Trativod pro destovou vodu: jak hluboko a jaké parametry

Na RD bych chtěl udělat trativod na destovou vodu. Doposud voda tekla do kanalizace, ale nechal jsem si natáhnout trubku 110 mm do zahrady, a tu bych napojil na rýnu. Střecha je asi 100m2. Je to v Brně Husovicích, je zde podzemní voda, tedy aspon dřív byla, sousedi mají studnu na suchu, tak předpokládám, že sě vsakem by neměl být problém. Nechci akumulovat, je vypustit do země, která bývá suchá jak trout. Zahrada je cca 6x15m sousedí s dalšími zahradami, jen po straně vzadu má soused dům, tak si musím dávat pozor aby mu to neteklo pod barák.

Je trěba kopat ručně, technika se tam nedostane, co bych tam měl udělat? Jámu se stěrkem, nebo ty plastové tunely? Jak zjistím jaké parametry by ten trativod měl mít?

Trativod u budov má obvykle podobu jámy, která je vyplněná pískem a štěrkem. Právě tato výplň zajišťuje vsakování a tedy ztrácení nechtěné vody. Vrstva štěrku s pískem pokrytá geotextilií je pak zasypaná finální vrstvou hlíny. Pomocí trubek zakopaných v zemi a obsypaných kamenivem je nejprve potřeba odvést odpadní vodu od stavby. Trativod musí být umístěn v dostatečné vzdálenosti od budovy, a pokud je to možné, tak ve směru dolu po svahu, ve směru od budovy. V dostatečné vzdálenosti je pak potřeba vykopat trativodní jámu. Vhodná hloubka trativodní jámy se odvíjí od typu podloží a množství spodní vody, vhodné je ale vyhrabat díru alespoň 2 metry hlubokou.

Pokud jde o rozměry, záleží na množství vody, kterou by měl trativod odvádět. Pro odvod dešťové vody ze střechy běžného rodinného domu počítejte s rozměry zhruba 3 x 3 metry. Do vykopané jámy pak umístěte geotextiliii, dále v rovnoměrné vrstvě štěrk a doplňte o písek či znovu geotextilii, abyste zvýšili „výkon“ trativodu. Písek i geotextilie totiž zabraňují pronikání hlíny mezi štěrk, čímž se ucpávají cestičky pro protékání vody do půdy.

Trativod využijete u jakékoliv obytné stavby, jejíž odpadní voda nemůže (či nechce) být z jakéhokoliv důvodu odvedena do kanalizace. V případě dopravních staveb se trativod používá zejména k odvodnění zemní pláně či snížení hladiny podzemní vody. Trativod i drenáž slouží k odvádění odpadní vody. Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu. Trativod si tedy rozhodně nemůžete pořídit bez povolení obecního úřadu.

Jak na trativod? Jak na moderní trativod? Jak na trativod? Jak na moderní trativod? Potřebujete spolehlivě vyřešit vsakování dešťové vody na vašem pozemku? Tradiční štěrkový trativod už dávno není ideálním řešením. V eshop.destovka.eu vám nejen poradíme, ale nabízíme moderní, účinné a trvanlivé vsakovací systémy, které vám ušetří starosti i peníze. Proč moderní vsakování? Správné vsakování dešťové vody chrání váš pozemek před podmáčením, doplňuje cenné zásoby podzemní vody a snižuje zátěž kanalizace. Výsledek? Štěrkový trativod je z dlouhodobého hlediska neefektivní a nákladné řešení.

Tyto modulární plastové prvky nabízejí až 95% volného vnitřního prostoru pro akumulaci vody. Potřebujete pomoci s návrhem? Klenuté tunely poskytují velký retenční objem a jsou skvělou volbou pro vsakování vody z větších ploch. Hladina podzemní vody (HPV): Dno systému musí být min. Důkladná filtrace: Ochrana systému před listím, pískem a nečistotami je nutností!

Pokud dešťovou vodu nelze svádět do kanalizace - protože je například poddimenzována - nastává problém kam s ní. Vše ale elegantně vyřeší moderní trativod. Ten umožní dešťovou vodu čerpat na zalévání trávníku či mytí terasy, zároveň pomůže výrazně ušetřit při splachování. Na některých místech kapacita kanalizace nestačí k odvádění dešťové vody. Vodoprávní úřad pak většinou vydá nařízení o zákazu svádět vodu do kanalizace.

Klasické způsoby vsakování však už jsou v současnosti překonané. Řešení je z plastu. Standardní metodou pro vsakování dešťové vody je drenáž (trativod), tedy pozvolný podzemní odtok. Drenáž se staví tak, že do příkopu nebo jámy se naveze štěrk, případně jiný porézní materiál, a svedou se sem okapové roury. Štěrkovou výplní může procházet také děrovaná plastová trubice či potrubí, do kterého směřuje hlavní proud dešťové vody. Jenže štěrk se dříve či později zanese splavenou zeminou, listím a dalšími nečistotami. Schopnost pojmout, odvést a nechat vsáknout srážkovou vodu se tím velmi výrazně sníží.

Oproti tomu moderní plastové boxy, ze kterých se sestavují vsakovací nádrže nebo pruhy, umožňují vcelku snadné čištění. Kdyby se však přece jen časem zanesly, lze je snadno vyjmout, opláchnout a znovu zasadit do terénu. Možnost, že se časem zanesou, výrazně omezuje geotextilie. Tou se plastové boxy obalují. Důležité je vstup do vsakovacího systému vybavit i sedimentačním prostorem a mřížkou, která zadrží zeminu nebo listí. "Moderní plastové boxy zabírají oproti štěrku jen třetinový objem," tvrdí Lubomír Macek z pražské firmy Aquion, která - jako jedna z mnoha - tyto systémy prodává. Rozsah nutných zemních prací je díky tomu výrazně menší, a tedy i levnější. Navíc absorpční účinnost boxů se blíží 95 procentům, což je zhruba třikrát víc než u tradičních štěrkových trativodů.

