Množení odnozemi tvořicimi trs

Začátek podzimu je vhodné období na rozmnožení oblíbených rostlin. Je čas začít s přípravou různých menších i větších zahradních změn. Mnohé práce je totiž ideální vykonat koncem podzimu, kdy se rostliny ukládají k zimnímu odpočinku - jde hlavně o výsadbu stromů, keřů, drobného ovoce, ale i trvalek a bylinek. Právě v tomto období si můžeme naplánovat například i přesazení několika rostlin, vytvoření nového nebo doplnění již existujícího záhonu. Samotné zvelebování našich zahradnických schopností přináší jisté uspokojení na osobní úrovni. Něco nového jsme se přece naučili a vyzkoušeli. Postupně, jak získáváme zkušenosti, můžeme rozšířit druhy rostlin, které se odvážíme namnožit. Nakonec získáme pocit zadostiučinění, když se nám podaří z nenápadné rostliny či malého výhonku vypěstovat velkou, zdravou, zdatnou a krásnou rostlinu. Když jednou začneme s množením rostlin a zjistíme, že to není až tak složité, stane se to naším „dobrým zvykem“.

Pravda ale je, že jsou druhy, které se nevyplatí množit doma. Například takové, které hůř vytvářejí kořeny a vyžadují speciální péči s vyššími náklady. Přesto existuje množství druhů, s jejichž množením se dá začít právě v tomto období. Je to v zásadě velmi jednoduché a často to napoprvé zvládnou i úplní začátečníci. Existují tři základní způsoby množení, používané začátkem podzimu: dělení, množení polovyzrálými řízky a potápění. Rostliny právě dosáhly optima svého růstu a zralosti. Technika dělení trsů je jednoduchá a používá se na skupinu trsovitých i polštářových (kobercových) trvalek. Nepotřebujeme k ní žádné speciální vybavení - stačí rýč, případně zahradnické nůžky. Rostliny po vyrytí a rozdělení hned vysazujeme přímo na nové a konečné stanoviště. Trsovitě rostoucí trvalky, například kakost, množíme dělením trsů. Trs vyjmeme z půdy, buď celý, nebo jeho část, a rozdělíme ho na několik menších dílů, každý z nich ale musí mít kořeny. Pro množení dělením jsou ideální přerostlé trvalky. Odřízneme odkvetlá soukvětí a suché listy. Uvolněnou hlínu z kořenů trochu otřeseme. Rýčem trs jakoby rozřežeme, v místě, kde v něm vidíme mezery mezi rostlinami. Větší trsy dělíme rýčem na menší, každý nový musí mít dostatek kořenů a výhonků. Půdu na místě, kde jsme vykopali rostlinu, pohnojíme. Pokud zde nejsou škůdci či choroby, jeden kus vysadíme i sem.

Řízkování a potápění

Řízkování 1. Řízkování okrasných druhů dřevin

Ze skalníků jsou nejčastěji vysazovány C. dammeri radicans a Skogholm a C. salicifolius parkteppich a repens, které se využívají jako pokryvné rostliny. Velmi pěkně ale vypadají i ve skupinových výsadbách, kde tvoří spodní patro, skalkách, okrajích záhonů, keramických nádobách ad. Ligustrum vulgare - ptačí zob obecný je využíván především pro výsadbu živých plotů. Rychle roste, není náročný na půdu ani stanoviště, dobře se tvaruje a současně tvoří protihlukovou a protiprachovou clonu. Oba druhy se velmi dobře množí letními řízky, které se odebírají v červenci a srpnu. Postup řízkování: Zahradnickými nůžkami nařežeme 12-15 cm dlouhé větvičky. Odstraníme spodní listy a bez další úpravy řízky vysadíme. Pro rychlejší zakořenění se vyplatí využít práškový nebo gelový stimulátor růstu, do kterého se obalí řezná část řízku, která přijde do země. Substrátem pro řízky může být rašelina s pískem v poměru 2:1. Řízky zapichujeme do substrátu mírně šikmo, 3-5 cm hluboko. Pro lepší manipulaci se vyplatí výsadba řízků do kontejnerů, které se následně umísťují v pařeništi. Řízky zakořeňují velmi dobře i venku, kdy se vyplatí osázené kontejnery umístit na stinné místo v zahradě, zahrnout je zemí a pravidelně zalévat. Pro případ holomrazů je vhodné zakrýt řízkovance chvojím. Následující rok jsou zakořeněné sazenice připravené k venkovní výsadbě na trvalé stanoviště. Stejným způsobem můžeme množit i jehličnaté druhy jako např. tis nebo jalovec.

