Vyberaná čalounická tráva a další příbuzná lýková vlákna se používají k výplním, tvarování a doplňování čalouněných výrobků. Obecně se jedná o materiály, které poskytují krátkodobou pružnost, texturu a přírodní antimikrobiální vlastnosti, ať už jako samostatná surovina, nebo ve směsích s dalšími vlákny.
Čalounická tráva a její zpracování
Čalounická tráva se sklízí v době technického zrání, tj. před odkvětem, kdy je nejzpůsobilejší pro čalounické účely. Pokosená tráva se rozprostře do tenkých vrstev a suší se ve stínu, aby jí zůstala pružnost a přirozená barva. Nejmenší dovolená délka dodávané trávy je 25 cm. K dosažení potřebné pružnosti se listy za vlhka stáčí do provazců a tím se kadeří. Sušením se tvar fixuje. Čalounická tráva se dodává stočená ve vrkočích tloušťky nejvýše 10 cm. Jakost čalounické trávy se zkouší kroucením v rukou, přičemž se zjišťuje pružnost trávy.
Použití čalounické trávy je jako méně kvalitní tvarovací materiál, nahrazující africkou trávu, avšak časem ztrácí svoji pružnost, usychají, drolí se a práší. Používaly se na výrobky s kratší dobou životnosti, např. Sáma - byla nejčastějším výplňovým materiálem levných jednoročních matrací. Je přirozeně antimikrobiální.
Ostatní rostlinná vlákna pro výplně a tvarování
Používala se zejména žitná (Secale), protože je dlouhá, ale i ostatní druhy slámy. Lámání a drolení stébel a následně prašnost předurčuje tento materiál ke krátkodobému použití. Sláma se plní do jutových pytlů a pro zamezení přesunu materiálů se matrace prošívají v ploše motouzem a také hrany se zpevňují prošitím. Zpevňování hran prošíváním je velmi často užívanou klasickou čalounickou technologií a rozlišuje se jednoduché a dvojité hranování. Tato technologie se užívá prakticky u všech nepojených vláknitých tvarovacích materiálů, jak rostlinných tak živočišných a téměř u všech čalouněných výrobků, kde je aplikována vyšší vrstva vláknitých materiálů ve tvarovací vrstvě.
Obr.č. Mořská tráva - vlákna se získávají z Vochy mořské (Zostera maritima L) neboli pásemnice. Obr.č. Listy, vyvrhnuté z moře na břeh se usuší a využívají jako levný tvarovací a vycpávkový materiál, který vykazuje relativně vysokou odolnost proti deformacím. Mořská tráva zpracovaná na šnůry se užívá jako alternativa výpletů sítí na židle.
Strofa - se získává ze žitné slámy, připravuje se v bílé a černé barvě, usušená se balí do balíků nebo provazců jako africká tráva. Vázáním do copů - provazců se zajišťuje její zkadeření či tvarování a tím zlepšení funkce výplňového materiálu. Využívá se jako plnicí materiál ke krátkodobému užití, např. Obr.č. Len setý -
Vlákna a jejich význam pro textilie a výplně
Len setý - Len je polní rostlina (Linum usitatissimum) dělí se na len přadný a len olejný. Obsahuje velmi pevná, nepravidelná a hladká vlákna s hedvábným leskem a studená na dotek. Len je pevnější než bavlna, avšak je méně pružný. Zpracovává se rosením a máčením, lámáním - kalandrováním, potěráním (odstranění dřevoviny), vochlováním (pročesáváním - vzniklý odpad je koudel) a předením. Jemnější vlákna z česaného lnu se používají na výrobu kvalitních pláten a potahových textilií. Hrubší vlákna lnu jsou určena pro výrobu lan a provazů. Je odolný vůči chemikáliím a zvýšeným teplotám.
Obr.č. Lonopí - vlákna se získávají z rostliny Konopí seté (Cannabis sativa), což je jednoletá dvoudomá rostlina s dlouhým stonkem, která dosahuje výšky až 3,5 m. Je extrémně odolná, houževnatá, trvanlivá a nepotřebuje žádnou chemickou úpravu. Zpracovává se rosením, lámáním, potěráním, vochlováním a trháním na menší kousky. Z technického konopí se získává konopné vlákno a konopná koudel. Struktura vlákna je podobná lnu, ale je tmavší, hrubší a pevnější, pružnost a tažnost má však nižší. Barva je stříbrošedá nebo hnědá. Obr.č. Konopná vlákna se užívají spolu s bavlnou, vlnou a lnem na výrobu technických pláten, motouzů, lan, sítí, popruhů a v kombinaci s lnem na potahové textilie. Kratší vlákna se zpracovávají na hrubé příze horší jakosti, které se užívají jako méně kvalitní tvarovací a plnicí materiál - koudel.
