Králíky rozmnožit a ponechat si mladé na výkrm, je cílem většiny chovatelů. Říje králic se nejčastěji střídá v intervalu 7-12 dnů. V tomto období má chovatel největší šanci na její zabřeznutí. Pokud trefíte připouštění samce do období samiččiny říje, budete se těšit z početného vrhu. Králíci jsou ale výjimeční tím, že mají ještě takříkajíc provokovanou říji. Samice tedy mohou zabřeznout i mimo hlavní říji. Samice při páření v provokované říji uvolní menší množství vajíček. Vrhy jsou tak méně početné. Je výhodné počkat si na pravou říji. Mezi hlavní příznaky patří zarudlé a zvětšené pohlavní orgány samic, dále agresivita, neklidné chování, větší aktivita apod. U samic rovněž roste spotřeba krmiva. U některých králic se říje projevuje hrabáním v podestýlce a nejlepší budoucí matky dokonce staví nanečisto hnízdo. Říje trvá od dvou do čtyř dnů. Pokud se tedy vaše samice projevuje výše zmíněnými příznaky, neváhejte a přidejte k ní samce.
Je tedy možné vyvolat říji několika způsoby: tzv. pravidelná říje se začíná objevovat od konce zimy do konce léta. Po zbytek roku nejsou říje pravidelné a příznaky tak silné. Existuje několik vychytávek, kterými lze říji u králic vyvolat. Podávání vitamínu E, známého jako vitamín plodnosti, je jednou z možností. Nejvíce se nachází v nati a kořenech petržele nebo celeru, stejně tak v klíčícím obilí. Další možností je prohození samce se samicí v jejich kotcích. Samice při pachu samce přichází do říje rychleji. Nepomůže-li ani jedna z uvedených možností, existují ještě přípravky, které se aplikují jehlou. Po nich je příchod říje stoprocentní.
K připouštění přistupujeme po dosažení věku samice osm až devět měsíců. Je-li samice v říji, přendáme ji do kotce k samcovi a sledujeme, co se bude dít. Samec začne kolem samice poskakovat a očichávat ji. Samice si přilehne k podlaze kotce a pánev mírně nadzvedne. Samec ji během pár vteřin několika rychlými pohyby oplodní. Samici odebereme na několik minut ze samcova kotce a opět je dáme k sobě po několika minutách na druhý skok. K úspěšnému oplodnění postačí i jediný skok, dva jsou ale jistější.
Rozhodně nemá počet skoků vliv na početnost vrhu. Tu ovlivňuje samice počtem uvolněných vajíček. Jeden skok disponuje ohromným množstvím spermií, takže s oplodněním vajíček problém nebývá. Pokud netrefíte říji přesně, bývá samice k samci značně agresivní a kouše jej. Méně častou metodou je skupinové připouštění, kdy umístíme do většího kotce samce spolu se čtyřmi až šesti samicemi. Samec toto množství samic dokáže bez problémů pokrýt. Musíme ale počítat s tím, že některé samice budou mít říji provokovanou, takže množství mláďat u nich nebude tak velké.
Většinou se samice připouští 3x nebo 4x ročně. Březostí se rozumí období od úspěšného oplodnění po porod. U králíků trvá březost 31 dnů. Během březosti se musíme k samici chovat ohleduplně. Nesmí být vystavena stresu ani náhle změněna krmná dávka a vyvarujte se také zbytečnému rámusu kolem králíkárny. Deset dnů před porodem už nesmíme samici ani zvedat, došlo by k potratu. Kotec naposled vyčistíme zhruba 5 dnů před plánovaným porodem. Pak už je vhodné zatemnit pletivo, šero dodá samici klid. Na stavbu hnízda je vložíme do kotce nakrátko nařezanou slámu. Zda došlo k úspěšnému oplodnění a samice je březí, lze zjistit po několika dnech až týdnech. Můžete provést palpaci břicha, kde jsou cítit malé plody. Ovšem tato metoda vyžaduje určitou zručnost a zkušenost. Začínajícím chovatelům tedy rozhodně nedoporučujeme. Může dojít i k poškození zárodků. Jistější bude vložit po týdnu samici k samci na tzv. kontrolní připuštění. Pokud bude samice samci utíkat, vrčet a bude vůči němu agresivní, máte jistotu březosti. Občas se může stát i to, že samice zabřezne z prvního i druhého kontrolního připouštění. Logicky pak musí následovat i dva porody. Mezi chovateli se tomuto jevu říká přeoplodnění. Zřídka se u samice může objevit falešná březost. To znamená, že samice má projevy pravé březosti (staví hnízdo, hrabe v podestýlce) ale ve skutečnosti březí není. Stává se tak i když ji samec poskočí, ale netrefíte pravou říji a nezafunguje ani provokovaná říje. Samice tím pádem neuvolní žádná vajíčka a nemůže dojít k oplození. Stavění hnízda je projevem blížící se silné říje, během které musíme samici znovu přendat k samci. Z této silné říje bývají početné odchovy, takže ztracená doba se tím částečně kompenzuje.
