Plánujete na podzim vysadit ovocné stromy? Ať už budou v krajině nebo ve vaší zahradě, promyslete dostatečně dopředu, které druhy a odrůdy zvolíte.
Sázení stromů vypadá jako jednoduchá záležitost. Často se však setkávám se situací, kdy se zasazeným stromům nedaří. Buď nezvládají lokální klimatické podmínky nebo jim nevyhovuje půda, do které byly zasazeny.
O tom, že na světě existuje bezpočet odrůd, asi víte. V každém regionu se pěstují krajové odrůdy typické pro danou lokalitu. Takovým odrůdám vyhovují místní klimatické podmínky a tak bývají často velmi vhodnou volbou při sázení ovocných stromů.
Pro vyhledávání vhodných odrůd existuje skvělý online nástroj archiv odrůd. Následně zvolíte filtrování dle stanoviště a půdy a vyberete některé z parametrů. Systém vám vždy vyfiltruje určitý počet odrůd, které odpovídají vašim požadavkům. Když rozkliknete jejich seznam, pak můžete jednotlivé odrůdy dále zkoumat a vybrat z nich ty, které vám budou vyhovovat i v ostatních parametrech. Vždy je dobré vybrat několik odrůd, jelikož ne v každé ovocné školce budou mít všechny k dispozici.
Při současných klimatických změnách dochází často k významným suchům po celé České republice. Nejpostiženějším regionem bývá jižní Morava, o čemž se můžete přesvědčit na užitečném serveru Intersucho. Mezi suchovzdorné ovocné stromy patří: hrušeň, třešeň, višeň, mandloň, meruňka, broskvoň, kaštanovník, jeřáb oskeruše a hruškojeřáb.
Nejdůležitější částí rostliny ve vztahu k suchu jsou ovšem kořeny - tedy volba podnože. V podstatě lze volit mezi semennou podnoží a mnoha typy vegetativních podnoží. Pokud chceme stromy odolné, dlouhověké a samostatné, pak bychom vždy měli vybírat semennou podnož, jejíž kořenový systém je nesrovnatelně kvalitnější a jako jediný zvládá suchá stanoviště.
Plody dřínu obecného. Pokud dokážete zvolit vhodný ovocný druh a vhodnou odrůdu do konkrétní lokality, pak jste splnili základní podmínku pro to, aby mohli stromy naplno využít svůj potenciál, který v sobě skrývají. Tedy dožít se vysokého věku (až několika staletí), plodit pravidelně (ob rok nebo každoročně) několik set kilogramů ovoce a zdobit krajinu svou majestátností.
Při sázení stromů zbývá ovšem ještě další předpoklad, který je pro zářnou budoucnost vysazených stromků nutný. Zatímco v prvních letech života stromu je koruna téměř nulová, za sto let bude dosahovat značných rozměrů, které si málokdo dokáže opravdu představit. Aby se ovocným stromům opravdu dařilo, potřebují dostatek světla. Tuto jejich potřebu můžeme zajistit právě a jen tím, že je vysadíme tak, aby kolem sebe měli dostatek prostoru. Pro tuto potřebu existují i poměrně jasná čísla, kterých bychom se měli držet. Vždy je potřeba přihlédnout ke konkrétní odrůdě a také k podmínkám na stanovišti (svah apod.).
Nabízím ovocné stromy z vlastní ovocné školky. Ovocná školka Stanislava BočkaHluboké u Kunštátu, www.vysokokmeny.czSpecializuje se pouze na jabloně, hrušně a třešně. Projděte si videokurz, abyste na nic důležitého nezapomněli. Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním..
Přejít na obsahV nabídce máme široký výběr ovocných keřů a vybrané stromky v květináčích. Prodejna je letně otevřená každý pátek 10:00-17:00, rostliny zasíláme také poštou. Více informací najdete zde. Zvažte, jaký tvar a výšku stromku si přejete, vzhledem k možnostem vašeho pozemku i způsobu pěstování a sklizně.