Juta - zvaná též kalkatské konopí se získává z jutovníků, které se pěstují zejména pro pevná lýková vlákna. Obr.č. Rostliny se zpracovávají sušením, poté máčením s přídavkem oleje, mechanicky trháním, potom se získaná vlákna propírají ve vodě a suší na slunci. Takto upravená vlákna se smotávají do rulíků a stlačují do velikých balíků. Vlákna mají menší pevnost (než len nebo konopí), pružnost i tažnost a jsou silně navlhavá a hořlavá, ale také přirozeně antimikrobiální. Účinkem tepla, světla a vlhka se uvolňují elementární částice vláken, které se práší. Nejlepší juta má barvu bělavě žlutou nebo stříbřitě šedou a je lesklá. Spřadatelnost je omezena vyšší dřevnatostí vláken. Juta svými vlastnostmi konkurovala lnu a konopí, zejména z důvodu nízké ceny. Vlákna se užívají na hrubší příze pro technické textilie v plátnové vazbě a na popruhy. Spřádají se také s lnem, vlnou, bavlnou a hedvábím na výrobu tkaných textilií (záclony, koberce, pokrývky). Jutové textilie mají velmi dobrou pevnost v tahu, jsou poddajné a dobře zpracovatelné ručním i strojovým sešíváním. Dobře se lepí na tvarovací materiály a tvoří vhodnou izolační vrstvu zejména pro kovové pružicí prvky nebo rošty. Užívá se na překrytí tvarovacích materiálů - např. africké trávy, kde lze následně jejím ručním prošitím vytvořit hranování výrobku.
Obr.č. Kopřiva - vlákna se získávají z rostlin trvalek např. Kopřiva konopná (Urtica cannabina L.), Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), Kopřiva stříbrná (Pipturus velutinus Wedd.), některé dorůstají výšky až 2 m. Stonky kopřiv obsahují lesklá a dosti pevná vlákna. Po sklizni se loupe ze zdřevnatělého stonku kůra, která se vyváří pro oddělení vláken. Barva vláken je krémově bílá až šedá, omak je příjemně měkký. Kopřiva se zpracovává podobně jako len a konopí, tedy rosením, lámáním, potěráním, vochlováním a trháním na menší kousky. Z lýkových vláken se soukají šňůry na chytání ryb, tkají se z nich provazy. Z vláken kopřivy tkali ve středověku jemné, bílé tkaniny. Když však začali obchodníci do Evropy dovážet bavlnu, byla kopřivová vlákna z tkalcovství úplně vytlačena. Teprve v počátku 20. století se opět začaly pěstovat kopřivy pro vlákna. Vlákna se nejvíce používala v době nedostatku.
Obr.č. Ramie - zvaná též čínská tráva se získává z mnoholetých tropických rostlin Ramie přepevné (Boehmeria tenacissima) a Ramie sněhobílé (Boehmeria nivea). Ramie je rostlina listy podobná kopřivě, dosahuje až 5 m výšky, stonek má tloušťku asi 2 cm. Pěstuje se pro lýkové vlákno. Po odstranění lístků ze stonku se loupe lýko na pásky, z nichž se vlákna získávají máčením, loupáním kůry (dekortizací) a degumováním. Zpracovávají se sušená lýková vlákna, která jsou dlouhá, pevná, měkká, jemná a lesklá. Jsou nejpevnější ze všech rostlinných vláken. Spřádají se na měkké a pevné příze, občas i s ovčí vlnou. Příze se používají na výrobu jemných i těžších textilií, rohoží, sítí, lan a motouzů.
Obr.č. Bambus - Bambus obecný je stálezelená dřevnatá travina, vyhánějící z vytrvalého oddenku dutá, na povrchu hladká, záhy zdřevnaťující, 5-25 cm v průměru silná stébla do výše až 40 m. Obr.č. Stébla bambusu mají dle druhu různou barvu. Vlákna bambusu jsou používána na výrobu textilií a lan již stovky let. Užitné vlastnosti jsou podobné jako u ramie. Vlákno je snadno spřádatelné samotné nebo ve směsích s vlnou či bavlnou.
Rákos - např. Rákos obecný (Phragmites australis) - je 2-3,5 m vysoká travina, vytrvalá a vlhkomilná. Obr.č. Z povrchově hladkých stébel se štípou tenké pruty, které se předem vlhčí a zaplétají se ještě vlhké, aby byly dostatečně ohebné. Používají se na výplety židlí a na výrobu rohoží. Vyrábí se z nich také pevná točená šnůra, která se používá na nosné a zdobné výplety sedáků a opěráků židlí.
Tillandsia šedá - Tilandsia usneoides - je epifytická bylina, která se používala jako rostlinná žíně pro tvarování a výplně. Dříve se v obchodě nejčastěji uváděla pod názvem rostlinných žíní. Vlákna se používala jako tvarovací materiál jako náhrada žíní nebo do výplňových směsí smíchané s koňskými a kravskými žíněmi.
Další příklady a využití
Obr.č. Sunn - konopí podobná jednaletá bylina Chřestnatec sitinovitý se používá pro pevná vlákna na plátně, sítích a popruzích. Pod názvem „bengálské konopí“ se dováží také do Evropy. Kenaf - Guinejské konopí nebo Bombayské konopí - jsou lýková vlákna získávaná z Proskvirník konopný, dorůstajícího až 2 m. Vlákna jsou světlé, méně necelulózových materiálů než juta a jsou používána na plátnové textilie a další technické textilie. Obr.č. Klejicha - dvouděložná rostlina hedvábná (Asclepias syriaca L.).
