Možná se snažíte žít co nejšetrněji a plánujete si jednotlivé nákupy, recyklujete a produkujete co nejméně odpadu. Ale přeci jen existují věci, které prostě nesníte. Tím mohou být slupky od banánů, pomerančová kůra nebo vrch ananasu. Máme pro vás ale dobrou zprávu - i s tím se dá něco dělat! Řešením je kompostování. Vůbec nezáleží na tom, jestli žijete na vesnici a kompost můžete mít na zahradě, nebo ho potřebujete umístit do vašeho malého bytečku. Začněte s ovocem a zeleninou, bramborové slupky, stonky jahod, zbytky kedlubny. Na kompost toho patří ale daleko víc!
Co patří do kompostu a co vynechat
Střídání plodin: To znamená nepěstovat na jednom pozemku stále totéž. I na zahrádkách máme podle něj jedno místo, kde plodiny příliš nestřídáme - skleník. „S blížícím se jarem zahrádkáři ožijí a začnou vysévat první saláty, za pár týdnů vysadí kedlubny a další plodiny, po nich plánují plodovou zeleninu.“ Proto většina lidí skleník má, aby si vypěstovala rajčata, papriky, okurky. A po nich, v září, se dají při troše šikovnosti vypěstovat ještě krásné podzimní saláty, popisuje biolog. Jenže tím na pár metrech čtverečních pěstujeme stále tytéž plodiny. Já to vidím doma, moje žena to dělá stejným způsobem. A nechce slyšet, když jí říkám, aby třeba na jeden rok vysela do skleníku jetelotravní směsku. To je pro ni nepřijatelné, směje se.
Praktické jsou i alternativy: Můžeme půdu ze skleníku vyvézt a navézt jinou, odpočatou - to je výborný způsob pro malý skleník. Nebo si můžeme skleník masivně vyhnojit organickým hnojivem, a tím se efekt toho, že plodiny úplně nestřídáme, vyruší, radí biolog.
Stará popelnice, nepoužívaná dřevěná truhlice, použít lze prakticky cokoli. Hnědé a zelené zbytky - vy stejné pravidlo - zelené zbytky jsou vlhčí a hnědé suché. Zelené zbytky bývají slupky z ovoce a zeleniny, případně posekaná tráva. Hnědé zbytky jsou bohaté na uhlík - skořápky, noviny a suché listí. Když vrstviíte kompost, řiďte se pravidlem hnědé, suché zbytky dolů, vlhké zelené nahoru, což zajišťuje prozdušnění a optimální vlhkost.
Ve větě kompostování často uslyšíte o „hnědých a zelených“ zbytcích, které tvoří hlavní ingredience celého kompostu. Zelené zbytky jsou zdrojem dusíku pro život mikrobů; hnědé zbytky uhlík.
Do kompostu patří také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové sáčky. Avokádo obsahuje spoustu živin - jádro ukrývá důležité látky pro kompost, stejně jako skořápky se rozkládají pomaleji. Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách, abyste nepoškodili pH a nepřezpracovali chemickými ošetřeními. Na kompost patří celé brambory i jejich slupky, pokud nejsou napadené hnilobou či škůdci a jsou dobře omyté. Dále patří i melouny a dýně z obchodu, ale jen pokud nebyly chemicky ošetřené - tyto látky mohou být pro kompost škodlivé. Tráva, čerstvě posečená, patří také, ale nechte ji nejprve oschnout. Do kompostu patří i listí a trus z hospodářských zvířat, sypaný do něj lze případně zakrýt zeminou z květináčů. Papíry a ubrousky lze také přidat, zejména pokud nejsou potištěné chemickým pigmentem; tiskoviny mohou obsahovat čerň, která ve velkém množství škodí. Nadrcený dřevní materiál, chemicky neošetřené dřevo a dřevní štěpku také patří do kompostu. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor. S odstrašujícím popisem: pozor na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří. Skořápky z vajec se doporučují nadrťit pro rychlejší rozklad. Přidejte do kompostu i vyčerpanou zeminu z květináčů, pro kvalitní hnojivo pro další pěstování.
Jak správně kompostovat: vrstvení a doba rozkladu
Dobré je si zapamatovat, že zelené zbytky jsou vlhčí, hnědé suché. Při vrstvení dodržujte pravidlo hnědé dole, zelené nahoře pro správné provzdušnění. Doba rozkladu závisí na teplotě a prostředí: v teple mohou stačit dva měsíce, v chladnějším prostředí 6 měsíců až jeden rok. Pro urychlení procesu stačí občas kompost prohrábnout, aby byla zachována cirkulace vzduchu. Pokud máte vhodný poměr zelených a hnědých zbytků, není nutné časté otáčení.
