Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti. Jejich vývoji a uvedení do praxe ale v mnoha částech světa - například u nás v Evropě - brání legislativa.
Bezpečnost a hodnocení rizik jsou často diskutovaným tématem. Přestože šlechtění měnilo dědičnou informaci rostlin odpradávna, současné metody vzbuzují obavy, uvedl v pondělí 18. „Legislativa v zemích Evropské unie se řídí principem předběžné opatrnosti. Metody genetické modifikace plodin je tedy zakázáno používat, přestože nebyla prokázána jejich rizikovost,“ říká Aleš Pečinka.
Novější metody šlechtění se zakládají na cílených úpravách genetické informace plodin tak, aby se ovlivnily jejich vlastnosti. Jednou z metod genetického šlechtění je tzv. transgenose. Děje se vložením jiné DNA do genomu cílového organismu. Práce s GMO probíhá v přísně kontrolovaných laboratorních podmínkách. Výhodou této metody je nízký počet náhodných změn dědičné informace.
Plodiny získané cílenou modifikací DNA se pěstují na 13 % obdělávané půdy na světě, především v Severní Americe. „Nejnovější metody genetických modifikací umožňují měnit vlastnosti rostlin velmi přesným způsobem tak, aby nedocházelo k nežádoucím změnám a vedlejším efektům. Nejslibněji se jeví metoda CRISPR/Cas9, tzv. Opatrnost, nebo zbytečný strach?“
Šlechtění plodin pomocí genetických úprav je za určitých podmínek povoleno např. ve Spojených státech, Austrálii a v Číně. V budoucnu pravděpodobně přibydou další země. Například Bangladéš, který se potýká s velkou chudobou a podvýživou, nedávno povolil pěstování Bt-lilku, lilku upraveného pomocí exprese genu z bakterie Bacillus thuringiensis (odtud Bt v označení lilku). Bangladéšská vláda navíc zvažuje, že by ještě letos schválila také pěstování zlaté rýže. Ta byla vyšlechtěna už v 90. letech 20. století metodou transgenose. Zlatá rýže produkuje provitamin A a mohla by zafungovat jako prevence proti slepotě.
Kolem využití GMO potravin jsou velké kontroverze. Hodně lidí z nich má obavy a odmítají jejich povolení. Přitom vědci se snaží obavy uklidňovat. Obavy ze zdravotních rizik vlivem konzumace geneticky modifikovaných plodin nebyly potvrzeny. Riziko případného přenosu genetické modifikace do divoké populace rostlin je ve většině případů mizivé (s výjimkou některých druhů…).
Aleš Pečinka působí na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kam přišel po mnohaletém pobytu v prestižních institucích - ve vídeňském Ústavu Gregora Mendela pro molekulární rostlinnou biologii a v německém Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem. Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky se stalo známým zejména díky usilovné práci rostlinného genetika Jaroslava Doležela, držitele Akademické prémie a České hlavy. Jaroslav Doležel byl členem týmu 200 vědců z celého světa, kterému se podařilo „přečíst“ komplikovaný genom pšenice seté. Výzkum genomu zásadně usnadnila metoda třídění chromozomů pomocí takzvané průtokové cytometrie, kterou vyvinuli právě vědci z Doleželova týmu.
Přednáška Genetické modifikace: Ze zkumavky na pole? se konala v pondělí 18. března 2019 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, a to jako doprovodná akce výstavy NATURE - FUTURE: Rostliny budoucnosti. Výstava představuje nejnovější objevy v genetice zemědělských plodin a připomíná pohnutý osud významného ruského botanika a genetika N. I. Vavilova identifikoval geografická centra vzniku kulturních rostlin a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce položek (zejména semen) nejrůznějších rostlin. Za svého života se v Sovětském svazu uznání nedočkal, v roce 1940 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na doživotí. Hledá naději pro lidstvo.
Evropská pravidla v oblasti GMO patří k nejpřísnějším na světě. V unijních zemích zákony povolují využívat jen pět geneticky modifikovaných rostlinných druhů. Složité předpisy omezují i výzkum těchto biotechnologií. Největším problémem je několik let starý rozsudek Soudního dvora EU, podle něhož rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu jsou geneticky modifikovanými organizmy (GMO). Vědci to popírají, podle nich jde o zcela odlišné technologie - genetické editování je totiž vlastně jen extrémně urychlené křížení, nejde o vkládání nepůvodních genů do organismu.
Situace se ale i v EU mění, nová legislativa míří ke schválení během příštího roku. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství.“ Evropa dohání zbytek světa a nová pravidla umožní evropskému zemědělství být konkurenceschopnější. Nijak se přitom nezavrhuje význam tradičního šlechtění, jen se rozšiřují nástroje, které umožní citlivé úpravy a domestikaci planých rostlin.
Podle Zemědělského svazu bude nová pravidla hlavně ošetřovat, zda se nové genomické techniky budou považovat za běžné potraviny. „Někdy se hovoří o kategoriích NGT-1 a NGT-2, kde NGT-2 zahrnuje rostliny s více zásahy do genetické informace a s odolností proti herbicidům či hmyzu. Chystané změny umožní českým zemědělcům těžit z moderních šlechtitelských postupů, které by mohly zlepšit odolnost vůči suchu a snížit nároky na hnojiva.“
També se uvádí, že v zahraničí už se nové technologie šlechtění využívají u stovek komodit. Evropská unie by měla umožnit pěstování geneticky upravených odrůd v rámci nových pravidel, která vstoupí v platnost nejspíše v roce 2028 a mohou si jednotlivé státy vyhradit možnost zakázat pěstování v rámci NGT-2. Změny by tedy měly Evropu dohnat a umožnit modernizaci zemědělství při současném zohlednění environmentálních rizik.
Na ministerstvu zemědělství nyní počítají s dopady nového evropského opatření. „Těžko se dá říci, co všechno to udělá, ale v podstatě by to žádný velký vliv na naše zemědělství mít nemělo.“ Geneticky modifikované potraviny nejsou v Česku žádnou novinkou. Přesto se podmínky uplatňování a vyznačování GMO na trhu vyvíjejí.
Evropští občané a ekologičtí aktivisté jsou zatím většinou hodně nedůvěřiví ke geneticky upraveným plodinám a potravinám, které jsou z nich vyrobeny. Na druhé straně se odborníci často shodují, že tvrzení o zásadních zdravotních rizicích nebyla potvrzena. Jediný problém může být v tom, že někteří prodejci neoznačují GMO potraviny korektně, a zákazníci tak nemají jasnou volbu.
Podle zákona mají být potraviny, při jejichž výrobě či přípravě se používaly suroviny GMO, jasně vyznačeny, aby si zákazník mohl vybrat. V obchodech ale takové informace často nejsou dostupné. Naopak v některých zemích, jako je ČR, se ukazuje vyšší podíl označených výrobků. Po přijetí nových pravidel bude jasnější, co je GMO potravina a co nikoli, a spotřebitelé získají lepší přehled o původu potravin.
Evropa tedy hledá cestu k modernizaci, ale s důrazem na ochranu spotřebitele a životního prostředí. Nové genomické techniky slibují lepší odolnost plodin, vyšší výnosy a nižší nároky na hnojiva, zatímco stávající legislativa zůstává opatrná a vyvažuje rizika a užitek.