Jednou za čas se s falešnou březostí setká každý větší chovatel králíků. Není to nic hrozného ani nakažlivého. Naopak chovatelé tvrdí, že falešná březost je znakem vynikající samice. Jako kotiště se využívají různé dřevěné budky a umělá hnízda. Ty se vkládají do kotce těsně před porodem. Samice si v budce postaví vlastní hnízdo. Uvnitř budky je tmavé a klidné prostředí, což je pro samici výhodou. V podstatě jde o imitaci králičí nory, ve které přichází na svět volně žijící králíci. Dřevěná budka má mít rozměry: délka 60 cm, šířka 35 centimetrů a výška 30 centimetrů. Vchod se musí umístit zhruba 5 cm nad podlahu kotce, aby slepá mláďata nevylezla ven. Vrchní část kotiště musí být odnímatelná, aby mohl chovatel kdykoliv provést kontrolu hnízda. Tyto nesporné výhody kotiště (šero, klid, lepší klimatické podmínky) dávají šanci odchovat mláďata i méně vzorným matkám. A právě proto řada úspěšných chovatelů králíků kotiště odsuzuje!
Geneticky bude méně vzorná matka přivádět na svět opět méně vzorné matky. Ty už pak u nového majitele bez kotiště ani mláďata neodchovají. Kvalitní samice vyvede mláďata i ve vlastním hnízdě v rohu králíkárny. I pro zkušeného mnohaletého chovatele je porod stále plný napětí a zvědavosti, kolik asi malých králíčat přijde na svět. K vlastnímu porodu dochází nejčastěji v průběhu noci nebo brzy ráno. Chovatel tak spatří rodící samici zřídka. Pomlky mezi jednotlivými mláďaty jsou malé, pouze několikaminutové. Každé mládě přicházející na svět samice olíže a uloží do hnízda, které ještě po skončení porodu doupraví. Králíčata přichází na svět slepá a holá, proto jsou háklivá na výkyvy teploty. Z tohoto důvodu přečkávají první dny v hnízdě.
Početnost vrhu závisí nejen na trefení říje při páření, ale také je geneticky vázána na plemeno. Dost chovatelů se neoprávněně bojí hnízdo s mladými zkontrolovat. Kontrola by měla probíhat krátce po porodu, abychom zavčas vyřadili nestandartní mláďata. Samici vyndejte mimo kotec a několikrát ji pohlaďte, čímž si na vaši ruku nanesete její pach. Pokud obsahuje vrh více králíčat než má samice struků, musíme některé mladé utratit nebo podložit náhradní matce. Při přendávání musíme opět obě matky vyndat mimo kotec a po vsunutí mláďat upravit hnízdo do původní podoby. Provádíte-li pouze kontrolu, můžete samici vrátit do jejího kotce okamžitě. V případě přendávání mláďat jiné samici, počkáme delší dobu (minimálně jednu hodinu), aby získala přidaná mláďata pach původních. Po vrácení můžeme zabavit samici nějakou dobrotou, například jetelem nebo mrkví. Tím dosáhneme toho, že nepoběží ihned k hnízdu. Druhou kontrolu stačí provézt po dalších 3-5 dnech. Kontroly jsou důležité pro odstranění uhynulých mláďat. Rozkládající tělíčka by mohla zamořit i živá mláďata a zlikvidovat je. Pokud je samice vzorná a vše probíhá podle plánu, není odchov mladých náročný.