2. Řízkování drobného ovoce

Řízkováním si namnožíme velmi snadno rybíz a angrešt. Nejlepší výsledky zaznamenáváme u černého rybízu. Řízky se odebírají od druhé poloviny července do poloviny října, musí být dobře vyzrálé a nepoškozené. Vyřazujeme rostliny napadené houbovými chorobami a škůdci. Z vyzrálých jednoletých výhonů řežeme řízky 10-15 cm dlouhé, s asi 5 očky. Spodní část seřízneme pod úhlem 45 ° těsně pod očkem a horní část asi 1 cm nad očkem mírně šikmo (pozor - očko se nesmí poškodit, zaschlo by). Výsadba se provádí do upraveného záhonu, vylepšeného kompostem, do řádků vzdálených 25 až 30 cm od sebe. Jednotlivé řízky pak vysazujeme 20 až 25 cm od sebe. Vyplatí se použití stimulátoru růstu. Řízky sázíme mírně šikmo až po vrchní očko. Půdu k řízkům dobře přitlačíme a zalijeme. Jednotlivé druhy se vyplatí dobře označit jmenovkou, Koření velmi dobře a rychle, již po 4-6 měsících poznáme podle přírůstků, jak jsme byli úspěšní. Na bylinné řízky postačí ostré nůžky (Zdroj: Fiskars). Řízky se odebírají od druhé poloviny července do poloviny října (Zdroj: Fiskars).

Hřížení

Mezi další možnost vegetativního množení patří hřížení. Jedná se o způsob vegetativního rozmnožování rostlin, kdy ze stonku (letorostu) ležícího na zemi a přihrnutého zeminou vyrostou kořeny. V ovocnářské praxi se osvědčilo hřížení révy vinné, rybízu, angreštu, malin, ostružin (a jejich kříženců), kanadských borůvek, lísky, kdoule a také podnoží jabloní. Z okrasných rostlin si hřížením můžete namnožit například rhododendron, azaleu, hederu, cotoneaster, juniperus, buxus a jiné. Hřížení je jednoduchý vegetativní způsob rozmnožování rostlin, kdy do půdy ponořená část rostliny zakoříní. Jednoletý výhonek (výhonky) ohnete do půdy tak, aby nad povrchem země zbyly jen 2 až 3 pupeny. Předtím je však důležité mít kolem mateřské dřeviny (rostliny) dobře prokypřenou půdu, nejlépe na podzim, na jaře ji pouze prokypříte. Zahrnutou část rostliny je třeba v půdě dobře uchytit, například ohnutým drátem, háčkem a podobně. Půdu okolo zahrnuté části rostliny pravidelně (opatrně) kypřete, odstraňujte plevel, případně zalévejte.

Paprskovité hřížení

Jednoleté výhonky ohnete celé do vodorovné polohy a přichytíte je na několika místech k půdě tak, aby se části výhonků dotýkaly půdy. Jakmile začnou z pupenů vyrůstat letorosty, tak k nim přihrnete zeminu. Letorosty do podzimu vytvoří kořenovou soustavu. Z vodorovné části výhonků tak získáte více nových rostlin. Na co nezapomenout: Chcete-li, aby hřížená část rostliny rychle zakořenila, brzy ji oddělte od mateřské rostliny. Jinak vytvoří příliš mnoho kořenů a budete mít problémy ji vykopat, aniž byste je poškodily. Letorosty, které jste hřížily na jaře, byste proto měli oddělit a vysadit v říjnu. V té části stonku, který chcete hřížit, odstraňte všechny listy, protože jinak by v zemi hnily. To by zpozdilo nebo možná úplně znemožnilo tvorbu kořenů a růst nových rostlin. Pro vegetativní množení hřížením se hodí pouze zdravé větve, které nesmějí vyrůstat z podnože, jež byla použita pro roubování. Nesmí být také starší než dva roky, jinak by kůra byla příliš silná a kořeny by jí těžko pronikaly.

