Rostliny podobné kapradinám existují velmi dlouho a jsou zastoupeny širokou škálou forem života. První takové rostliny se objevily údajně před 400 miliony let. Nyní žijí hlavně na místech s vysokou vlhkostí. Zajímavý! Kapradiny se vyznačují řadou barev a barev. Proto je každá rostlina svým způsobem krásná a jistě ozdobí místo, kde roste. Tyto neobvyklé keře se často používají v krajinářském designu a domácích interiérech. Rostlina vypadá jako vždyzelený keř a nekvete. Pro Slovany však tato květina byla a zůstává symbolem lásky a štěstí. Klasifikace kapradin je poměrně obtížná kvůli velkému počtu druhů. Vědci se již dlouho pokoušeli vybudovat systém. Existovaly zkušební obvody, které se od sebe lišily. Stručně - všechny rostliny jsou rozděleny do 2 skupin: starověké a současné. Divize kapradí zahrnuje 7 tříd vyhynulých a v současné době existujících cévnatých rostlin.
Co je kapradina a jak ji poznáme
Kapradiny sledují jejich historii zpět do dob, kdy na planetě byli dinosaury. Čas plynul a klima se nezměnilo k lepšímu, v důsledku čehož došlo ke kataklyzmům a nejstarší formy rostliny se do dnešních dnů nepřežily. Moderní rozdělení kapradin se velmi liší od jejich předchůdců jak velikostí, tak tvarem. Na poznámku! Nejvyšší rostliny rostou v příznivém podnebí - tropickém a subtropickém. Kde a kdy kapradina roste přímo, závisí na úrovni vlhkosti a okolní teplotě. Jednoduše řečeno, jaké klima v dané oblasti převládá. V mírném podnebí existuje asi 100 bylin.
Kapradí: List kapradiny této odrůdy je snadno rozeznatelný podle deštníkovitého tvaru, když je otevřený. Existují velmi malé kapradiny s výškou stonku nejvýše 12 mm. V horách můžete vidět další úžasnou rostlinu s půvabnými prolamovanými listy. Říká se vlasová Venuše. Tam jsou také podvodní obyvatelé, jako je Marsilea quadrifolia. Existují kapradiny, které jsou vzácnými a ohroženými druhy. Na otázku, jak dlouho kapradiny mohou žít, neexistuje jediná odpověď. Záleží na místě a péči (pokud roste doma nebo na zahradě).
Kořeny, které jsou dobrodružné, se však obnovují každé 4 roky a oddenek v tomto případě zvyšuje životnost až na celé století. Kapradiny jsou rostliny, které se živí kořeny a listy. Sají důležité mikroelementy a vodu ze země. Listy se účastní fotosyntézy. Zvláštnost struktury představuje masivní listy, které jsou těžší než celý stonek kapradiny. Liší se v různých formách, mají své vlastní vlastnosti v růstu a dispensaci. Typicky jsou listy ve tvaru peří a členité. Listům kapradiny se říká vějířovité listy (tuto definici uvedli vědci).
Ne všechny spory přežijí, pouze zlomek. Fáze reprodukce začíná klíčením a transformací na výrůstek, který se nazývá gametofyt. Ze dna gametofytu se tvoří antheridie a archegonia, respektive ženské a mužské reprodukční orgány. Produkují vajíčka a spermie, které se spojují s dostatečnou vlhkostí. Výsledkem je zygota. Kapradina se může množit vegetativně. V tomto případě se na kořenech a stonku objeví plodové pupeny. Mezi kapradiny patří kapradiny, měsíce, přesličky. Mají stejný původ a všechny se množí tvorbou spor.
Rozmanitost kapradin a jejich charakteristiky
Fern je nejstarší a nejkrásnější rostlina, která zdobí zahradní pozemek i interiér bytu. Jeho chemické složení má léčivé vlastnosti, které se používají v medicíně. Stěží u nás najdeme někoho, kdo by neznal kapradinu, která prý na Velikonoce ukazuje skryté poklady. A i když se mezi lovce pokladů neřadíte, nevadí. Můžete si ji pěstovat jen tak pro radost. Ze školních let nám na mysli vytane úsměvné spojení kapraď-samec, pro část populace je kapradina hustým zeleným lesním podrostem, kterým se prodíráme třeba při houbaření. A ti kultury znalí si nejdříve vzpomenou na písničku Jany Kratochvílové, film Františka Vláčila či původní novelu Josefa Čapka.
Vlhký les a kapradí k sobě nerozlučně patří. Ať už jsme na tom s kapradinou a jejím stínem jakkoliv, jisté je, že samotné kapradiny si v příjemném stínu libují, protože naprostá většina z nich je na něj zvyklá ze svých původních domovských lesů a pralesů, i když se najdou takové, kterým dokonce pobyt na sluníčku prospívá. Trocha botaniky neuškodí. Kapradiny patří mezi osladičovité a řadíme je k rostlinám ozdobným listem. Některé druhy mají přezimující listy, jiné obrůstají každé jaro znovu.
