působí svíravě a protizánětlivě na sliznice a zastavuje krvácení. Listy a skořápky jsou také léčivé. Nálev z listů se velmi uplatňuje při různých kožních chorobách, pomáhá léčit ekzémy. Je namístě při žaludečních potížích, zánětech ústní dutiny, je výborným lékem při snižování hladiny cukru v krvi.

Při vnějším použití ořešáku se mladé spařené listy přikládají na postižená místa, pomáhají při špatně se hojících ranách, vředech a akné apod. Silný odvar z ořechového listí odstraňuje nadměrné pocení nohou a údajně dokáže zkrotit i hemoroidy. Skořápky vlašských ořechů jsou bohaté na jód, fosfor, draslík, sodík, železo, zinek, mangan, vápník, hořčík a měď.

V lidovém léčitelství je odvar ze skořápek vlašských ořechů už po staletí známý jako prostředek proti chorobám z nachlazení a hlavně na usnadnění vykašlávání. Pozor, na čaj používejte výhradně plísní nezasažené skořápky bez tmavých skvrn!

Sklizeň listů a sušení

Způsob sběru: listy ořešáku trháme, dokud jsou ještě mladé. Ručně otrháváme jednotlivé listy, které mají slabé řapíky. Listy z vyšších partií stromu mají řapíky silnější a tak listy odstřiháváme nůžkami a ukládáme do kapsáře nebo koše. Z těchto listů musíme dodatečně řapíky odstranit.

Listy ořešáku sušíme co nejrychleji, tzn. buď na slunci nebo teplem umělým. Jen tak se zachová krásná zelená barva. Nesprávnou manipulací a pomalým sušením droga hnědne a stává se bezcennou.

Pěstování a požadavky stanoviště

Ořešáku se nejlépe daří v teplejších oblastech, kde teplota v zimě neklesá pod -25 °C. Lze jej pěstovat do nadmořské výšky 500 metrů v chráněných polohách. Nevhodné jsou mrazové kotliny a přemokřená místa. Ve stínu se jim rozhodně dařit nebude.

Půda pro pěstování ořešáků by měla být hlubší, středně těžká, propustná, s dostatkem vápníku a vláhy. Optimální doba pro vysazování ořechů je na podzim do vzdálenosti zhruba 10 metrů od ostatních stromů, protože vytvářejí mohutnou korunu. Pro pěstování v ČR se doporučuje teplé, slunné stanoviště se závětřím, kde se omezí poškození jarními mrazíky a zlepší vyzrávání dřeva.

Výsadba se obvykle provádí od března do listopadu mimo období mrazu. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka do zakořenění, později strom snáší i kratší sušší období, přesto v horkých létech prospívá mulčování a doplnění organické hmoty. Hnojení se drží střídmé, s důrazem na draslík a hořčík, nadbytek dusíku podporuje bujný růst a zvyšuje citlivost k chorobám.

V prvních letech není řez nutný, necháme volně tvořit korunu. V době, kdy bude koruna utvořena (to je kolem 10. roku), prořezáváme větve rostoucí příliš hustě, abychom dosáhli prosvětlení koruny. Dále pravidelně odstraňujeme suché větve. Řez provádíme v létě, kdy se rány lépe hojí.

V prvních letech po výsadbě půdu kolem kmene jemně okopáváme, později můžeme zatravnit. Stromku můžeme pomoci dobrou zálivkou během suchých měsíců a také přihnojováním kompostem nebo zeleným hnojením. Jednou za tři roky přidáme chlévský hnůj.

Odrody a kultivary

Nejznámější odrůdy ořešáku královského. Nejlepší vlašské ořechy jsou polopapíráky, které se snadno louskají, jsou odolnější proti mrazu a chorobám. Méně vhodné jsou kamenáče, které tvoří velmi silnou skořápku, jež jde velmi obtížně odstranit. Královský - klasická odrůda. Klasický vlašský ořech s typickými, velmi chutnými plody, které dozrávají v říjnu. Královský je jednou z nejpěstovanějších odrůd. Z dospělého stromu lze za dobrého roku běžně sklízet až 50 kg ořechů.

Odrůda českého původu Apollo. Polopapírák s velkými plody a vysokou plodností, částečně samosprašný. Pro pěstování jsou vhodné hlubší půdy s dostatkem vláhy. Skořápka je málo zvrásněná. Jádro je velké, ze skořápky se dobře vylupuje a je velmi dobré chuti. Odrůda plodí dobře a téměř pravidelně.

