Poznání ořešáku vlaského: částečně samosprašné odrůdy pro výsadby i chov

Abychom vám usnadnili procházení stránek, nabídli přizpůsobený obsah nebo reklamu a mohli anonymně analyzovat návštěvnost, využíváme soubory cookies, které sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzu. Jejich nastavení upravíte odkazem "Nastavení cookies" a kdykoliv jej můžete změnit v patičce webu. Podrobnější informace najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies. Tyto cookies pomáhají s tím, aby byly webové stránky použitelné. Poskytují základní funkce jako je navigace na stránce nebo změna rozlišení prohlížeče dle velikosti vašeho zařízení. Bez těchto souborů nemůže web správně fungovat.

Ořešák je ve dřevě plně mrazuvzdorný do -30°C, některé květy můžou popálit pozdní mrazíky. Mladé stromky lze ochránit obalením jutovinou, či rákosem. Nejčastější chorobou je tzv. hnědnutí listů. Jedná se o houbovitou chorobu způsobující hnědými až černými skvrnami na listech, postupně napadá i slupky plodů. Veškeré napadené listy a plody se snažíme co nejdříve zlikvidovat. Další poměrně častou chorobou je bakteriální skvrnitost, která napadá listy, jehnědy, květy, i mladé plody. Projevuje se hnědočernými skvrnami, listy se deformují a opadávají. U škůdců se občas objevuje vlnovník ořešákový, který způsobuje na listech a plodech žlutavé zduřeniny. U starších stromů neprovádíme chemickou ochranu.

Domovina a historický vývoj ořechů

Domovinou ořešáků je území Asie a jižní Evropa. Ořešák lze vysazovat na jaře i na podzim, na velmi světlé a slunné stanoviště, s dostatkem prostoru pro budoucí kořeny. Příprava stanoviště zahrnuje hluboké jámy s prokypřenou půdou; jámy je třeba připravit podle terénu a půdních podmínek. Na území ČSSR se rozběhlo vyhledávání kvalitních semenáčů, ze kterých se odebíraly rouby pro vypěstování stromků. V roce 1971 byla registrována odrůda Apollo (Valtice), Buchlov (Holovousy), Jupiter (Valtice), Magdon (Holovousy) a Saturn (Holovousy), v roce 1976 Mars a následně i Seifersdorfer.

První odrůda, u které je známá alespoň matka, je Sychrov. Otec je neznámý, ačkoliv genetický rozbor by to potvrdil; z hlediska praktiky ale stačí uvedená fakta o původu. Apollo je česká odrůda, která plodí velké ořechy polopapíráky, mají vysokou výtěžnost a dobře se luští. Dozrává koncem září a je vhodný do středních a teplých poloh. Amphyon je samosprašná selekce ze severního Holandska, produkuje středně velké plody s tvrdou slupkou a lze skladovat až 4 měsíce. Roste kolem 8 m a kvete středně pozdě, aby odolala mrazíkům.

Významné odrůdy a jejich charakteristiky

Broadview je pomaleji rostoucí a kompaktní odrůda z Kanady; je samosprašná a nabízí chutné plody od druhé poloviny září. Bucaneer je rychle rostoucí a bujný strom, samosprašný, s množstvím pylu pro ostatní odrůdy, plody jsou kulaté a kvalitní, začíná plodit ve třetím až pátém roce. Franquette je stará francouzská odrůda, částečně samosprašná, plodí pozdějšími etapami v říjnu; plody jsou oválné s tenkou skořápkou a výbornou skladovatelností. Chandler je moderní americká odrůda z Kalifornie s velkými plody, kvete později a dozrává v říjnu; vhodný je pro nízké až střední polohy. Jupiter je polopapírák se světlou skořápkou; plody jsou velké a chutné, sklizeň je pravidelná a vysoko, kvetení pozdní. Mars je česká odrůda (1976) s velmi pozdním kvetením; plody dozrávají koncem září a jsou větší, s polopapírovou skořápkou. Lara je francouzská odrůda s vynikajícími plody krémové chuti; plodí od 2.-3. roku. Parisienne je stará francouzská odrůda, plodí středně až velké plody a je samosprašná, ale lepší je opylení cizími pylem. Purpurea má vínově červené listy a potřebuje opylovač; plody jsou atraktivní a méně hořké. Seifersdorfer je německá odrůda s velkými plody, dozrává koncem září a je velmi mrazuvzdorná; vhodná pro vyšší nadmořské výšky.