Pro snadnější orientaci si můžeme kapradiny ještě rozřadit do skupin právě podle jejich nejvýraznější části. Kapradinám bývá přičítána magická moc. Mezi kapradiny s lehce členitými listy patří drobounký netík, různé druhy křídelnice (Pteris), Davallia, Pellaea či Polypodium. Ke kapradinám s vějířovitými listy zase ledviník (Nephrolepis), Polystichum, papratka (Athyrium) a nejtypičtější kapradina Dryopteris, což je ona dobrá známá kapraď z našich lesů, dorůstající až metrové výšky.
Dicksonia se může pochlubit silným kmenem. Kapradiny s tuhými listy se skrývají za názvy Asplenidum, Platicerium a Elaphoglossum. Zástupcem stromových kapradin, u kterých stonek zmohutněl natolik, že mluvíme o kmeni, je například Dicksonia. Kapradinu? Ale kterou? Netík známe jako křehkou kapradinu. Tato rostlina se ale nezdá a kromě oněch drobných druhů, jakými jsou například Adiantum cuneatum či A. hispidulum, má i velmi statného příbuzného A. pedatum, který dosahuje až šedesáticentimetrové výšky a na zahradě si na něj nepřijde ani mráz.
Sleziník nidus vypadá honosně, nekombinujte ho tedy s jinými rostlinami a postavte ho na místo, kde bude vidět shora jeho kalichovitý střed. Sleziník (Asplenium) je často pěstovanou kapradinou, která se hodí i do teplejších místností, v zimě snese i vysoké teploty kolem třiceti stupňů. Některé druhy jako například A. nidus můžeme pěstovat jako epifyt. Pro umístění na skalce či zídkách se hodí k zemi přisedlá vůbec nejmenší kapradina sleziník routička (A. ruta-muraria) nebo stálezelený sleziník červený (A. trichomanes).
Polypodium má plazivé rizomy a listy nejrozmanitějších tvarů, které se časem rozrostou, takže je už předem potřeba pamatovat na dostatek prostoru v nádobách i okolí. Druhu P. aureum postačí v zimě teplota neklesající pod dvanáct stupňů a snese i sušší vzduch. Jednou z nejmenších kapradin dorůstající výšky mezi deseti až dvaceti centimetry je kyvor lékařský (Ceterach officinarum). Ve volné přírodě roste na skalách, takže i on je ideální rostlinkou do skalek a jiných suchých míst.
Křídelnice (Pteris) se může pochlubit třemi stovkami příbuzných druhů, jejichž listy jsou natolik rozmanité, že si jejich příbuznost těžko uvědomíme. Nejznámějším druhem je P. cretica, jehož list s kopinatými laloky vypadá, jako by někdo natáhnul javorový list na skřipec. Listy mají zelený okraj a žlutavý středový pruh. Je velmi vhodný pro bytové podmínky. V zimě má raději chladnější umístění s teplotou kolem šestnácti stupňů.
Při pohledu na křídelnici je jasné, podle čeho byla pojmenována. Krásnou solitérní kapradinou s mečovitými listy dorůstajícími i víc jak metrové délky je Ledviník (Nephrolepis). Poroste téměř ve všech bytových podmínkách. Potřebuje jen teplo a dostatečně vlhký vzduch. Péče o parožnatku je velmi jednoduchá, i když podle vzhledu rostliny bychom si mysleli pravý opak. Parožnatka (Platycerium) je atraktivní epifytní kapradina, jejíž listy nápadně připomínají rozložité paroží. Mají i další zvláštnost: dvojí olistění, z nichž jedno slouží k přisátí k hostiteli a přijímání vlhkosti a výživy.
Co dělat, aby se kapradinám u nás líbilo
V zahradě budou nejlépe prospívat při umístění obdobném jako ve volné přírodě, tedy pod stromy či keři, ve stínu zídek či na stíněné straně u domu. Suchomilnější druhy ozdobí zahradní skalku. Kapradiny vnáší do zahrady kus "divoké" přírody. Kapradiny mají rády dobře provzdušněnou zem s příměsí kůry. Zem by měla být vlhčí, ale nikoli přemokřená. To platí i pro pěstování v bytových podmínkách.
Vybíráme vhodné místo. V bytových podmínkách jsou kapradiny ideálními rostlinami pro tmavší kouty a severní okna bez přímého slunečního osvitu. Oživí prostory chladnějších hal a schodišť, v zimě je potěší umístění v zimní zahradě. V průběhu roku by se teplota v místnosti s kapradinami měla pohybovat nad dvaceti stupni, v zimě uvítají klid při teplotách mezi deseti až šestnácti stupni (podle druhu rostliny).