Špičák - stromek dodávaný bez obrostu (korunky), je tvořen jen jedním výhonem - prutem. Zákrsek (Z) - stromek s korunkou založenou 40-60 cm nad zemí. Většinu odrůd roubujeme na semenné podnože, v dospělosti z nich tedy vyrostou poměrně vysoké a široké stromy. Semenné bujně rostoucí podnože: U jabloní, hrušní, třešní, višní, meruněk a slivoní používáme především tradiční semenné podnože, proto u nás najdete především čtvrtkmeny, polokmeny a vysokokmeny, které díky těmto bujně vzrůstným podnožím dobře kotví v půdě, lépe si hledají vodu i živiny a zvládají výkyvy počasí. Jejich životnost dosahuje několik desítek let (i 100 let), při dobré péči dávají užitek několika generacím pěstitelů.
Stromy jsou vhodné nejen do zahrad a sadů, ale i do alejí, stromořadí, na pastviny i jako solitéry do krajiny. Tyto stromy rostou obvykle bujněji (v závislosti na stanovišti a v kombinaci s konkrétní odrůdou). Nástup do plodnosti je obvykle pozdější oproti stromkům na zakrsle rostoucích podnožích. Vždy tu platí něco za něco.
Zákrskové podnože: V nabídce máme k i nižší pěstitelské tvary, jako jsou zákrsky nebo sloupové varianty, vhodné pro malé zahrádky. Jedná se především o jabloně na zakrsle rostoucích podnožích M9 a M26 a třešně na zakrsle rostoucí podnoži Gissela 5. Tyto stromy jsou vhodné do malých zahrádek. Brzy nastupují do plodnosti, ale jejich životnost je menší, podle druhu, odrůdy a podnože 15-20 let. U těchto tvarů je potřeba počítat s nasazením koruny v cca 60-100 cm výšky.
Rostliny v květináči nebo prostokořenné? Prostokořenné rostliny lze sázet jen na jaře a na podzim, tedy mimo vegetační sezónu. Abychom vám mohli nabídnout stromky a keře i v době vegetace - tedy olistěné, jediná možnost je nabízet je zasázené v květináči (neboli kontejneru). Takovéto sazenice můžete vysadit kdykoliv (kromě doby, kdy je zamrzlá půda). Některé druhy nabízíme jen nasázené v květináčích, protože se nám takto lépe pěstují (angrešty, maliníky atd.).
Podle dosavadních zkušeností lze všechny u nás nabízené druhy a odrůdy pěstovat pomocí biologických metod - bez chemie. Nejlepší ochranou je prevence. Zahrada (sad) obhospodařovaná bez chemických zásahů má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost vyrovnávat se s náhlými kalamitními výskyty škůdců a chorob. Vždy je dobré prozkoumat pozemek před zvolením druhů a odrůd a tyto pak vybírat podle možností pozemku, místního klimatu, zkušeností sousedů či předků s danými druhy či odrůdami v dané lokalitě.
Pozorování výskytu okolních druhů a odrůd a zkušenosti pamětnííků dokáže poradit nejvíce. I ve vyšších polohách lze často nalézt vhodné chráněné stanoviště pro některé teplomilnější druhy, vždy je ale třeba přizpůsobovat výběr stromků podle možností stanoviště a ne naopak. Předejdete tak možnému zklamání.
Pravokořenný = rostlina určité odrůdy množená vegetativně a rostoucí na vlastních kořenech (tedy bez roubování). Semenáč = rostlina vypěstovaná ze semene, která se dále už neroubuje. Roubovaný = roubování je vegetativní způsob množení starý více než 2000 let, který se používá pro množení konkrétní odrůdy. Setím osiva (jako například u mrkve) se vlastnosti dané odrůdy zachovat nedají, proto je jedinou cestou zachování vlastností její vegetativní množení.