Další z českých odrůd zahrnuje varianty registrované v Holovousích a v Seva-Flora (Valtice), s různou kombinací samosprašnosti a potřeb opylovačů. Hybridní stromy nalezené ve VŠÚO Holovousy a Pillnitz u Drážďan ukazují širokou škálu form koruny i zrání plodů; některé jsou částečně samosprašné a vyžadují opylovače typu Jupiter, Apollo či Mars.

Technické aspekty a pěstební doporučení

Ořešáky vyžadují teplé a chráněné stanoviště. Vysazujeme je do hlubokých, písčito-hlinitých půd, s dostatkem humusu a vláhy, bohatých na vápník. Půda by neměla být ani suchá, ani přemokřená. Klasické ořešáky vysazujeme s rozestupy nejméně 14 m, roubovaným stačí spon 8x10-12 m. Pro výsadbu si připravíme jámu o velikosti 50x50 cm s dobře prokypřenou půdou; před výsadbou kořeny stromku nezkracujeme. Při pěstování ve svazích bývá výhodné připravit jámu hlubší, cca 60x70 cm. Jámy zlepšíme kompostem a zahradním substrátem. Strom zasadíme cca o 12 cm výše kvůli sesedání půdy; v prvních letech fixujeme strom kůlem. Na podzim zapravujeme fosforečná a draselná hnojiva. Voda je klíčová pro růst ořešáku; při nedostatku vody velmi špatně roste a přírůstky jsou slabé. Řez po výsadbě je dán pravidlem: řežeme až po vyrašení, pokud letorosty dosáhly délky 5-8 cm; ve druhém roce se nové výhony na 2-3 očka, pokud jsou delší než 50 cm; a po naražení zkrátíme na 3-5 pupenů s terminální větví o cca 10 cm přesahující.

Ořech je mrazuvzdorný ve dřevě do -30 °C, některé květy mohou být poškozeny pozdními mrazíky. Mladé stromky lze chránit jutovinou či rákosem. Živnou půdu a polohu volíme pro otevřené teplé stanoviště; vyvarujeme se extrémních podmínek a vybereme chráněné expozice, zejména v oblastech s častými jarními mrazy.

Choroby, škůdci a management

Nejčastější houbové hnědnutí listů si vyžaduje včasné odstraňování napadených listů a plodů. Případně můžeme ošetřit Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP. Vlnovník ořešákový se objevuje ozvěnou v některých letech; starší stromy nevyžadují chemickou ochranu, protože škůdce obvykle nezpůsobuje velké škody. Pozornost věnujeme rovněž pozdním jarním mrazíkům, které mohou poškodit rašící pupeny.

Současný stav a perspektivy

USA a Evropa nadále pokračují ve výběru a registraci nových odrůd, které kombinují samosprašnost, vyšší výnos a lepší odolnost. Většina z vyjmenovaných odrůd zahrnuje polopapírky s tenkou skořápkou a velkými jádry, která se lehce luští a dobře skladují. Z hlediska pěstování v intenzivních výsadbách je vhodné zaměřit se na odrůdy s brzkou i pravidelnou plodností a odolností vůči mrazům.

katalog odrůd ořešáku vlaského ilustrační schéma

Tabulka klíčových parametrových rysů odrůd

Odrůda Typ skořápky Osemení Společenskost opylování Plodnost Zrání Půdní nároky
Apollo Polopapírek Světle žluté Částečně samosprašná, vyžaduje opylení Vysoká, brzká Konec září Teplé polohy
Amphyon Polopapírek Velké jádro Samosprašná Střední Konec října Středně teplé
Broadview Polopapírek Velké jádro Samosprašná Vysoká Polovina září Teplé polohy
Jupiter Polopapírek Velké, chutné Cizosprašná s Mars jako opylovač Vysoká Pozdně Teplejší polohy
Mars Polopapírek Velké Samosprašná Vysoká Konec září Teplé až středně teplé

tags: #jake #jsou #castecne #samosprasne #odrudy #oresaku