Mapa lesních skudců a jejich charakteristik v ČR: monitoring, data a význam pro lesní hospodářství

Projekt Lesní ochranné služby VÚLHM KŮROVCOVÉ INFO, vytvořený ve spolupráci s Lesnickou prací, je zaměřen na monitoring a sdílení informací o průběhu rojení některých druhů lýkožroutů (l. smrkový, l. severský, l. lesklý) a chroustů (ch. obecný, ch. maďalový) v různých nadmořských výškách a v různých lokalitách České republiky.

Dobrovolní respondenti v pravidelných intervalech zadávají přes internet do aplikace výši odchytů do lapačů a pastí.

Výstupem projektu je mapa s přiřazením jednotlivých ploch k okresům a s informací o aktuální výši odchytu a nadmořské výšce.

V detailu jednotlivých ploch je zobrazena tabulka uskutečněných odchytů a graf průběhu rojení.

Současně se zobrazuje kumulovaná křivka odchytu, tj. odchyty od začátku rojení až do konce letové aktivity daného škůdce.

V prvním rojení jsou důležitou informací pro stanovení počtu odchytových opatření; v druhém, resp. třetím rojení se odchyty stále přičítají.

Snahou tvůrců projektu je zapojení celorepublikově významné skupiny respondentů.

Do projektu se mohou zapojit všichni lesníci bez ohledu na typ majetku, kteří mají přístup k odchytům lýkožroutů do feromonových lapačů a mají zájem přispět k vzájemné informovanosti.

Projekt KŮROVCOVÉ INFO byl v roce 2016 úspěšně otestován v pilotním režimu (pouze l. smrkový).

Připojilo se do něj téměř 140 respondentů.

V roce 2017 doznal některých zásadních změn - rozšíření na další škůdce, automatická registrace, zjednodušení přihlašování pro respondenty s lapači v různých okresech atd.

V roce 2017 se do projektu zapojilo 231 respondentů a v roce 2018 pak 183 provozních lesníků, kteří sledovali 489 odchytových míst.

Lesní ochranná služba Na našem území se nachází přibližně 2,9 milionů hektarů lesů.

Kdybychom je všechny umístili na jednu plochu, pokrývaly by čtverec o hraně 170 km.

Většina lesů je ale rozdrobena do mnohem menších celků, jak je vidět v této mapě.

Les - Pro vytvoření této mapy jsme použili data Corine Land Cover z dálkového průzkumu země družicemi Sentinel.

V mapách lesnatosti v přírodních lesních oblastech nebo lesnatosti v krajích vycházíme z dat Národní inventarizace lesů (NIL) a definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Tato definice považuje za les souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů.

Není přitom rozhodující, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí ani jak pestrý je místní ekosystém.

V rámci Evropské unie patří Česká republika k lesnatějším zemím.

Její lesnatost 36,8 % je sice menší než evropský průměr (43,5 %), toto číslo ovšem významně zvedají nejvíce lesnaté státy, zejména skandinávské země.

Pralesů a přírodních lesních porostů, které patří k nejbohatším ekosystémům, je u nás naopak jen zlomek: jejich rozloha je menší než 1000 ha, tedy méně než 0,03 % celkové rozlohy lesů v ČR.

Na mapě je na první pohled patrná velká fragmentárnost lesů v ČR a až na několik výjimek v horských oblastech zde prakticky nemáme souvislé velké lesní plochy.

To představuje pro lesní ekosystémy zásadní výzvu - vyšší míru znečištění, hluku a světelného smogu, používání hnojiv či pesticidů, které zamořují půdu a přispívají k její degradaci, ale také nedostatek úkrytů pro zvěř, méně tůněk a dalších drobných zdrojů vody.

Tato krajinná diskontinuita ztěžuje podmínky teritoriálním a migrujícím druhům.

Zvláště pak s postupující kůrovcovou kalamitou, která k rozdrobenosti našich lesů významně přispívá.

Česká vláda ocenila dlouholetou práci vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky v oblasti výzkumu sucha.

Tým InterSucha bude v koalici zastupovat prof. CzechGlobe a přináší do koalice unikátní propojení vědy a praxe.

Poskytuje tím ucelený pohled na všechny tři extrémy, které jsou v reálném životě propojené.

Výzkumníci zároveň vyvíjejí modely umožňující hodnotit budoucí dopady klimatické změny a navrhovat adaptační opatření pro hospodaření s vodou v krajině.

Významnou součástí jejich práce je také hledání způsobů, jak zvýšit odolnost zemědělských a lesních ekosystémů vůči suchu, vysokým teplotám i požárům.

Letošní extrémní sucho ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj.

Sucho ještě více dopadá na velké české řeky a jejich povodí, které nemají zázemí velehor v pramenné oblasti.

Podle Trnky je zjevné, že je na čase vést společenskou diskusi o tom, jak zajistit dostatečné zásoby vody.

Pouhé šetření vodou nebo samotná přírodě blízká řešení nejsou receptem pro zvládání extrémního sucha.

Více než 100 interaktivních stanovišť, vědecké show, experimenty, workshopy a zážitky pro malé i velké nabídne Festival vědy a techniky, který se bude konat od pátku 4. do neděle 6. září 2026 na Výstavišti v Brně v pavilonu A.

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu.

Chřadnutím a odumíráním jsou postiženy smrky všech věkových stupňů, vypěstované uměle i z přirozené obnovy.

Předpokládanou příčinou poškození jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu.

Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou pravděpodobně opakující se periody sucha.