Velké stromy většinou nelze nařízkovat tak jednoduše jako rybíz, proto lidstvo už dlouhá staletí využívá štěpování = přenesení části odrůdy na určitou podnož (tedy roubování a očkování). Stromky zvládnou být při cestě poštou několik dní zabalené v balíku, nemusíte se o ně obávat. Po doručení je však co nejdříve vybalte a navlhčete jim kořeny. Stromkům můžete dát "napít", tzn. na cca půl hodiny je ponořit do kýblu s vodou. Nenechávejte je však ve vodě déle, utopily by se!
Prostokořenné stromky co nejdříve zasaďte na místo určení. Kupujete-li stromky a keře v květináči během vegetace a jsou olistěné, po vybalení je chraňte alespoň tři dny před přímým sluncem, aby po přepravě nabraly sílu. Rostliny v květináčích zalévejte dle potřeby, třeba i každý den. Jáma pro keře a stromy by měla být široká 40-60 cm, stejně tak hluboká. (Čím větší keř/stromek, tím větší jáma.)
Při výsadbě je vhodné přisypat do jámy dobře vyzrálý kompost, případně hodně vyzrálý hnůj (ne čerstvý!). Důležité je dodržení správné hloubky výsadby. Stromy a keře se sázejí do stejné hloubky, jako rostly ve školce, tedy jen pár centrimentrů nad posledními kořeny. (Častou chybou je příliš hluboké zasazení, které může stromek negativně ovlivnit.) Kořeny zasypte zeminou a přiměřeně udusněte. Doporučujeme také veškeré rostliny zamulčovat organickým materiálem. Pro tento účel dobře poslouží staré seno, sláma, posekaná zavadlá tráva apod. Mulč drží dobře vláhu, půda méně vysychá. Při jeho rozkladu dochází k uvolňování živin, takže slouží i jako lehké přírodní hnojivo. Pokud je na pozemku problém s velkým výskytem hlodavců (hraboš, hryzec ad.), kteří poškozují v zemi kořeny, mulč je dobré dávat spíše v menších vrstvách a na zimu jej odstranit. U větších dobře zakořenělých a vzrostlejších stromků je možno dávat mulče více, škody už nebývají tak rozsáhlé.
Výsadba révy vinné je specifická. Réva prosperuje na slunném a chráněném místě. Jamku vykopejte cca 40 x 40 x 40 cm. Na dno přidejte kompost nebo substrát. Révu vložte do jamky tak, aby nad povrchem půdy zůstalo asi jen 5 cm sazenice pod místem roubování. (Může být v půdě vložená i šikmo.) Místo roubování je někdy namočené v parafínu, parafín neodstraňujte, výhony skrze něj proraší. Další pěstování vinné révy prosím nastudujte podle internetu nebo odborné literatury.
Při výsadbě v létě (u rostlin v květináči) je velmi vhodné je po zasazení dobře zavlažit a zamulčovat organickým materiálem (seno, sláma, posekaná tráva...). Stromky a keře sázené na podzim nebo na jaře dobře zalijte jednorázově a pak případně při chybějících srážkách dle potřeby. Stromky a keře je vhodné vysazovat s kůlem (oporou). Kůl zajistí zejména stromkům dobré zakořenění v půdě v prvních letech po výsadbě, protože je chrání před poryvy větru. V pozdějších letech (4-6 let) se už většina stromků obejde bez opory. Trvalá opora je nutná u lián (kiwi, réva, klanopraška), stromkových angreštů a rybízů a jabloňových zákrsků na velmi slabých podnožích (M9, J-TE-E, JOHA...).
Víceletá opora je nutná kvůli časné a velké plodnosti také u asijských hrušní a u jabloní na středně vzrůstných podnožích (MM106, M26...). Kůl u keřů je vhodný i z hlediska lepší ochrany před zašlápnutím či posekáním při sečení trávy a pod. Ochranu proti okusu zvěří potřebuje v neoplocených zahradách a sadech většina nabízených druhů stromků. A to zejména v prvních zhruba 10-15 letech života stromků. Obvykle záleží na počtech zvěře v krajině a jejich zvyklostech. Do neoploceného pozemku se vhodné sázet polokmeny a vysokokmeny, kde je možné ochránit kmínek pletivem alespoň 1,3 m vysokým.