Publikováno: 10. 7. Chcete si namnožit své oblíbené rostliny? Směle do toho, je nejvyšší čas! Žádná věda to není a zvládne to i úplný začátečník. V rostlinné říši se množení dělí na generativní (semeny) a vegetativní (dělením). My se dnes zaměříme na množení vegetativní.

Množení dělením se provádí zejména u trvalek. Je to opravdu velice jednoduchý úkon, který zvládnou všichni, i naprostí začátečníci. Jak množit pivoňky dělením trsů Co to vlastně znamená „vegetativní“ rozmnožování To je nepohlavní rozmnožování rostlin oddělením kusu rostliny, ze které vznikne stejná, nová kompletní rostlina. Při tomto rozmnožování jsou použity vegetativní části, kmeny, kořeny někdy i listy. Zahrádkáři rozdělují vegetativní rozmnožování na několik druhů: řízkování - uřízne se kousek mladého výhonku rostliny a nechá se zakořenit (voda, zemina, živný roztok); dělení - rychlý způsob množení, dělí se trsy; hřížení - zakořenění šlahounu či větve dané rostliny; odkopky - v tomto případě se odděluje odnož; množení šlahouny - oddělení šlahounů, které jsou zakořeněné, ale i nezakořeněné. Takto se množují například jahody.

Mátu můžete snadno přesadit a přitom namnožit dělením trsů. Jak probíhá množení rostlin dělením: Vykopněte trs z půdy a opatrně ho rozdělte na několik dalších, menších dílů. Zeminu z kořenů trošku oklepejte a zasaďte na vámi vybrané místo. Po zasazení zalijte. Rostlina by měla stihnout zakořenit do zimy. Dělením se dá namnožit například hluchavka, astra, třapatka nebo zavinutka. Kdy se dělení provádí: Každá rostlina má svá specifika, zjistěte si, kdy je množení možné. U velké části rostlin, se dejte do práce ideálně na podzim, kdy mají rostliny vegetační klid. Neměl by být ještě mráz. Pokud jste tu dobu prošvihli, nic se neděje, můžete rostliny namnožit brzy na jaře.

Podzimní výsadba a mnohem více: Rozdělovník rostlin dle období množení: kosatec - červenec po odkvětudenivky - podzim, jaročemeřice - podzim.

Okrasné trávy jsou nádherným zahradním doplňkem. Jejich jemný, půvabný habitus dodává záhonům strukturu, pohyb a půvab. Péče po rozmnožení okrasných trav vyžaduje, aby vyseté exempláře byly pěstovány v nádobách po dobu jednoho až dvou let, dokud nejsou dostatečně velké, aby se o sebe postaraly samy. Namnožit trvalky můžete dvěma způsoby. Ze semínek (generativně), nebo vegetativně, tedy dělením trsů a oddenků, řízkováním či roubováním. Jaro je vhodným obdobím pro dělení rostlin. U druhů, které se rozrůstají do plochy, a u kterých je možné trs zčásti vyrýt a rozdělit, je to hračka. „Pracovat budeme s trvalkami, které kvetou později v létě nebo třeba na podzim.“ Z klasických trvalek jsou to například zápleváky (helenia), které se na jaře snadno množí. Lze je rozdělit až na jednotlivé růžice. Wil zároveň mnoho poznámek o dalších metodách množení a o tom, jaké jsou výhody a jak pečovat o zakořeněné výhony.

Infografika: způsoby množení rostlin

Vegetativní rozmnožování - Umělé rozmnožování | iKen | iKen Edu | Aplikace iKen

tags: #mnozeni #odnozemi #tvoricimi #trsy