Mravenci a mšice vytvářejí na ovocných stromech překvapivě výhodné spojenectví. Zatímco mšice produkují sladkou medovici, mravenci je za tuto odměnu chrání před přirozenými nepřáteli. Výsledkem bývá silnější napadení stromů i větší poškození mladých výhonů. Naštěstí existuje jednoduchý způsob, jak jejich spolupráci účinně narušit.
Proč mravenci chrání mšice před predátory a jak jim v tom jednoduše zabránit?
Proč mravenci a mšice na stromech spolupracují
Mravenci a mšice jsou dva druhy hmyzu, kteří se spolu přátelí až příliš. Když po kmeni ovocného stromu proudí mravenci v pravidelných trasách, bývá to často signál, že nahoře v koruně hospodaří mšice. Ty při sání vytvářejí sladkou medovici, kterou mravenci milují. Na oplátku je chrání před slunéčky a dalšími přirozenými nepřáteli. Strom pak trpí déle a nové výhony bývají silně napadené.
Jakmile zjistíte, že jsou vidět zkadeřené listy, lepkavý povrch na větvích nebo shluky mšic na koncích výhonů, je potřeba zasáhnout. Pokud zároveň po kmeni neustále pochodují mravenci, je ideální chvíle jednat. Vyplatí se zkontrolovat i okolí stromu - mravenci si totiž často najdou „náhradní cestu“ přes plot, opřenou větev, vyvazovací šňůru nebo blízký keř.
Lepová bariéra proti mravencům a mšicím krok za krokem
Mravence a mšice je potřeba od sebe oddělit a eliminovat. Jedním z nejúčinnějších nechemických řešení je lepová bariéra na kmeni. Nejprve kolem kmene pevně omotejte pruh textilie, na který se nanese souvislá lepivá vrstva nebo připevní lepový pás. Klíčové je důkladné utěsnění horního i spodního okraje - právě tudy se mravenci nejčastěji snaží bariéru obejít.
Děláte tuto nenápadnou chybu také? Problém bývá hlavně u starších stromů s popraskanou borkou. V nerovnostech vznikají mezery, kterými se mravenci snadno dostanou dál. Druhou častou chybou je zapomenutý „most“ do koruny. Stačí jediná větev opřená o plot a veškerá práce s pásy přijde vniveč.
Proč je kontrola bariéry po dešti tak důležitá
Ani lepové pásy nevydrží věčně a nezachytí všechno. Prach, pyl i silný déšť postupně snižují jejich účinnost, proto je důležité strom pravidelně kontrolovat. Jakmile se objeví suché místo nebo se pás uvolní, mravenci si během krátké doby vytvoří novou trasu.
Mravenci a mšice dostanete pod kontrolu i bez chemie
Když omezíte pohyb mravenců, mnohem snadněji dostanete pod kontrolu i samotné mšice. Pomáhá také šetrný přístup na zahradě - podpora užitečného hmyzu, pestré kvetení v okolí stromů a mechanické odstranění nejvíce napadených výhonů. U mladých stromků bývá efekt vidět už během několika týdnů. Jakmile mravencům přerušíte cestu k mšicím, získají ovocné stromy mnohem větší šanci ubránit se přirozenou cestou.
- Po instalaci lepového pásu zkontrolujte, zda se mravenci nemohou dostat do koruny jinou cestou. Často stačí odstranit opřenou větev nebo vyvazovací provázek a účinnost ochrany se výrazně zvýší. Po dešti pás vždy překontrolujte.
- Problém bývá hlavně u starších stromů s popraskanou borkou. V nerovnostech vznikají mezery, kterými se mravenci snadno dostanou dál.
- Druhou častou chybou je zapomenutý „most“ do koruny. Stačí jediná větev opřená o plot a veškerá práce s pásy přijde vniveč.
Galerie a význam mravenců pro ekosystém
GALERIE: Mravenci a mšice mají smůlu. Mravenci a mšice se skoro vždycky vyskytují společně. Některé druhy mšic dokonce v mraveništích přezimují. Většina druhů mšic ale přezimuje ve stadiu vajíček na prutech dřevin. Mšice sají šťávu z rostlinných pletiv. Při tom ale musí řešit problém: Ve šťávě z rostlin je mnoho cukrů, ale málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro růst svých tělíček mnoho bílkovin a málo cukrů, proto přebytečné cukry vylučují.
Mšice a mravenci kolem nich jsem fotografovala koncem dubna na kůře vrbového prutu. Určit druh mšice se mi zatím nepovedlo. Na vrbách může žít mnoho druhů mšic. Tady bylo zajímavé, že v dalších dnech křídla narostla postupně úplně všem mšicím a ty následně odletěly na nějaké jiné rostliny, na vrbovém prutu nezůstala žádná. O sladkou medovici má zájem i mnoho dalších druhů hmyzu. Mně se povedlo vyfotografovat malou mušku, která také měla o medovici zájem.
Někdy je v červnu a v červenci (případně i později v srpnu a v září) různých mšic a medovice tolik, že jí mravenci nestíhají zkonzumovat všechnu. V takovém případě zbývá medovice i na včely medonosky, ty z ní vyrábějí tzv. lesní med. Včelí dělnice ale dokážou sbírat jen takovou medovici, která mšicím ze zadečku ukápla na spodní listy stromu nebo na kůru.
15. 6. Význam včel pro rostliny je velmi dobře znám. Každoročně opylují jenom v Evropě hospodářské plodiny v hodnotě nejméně 605 miliard korun, mají tedy vliv až na 84 % plodin určených k lidské spotřebě. Dalším významným a již přímo pro člověka hmatatelným přínosem je tvorba medu. Dělnice-létavky shromažďující zásoby (nektar a medovici), které sbírají do tzv. volátka a přenášejí do včelstva. Medovice může být podstatnou částí letní snůšky, protože se vyskytuje v době, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je již málo kvetoucích nektarodárných rostlin.
Mravenci jsou velmi příbuzní včelám, toto překvapivé zjištění přinesla genetická studie různých druhů blanokřídlého hmyzu. U obou se očekávalo, že budou příbuzní spíše vosám. Vztah mravenců a včel není již tak sesterský, ale vytváří konkurenční prostředí. Oběma se totiž jedná o ten samý zdroj potravy, tedy o cukernatou medovici mšic. Je to pochopitelné, protože na 1 kg květového medu je potřeba navštívit cca 2,5 miliónů květů, ročně tedy neuvěřitelných 300 miliónů květů. Pokud jde o ochranu stromů, mravenci mohou být v různých částech ekosystému užiteční.