Takto je možné vysadit i špičák a korunku pak zapěstovat na místě. Doporučujeme používat svařovaná pozinkovaná pletiva, která se navlečou na kmínek a uchytí se pomocí hřebů ke kůlu či kůlům. Tak předejdete nadzvednutí ochrany srncem či daňkem a následnému vytlučení kmínku parůžky. Kvůli ochraně stačí oka průměru 5 či 7 cm. Přes tuto ochranu neprojde ani zajíc, nůžkami se ke kmínku pak lehce dostanete.
Prostokořenné stromky a keře se sází na podzim nebo na jaře. Podzimní výsadba je vhodná zhruba od poloviny října do zamrznutí půdy (tedy klidně i v prosinci, pokud není půda zamrzlá trvale). Na jaře se sází nejdříve, jak je to možné, platí čím dříve, tím lépe. Řez bývá nejdůležitější první 1-4 roky po výsadbě. Musí být přizpůsoben podle druhu, odrůdy i stanoviště. Obecně platí, že nejzásadnější je dostatečné zkrácení větví po výsadbě. Vyrovnává se tím šok z přesazení, stromky a keře tím dostanou impuls, aby dobře kořenily a rostly.
Při vyorávání stromků ze školky zůstávají ve školce až 2/3 kořenů (víc jich vyorat není kvůli hloubce možné), proto je vhodné řezem po výsadbě vyrovnat poměr podzemní a nadzemní části. Na zapěstování klasické korunky se použije terminál (středový výhon) a 2-4 kosterní větve. Více kosterních větví není dobré ponechávat, koruna by byla příliš hustá. Terminál má být při řezu vždy o něco vyšší než kosterní větve. Výhony korunky stromku či keře je dobré zkrátit po výsadbě minimálně na 2/3 až 1/4 původní délky.
Kontejnerované sazenice je po vyjmutí z květináče možné taktéž zakrátit, ale pouze je-li sazenice v době vegetačního klidu - tedy v předjaří. Při výsadbě s olistěním rostlin rozhodně rostliny nezakracujte. Vhodné je i jemné rozrušení kořenů v balu, aby se podpořila tvorba nových kořenů a jejich lepší narůstání.
Používám cookies, abyste si mohli pohodlně prohlížet web a já měla možnost neustále zlepšovat jeho funkce, výkon a použitelnost. Pěstování rostlin v takzvaných polykulturách nebo „dobrém sousedství“ využívá přirozených chemických a biologických interakcí (alelopatie). Má užitek z přítomnosti česnekovitých rostlin, kopřivy dvoudomé a lichořeřišnice. Kopřiva dvoudomá: Zvyšuje odolnost sousedních rostlin vůči chorobám a stimuluje tvorbu silic (zlepšuje chuť plodů). Lichořeřišnice: Funguje jako „obětní rostlina“. Mšice ji milují natolik, že dají přednost jí před ovocným stromem či keřem. Lze využít jako obětní plodinu, když zraje hroznové víno. Vratič obecný: Obsahuje silné silice (thujon), které odpuzují květopase a jiné brouky. Aksamitníky (Afrikány): Jejich kořeny vylučují látky, které hubí háďátka v půdě. Pozor na brambory. Maliny a brambory sdílejí náchylnost k houbovým chorobám (např. verticiliové vadnutí). Má užitek z podsady mokřadky Douglasovy nebo ptačince prostředního. Mokřadka a ptačinec: Fungují jako živý mulč. Udržují v kořenech angreštu vlhkost a stín, což angrešt miluje. Vyhovuje mu přítomnost bobu obecného. Vylučuje látky, které málo voní pilatce rybízové. Jilm a moruše: Tradiční opory. Yzop a hořčice: Yzop svou silnou vůní stimuluje révu k vyšší produkci a odpuzuje škůdce. Mají užitek z fialek a méně trpí strupovitostí, pokud jsou pod nimi pěstovány česnekovité rostliny, především pažitka. Pokud poblíž roste i dračík, účinně tak odpuzuje pilatku jablečnou, lichořeřišnice zase odrazuje vlnatku krvavou. Dobře rostou ve spodním patře meruněk a malin, i když ne přímo pod nimi. Naopak jitrocel není vhodným přítelem jahod, jelikož často poskytuje úkryt mšicím. Jahody přímo zbožňují mulč z borovicového jehličí. K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Líska obecná je nenáročný keř s chutnými oříšky. Bez černý je tradiční ovocný a léčivý keř s aromatickými květy a tmavými plody. Opadavý strom s jedlými kaštany, vhodný do teplejších oblastí. Dřín obecný je dlouhověký a nenáročný keř s chutnými červenými plody. Milanówek je osvědčená odrůda bílé moruše s bohatou úrodou sladkých plodů. Sampo’ je osvědčená a velmi úrodná odrůda černého bezu. Žlutoplodá odrůda angreštu pěstovaná jako keř. Plody jsou středně velké, šťavnaté a příjemně sladkokyselé. Zajímavý druh ostružiny s jasně červenými, sladkokyselými plody.