Polopapírák Mars. Kvalitní samosprašná odrůda, která je vysoce odolná vůči nízkým teplotám. Plodnost po výsadbě je brzká a pravidelná. Plody jsou velké, široce vejčité až oválné, s výraznou špičkou. Skořápka je pískově žlutá. Jádro je velké a dobře vyplňuje celou skořápku, velmi dobře se suší.

Moderní odrůda Chandler. Velmi úrodná moderní odrůda. Plodí i z bočních pupenů a úroda je větší až o 60 % než u běžných odrůd. Plodem je velký polopapírák, jádro bílé až slabě žluté. Je cizosprašný. Není vhodný do vyšších poloh. Dorůstá do výšky 12-15 m, dozrává v říjnu.

Ořešák 'Red Phantom' - zajímavá odrůda ořešáku královského, která vyniká barvou jader. Strom roste vitálně, tvoří široce rozložitou korunu a v zahradních podmínkách dorůstá přibližně 6-7 m výšky i šířky. Po odkvětu se vyvíjejí středně velké až velké vlašské ořechy v zeleném oplodí, které při dozrávání praská. Skořápka bývá spíše tenčí, louskání je snazší a jádro je nápadně vínově červené. Odstín se udrží i po zpracování, proto se jádra uplatní při zdobení dezertů, v ořechových náplních, v salátech nebo jako kontrastní prvek v domácím müsli. Chuť je plná, sladce ořechová.

Další zmíněné odrůdy: Ořešák SYCHROV, Ořešák vlašský JUPITER, Ořešák Lange van Lod, Ořešák OBŘÍ Franquette, Ořešák Mini Multiflora, Ořešák Wunder von Monrepos, Ořešák Dwarf Karlik 3, Ořešák Dwarf Karlik 5, Ořešák Lange Wapper. Ořešák SYCHROV je velmi atraktivní, oblíbená odrůda. Ořešák vlašský JUPITER je středně raný polopapírák. Ořešák Lange van Lod je velkoplodá odrůda s opravdu obrovskými plody. Ořešák OBŘÍ Franquette je starší odrůda vlašského ořešáku pocházející z Francie. Ořechy i jádra jsou velké velikosti a velmi dobré kvality.

Praktické tipy a zajímavosti

Ořešáky běžně žijí kolem 100 let, ale není výjimkou ani dožití až 300 let. Ořešák královský u nás nebyl doma vždycky. Kolem ořešáku existuje mnoho mýtů a legend. Říká se, že se pod nimi scházely čarodějnice ke svým rejům nebo že nošení ořechu při těle zajistí ženě plodnost. Ořechy vždy měly místo v lidové tradici.

Nezralé plody, listí i kůra se tradičně používají v přírodním barvířství pro barveni lnu a konopí a dokonce i moření dřeva na hnědočernou barvu. Znáte na vlastní kůži jak je těžké si po louskání ořechů vydrhnout zabarvené ruce? Není divu, barvivo ořešáku má opravdu sílu!

Vlašské ořechy, plody ořešáku královského, máme rádi pro jejich skvělou chuť a typickou vůni. Prozradíme, proč jsou vlašské ořechy jednou z nejzdravějších potravin. V minulém článku jsme si pověděli něco o ořechovém dřevu, jeho vlastnostech a využití. Ořešák královský, tedy vlašský ořech, je jednou z nejpěstovanějších dřevin na světě. To nás hodně překvapilo!

vlašské ořechy ve skořápkách na větvi
Aspekt Hodnota
Složení ~70% tuky, 18% bílkoviny, 3% sacharidy
Hlavní živiny omega-3, vitaminy B, C, E, vápník, draslík, železo, fosfor
Stanoviště teplé, slunné, chráněné polohy, hluboká propustná půda
Sklizeň září-říjen; sběr pravidelně, rychlé sušení

Walnut Farming And Harvesting - Walnut Cultivation Technology - Walnut Processing Factory

Buďte připraveni: máte-li přebytek vlašských ořechů, můžete je zpeněžit. Nabídněte je ve výkupu nebo v pekárně. Inspirovat se můžete i recepty a dalšími způsoby zpracování, například Svatojánským likérem z mladých zelených ořechů, který podporuje trávení a dobrou náladu.

tags: #oresak #vlassky #cervena #kura