A jak pečovat o půdu pomocí kompostu? Miloslav Šimek z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR uvádí sedm principů péče o půdu:
- Střídání plodin: nepěstovat stále totéž na jednom místě; výjimkou bývá skleník.
- Pěstování bobovitých plodin a jetelovin: doplňují dusík do půdy.
- Organické hnojení: kompostem nebo chlévskou mrvou.
- Vápnění kyselých půd: drcený vápenec jednou za tři roky na záhony i trávníky.
- Kontrola množství minerálů v půdě: pomocí organického hnojení.
- Citlivá mechanická kultivace pozemků a hospodaření s vodou.
- Minimální používání pesticidů: pesticidy ničí živé organismy.
Kompost je pro zahrádkáře nejlepším hnojivem. Můžete si ho vyrobit sami a do něj vhazovat kuchyňské zbytky rostlinného i živočišného původu, trávu i plevel, který je vhodné do kompostu vhazovat i s trochou hlíny v kořenech, protože zem kompost zkvalitní. Skladba kompostu by měla být pestrá a vydatná, aby půdu obnovil a vrací jí sílu.
Které kedluben kedlubny si vybrat a jak je pěstovat
Kedlubny neboli kedlubna (Brassica oleracea var. gongylodes) jsou košťálovou zeleninou pěstovanou pro nadzemní stonkovou hlízu. Jako první jarní zelenina patří spolu s ředkvičkami a salátem k běžnému výsevu. Pro pěstování kedluben se připravíme na podzim - záhnojíme kompostem, půda by měla být středně těžká, dobře zadržující humus a živiny, s neutrální nebo slabě alkalickou reakcí a vlhčím klimatem. Rané odrůdy doporučujeme předpěstovat, ale předpěstování v bytě kvůli vyšší teplotě není vhodné; výsevy začínají v únoru do pařeniště, po vyklíčení se rostliny přesadí. Na stanoviště vysazujte pouze silné a zdravé sazenice, pravidelná zálivka a odplevelování jsou klíčové.
Jednotlivé odrůdy kedluben zahrnují Bohemia F1, Troja F1, Kref F1, Ballot F1, Gigant, Blankyt a Luna. Každá odrůda má specifickou vegetační dobu a vlastnosti: od raných až po pozdní, s různou velikostí bulv, jemností dužiny a odolností vůči dřevnatění. Délka vegetace se pohybuje od 70 do 140 dní podle odrůdy. Vysévají se v únoru až dubnu, výsadba probíhá v květnu až červnu a sklízení od června do října. Kedlubny vyžadují dostatek světla a rovnoměrnou zálivku, aby nedošlo k vysoušení či praskání hlíz.
Smíšená výsadba kedluben se salátem bývá výhodná: salát zastiňuje půdu, je nenáročný na živiny, kedlubna je o něco náročnější, ale spolu dobře rostou a vzájemně si nekonkurují. Salát dorůstá dříve a pomáhá udržet vlhkost půdy. Při výsadbě salátu je vhodné použít sazenice s kořenovým balem a vysazovat je střídavě, aby se zalesněný záhon rychle nezalekl. Salát je také vhodný pro pěstování na smíšených záhonech ve sklenících a fóliovnících od začátku sezóny. Komponenty zalévání musí být vyvážené, aby listy nezahnívaly a růst kedlubn zůstal vyrovnaný.
Na závěr drobný kalendář výsev a výsadeb: únor a březen znamenají přípravu a výsev do pařenišť, duben a květen znamenají hlavní sezónu vysetí a výsadbu venku (mrkev, brambory, cibule, kedlubny, hrách, salát, cukety, fazole, okurky, rajčata). Červen až září se týká doplňujících výsevů a sklizní a srpen, září představují období pro odolné odrůdy s kratšími vegetačními dobami. Zahradní kalendář zahrnuje i praktickou tabulku pěstování zeleniny pro snadné použití při plánování sezóny.
Praktické tipy a závěrečné poznámky
Všechny uvedené postupy a odrůdy dílčími detaily mohou sloužit jako inspirace pro vaši zahradu či bytové kompostování. Důležité je pochopit, že kompostování není jen o hromadě odpadu, ale o řízené maturaci organických zbytků do užitečného hnojiva, které podporuje živou půdu a úrodnost. Skladbu kompostu lze obohatit o hlínu, hlínu s hrubším obsahem jílu a organické hnojivo, aby půda získala živiny, vláhu a strukturu. Při odpoledních teplotách je vhodné pravidelně větrat kompost, aby se zabránilo zápachu a podpořil rozklad.
