Prvním krokem, jak se o své růže před zimou postarat, je odstřižení odkvetlých růží. Vždy je odstřihujeme s kouskem stonku, v ideálním případě až u velkého listu. Nicméně, čím hlouběji zasáhneme, tím kratší dřevo zůstane a my na nové květy budeme muset čekat podstatně déle. Proč je řez růží na podzim tak důležitý? Protože uschlé květy rostlině doslova kradou potřebné živiny a zabraňují vzniku nových květů. Růže na podzim je třeba stříhat i z jiného důvodu. Čím chladnější dny jsou, tím vyšší riziko umrznutí jim hrozí. Není podzim jako podzim. Zatímco někdy nás přízemní mrazíky potrápí už začátkem září, jindy se počasí vytasí s babím létem, a ještě v polovině října chodíme v tričku s krátkým rukávem.
Kdy stříhat růže na podzim a jak postupovat podle odrůdy
Otázka tady je, kdy stříhat růže na podzim? V našem podnebí a s ohledem na umístění vaší zahrady je třeba opravdu zbystřit již v říjnu a počátkem listopadu. Keře čajohybridů a polyantek je třeba v tomto období zastříhnout asi na polovinu jejich výšky. Od tohoto času byste také neměli nechat růže již vykvétat. Typ střihu závisí na odrůdě. Například skalkové růžičky se zastřihávat nemusí. Keře a stromkové růže vyžadují akci opravdu až v pozdním podzimu (konec října), a to v rozmezí 5-8 oček. Stříhat je třeba v místě, kde směřuje ven od středu keře. V opačném případě bychom keř jen zahustili a jednotlivé větvičky se křížily. Stříháme cca 2 centimetry od očka. Jen pro doplnění, na jaře pak sestřihneme ještě jednou na 3 očka (opět musí směřovat ven).
Nedávejte nemocné nebo poškozené výhonky do kompostu, ale zlikvidujte je. Pozor také na divoké výhony, které stejně jako pozdní květy nebo uschlé květy ubírají rostlině sílu. Ustříhněte tedy divoké výhony, které vyrazily z podnože v půdě. Samostatnou kapitolou jsou keříkové růže. Tam platí zásada, že se na podzim nestříhají. Je vhodné se zaměřit jen na nemocné/poškozené části a jemnou úpravu vršků. Tento typ růží je vhodné zakrýt chvojím a též k nim nahrneme zeminu, která zakryje první očka. Místo chvojí je možné použít i shrabané listí. Pozor také na mulčovací kůru! TIP SANITINO: U popínavých růží zkontrolujte, aby neležely přímo na promrzající zemi. Podložte je chvojím nebo pilinami. Choulostivé odrůdy je vhodné sejmout z konstrukce a případně přikrýt bílou netkanou textilií.
Vedle stříhání růží je vhodné věnovat pozornost také kořenům. Příliš se nedoporučuje okopávání keřů motyčkou s následným přihrnutím půdy. Hrozí zde vysoká šance, že poškodíte kořenový systém. Vhodnější je ke každému keři přivést 3-4 lopaty kvalitního kompostu. Tím také zvýšíte schopnost odolávat mrazům. Navíc máte připraveno na jaro, kdy „kopečky“ pouze rozhrnete a dohnojíte jím celou plochu. Právě v čase, kdy začne být výraznější rozdíl mezi nočními a denními teplotami, je třeba také zkontrolovat, zda na vaše keře neútočí nějaký cizopasník. Velmi nepříjemným je takzvaná černá listová skvrnitost růže (Diplocarpon rosae), která stojí za nevzhlednými hnědočernými skvrnami na horní straně listů růže. Z malých teček se bohužel mohou stát velké fleky. Cílem jarního řezu je odstranit staré, slabé a odumřelé části. Keře tím prosvětlíme a ozdravíme, což následně podpoří kvetení.
Obnovovací a preventivní práce po zimě
Růže po zimě vyžadují pravidelnou kontrolu. Opatření, které musíme udělat je odhrnutí nakopčené zeminy, tím kontrolujeme současně kořenový krček. Následně provedeme sestřižení všech výhonů asi na 5 oček. Současně vystříháme všechny slabé, namrzlé a poškozené výhony. Revize Keře růží po odkrytí prohlédneme. Než začneme stříhat, jednotlivé kroky si dobře promyslíme, abychom nestříhali nesprávně.
