Mšice v zahradách způsobují sáním šťáv deformace listů, stonků a srdéček rostlin a mohou přenášet virové choroby.
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku.
Vyskytuje se i na dalších okrasných a plevelných rostlinách.
K nejčastějším druhům a jejich charakteristikám
Mšice maková (Aphis fabae) způsobuje deformace listů, stonků a srdéček rostlin a je 2-2,5 mm velká, šedozelená.
Celý povrch těla je pokryt jemným voskovým výpotkem šedé barvy a tento výpotek ze mšice opadává, což způsobuje šedavé zbarvení půdy a listů.
Ochrana musí být opakovaná, protože nálet okřídlených jedinců může být velmi silný.
Zbarvení této mšice je značně proměnlivé - zelené v různých odstínech, žlutavé, růžové, světle hnědočervené.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) škodí sáním a je zdatný přenašeč virových onemocnění; v květnu silně poškozuje broskvoně a deformuje listy.
Napadá stovky druhů okrasných, užitkových nebo plevelných rostlin.
Je 3-5 mm velká, zelená, okřídlená samička hnědavá; dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září.
Pletiva se deformují a žloutnou.
Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) má 15-20 generací do roka a je zelená 1-2 mm velká mšice sání celoročně na listech nebo letorostech jabloní.
Nestřídá hostitele, přezimuje černými vajíčky na jabloni a způsobuje krnění až zastavení růstu letorostů; listové čepele se zvlňují a při silném napadení výrazně zkrucují.
Na jabloních také škodí mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), která způsobuje závažnější škody než mšice jabloňová.
Kromě jabloní se mšice jabloňová (Aphis pomi) může vyvíjet i na jeřábu, hlohu, mišpuli; je zvláště nebezpečná ve školkách a mladých výsadbách.
Tmavě zelená mšice škodí sáním na spodní straně listů a vytváří početné kolonie, stromů mohou být mšicemi doslova obaleny; listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst, krní, dřevo špatně vyzrává.
Letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni) žijí na rákosu, ze kterého se koncem léta vracejí na peckoviny.
Černá mšice třešňová (Myzus cerasi) silně poškozuje v květnu a v červnu letorosty třešní, které se deformují a zkracují; asi 2 mm velká žlutozelená až oranžová mšice.
Z přezimujících vajíček se líhnou na jaře nymfy, které sají na spodní straně mladých listů a způsobují vznik puchýřů na svrchní straně listů červeně nebo žlutě zbarvených.
Během léta okřídlené samičky mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) přelétají na sekundární hostitelské rostliny - hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitelské rostliny, kde kladou přezimující vajíčka.
Ochrana je nutná pouze při silném namnožení; dospělec je asi 2 mm velký, červenavý s tmavě zelenými skvrnami a strom na něm bývá obalen bělavými voskovými vlákny.
Rozmačkané mšice znečišťují červenorezavou barvou oděv.
Letní generace mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) přelétá na sekundární hostitele a následně se vrací na primární hostitele; ochrana je nutná při silném namnožení.
Vlnatká krvavá (Eriosom lanigerum) má 7-8 generací do roka, přezimují nejčastěji 1. a 2. generace.
Možnosti prevence a biologické i chemické ochrany
Úspěšný boj s mšicemi vyžaduje preventivní opatření, která škůdcům znesnadní usídlení v zahradě.
Rostliny jsou útočištěm drobných živočichů, kteří mohou invazi mšic zabránit; slunéčka sedmitečná bývají nápomocná, ale jejich úspěšnost závisí na dostupnosti potravy a na tom, zda mravenci nebrání predatorům.
Letos se na pomoc například slunéček sedmitečných příliš spolehnout nemůžete, podle zkušené zahradnice Marie Brázdové.
Listy jabloní nestíhají od škůdců čistit.
„Máme i poškozené nebo napadené meruňky, s čímž jsem se za svou kariéru v podstatě ještě nesetkal. Provádíme už druhý cílený zásah na mšici. Většinou stačil jeden postřik na jaře,“ popsal Blaha.
Plody jsou po poškození mšicemi deformované, nedorůstají potřebných parametrů a pro sadaře jsou neprodejné.
Škody sčítá i předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska: „Mšice je zhruba osm set druhů, ale nás zajímá pět nebo šest druhů, které škodí na ovoci.“
Otázky a odpovědi ohledně nástrojů boje a praktických postupů: mýdlový postřik, česnekový výluh, kopřivový macerát, mléčné postřiky, nimbový olej, kávová sedlina a aromatické rostliny.
1. Mýdlový postřik: klasické draselné mýdlo naruší ochrannou vrstvu mšic a zmírní jejich pohyb na povrchu rostlin.
2. Postřik z jedlé sody: změna pH povrchu listů; opatrnost, aby vosková vrstva listu nebyla poškozena.
3. Postřik z mléka: vznik tenkého filmu po zaschnutí, který ztěžuje dýchání mšic; aplikace za polojasného počasí.
4. Kopřivový macerát: macerát z kopřiv působí odpuzujícím způsobem a mechanicky ztěžuje pobyt mšic na rostlině; vyzkoušet na menších plochách.
5. Postřik z nimbového oleje: obsah azadirachtinu reguluje hmyz a omezuje sání; aplikace večer a s emulgátorem pro rozpouštění.
Další tipy: kávová sedlina jako mírný repelent či výluh a promyšlené kombinace rostlin (afrikány, lichořeřišnice) pro přirozenou ochranu a odpuzování mšic; mravenci často přenášejí a chránějí mšice výměnou za medovici.
Mravence lze ovlivnit lepovými páskami na kmeny stromů, podsadbou lichořeřišnice a používáním bylin jako yzop, levandule či tymián pro odpuzování.
Chcete-li dosáhnout dlouhodobé rovnováhy, nezaměřujte se na vyhubení všech tvorů, ale na podporu prirozené biodiverzity a vyváženosti mikroekosystému zahrady.
Život mšic je součástí potravního řetězce a jejich kontrola vyžaduje kombinaci preventivních opatření, včasných zásahů a podpory přirozených predátorů.