Vzhledem k naléhavosti situace v některých regionech umožnilo Ministerstvo zemědělství ČR financování obnovy lesních porostů poškozených suchem z Programu rozvoje venkova v rámci programu Obnova lesních porostů po kalamitách.

Jako podklad pro poskytnutí podpory bylo nutné ve velmi krátkém čase identifikovat oblasti, kde hraje sucho v komplexu poškození zásadní roli.

Jako podklady sloužily mapy aktuální vláhové bilance pro roky 2012-2014 a mapy ohrožení půdním suchem pro rok 2015, získané od ČHMÚ.

Ten však ohrožení suchem modeluje pro území ČR pouze pro travní porosty a vybrané zemědělské plodiny.

Mapa dlouhodobého stresu suchem - vláhová bilance za období 2012-2014: Výsledné hodnoty jsou rozděleny do čtyř kategorií: 1) negativní bilance - tj. oblasti s celkovou bilancí pod 0 mm, kde byly lesní porosty výrazně stresovány suchem.

Pro smrk jsou považovány za nepříznivé i následující dvě kategorie: 2) s bilancí 0-50 mm a 3) s bilancí 50-100 mm.

Je tomu tak proto, že původní mapy ČHMÚ jsou počítány pro evapotranspiraci travního porostu, která je nižší než transpirace středně starých a dospělých porostů jehličnatých dřevin.

Poslední kategorie 4) s vodní bilancí nad 100 mm za předchozí tři vegetační období je považována za mírně stresovanou nebo vůbec nestresovanou suchem.

Kombinovaná mapa ohrožení smrkových porostů suchem: Výsledná mapa definuje oblasti, ve kterých došlo ke kombinaci dlouhodobého stresu lesních porostů suchem v předchozích třech vegetačních obdobích a akutního stresu suchem v roce 2015.

Řešitelé vychází z předpokladu, že k akutnímu kalamitnímu poškození může dojít pouze v případě víceletého chronického působení sucha.

Při zpracování prostorových dat bylo testováno několik způsobů vyhodnocení.

Pro účely hodnocení „kalamitního sucha" v lesních porostech by bylo vhodnější uplatnit modely přímo zaměřené na vodní bilanci lesních porostů, které však dosud nebyly k dispozici a na nichž se v současné době ve spolupráci obou organizací pracuje.

Přesto předložené výstupy představují se současnými podklady relevantní podklad pro státní správu.

Podle TZ VÚLHM, red. Bohatost struktury lesních porostů popisuje prostorovou a věkovou skladbu lesa a její význam pro stabilitu ekosystémů.

V Česku převažují porosty s jednoduchou strukturou, zatímco bohatší struktura je typická hlavně pro přirozené lesní ekosystémy a některé způsoby hospodaření.

Význam mají i porosty, které se bohaté struktuře přibližují při obnově nebo vznikají sukcesí.

Sledování podporuje přírodě blízké hospodaření, ochranu biodiverzity a odolnost lesů vůči změně klimatu v české krajině dlouhodobě.

Grafy sledují celkovou a nahodilou těžbu dřeva jako ukazatel stavu a odolnosti lesních ekosystémů.

Téma je důležité pro ochranu přírody, protože rozsah těžby souvisí se zdravotním stavem porostů, působením škůdců i dopady sucha, větru a dalších projevů změny klimatu.

Současně se dotýká schopnosti lesů plnit produkční, půdoochranné, vodohospodářské i krajinotvorné funkce, které jsou zásadní pro stabilitu krajiny a kvalitu života společnosti.

Význam má také pro plánování šetrného a udržitelného lesního hospodáření.

V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá.

K nahodilé těžbě se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených abiotickými a biotickými faktory.

Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.

Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje ČR 2030 zmiňuje zastoupení dřevin v ČR a podporuje cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů.

Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti.

Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození.

Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu.

Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje.

Nahodilá těžba podle příčin vzniku popisuje zásahy v lesích, které doplňují úmyslnou těžbu plánovanou lesním hospodářstvím a reagují na kalamitní situace vyvolané biotickými a abiotickými faktory, často vyvolaných probíhající změnou klimatu.

Její objem je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, protože souvisí se zdravotním stavem porostů i s vhodnou druhovou a věkovou skladbou lesa.

Sledování ukazatele přispívá k ochraně biodiverzity, stabilitě krajiny a rozhodování o udržitelném hospodaření v lesích v české krajině.

Mapy zobrazují půdní pokryv České republiky a vyjadřují typologickou příslušnost půdy v různých klasifikacích.

Mapa půdní mapy v měřítku 1 : 50 000 je zatím nejpodrobnější půdní mapou, která mapuje společně zemědělskou i lesní půdu.

V GIS jsou mapy zpracovávány po mapových listech kladu ZM50, aby vznikla souvislá vrstva půdně-typologické mapy.

Graf struktury holin popisuje velikostní uspořádání odlesněných ploch a jejich význam pro obnovu porostů.

Malé holiny mohou podpořit přirozené zmlazení, umělou obnovu i proměnu druhové skladby dřevin.

Velkoplošné holiny naopak zhoršují podmínky lesní půdy a komplikují zalesnění.

Sledování struktury holin podporuje šetrné lesní hospodaření, stabilitu ekosystémů a adaptaci lesů na změnu klimatu.

Mapy lesního pokrytí a fragmentace v ČR

Vytvořte interaktivní turistickou mapu s obrázky, filtry a kategoriemi | Výukový program MAPOG GIS #MAPOG #GIS

tags: #mapa #lesnich #skudcu