Pro personalizaci obsahu a vyhodnocování používáme cookies třetích stran. S vaším souhlasem budeme schopni na webu i mimo něj zobrazovat relevantnější nabídky našich produktů. Sběr těchto dat nezačneme, dokud nám nedáte svůj souhlas. Althanova renklóda (Prunus domestica ‘Althanova’) patří mezi nejznámější a nejoblíbenější starší odrůdy slivoní (renklód). Muchovník (Amelanchier) je v posledních letech opravdovým hitem českých zahrad. Meruňka Ananaska (Prunus armeniaca ‘Ananaska’) je tradiční, velmi oblíbená odrůda s velmi sladkými, aromatickými plody a vysokou úrodností.
Angrešt Hinnonmäki Gold je oblíbená finská odrůda, známá svou spolehlivou plodností, výbornou chutí a vysokou odolností. Angrešt Hinnonmäki - spolehlivá, mrazuvzdorná odrůda s velkými, sladkokyselými plody. Angrešt Rixanta - stromková odrůda s velkými žlutozelenými plody. Angrešt Rolonda - moderní červenoplodá odrůda s velkými, chutnými plody. Angrešt Spinefree - rezistentní, beztrnný, výnosný a odolný stromek s velkými sladkokyselými plody. Asijská hrušeň Hosui - raná, odolná a mimořádně šťavnatá odrůda. Asijská Hrušeň Naschi je samosprašná a nenáročná hrušeň. Asijská hrušeň Nijisseiki - klasická nashi odrůda s jemnou, sladkou chutí a vysokou úrodností. Asijská hrušeň Shinseiki je samosprašná, s velkými, sladkými a šťavnatými plody.
Kanadské borůvky jsou kyselomilné rostliny, známé také jako velkoplodé borůvky , patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce v českých zahradách. Broskvoň Cresthaven - pozdní, oblíbená mrazuvzdorná odrůda s velkými, pevnými a sladkými plody. Broskvoň Early Redhaven (Prunus persica ‘Early Redhaven’), jednu z nejspolehlivějších raných odrůd broskvoní. Broskvoň Fairhaven - raná, úrodná a mrazuvzdorná odrůda s pevnými, sladkými plody, které jdou dobře od pecky. Broskvoň Redhaven - středně raná, velmi úrodná odrůda s pevnými, šťavnatými plody, které v plné zralosti jdou dobře od pecky. Broskvoň Suncrest - pozdní, výnosná odrůda s velkými, sytě zbarvenými plody. Středně raná odrůda Sunhaven je oblíbená díky velkým plodům atraktivní chuti.
