Tvrdost vody určuje obsah rozpuštěných minerálů, zejména vápníku a hořčíku. Tyto látky se do vody dostávají při průchodu podzemím přes vápencové a dolomitické horniny. V malém množství jsou pro rostliny prospěšné - vápník podporuje růst buněčných stěn a hořčík je součástí chlorofylu. Tvrdost vody se měří ve stupních tvrdosti nebo v miligramech uhličitanu vápenatého na litr. Voda s hodnotou nad 15 °dH (německých stupňů tvrdosti) se považuje za tvrdou, přičemž v některých oblastech Slovenska dosahuje i více než 25 °dH.
Při dlouhodobém zalévání tvrdou vodou se minerály postupně hromadí v půdě. Tento proces se nazývá alkalizace - půda se stává zásaditější a její pH roste. Většina zahradních rostlin preferuje mírně kyselou až neutrální půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Zvlášť citlivé na vysoké pH jsou rostliny jako rododendrony, azalky, jalovce nebo borůvky. Tyto kyselomilné druhy při zalévání tvrdou vodou postupně žloutnou, zpomaluje se jejich růst a mohou dokonce odumřít.
Nejčastěji se projevuje žloutnutím listů, které začíná mezi žilkami - tento jev se nazývá chloróza. Na povrchu půdy se mohou objevit bílé krystalické usazeniny - jde o vysrážené soli z tvrdé vody. Tyto nánosy jsou obzvlášť patrné v květináčích a záhonech, kde se voda rychle odpařuje. Nejjednodušším a zároveň nejekologičtějším řešením je sběr a využívání dešťové vody. Déšť je přirozeně měkký a rostliny ho milují.
Pokud nemáte možnost sbírat dešťovou vodu v dostatečném množství, můžete tvrdou vodu změkčit přidáním kyseliny octové. Na 10 litrů vody stačí jedna polévková lžíce bílého octa - tento jednoduchý trik sníží pH vody a neutralizuje část minerálů. Pro dlouhodobé řešení zvažte úpravu půdy přidáním kyselých materiálů. Rašelina, kompost z jehličnatého odpadu nebo speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny dokážou snížit pH půdy a zlepšit dostupnost živin.
Pokud máte podezření na extrémně tvrdou vodu nebo pozorujete vážné problémy na zahradě, doporučuje se nechat otestovat kvalitu vody i půdy. Laboratorní testy ukážou přesnou tvrdost vody, její pH a obsah jednotlivých minerálů. Pro náročnější zahrádkáře existují také technická řešení, jako jsou změkčovače vody určené speciálně pro zavlažování nebo systémy reverzní osmózy. Představují nejspolehlivější řešení, pokud chcete mít jistotu, že vaše rostliny dostávají jen kvalitní vodu bez nadbytku minerálů.
Reverzní osmóza funguje na principu membrány, která zachytí až 99 % nežádoucích látek - od vápníku a hořčíku až po dusičnany, chlor nebo zbytky pesticidů. Změkčovače vody pracují na jiném principu - pomocí iontové výměny odstraňují z vody vápník a hořčík, hlavní původce tvrdosti. Takto upravená voda nezatěžuje půdu, chrání zavlažovací systém před usazováním vodního kamene a prodlužuje jeho životnost. Je důležité si uvědomit, že tvrdá voda sama o sobě není škodlivá - problém vzniká až při jejím dlouhodobém a intenzivním používání. Mnoho rostlin si s ní poradí bez větších potíží a některé minerály pro ně mohou být dokonce přínosné. Ať už se rozhodnete pro jednoduchý sběr dešťové vody nebo investujete do technického řešení, vaše rostliny se vám odmění zdravějším růstem a bohatší úrodou.
Tyto srážky můžete využít a použít pro svůj porost. Pro růst mnoha rostlin je zalévání dešťovou vodou dokonce prospěšné. Pokud tedy budete dešťovou vodu chytat a užívat ji k zalévání místo drahocenné vody z vodovodu, učiníte něco pro své rostliny i životní prostředí, současně snížíte svou spotřebu vody a ulevíte tak své peněžence.
Dešťová voda je pro většinu rostlin doslova zlatý standard. Je přirozeně měkká, má velmi nízký obsah solí a její složení připomíná vodu, se kterou se rostliny setkávají ve volné přírodě. Ocení ji hlavně pokojovky, acidofilní dřeviny jako vřesy, azalky či rododendrony, ale také bylinky. Na rozdíl od tvrdé kohoutkové vody nezanechává na listech bílé mapy po rosení a nezasoluje substrát, což zajišťuje dlouhodobě zdravý růst kořenů.
