Jako začátek výsadby trvalek platí, že hned jak půda na jaře rozmrzne, můžete připravit záhon důkladným zrytím a začít sázet. Většinou to bývá v dubnu.
Pokud jsou rostliny v květináčích, tedy v zemi, tak jako ty naše, můžete sázet v jakémkoliv ročním období. I v létě založíte krásný trvalkový záhon. Jen myslete na intenzivní zálivku.
Podzim v podstatě začíná už v druhé polovině srpna a sázet můžete až do té doby, dokud vám to půda dovolí a nezmrzne. Toto období je pro výsadbu trvalek nejlepší. Rostliny už se nevysilují růstem a kvetením a o to lépe koření. Na podzim také více prší a půdu nevysušují vysoké teploty. Ušetříte se tak pravidelnou zálivku, kterou mladé rostlinky potřebují.
Ale realita je, že mnozí dělají chyby už při výsadbě a pak se diví, že nerostou nebo nekvetou. Společně se tedy podívejme na nejčastějších 5 chyb, které se neustále opakují v našich zahradách. Podívejte se na malou inspiraci, jak trvalky použít. Výsadba rostlin, ať již užitkových nebo okrasných, je jednou z nejčastějších zahradnických činností. Aby se rostlinám dařilo, je důležité dodržet určité zásady již při jejich výsadbě, protože od tohoto okamžiku se odvíjí další vývoj rostliny a její vitalita v dalších letech.
1. Jak správně sázet trvalky?
Častou chybou je, že uděláte příliš malou jamku, hloubka i šířka jamky by měla odpovídat velikosti sazenice. Je-li jamka menší, kořeny se tak nemohou uhýbat zpět a to značně stíží start rostliny. Pokud kořeny květináč zcela vyplnily a stáčejí se na dně, musíte je rukou uvolnit a na několika místech přerušit. Tomuto jevu se říká květináčový efekt, a pokud stočené kořeny nepřerušíme, rostlina bude zakořeňovat a ujímat se v půdě velmi špatně. Rostlinu pak držíme v jamce tak, aby úroveň vršku balu byla s úrovní okolní půdy. V této fázi kolem balu přisypáváme substrát na dno, kde uvolněné kořínky obejme. Jamka by proto měla být nejen hlubší, ale i širší, než je samotný kořenový bal.
2. Jak připravit půdu pro trvalky? Drenáž je základ
Většina trvalek vyžaduje propustnou půdu, takže nesmíme podcenit přípravu podloží. Jestliže půdu v naší zahradě netvoří převážně lehká a písčitá půda, je vhodné ji vylepšit, protože v případě těžkých, jílovitých půd by stagnující voda mohla rostliny zcela zahubit. Vylepšení půdy se provádí tak, že vytvoříme drenáž z drobnějšího štěrku, hrubšího písku nebo dřevěného uhlí a to zhruba do hloubky 30-50 cm. Těžká jílovitá půda žádá důkladnější drenáž, než lehčí hlinitá a hlinitopísčitá.
3. Jak daleko od sebe sázet trvalky?
Sázet trvalky hustěji není tou správnou cestou. Ve snaze vytvořit pohledný zápoj rostlin, který navíc brání zaplevelení, vysazujeme rostliny příliš blízko k sobě. Hustší výsadba sice bude pěkná dříve, ale v dalších letech se rostliny budou tísnit, navzájem si konkurovat o vodu a živiny a strádat. Dříve či později beztak některé druhy podlehnou druhům silnějším. Z tohoto důvodu tedy vždy dodržujte vzdálenost mezi rostlinami, které jsou různé dle druhu i odrůd. A dočasně volný prostor, než se rostliny sami plně zapojí, mulčujeme nebo osejeme letničkami.
4. Jak osadit trvalkový záhon?
Skupiny rostlin se musí prolínat a opakovat. Většina trvalek bude mnohem působivější ve skupině, než osamoceně. Pokud se nám na daný prostor vejde například dvacet rostlin, působivějšího vzhledu docílíme tehdy, zvolíme - li, jen pár druhů rostlin a ty pak vysadíme k sobě do skupinek. Skupiny mohou být různě velké i tvarované, mohou se prolínat i opakovat. Zpravidla budou působit mnohem harmoničtěji, než pokud bychom vysadili pestrobarevnou směs různých rostlin.
5. Pro trvalky je důležité světlo a typ půdy
Speciálně trvalkám, které na jednom místě rostou několik let, dělá špatně zvolené stanoviště velké problémy. Přesazování jim neprospěje, obzvláště některé druhy ho přímo nesnáší, a pokud již na nevhodně zvoleném stanovišti strádají, tak už je nezachrání ani změna místa. Proto raději důsledně plníme nároky jednotlivých druhů na osvětlení (slunce, stín, polostín) i typ půdy (kyselé, zásadité, propustné). Současný sortiment rostlin je naštěstí velmi bohatý, takže určitě nebude problém nalézt vhodnou rostlinu do vaší zahrady, kde panují konkrétní podmínky.
Další praktické tipy
Trvalky tvoří páteř každé zahrady. Na rozdíl od letniček, které musíte každý rok znovu vysévat nebo přesazovat, trvalky přezimují v zemi a každé jaro spolehlivě vyraší a znovu rozkvetou. Trvalky (pereniály) jsou byliny, jejichž nadzemní část na podzim odumírá, zatímco kořenový systém přežívá zimu v půdě. Na jaře rostlina znovu vyraší a obnoví svůj růst.
Podzimní výsadba má jednu zásadní výhodu - rostlina přes zimu neztrácí energii na růst nadzemní části a soustředí se na zakořenění, takže na jaře nastartuje výrazně silněji. Suché nadzemní části nechejte přes zimu stát - chrání kořenový krček a slouží jako úkryt pro zimující hmyz. Trvalky potřebují i v zimě trochu vody, množství je však podstatně nižší než v teplejších měsících. Ponořte kontejnery s rostlinami do nádoby s vodou a nechte je důkladně nasáknout. Umístěte rostliny na světlé místo mimo sluneční úpal, pozor na zbytečné střídání teplot.
Vhodné je doplnit i pomalu se uvolňující hnojivo, např. peletkovaný hnůj. Zálivka: v suchých obdobích a v parném létě zalévejte ke kořenům odstátou vodou ráno nebo navečer.
V prvním roce po výsadbě potřebují mělce kypřit a odplevelovat. Mnohé druhy prospívají na štěrkovém záhonu, který zamezuje zaplevelení. Ochrana proti škůdcům a nemocem: nejlepším preventivním krokem je výběr vhodného stanoviště a správná péče; pokud nastane napadení, odstraňte postižené části rostlin a zvažte vhodný postřik či ošetření.
Trvalky jsou investicí, která se s každým rokem lépe zhodnocuje. Jednou promyšleně naplánovaný a správně osázený záhon vám přináší barevnou podívanou od jara do léta s minimem práce. Klíčem k úspěchu je trojice zásad: vybrat druhy odpovídající vašemu stanovišti, kombinovat je s ohledem na dobu květu a výšku a každých několik let omladit dělením.