U běžného rodinného domu se zastavěnou plochou okolo sto čtverečních metrů je třeba nejdříve vyhloubit jámu o obsahu dvou kubíků. Do ní se pak naskládají vzájemně spojené plastové boxy obalené geotextilií a svedou se sem okapové roury. Voda se z takto sestavené nádrže, podobně jako u tradičních štěrkových trativodů, zvolna vsakuje do okolního terénu. Systém přijde zhruba na 25 tisíc korun.

V případě, že dům bude stát v oblasti častých srážek, je možné systém doplnit retenční nádrží. Do té míří okapy, a pokud se zaplní, přetéká odtud voda do vsakovací části. Jestliže budete chtít dešťovou vodu dále využívat, a tím také šetřit, doplní se systém o akumulační nádrž. Mezi akumulační nádrž a vsakovací část je vhodné umístit přístupnou sedimentačně filtrační šachtu. Voda odtékající do vsakování je tak zbavená většiny nečistot, jež nezachytila mřížka na vstupu do systému. Díky tomu se dále omezuje zanesení.

Tam, kde naopak málo prší, jako například na Slánsku, případně kde je potřeba zavlažovat větší pozemek, je možné svést okapy do jímky, která slouží coby zásobárna vody pro zalévání. Vsakovací část se pak instaluje pouze jako bezpečnostní přepad pro případné dlouhotrvající srážky. Jímka na dešťovou vodu však může sloužit nejen pro zalévání. Stává se i zdrojem užitkové vody do celého domu. Jestliže vezmeme jako průměr ceny kubíku pitné vody včetně stočného, vyjde jedno spláchnutí WC zhruba na padesát haléřů. Při splachování užitkovou vodou se tedy dost ušetří. Takové řešení ovšem vyžaduje instalaci speciálních rozvodů užitkové vody, přičemž každý kohout musí být označen, aby nedošlo k záměně s vodou pitnou.

Vsakování dešťové vody není možné ve dvou případech. Pokud se nemovitost nachází v ochranném pásmu vodního zdroje, zakazuje vsakování zákon. Další omezení může způsobit typ podloží. Stojí-li například dům na jílovitých půdách, je vsakování komplikované, v některých případech pak prakticky nemožné. V takové situaci je potřeba vsakovací systém stavět podstatně větší, a tím i dražší.

Plastové boxy, ze kterých se vytvářejí moderní vsakovací systémy, jsou značně odolné a vydrží například i to, když přes ně přejede těžký stavební stroj. Na vsakovacích boxech u rodinného domku můžete postavit i garážové stání.

Prosím o radu. Potřebuji s ohledem na stavební povolení zpracovávat dešťovku na vlastním pozemku. Jde mi tedy o to jak udělat řádný a funkční trativod pro vsakování vody z okapů na co nejmenší ploše, protože mám "k dispozici" jen malou předzahrádku (pruh od domu k chodníku je cca 4 m široký a 11 m dlouhý). Plocha střechy ze které potřebuji zajistit vsakování vody není velká, je to cca 50m2. Nevím jestli lze spočítat parametry pro trativod, či jestli bude stačit vsakování z drenážních trubek v kačírkovém lůžku nebo bude třeba vsakovací jáma (a o jakých rozměrech)? Má někdo zkušenost či umí poradit?

Trativodní potrubí Perforation. Trativod je stavba tzv. V minulých stoletích se stavěla obydlí, domy a zemědělské usedlosti ve velké míře alespoň částečně podsklepené. Druhý z příkladů použití trativodu je stavba cíleně vlhkého sklepa (např. pro uchování zeleniny a ovoce), kde je jistá míra vlhkosti žádoucí a tak většinou bývá zajištěna malou studánkou, do které se voda stahuje. V dnešní době jsou trativody vyráběny z vysokopevnostního trativodního potrubí, případně vysokopevnostního drenážního potrubí v pevnosti SN4, SN8, SN10, SN12, SN16.

Potrubí je dodáváno standardně v délkách 2, 3, 5, 6m. Napojení se provádí pomoci spojek, boční přítoky se napojují pomocí odboček. Trativod z vysokopevnostního potrubí Perforation mají pro jímání vody v perforované části štěrbiny obdélníkového tvaru nebo kruhového tvaru a zároveň mají odtokovou kinatu. Podstatnou záležitostí je, že trativod postavený z vysokopevnostního potrubí Perforation se nechá opětovně čistit a tím lze zajistit správnou funkčnost trativodního odtokového systému a i předejít k zneprůchodnění potrubí.

Naše výrobky byly oceněny v roce 2011 prestižní cenou „Cena zdraví a bezpečného životního prostředí“.

Praktické shrnutí a tipy pro váš trativod

• Vyberte moderní plastové boxy a geotextilii pro snadnější údržbu a vyšší účinnost vsakování (až 95 %).
• Ochrana proti zanesení: sedimentační prostor a mřížka na vstupu do systému.
• Vzdálenost od budov a sklon terénu: postupujte ve směru dolů po svahu, pokud je to možné.
• Pro menší plochy střech doporučuje se řešení s uzavřenými vsakovacími boxy a potenciálně retenční nádrží.

tags: #trativod #destove #vody #jak #hluboko