Loquat japonský: sazenice, informace a praktický průvodce pěstováním

Mišpulník nebo také lokvát japonský je půvabný strom, který ozdobí zahradu krásnými květy a radost vám udělá i ovocnou úrodou. Lokvát japonský, latinsky Eriobotrya japonica, je stálezelený strom z čeledi růžovitých. Původně pochází z Číny, odkud se dostal do Japonska, kde byl vyšlechtěn a získal i své druhové jméno. V současné době běžně roste také ve Středomoří, v Severní Americe, v Karibiku či Austrálii, kde se s ním setkáte pod označením loquat tree. Může dorůst až do výšky 10 metrů, často ale má podobu menšího keře. Jeho koruna je pravidelná a kmen pokrývá šedá vrásčitá kůra. Větve jsou bohatě porostlé obkopinatými až úzce obvejčitými listy, které mají tmavě zelenou barvu. Jejich povrch je hladký a lesklý, spodní část je plstnatá. V době květu je strom obsypaný drobnými bílými kvítky s výraznou sladkou vůní, které tvoří hroznovitá květenství.

Ovoce se zázračnými schopnostmi. Plody půvabného stromu se nazývají lokváty, japonské mišpule nebo také japonské švestky. Slupka má výraznou žlutou až oranžovou barvu a ukrývá šťavnatou sladkokyselou dužinu. Lokváty jsou velmi ceněné pro vysoký obsah zdraví prospěšných látek - najdeme v nich vitamin A, vitamin B6, draslík, hořčík, mangan a další látky. Působí jako antioxidant, podporují imunitní a trávicí systém, prospívají srdci a mají také protizánětlivé účinky. Konzumovat je lze syrové, výborně se hodí k přípravě zavařenin, sirupů, smoothie, ovocných koláčů nebo salátů. V lidovém léčitelství se využívají také listy, které se ve formě čaje, sirupu nebo tinktury podávají zejména při onemocnění dýchací soustavy.

Jak ho pěstovat? Mišpulník japonský lze pěstovat i v našich podmínkách, ale pouze jako přenosnou rostlinu. Je mrazuvzdorný, a to do teploty -10 ºC, ale doporučuje se ho na zimu přemístit do interiéru, zimní zahrady nebo skleníku. Zimu nejlépe přečká na světlém místě při teplotě 10 ºC se sníženou zálivkou. V květináči může dorůst do výšky 1 metru, šířka koruny se pohybuje v rozmezí 0,5 až 1,5 metru. Z hlediska kultivarů existuje řada variant; nejčastěji se setkáte s tradičními formami a s resembováním okrasných hybridů, které se hodí do nádoby i do terénu.

Popis a šíření rostliny. Lokvát japonský (Eriobotrya japonica) je stálezelený keř nebo menší strom z čeledi růžovitých (Rosaceae), který dorůstá výšky až 10 m. Má pravidelnou korunu, šedou vrásčitou kůru a kopinaté listy, které jsou svrchu lesklé tmavě zelené a naspodu plstnaté. Bílé, sladce vonící květy se objevují v bohatých latech a po odkvětu se mění v žluté až oranžové malvice o velikosti kolem 5 cm. Každý plod obsahuje 3-5 velkých hnědých semen. Lokvát pochází pravděpodobně ze střední Číny, dnes se pěstuje v celé východní Asii (Čína, Tchaj-wan, Japonsko, Korea) i v subtropických oblastech světa, včetně Středomoří, Karibiku či jižních států USA. Složení a účinné látky Plody i listy obsahují množství cenných látek: vitamin A, minerály železo, vápník, měď, draslík, mangan, saponiny a heteroglykosidy, sacharidy a organické kyseliny. Využití plodů: čerstvé i tepelně zpracované plody; výroba sirupů, džusů, kompotů, želé, kandování; podpora trávení, ulevuje při kolikách a průjmech; pomáhá snižovat hmotnost díky obsahu vlákniny; prevence srdečních chorob a diabetu 2. typu; prospívá pokožce, sliznicím a zraku; posiluje kosti a klouby, pomáhá při artritidě; doplňkový prostředek při Alzheimerově chorobě, chronickém únavovém syndromu či svalové dystrofii. Využití listů: čaj, tinktury a sirupy proti kašli; protizánětlivé vlastnosti; pomáhají při bronchitidě a vykašlávání krve; posilují žaludek a trávení. Kontraindikace: plody nejsou vhodné při průjmu; listy se nedoporučují užívat při suchém kašli a zvracení. Dřevina roste v Číně a Japonsku, rozšířila se do Afganistánu, Pakistánu, Keni, Indie, Iráku a středozemí. Dorůstá výšky 5-10 m (obvykle 3-4 m); borka šedá a vrásčitá; listy střídavé, řapíkaté, podlouhlé, tmavě zelené; kvete bílými květy; plodem je žlutá až oranžová malvice. Dozrávají na jaře a snáší mrazy do -10 až -15 °C. Synonyma: Crataegus bibas, Mespilus japonica, Photinia japonica. Popis rodu Eriobotrya: roste v Himálaji a východní Asii, dorůstá až 10 m; listy kožovité, spodní strana plstnatá; kvete na podzim ve vrcholové latě; plodem je jedlá malvice; nejznámějším druhem je E. japonica. Lokvát preferuje slunce a dobře propustnou půdu, snáší sucho; množí se semeny nebo řízky. V rámci čeledi Rosaceae je rod zahrnující 100-120 rodů a 3000-4000 druhů, včetně růže a dalších plodů mírného pásma. Popis čeledě Rosaceae shrnuje, že listy vyrůstají střídavě, kvete 5tičetnými květy a plod je často malvice.