Velikost nádoby: Objem by měl být alespoň 50 litrů. Taková nádoba obvykle vystačí na zhruba 3 roky, pak je potřeba rostlinu přesadit a doplnit substrát. Substrát: Vyberte lehký, propustný a zároveň nevysychavý substrát. Pozor - v nádobě substrát vysychá rychleji než v zemi. Zimní ochrana: Kořeny v nádobě nejsou chráněny jako v zemi. Zimní zálivka: Rostliny potřebují zálivku i v zimě, pokud na ně neprší. Nosnost balkonu: Při výběru a umisťování nádob na balkon je důležité zohlednit jejich hmotnost - především po zálivce nebo dešti, kdy nasáknutý substrát výrazně ztěžkne.
zakrslé jabloně, broskvoně, meruňky a mandloně - kromě krásného vzhledu potěší i úrodou. muchovník (Amelanchier) - velmi oblíbený, na jaře kvete, v létě plodí a na podzim nádherně barví listy. brslen (Euonymus) - atraktivní listy a podzimní červené tobolky plodů. nízké kultivary rhododendronů (např. Ať už toužíte po květech, plodech nebo zajímavé siluetě dřevin i v zimních měsících, pěstování stromků a keřů v nádobách vám to umožní.
Pěstování ovocných stromů v nádobách v jednoduchém režimu (krok za krokem)
Tento web používá cookies. Každý, kdo má zahradu, ví, že se z ní nikdy nevrací s prázdnou. Švestky, jablka či hrušky - všechny tyto dary přírody voní domovem a připomínají kouzlo starých sadů. Ovocné stromy a keře do vaší zahrady přinášejí víc než úrodu - přinášejí příběhy o jaru, včelách a trpělivém čekání na sladkou odměnu.
Stálezelený keř s dlouhým obdobím kvetení a jedlými červenými plody. Plody mají jemnou sladkou a trochu tropickou chuť. Nyssa sylvatica - tupela lesní. Jeden z nejkrásnějších podzimních stromů na světě s úžasným vybarvením listů. Původ: samostatné křížení E. macrophylla a E. Severoamerická střemcha s bílými hrozny květů a tmavě purpurovými jedlými plody. Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je zde nabízena jako generativně množená rostlina, a každý semenáč tak může mít trochu vlastní charakter. Diospyros kaki ‘Cioccolatino’ je speciální kultivar tomelu (persimonu), který vyniká svými středně velkými plody s jedinečnými čokoládovými podtóny. Fejchoa ovocná (Acca sellowiana) - stálezelený keř se sladkými květy a jedlými, aromatickými plody s chutí ananasu, jahod a marakuji. Tomel japonský ‘Vaniglia’ je osvědčená odrůda s chutnými plody, které zůstávají pevnější a nejsou rozbředlé. Dlouhověký ovocný strom s výbornými plody oskeruší. Vhodný do sadů i jako krajinářská dřevina.
Přemýšlíte nad tím, že si na zahradě založíte malý ovocný sad? Pak věnujte pozornost výběru nejen jednotlivých druhů, ale také odrůd. Sousedící stromy se ovlivňují v mnoha směrech - pozitivně i negativně. Pojďme se na to podívat blíž. Rostliny - byliny i dřeviny rostoucí blízko u sebe na sebe navzájem působí. Některé si mohou konkurovat, nebo na sebe přenášet choroby a škůdce. Vezměte si například monokulturní výsadby. Ovoce z velkých sadů je tak často ošetřované pesticidy a fungicidy, aby se zabránilo přenosu patogenů a škůdců, kteří se nejlépe šíří mezi jedinci stejného druhu a odrůdy.
Správní sousedé se ale navzájem podporují, což ovlivňuje jejich zdravotní stav, množství plodů i odolnost vůči chorobám. Důležité je najít správné opylovače, protože to ve finále rozhodne o tom, jak velké budou vaše výnosy. Většina ovocných stromů je cizosprašná. To znamená, že ke svému opylování potřebují ve své blízkosti jinou odrůdu, která kvete ve stejnou dobu, aby opylovači mohli odvést svou práci. Včely sice ulétnou 4-5 kilometrů, ale k účinnému přenosu pylu by vhodný strom měl růst ve vzdálenosti do 18 metrů.
