Touto metodou lze zpracovat potravinový odpad včetně zbytků ovoce, zeleniny, vařených jídel, pečiva, kávové sedliny, čajových sáčků, zvadlých květin, vajec, menších kostí, papírových kapesníčků...
Co je tento kompostér a jak funguje
Tato nádoba s víkem a výpustním kohoutkem je vhodná pro domácí kompostování BIO zbytků potravin z domácnosti. Funguje na principu anaerobní fermentace (biologický proces rozkladu organické hmoty, probíhající za nepřístupu vzduchu), proto nechávejte víko kompostéru zavřené. Do bioodpadu se přidává speciální směs napomáhající rozkladu (není součástí balení).
Neexistuje jen jeden druh kompostéru. Naopak - vybrat si můžete řešení podle toho, jestli máte rodinný dům se zahradou, balkón, nebo bydlíte v malém bytě. Domácí kompostér už dávno nemusí být jen páchnoucí hromada na dvoře. Dnes jsou k dispozici promyšlené nádoby a zařízení, které kompostování usnadní a urychlí.
Venkovní kompostér
Klasika pro zahrádkáře. Bývá to větší nádoba (plastová či dřevěná ohrádka) umístěná venku na zahradě. Plastové kompostéry mají často objem od cca 300 do 1000 litrů. Výhodou je velká kapacita a nenáročnost - materiál se rozkládá většinou sám. Jen je potřeba mít na zahradě místo a počítat s tím, že v zimě se proces zpomalí.
Kuchyňský kompostér (Bokashi)
Pro obyvatele bytů bez možnosti zahrady je skvělou variantou kuchyňský kompostér. Jde obvykle o uzavíratelný plastový kbelík se speciálním fermentačním přípravkem. Populární je tzv. Bokashi kompostér, který funguje na principu kvašení. Do nádoby přidáváte kuchyňské zbytky a každou vrstvu posypete Bokashi směsí s užitečnými mikroorganismy. Ve spodní části nádob bývá kohoutek na vypouštění tekutiny - tzv. Bokashi čaj, což je tekuté hnojivo vzniklé fermentací. Ten lze ředit vodou a zalévat jím rostliny nebo jej vylít do odpadu.
Vermikompostér (žížalový kompostér)
Další variantou do bytu je vermikompostér, neboli kompostér využívající žížaly. Speciální druhy žížal (nejčastěji žížaly kalifornské) v něm rozkládají kuchyňské zbytky a vytvářejí vermikompost - velmi kvalitní humus - a tekutinu nazývanou žížalí čaj. Vermikompostér bývá tvořen několika patry. Žížaly milují většinu rostlinných zbytků - slupky, okrojky zeleniny a ovoce, kávovou sedlinu, čajové sáčky, drcené skořápky od vajec, zvládnou i namočený chléb nebo těstoviny.
Používání vermikompostéru vyžaduje cvik: je potřeba pravidelně krmit žížaly a udržovat správnou vlhkost. Výhodou je však úžasný kompost a tekuté hnojivo zdarma, a navíc dobrý pocit, že i v paneláku dokážete recyklovat bioodpad. Vermikompostér nezapáchá, pokud se o něj správně staráte.
Jak pečovat o jednotlivé typy kompostérů
Venku na zahradě
Umístěte kompostér na vhodné místo - ideálně polostín, aby nevysychal, a přímo na hlínu nebo trávník. Dbejte na správné složení kompostu - vyvážený poměr suchého a mokrého materiálu. Velké kusy je lepší podrtit. Promíchávání proveďte jednou za týden či dva. Kontrolujte vlhkost; v létě doplňte vodou. Co do kompostu nepatří: maso, velké množství pečiva, mléčné výrobky, oleje a výkaly živočišných druhů. Do venkovního kompostéru zvládnete i skořápky od vajec, zbytky ovoce a zeleniny, listí, kávovou sedlinu, papírové ubrousky, piliny a drobný zahradní odpad.
Kuchyňský Bokashi
Udržujte uzavřený systém, aby dovnitř nepronikl vzduch. Každou novou várku zbytků posypte aktivní směsí podle návodu, vymačkejte vzduch a zavřete. Zhruba jednou za 2-3 dny vypusťte tekutinu a použijte ji, nebo ji likvidujte. Když je nádoba plná, nechte ji pár týdnů fermentovat a poté zakopejte obsah do země nebo přemístěte do venkovního kompostéru. Správně vedený Bokashi kompostér nezapáchá, obvykle voní pouze nakysle.
Vermikompostér v domácnosti
Žížaly potřebují stálé prostředí: teplotu kolem 20 °C, nepřivádějte je do mrazu ani nadměrného tepla. Umístěte ho do prostoru s stabilním klimatem. Krmení začněte mírně, postupně kapacitně zvyšujte. Žížaly milují slupky a zbytky zeleniny a ovoce, čajové sáčky, kávovou sedlinu a drcené skořápky; vyhněte se masu, mléčným výrobkům, olejům a kořenové zelenině. Udržujte vlhkost - substrát by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Občas prohejbejte a zkontrolujte, že je vše v pořádku. Sklizeň vermikompostu nastává zhruba po 2-3 měsících, kdy spodní patro obsahuje tmavý vermikompost; tekutinu z odkapávacího kotlíku slijte jednou za 1-2 týdny.
Obecné tipy pro úspěšné kompostování doma
Správný mix materiálů je klíčový: kombinace zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých) složek v poměru zhruba 2:1. Vlhkost a vzduch jsou nezbytné pro aerobní rozklad; občasné prohrábnutí pomáhá provzdušnit. Kompost by neměl mít zápach a měl by být chráněn před vnějším deštěm či přímým sluncem. U bokashi a vermikompostérů sledujte specifické pokyny výrobce pro optimální kvasný či biologický proces. Počáteční investice do kompostérů se liší podle typu a objemu, ale dlouhodobě se investice vyplatí díky úspoře na hnojivech a redukci odpadu.
Možné výhody a nevýhody domácího kompostování
- Počáteční investice a nutnost vyhrazeného místa.
- Snížení objemu odpadu a ekologický přínos díky snížení skleníkových plynů.
- Zdarma přírodní hnojivo pro zahradu a pokojové rostliny.
- Nutnost pravidelného servisu, krmení a dohled nad vlhkostí.
- Možnost zápachu či přilákání hmyzu při špatně udržovaném systému.
Rekapitulace hlavních typů a jejich ideální použití
- Venkovní zahradní kompostér - velká kapacita, vhodný pro větší množství bioodpadu a zahradního materiálu.
- Bokashi kompostér - ideální pro byty a kuchyňské zbytky, snadná manipulace bez zápachu.
- Vermikompostér - kvalitní humus a tekuté hnojivo, vhodný do interiéru; vyžaduje péči a stabilní klima.
Promyšlené rozmezí mezi typy umožňuje kombinovat metody podle prostoru a potřeb. Když budete mít například Bokashi v bytě a provozovat komunitní kompostér na sídlišti, získáte efektivní systém zpracování odpadu bez zápachu i v malém bytě.