Redukce U popínavých růží odstraníme všechny suché, nemocné a příliš staré výhonky. Použijeme pilku, výhonek odstřihneme co nejblíže k půdě. Opravy Odstraníme suché zbytky větviček nebo ty, které vznikly po odstřihnutí květů do vázy. Odstřihneme je na větevní kroužek. Šípky Loňské plody - šípky - odstraníme i se stonkem. Seschlé plody po zimě i se stonkem mohou být útočištěm pro škůdce. Výhony Odstřihneme i nejslabší a křížící se výhony směřující dovnitř korunky, hlavně v horní části keře, těsně u hlavního nejsilnějšího výhonu. Zakrácení Z ponechaných nejsilnějších výhonů (ideálně by jich mělo zůstat 6-8) zkrátíme vyrůstající boční výhonky na 3-5 oček. Konce výhonků Konce ponechaných nejdelších výhonů zkrátíme jen mírně, přibližně o 10 cm. Usměrnění Ostříhané, dlouhé výhonky nasměrujeme a připevníme k pevné konstrukci do vodorovné polohy.
Do řezu růží se pusťte, kdy už nehrozí silnější mráz. Je proto dobré sledovat předpověď počasí. Řezat můžete i dřív (začátek března), díky čemuž i růže dřív rozkvetou - obvykle začátkem června. Ty ostatní potom kvetou od poloviny června. U každého typu růží je potřebné zvolit jiný postup. U stromkových růží po odkrytí zkraťte korunku asi na polovinu, přičemž poslední ponechané pupeny musí směřovat ven z koruny. Ideální je, aby měl keř po ostříhání tvar polokoule.
Sadu a štěrbiny: Sadové, anglické a opakovaně kvetoucí růže na jaře důkladně prosvětlete. Velkokvěté růže - čajohybridy - zkracujte radikálně. Z miniaturních růží je také potřebné na jaře vystříhat všechny suché a příliš zahušťující výhonky, přímo od báze. Růže vyniknou v moderní i venkovské zahradě. Pěstovat je však lze i na balkonech a terasách ve vegetačních nádobách. Na trh se dostávají stále atraktivnější kultivary, které poutají velikostí a zejména plností květů.
Keřové růže: Video a text: Ing. Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Péče o růže sice vyžadují určitou dávku trpělivosti a znalostí, ale ta nádherná podívaná za to určitě stojí! Růže mají dlouhou životnost, výrazná květenství, mnoho druhů a barev na výběr a jsou také velmi vhodné k řezu nebo sušení. Naprostá většina dnes pěstovaných růží jsou růže moderní vyšlechtěné po roce 1867. Ten rok byla představena první hybridní čajová růže ‘La France’ a v dějinách růži je považován za přelomový. Starší růže jsou označovány jako historické (např. růže damašská, galská a stolistá). Obvykle velmi silně voní. V botanických a přírodních zahradách jsou stále hodně oblíbené i botanické (plané) růže s jednoduchými květy. Třeba růže šípková nebo dužnoplodá. Původní přírodní druhy jsou nenáročné, odolné a oblíbené opylovači. Moderní růže vynikají pestrou škálou barev, tvarů i velikostí květů. Růže s velkými květy na pevných stoncích vhodné do vázy, vysoké 60-100 cm (tzv. Bohatě kvetoucí záhonové růže (tzv. Pnoucí (climbery) a popínavé (ramblery) růže mají výhony dlouhé 3-5 m. Stonky Climberů jsou méně ohebné, vhodné na zdi a ploty, a kvetou opakovaně. Ramblery mají slabší, velmi ohebné výhony, které se dobře omotají kolem oblouků, pergol, sloupků... Velmi nenáročné půdopokryvné růže ideální pro pokrytí větších ploch, svahů či hrobů. Prostokořené rostliny sázíme z jara nebo na podzim. Jamka na výsadbu musí být 2x větší než je kořenový systém rostliny. Růže mají rády vláhu. Hnojíme v průběhu března, kdy začíná tvorba poupat, případně i začátkem léta pro podporu dalšího kvetení. Od srpna už se vyhněte hnojivům obsahujícím dusík, aby už se netvořily nové výhony. Nestačily by vyzrát a mohly by vymrznout. Během roku zastřiháváme odkvetlá květenství, polámané a zvadlé výhonky. Také kontrolujeme a příp. likvidujeme případné choroby a škůdce. Pokud se chcete s jistotou vyhnout větším problémům, vybírejte růže s certifikátem ADR - tyto růže jsou vyšlechtěné tak, aby byly co nejvíce odolné proti chorobám, zejména plísním. Růže v našich záhonech tento certifikát mají. Informační tip: VELKOKVĚTÉ Řežeme na 3 až 5 oček. Hlubší řez podpoří silný růst a bohaté kvetení. Růže z podskupiny garnetek (to jsou odrůdy max. SADOVÉ RŮŽE: Většinou nepotřebují řez. Stačí úprava keře: prosvětlíme jej, zkrátíme konce příliš slabých nebo proschlých výhonů. PNOUCÍ RŮŽE: Hlavní dlouhé výhony nestříháme. POPÍNAVÉ RŮŽE: Ty jediné stříháme až po odkvětu (tedy v létě). Staré výhony zcela odstraníme.