Jak vidíte, dobří sousedé jsou důležití nejen mezi lidmi. Teď si probereme, které ovocné stromy se vyplatí vysadit vedle sebe a které by si mohly spíše uškodit.
Jaké ovocné stromy se navzájem podporují? Aby bylo sousedství bezproblémové, neměly by rostliny soupeřit o zdroje, vzájemně se oslabovat nebo přenášet nemoci. Vedle sebe se bude dařit: Odrůdy stejného druhu. Většina ovocných stromů je cizosprašná - tedy potřebuje pyl jiné odrůdy stejného druhu. Tady máte pár tipů, pokud si chcete na zahradu vysadit několik ovocných stromů: Jabloně - jsou výhradně cizosprašné a většina druhů je vzájemně kompatibilní. Ale ne všechny. Výborně si vyhovují např. Coxova reneta a Antonovka, Gala a Luna, Šampion a Florina.
Hrušně - také patří k cizosprašným, ale hmyz si stromy vybírá podle shodné doby kvetení, protože bílá barva květu pro ně není příliš atraktivní. Dobré výnosy zajistí, pokud k sobě zasadíte Dicolor + Bohemica, Konference + Boscova lahvice, Williamsova + Clappova. U hrušní existují i samosprašné odrůdy, například Condo či Patten. Při výběru jabloní a hrušní si vždy pohlídejte období květu. Míchání letních a pozdních odrůd není ideální. Tak k sobě najdete vhodné vzájemně opylující se odrůdy, které budou mít plody, co vám budou chutnat.
Švestka, třešeň a višeň - dobří přátelé. Tyto peckoviny patří k čeledi růžovitých (Rosaceae). Mají podobné nároky na stanoviště i půdu. Co je ale hlavní, nesoupeří spolu o živiny a vláhu. Společně vytvářejí příjemné mikroklima, které snižuje riziko přenosu nemocí z jiných druhů.
Jabloň a švestka - vzájemná podpora. Jabloně mají hluboké kořeny, kdežto slivoně mělké. Díky tomu si vzájemně nekradou vodu a minerály, ani nenarušují svůj růst. Obě mají rády podobné půdy a kvetou zhruba ve stejnou dobu, takže si vzájemně lákají opylovače.
Jabloň a jeřáb ptačí - chrání se proti škůdcům. Plody jeřábu jsou pro škůdce stejně atraktivní jako jablka, proto slouží jako vějička. Ptáci zobou jeřabiny, a díky tomu zůstane víc jablek. Proto jsou jeřáby tak často vysazovány v blízkosti jabloňových sadů. Navíc přítomnost těchto bobulovin podporuje biodiverzitu, což pomáhá hmyzí populaci.
Jaké ovocné stromy si škodí? Mnohé ovocné stromy vzájemně soupeří o zdroje, nebo na sebe přenášejí nemoci. Tyto dřeviny by se neměly vyskytnout blízko sebe. Jabloň a nektarinka. Každá kvete v jinou dobu, takže nepřitáhnou tolik opylovačů. Ti jdou nejdřív tam, kde je největší hojnost nektaru. Může to znamenat menší úrodu. Jabloně a třešněNavzájem spolu soupeří o vodu i živiny. Má to vliv na plodnost i celkový stav obou stromů.
O výnosech rozhodne opylení stromů. Hrušeň a jalovec čínský a jeho kultivary. Houba Gymnosporangium sabinae způsobuje hrušňovou rez, která u nás decimuje populaci hrušní nebývalým tempem. Jako mezihostitel houbě slouží právě jalovec chvojka, který se v posledních desetiletích stal oblíbenou okrasnou dřevinou. K nakažení je nutná vzdálenost jalovce a hrušně kratší než 200 metrů.
Jabloň a ořešák. Ořešák královský (Juglans regia) uvolňuje do půdy látku zvanou juglon, což je přírodní herbicid. A taky důvod, proč pod ořešáky prakticky nic neroste. Některé rostliny jsou na tuto látku obzvláště citlivé a jabloně patří mezi ně.