V červnu bývá zahrada nejkrásnější a neměly by na ní chybět ani kvetoucí keře. Většinou nemají velké nároky na naši pozornost a péči, a přitom nakvétají neúnavně po dlouhou dobu. Ať už využijete kvetoucí keře jako živý plot kolem zahrady nebo je vysadíte do záhonu či doprostřed trávníku, všude jim to bude slušet, a ještě se jejich květy stanou bohatým zdrojem potravy pro všechny včely a čmeláky z širokého okolí. Máme pro vás 7 nejkrásnějších, v červnu kvetoucích keřů, se kterými se můžete seznámit i v naší fotogalerii.
1. Černý bez (Sambucus nigra)
umístění: slunce, polostín, stín; výška: 3 m; půda: středně vlhká. Černý bez patří mezi nejběžnější dřeviny naší přírody a často se na zahradu nastěhuje i bez přičinění majitele. Černý bez má sice jednu nepříjemnou vlastnost, a to že ve velkém přitahuje do zahrady mšice, jejichž výskyt vyžaduje včasný zásah, ale na druhou stranu květy i plody černého bezu můžete zpracovat na léčivé i chutné sirupy. V zahradnictvích můžete vybírat kultivary s většími květy nebo dokonce s netradičně vybarvenými listy. Nejzajímavější jsou odrůdy s tmavě vínovými až do bronzova vybarvenými listy a narůžovělými květy „Chocolate Marzipan“ nebo „Black Tower“ nebo naopak s listy zářivě žlutozelenými, jakými se pyšní odrůda „Golden Tower“.
2. Kalina obecná (Viburnum opulus)
umístění: slunce, polostín, stín; výška: 4 m; půda: středně vlhká. Kalina obecná patří k tradičním keřům, které dříve nechyběly snad v žádné zahradě, dnes už bývá k vidění jen zřídka, možná i proto, že stejně jako černý bez je náchylná k napadení mšicemi. Na druhou stranu kultivary kaliny obecné „Sterile“, „Roseum“ nebo „Snow Ball“ s kulovitým květenstvím představují ty nejpůsobivější keře, jaké můžete v červnu na zahradách obdivovat. Jen se musíte smířit s tím, že kulovitá květenství jsou sterilní a plodů se na podzim nedočkáte. Ty tvoří pouze kaliny s plochým květenstvím.
3. Kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis)
umístění: slunce; výška: 2-3 m; půda: polosuchá až mírně vlhká. Jakmile kolkvície krásná vykvete, naprosto dostojí svému jménu. Její trubkovité, jemně růžové květy dřevinu doslova obalí, a především jejich vůně je naprosto neodolatelná. Rozložitý keř s převisajícími větvemi se nejčastěji pěstuje jako solitéra, ale uplatní se i ve skupinových výsadbách. Působivý je například kultivar „Pink Cloud“ s květy jasně růžovými nebo „Maradco“ s květy světle růžovými.
4. Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
umístění: slunce, polostín; výška: 4 m; půda: vlhká až mírně vlhká. Jen málokdo tenhle oblíbený keř nazve jeho pravým jménem. Většinou se mu nesprávně říká jasmín, i když toto jméno náleží úplně jiné dřevině, jménem jasmín nahokvětý. Bílé až jemně krémové květy pustorylu až omamně voní, ale je pravda, že po odkvětu keř nebývá příliš dekorativní. Nejlépe se hodí do smíšených skupinových výsadeb, do živých plotů. Působivá je odrůda „Snowbelle“ s poloplnými až plnými květy.
5. Ruj vlasatá (Cotinus coggygria)
umístění: slunce, polostín; výška: 4 m; půda: suchá, polosuchá i vlhká. Ruj vlasatá vytváří rozložité keře, na kterých od června vykvétají rozevlátá latovitá květenství, v různých odstínech růžové barvy, která skutečně připomínají rozcuchané vlasy. Ruj vlasatá patří mezi nejméně náročné keře, které snesou téměř každý typ půdy a nesnáší jedině půdu silně podmáčenou. Vybírat můžete mezi mnoha zajímavými kultivary, působivý je „Royal Purple“ či „Dusky Maiden“ s vínově zbarvenými listy nebo „Golden Spirit“ s listy světlé zlatozelené.