Předejdeme hnití kořenů dobrou drenáží. Vzdušnou vlhkost jim poskytne odpařování vody z drenážní vrstvy, případně ji zvýšíme ještě postavením květináče do misky s vlhkými oblázky a častějším rosením listů. Na zálivku bychom měli používat měkkou vodu a zalévat teprve, když drenážní vrstva vysychá. Pro kvalitní růst potřebují kapradiny v období vegetace hnojit jednou za čtrnáct dní slabším roztokem tekutého hnojiva.
Velmi efektní zátiší si můžeme vytvořit, když místo květináče použijeme akvárium. Jako drenáž dáme na dno kamennou drť, na ni navršíme zeminu, do které osázíme různé druhy kapradin. Kapradiny se dobře vyjímají i v kontejnerech na terasách a balkonech, pokud na ně nebude celý den pražit sluníčko.
Podle odborníků totiž právě kapradina reaguje negativně na geopatogenní zóny a působí jako přirozený indikátor těchto poruch. Zapomeňte na nudné záhony - kapradiny přinášejí eleganci, tajemství a prastarý šarm přímo do vaší zahrady. Tyto nenáročné trvalky promění stín v pohádkovou oázu s rozmanitými tvary a odstíny zelené.
Kapradiny v praxi: výběr druhů pro českou zahradu
Pro českou zahradu jsou vhodné zejména: Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) - robustní klasická kapradina; Kapradinka laločnatá (Polystichum setiferum) - elegantní s jemně vykrajovanými listy; Papratka samičí (Athyrium filix-femina) - lehká, vzdušná a rychle rostoucí; Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) - vysoké listy a vlhčí místa; Netík znožený (Adiantum pedatum) - jemná kapradina s černými stonky; Podezřeň královská (Osmunda regalis) - miluje vlhko; pozor na hasivku orličí (Pteridium aquilinum), invazivní druh, který raději vynechte.
Kde kapradiny pěstovat? V zahradě i v původní domovině milují stín nebo polostín. Přímé slunce je pro ně noční můra. A proto je ideální na severní stranu domů, pod stromy, stinné rohy zahrady nebo chráněná místa. Jakou půdu? Vlhkou a s humusem. Smíchejte zahradní zeminu s kompostem, listovkou nebo rašelinou a přidejte písek pro lepší drenáž. Půda nesmí stát ve vodě, ale ani vysychat.
Nejprve vykopejte jámu, která je 2x hlubší než kořenový bal kapradiny. Na dno dejte vrstvu kompostu. Umístěte kapradinu tak, aby kořenový krček byl na úrovni terénu. Nakonec zasypte a jemně přitlačte. Rostlinu důkladně zalijte. Kapradiny v zahradě jsou žíznivé. Zalévejte pravidelně, ale s rozumem. Půda by měla být mírně vlhká, ale nikdy podmáčená. V horkých dnech zalévejte ráno nebo večer a v květináčích častěji kontrolujte, jak rychle substrát vysychá. V případě hnojení platí, že méně je více. Slabý roztok hnojiva s nízkým obsahem dusíku.
Rozmnožování kapradin v zahradě: nejjednodušší je dělení trsů na podzim. Rozmnožování sporami je možné, ale vyžaduje trpělivost. Kapradiny nejsou jen zelená kulisa; v různých prostředích dokazují své přizpůsobení a bohatost tvarů a barev, které z nich tvoří skutečné zahradní bohatství.
Tabulka: vybrané druhy kapradin a jejich nároky
| Druh | Charakteristika | Stanoviště | Půda |
|---|---|---|---|
| Dryopteris filix-mas | Kapraď samec, robustní | Stín, vlhko | Humózní, vlhká |
| Polystichum setiferum | Laločnatá kapradinka | Stín až polostín | Humózní, kyprá |
| Athyrium filix-femina | Samičí papratka | Všude ve stínu | Vlhká, humózní |
| Matteuccia struthiopteris | Pštrosí péra | Vlkhč, stín | Vlhká, humózní |
| Adiantum pedatum | Netík znožený | Polostín | Vlhká půda |
Chcete-li něco méně tradičního do stínu, zvažte Ledviník (Nephrolepis) a Athyrium niponicum (papraktka japonská) s kovově stříbrnými listy. Dicksonia antarctica nabízí možnost stromové kapradiny pro zahradu, zatímco Cyathea cooperi představuje skutečnou exotiku s výškou až 4-5 metrů. Dicksonia antarctica je mrazuvzdálna stromová kapradina z Tasmánie; vyžaduje slunce jen v mírné míře, vlhkost a bohatou půdu. Cyathea cooperi zase slibuje výrazný vzhled, ale za cenu vyšších nákladů a nároků na pěstování.
V závěru: kapradiny u nás nabízejí širokou škálu podob a tvarů, od jemných listů po výrazné trsové formy. Umí zpestřit stínové zahrady, balkóny i interiéry a jejich pěstování je často nenáročné, pokud dodržíte základy vlhkosti, výběru stanoviště a drenáže.