Sud na dešťovku umístěte do stínu a na vstupní otvor připevněte jemné sítko. Zabráníte tak množení řas, přehřívání vody a pronikání nečistot z okapu. Ideální je používat dešťovou vodu pravidelně pro zálivku pokojových rostlin, při předpěstování sazenic nebo k rosení listů citlivých druhů. Dávejte však pozor na její čistotu. Voda by neměla být zatuchlá a sud ani okapy znečištěné. V létě navíc chraňte nádrž před přímým sluncem, aby se voda nepřehřála.
Jak správně zalévat a jaké vody používat podle rostlin
Kohoutková voda bývá v porovnání s dešťovou tvrdší a také obsahuje chlor, který rostlinám škodí. Napustili jste si na léto na zahradě bazén a říkáte si, jestli lze zalévat vodou z bazénu trávník nebo rostliny? Odpověď zní ano, ALE! Vodu je potřeba přestat včas chlorovat a nechat chlor co nejvíce (ideálně úplně) vyprchat. Podobně jako v případě bazénu, můžete vodu z vířivky použít jen v případě, že jste z vody nechali vypařit veškerý zbytkový chlor. Zalévání chlorovanou vodou výrazně nedoporučujeme, protože tím uškodíte nejen rostlinám, ale i živočichům žijícím v půdě.
Dešťová voda je měkká a je vhodná pro pokojové rostliny i zahradní porost. Mnoho z vás jistě potěší i fakt, že je dostupná téměř zdarma. Stačí si pořídit sud nebo jinou nádrž a vodu zachytávat. Kohoutková voda s vysokým obsahem vápníku a hořčíku může dlouhodobě zatěžovat substrát, proto je vhodné ji kombinovat s dešťovkou nebo ji upravovat.
Existují různé postupy úpravy vody pro zálivku: prevaření, ředění dešťovkou, odstátí a teplotní úprava. Převaření se používá pro snížení obsahu hydrogenuhličitanů, ředění dešťovkou pro dosažení vyváženějšího poměru minerálů a odstátá voda pomůže vyrovnat teplotu a odbourat část chloru. Pro citlivé druhy hledejte vlažnou vodu kolem 20-25 °C pro optimální kořenovou aktivitu.
Studniční voda bývá často železitá a vyžaduje úpravu. Provzdušněním a odstátím se železo částečně vyvazuje a vysráží, což usnadní zalévání. Filtr doplněný aktivním uhlím zlepší kvalitu pro pokojové rostliny. Voda z bazénu je vhodná jen po důkladném odstranění chloru a rozumném naředění dešťovkou, jinak může poškodit kořínky a mikroorganismy v substrátu.
Jarová voda, tedy roztoky z mycích prostředků, by se měly používat jen jako nouzový postřik na listech, nikoli jako zálivka. Tenzidy mohou narušovat voskovou vrstvu listů, škodit prospěšným mikroorganismům a poškodit kořínky.
Hanna GroLine HI98118 | Můj nový PROFI pH metr | Vše o pH a EC v hydroponii | Essentials | GROWING
Rychlá tabulka: typy vody a jejich vhodnost pro rostliny
| Typ vody | Pro koho | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Dešťová | Pokojovky, bylinky, acidofilní rostliny, sazenice | Čistota sudu, nezatuchnout |
| Kohoutková (měkká) | Venkovní záhony, nenáročné pokojovky | U citlivých rostlin míchat s dešťovkou |
| Kohoutková (tvrdá) | Sukulenty, pelargonie, rajčata venku | Zasolení, mapy na listech |
| Studniční (železitá) | Zahrada, trávník | Usazeniny, pH posun |
| Destilovaná | Rosení citlivých listů, hydroponie | Bez minerálů |
| Jarová voda | Nepoužívat jako zálivka; postřik | Tenzidy poškozují listy/kořeny |
V každém případě je vhodné vybírat vodu podle rostlin, ne podle pohodlí. Pokud chcete rostlinám opravdu prospět, myslete na tři zásady: měkká voda je téměř vždy lepší, vlažná je přívětivější než studená a čistota zálivky i konví se počítá. Pro běžné zalévání je dešťová voda nepřekonatelná. Když ji nemáte, pomůže odstatá nebo převařená voda, klidně míchaná s destilovanou. Voda z bazénu do konve nepatří a jarová voda už vůbec ne.