Praktické poznámky k sazenicím a výsadbě. Lokvát japonský je ceněný nejen jako ovoce, ale i jako okrasná rostlina pro svou stálezelenost a dekorativní žluté plody. V Evropě se pěstuje zejména ve Středomoří; v českých podmínkách je vhodné jej pěstovat jako nádobovou rostlinu. U sazenic lze využít zmiňované typy balených sazenic o velikosti 15-20 cm v květináči. Pěstitelské tipy zahrnují substrát kyselejší a dobře propustný (2 díly rašeliny, 1 díl perlitu, trochu písku a hlíny ze zahrady). Zalévání provádíme až po mírném proschnutí substrátu; zimní období vyžaduje sníženou zálivku. Stanoviště: po celý rok co nejblíže k oknu; letnění venku od jara do podzimu; mladé rostliny v květináčích, starší jsou schopny venku i celoročně v teplejších oblastech. Zimování: doporučuje se zimovat při teplotách kolem 1 °C až 10 °C v chladné místnosti, zimní zahradě nebo skleníku. V teplejších regionech lze pěstovat celoročně venku, ale i zde je vhodná zimní ochrana a světlo. Pro zachování estetiky a zdraví rostliny lze volit cultivar COPPERTONE, který nabízí specifické vlastnosti: růžové až lososové květy, bronzové nové výhonky a kompaktnější vzrůst; plody méně časté než u základního E. japonica, avšak s lepší odolností v nádobách a vhodností pro zimní zahrady.

Sezóna a kulturní poznámky. Sezóna plodů lokvátu nastává v květnu a červnu; plody jsou žlutooranžové a aromatické. V Japonsku je loquat symbolem vytrvalosti a štěstí, kvete brzy v zimě a patří k prvním plodům jara. Plody loquatu lze nalézt na asijských trzích, včetně lokálních trhů v našich obcích. V některých regionech se loquat pěstuje spíše jako okrasná rostlina než pro produkci ovoce. Listy lokvátu nacházejí uplatnění v tradiční medicíně i kosmetice; čaj z listů nazývaný biwa cha bývá vyhledávaný pro své uklidňující účinky a protizánětlivé vlastnosti.

loquat sazenice informace cz

Growing Loquats, The Best Fruit You've Never Heard Of

Využití a bezpečnost. Lokvát japonský je obecně považovaný za bezpečnou rostlinu; při běžné konzumaci plodů nehrozí rizika. Semena však obsahují amygdalin - látku, která se může metabolizovat na kyanid, podobně jako u meruněk nebo broskvových jader. Proto je třeba odstraňovat semena před konzumací. Pro udržitelné pěstování a zdraví lidí i planety je lokvát vhodnou surovinou pro potravinářské i léčebné využití, s nízkou toxicitou při správném zpracování a dávkování.

Element Obsah v plodech/listu Využití Bezpečnost
Vitamin A vysoký zrak, pokožka celkově bezpečný při normální konzumaci
Minerály železo, vápník, měď, draslík, mangan kostní a krevní systém konzumace v nadměrném množství není doporučena
Karotenoidy a vláknina betakaroten, vláknina podpora imunity, hubnutí normální

Poznámka: lokvát je výjimečnou kombinací potraviny i okrasné rostliny a díky své dlouhé historii výskytu v subtropických oblastech představuje zajímavou volbu pro pěstování v kontejnerech i ve venkovních výsadbách v teplejších regionech. Jeho plody přinášejí sladkokyselou chuť i výživovou hodnotu, zatímco listy nacházejí využití v tradiční medicíně a kosmetice.

tags: #loquat #japonsky #sazenice