6. Růže svraskalá (Rosa rugosa)
umístění: slunce, polostín; výška: 1,5 m; půda: polosuchá, vlhká. Růže svraskalá patří k druhům růží, které byste měli na zahradu vysazovat až po skutečně zralém uvážení. Jakmile ji jednou vysadíte, už se jí jen tak snadno nezbavíte, jedině že byste pečlivě vykopali každý kousek mohutného kořenu. Růže svraskalá silně odnožuje a dokáže po čase zarůst velkou plochu. Na druhou stranu vykvétá jako jedna z prvních růží a její květy jsou více než krásné. Zdobné jsou i velké, jasně červené šípky. Pěstovat můžete růži svraskalou s jednoduchými, zářivě růžovými květy odrůdy „Jam-A-Licious“ či „Rubra“ nebo s květy plnými „Rotes Meer“. Odrůda „Polareis“ má půvabné plné květy, nejprve zářivě růžové, které postupem kvetení blednou až po téměř bílou barvu.
7. Vajgélie květnatá (Weigela florida)
umístění: slunce, polostín; výška: 2 m; půda: polosuchá, vlhká. Oblíbený keř s růžovými květy zvonkovitého tvaru najdete snad v každém parku i na mnoha zahradách, protože množství květů, kterými se vajgélie během první poloviny léta obaluje je až neuvěřitelné. Občas květy zcela zakryjí listy. Vajgélie květnatá vynikne ve skupinových výsadbách, v živých plotech i jako solitéra v trávníku a na péči je naprosto nenáročný.
Nepodceňujte ani neopadavé dřeviny, které dodávají zahradě kontinuitu během zimy. Stálezelené keře se hodí nejen do živých plotů, ale i pro zarámování květinových záhonů a pro celoroční ozelenění nádob na terase. Mezi méně známé stálezelené keře patří pieris, skimmie, nandina a leucothoe a jejich správná volba kultivarů může zajistit, že zahrada bude působit pestrým a vyváženým dojmem po celý rok.
Morisie dvoučlánková (Morisia monanthos) patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae) a jde o mediteránní druh endemit Korsiky a Sardinie. Roste na chudých písčitých stanovištích a na kamenitých svazích. Kvete žlutými samostatnými květy se stopkami dlouhými 5 až 25 mm. Plody jsou dlouhé 0,4 až 1 cm a vytvářejí geokarpii. Tato rostlina je ideální jako skalnička pro suché stanoviště.
Sardinie je malebný italský ostrov s blankytným mořem a písečnými plážemi, kde se střídají skalnaté pobřeží a kvetoucí stálezelené keře. Příroda ostrova nabízí národní parky a rezervace, které uchovávají bohatou středomořskou flóru. Nejhezčí období pro poznávání krás je květen a červen, kdy je krajina zelená a rozkvetlá. Altare prenuragico di Monte d’Accoddi a památky Nuragů tvoří jedinečné kulturní pozadí při objevování tamních přírodních i historických zajímavostí.
Stálezelené dekorativní keře pro zahradu po celý rok
Stálezelené dekorativní keře jsou v zahradách neocenitelným prvkem, který dokáže nejen zpříjemnit vzhled prostoru, ale také přinést vitalitu po celý rok. Mezi méně známé stálezelené keře patří pieris, skimmie, nandina a leucothoe. Pieris japonica pochází z východní Asie a je ceněn pro lesklé tmavě zelené listy s načervenalým či bronzovým nádechem a pro květy na jaře. Skimmie japonica je stálezelený keř s tmavě zelenými kožovitými listy a bílými až růžovými květy na jaře. Nandina domestica, známá jako nebeský bambus, mění barvu listů během roku. Leucothoe má lesklé listy a drobné bílé či růžové květy, které tvoří visící hrozny. Správná péče a volba kultivarů zajistí, že tyto keře budou zdobit zahradu po celý rok.