Ovšem může se stát, že matka z důvodu stresu roztahá mláďata a neuloží je vzorně do hnízda. Holátka krátce na to prochladnou a hynou. Vlivem stresu může samice hnízdo i rozdupat nebo se přestane o mladé starat a ty uhynou hladem. Včasným zásahem chovatele lze opuštěná mláďata podložit jiné samici. Toto zkratové chování pozorujeme nejčastěji u prvniček. U dříve úspěšných matek se tak může stát pouze v případě nemoci nebo špatných podmínek. Buďme optimističtí a počítejme raději s lepší variantou. Mléčnost samice dosahuje vrcholu 28. den kojení. Poté laktace klesá a za další dva nebo tři týdny končí úplně. Délka laktace je ovlivněna celou řadou faktorů, jako jsou klimatické podmínky, kvalita krmiva, roční období apod.
Je logické, že odstavovat mladé králíky dříve než 28. den je hloupost, neboť do této doby mají dostatek plnohodnotného mléka od samice. Optimální doba odstavu je 42-56. den stáří. Dřívější odstav není dobrý zejména pro mladé králíky, kteří stále sají samiččino mléko a byli by vystaveni zbytečnému stresu. Pozdější odstav zase vyčerpává samici. Pokud musíte z nějakého důvodu přikročit k ranému odstavu, tak první dva dny nepodávejte samici šťavnaté krmivo ani jádro a první den dokonce ani vodu. Odstav je nejkritičtějším obdobím ve výkrmu králíků a je jím rozuměno přesunutí matky od mláďat do jiného kotce. Nikdy nepřesouváme mláďata od matky. I tyto „maličkosti“ hrají v chovu králíků svou významnou roli.
Největší ztráty přichází v prvním týdnu po odstavu. Samice se mohou opětovně připustit 2 týdny před plánovaným odstavem. Společně necháme mladé králíky až do jejich třech měsíců věku. Poté je nutné roztřídění a ujasnění jejich budoucnosti. Někteří skončí v kuchyni, jiní budou zařazeni do chovu. Optimální je roztřídit je tak, aby v kotci bylo co nejméně kusů. Králíci pak rychleji rostou. Pokud mladí králíci jedí kompletní krmnou směs, není nutné je rozdělovat podle pohlaví, protože do čtvrtého měsíce věku jsou již vykrmeni a zabiti. V případě běžného krmiva musíme pohlaví oddělit. Samce spolu nesmíme chovat déle jak do pěti měsíců. Zhruba takto dlouho se spolu snesou, poté už je lepší je zabít. U samic nebývá problém společného chovu až do konce výkrmu. Do chovu vybíráme nejkvalitnější kusy.
Od třetího do pátého měsíce krmíme mladé králíky ad-libitní dávkou. Po pátém měsíci se krmná dávka snižuje, aby nedocházelo k nežádoucímu ztučnění. Tímto odstavcem nechceme rozhodně nic zlého přivolávat, ale může se i stát, že mláďata o svou matku z různých důvodů přijdou, nebo se o ně sama přestane starat. Pokud máme další samici s mláďaty přibližně stejně starými (+- 5 dnů), lze sirotky náhradní matce podložit. Samozřejmě s rozumem, přidávejte pouze matkám s méně početným vrhem, aby celkový počet králíčat byl osm až deset kusů.
Nemáte-li náhradní matku, pokuste se o umělý odchov. Podmínkou úspěšného umělého odchovu je stáří mláďat aspoň 5 dnů, mladší se vám nejspíš zachránit nepovede. Matky totiž produkují v prvním týdnu nenahraditelné mlezivo. Po týdnu už matka spouští svým mláďatům „klasické“ mléko, které je možné nahradit. Jako náhražka lze použít mléko kozí nebo směs polotučného mléka se smetanou v poměru 5:1. Mléko aplikujeme králíčkům injekční stříkačkou 2x denně, vždy ráno a večer. Matka v králíkárně krmí své potomky pouze jednou denně. Teplota podávaného náhradního krmiva musí být rovna teplotě tělesné, tedy kolem 38 °C ± malá odchylka. Mléko vstřikujeme do tlamičky s velkým citem a po malých dávkách tak, aby se nedostalo do dýchací trubice. Zhruba po dvou týdnech už není injekční stříkačka nutná a mléko lze nabídnout malým ušákům v mělké misce. Za další týden už přidáváme ke krmivu ovesné vločky, granule namačkané najemno a kvalitní seno. Pokud vydrží mladí králíci první měsíc, máte vyhráno.
