Pěstování celeru v Čechách: od výsevu po sklizeň

Celer (lat. Apium graveolens) patří mezi kořenovou zeleninu. Kdo si dokáže představit zeleninovou polévku bez celeru? Pěstujeme ho z předpěstovaných sazenic. Využíváme nať i bulvy celeru. Nať, stejně jako semena celeru, jsou součástí středomořské, balkánské a anglické kuchyně. Už odpradávna lidé znali a používali celer, hlavně jeho odrůdu celer bahenní (lat. Apium graveolens L. var. Jako koření celer používali již staří Egypťané i Římané. Starověké národy ho využívali i jako přírodní afrodisiakum a jeho listy doplňovaly do smutečních kytic. Do našich zeměpisných šířek přišel v raném středověku pravděpodobně z Itálie. První zmínku o pěstování celeru a používání jeho kořenů u nás pochází ze 16. století. Na území Česka se celer bulvový začal pěstovat až v 19.

U celeru můžeme využít jak bulvu, tak listy. Celer je dvouletou zeleninou, která je velmi citlivá na chlad. Vysazujeme ho proto na záhon až od poloviny května. Jeho časnější výsadba by mohla způsobit vybíhání květu. Pěstujeme ho ze sazenic, které si předpěstujeme v pařeništích. Semena celeru vyséváme koncem února nebo v průběhu března. Záhon pravidelně plejeme, přiměřeně zaléváme a pravidelně větráme.

Sazenice celeru s 2-3 pravými lístky vysazujeme na záhon do sponu 25x30 cm a to tak, že se srdíčko nesmí zasypat, tedy kořenový krček musí trochu vyčnívat. Umísťujeme ho do hlinitých nebo hlinito-písčitých půd s dostatkem humusu a vlhkosti. Celer je náročný na minerální obsah půdy - musí mít dostatek dusíku, fosforu a draslíku. Rostlinka celeru má ráda stinné záhony, ne suché a slunečné místa. Z chorob celer postihuje houbovité onemocnění septoriáza.

Celer bulvový (lat. Apium graveolens L. var. Rapaceum) patří mezi dvouleté zeleniny z čeledi celerové (lat. Apiaceae). Pěstujeme ho ze semen, které je vhodné si předem předpěstovat v pařeništi. Klíčení semen trvá 2-3 týdny, vypěstování sazenic trvá přibližně 75-90 dní. Malé sazenice celeru s 2-3 pravými lístky umísťujeme na záhon v průběhu května do sponu 20x25 cm. Kořen bulvového celeru sbíráme v průběhu října během suchého počasí. Nať celeru ořežeme, jeho bulvu očistíme od zeminy, zkrátíme kořeněné a uskladníme na hromadu, aby byl celer chráněn před namrzáním. Takto můžeme kořeny uskladnit zhruba 2 - 3 měsíce.

Celer řapíkatý (lat. Apium graveolens L. var. Dulce) se převážně pěstuje v západní Evropě a v Americe. Má stejný původ jako celer bulvový. Celer řapíkatý má rád teplejší polohy, nepříliš suché. Semena řapíkatého celeru sázíme v březnu, přímo na záhon ho vysazujeme v květnu nebo sejeme v polovině dubna a vysazujeme počátkem června. Rostliny celeru řapíkatého sázíme na záhon do sponu 50x30 cm, na malých plochách můžeme celer sázet do sponu 25x25 cm, čímž se stopky dobře vybělí. Na konci srpna jeho listy zavazujeme snadno v dolní části rostliny, v horní části pevně. Následně během 10 denního intervalu ho dvakrát přioráváme. Zhruba o měsíc až 5 týdnů celer řapíkatý sbíráme odříznutím celé rostliny, případně i s částí kořene. Z prvního výsevu provádíme sběr v září, u druhého výsevu v říjnu až listopadu.

Celer listový (lat. Apium graveolens L. var. Secalinum) je ze všech forem celeru nejméně rozšířený. Celer listový vysazujeme koncem března do sponu 40x30 cm. Pro jeho růst a vývoj je důležitý dostatek vláhy a živin v půdě. Listy celeru listového mohou v příznivých podmínkách narůst až do výšky 60 cm. Pozdě na podzim se rostliny vyryjí. Nať celeru listového seřezáváme 2-3 cm nad srdíčky, které však netřeba poškodit. Při jeho pěstování z 1 m2 získáme 4-5 kg natě, kterou můžeme vysušit a později využít jako koření do polévky.

Bulva celeru obsahuje 85% vody, 1% bílkovin, 10% glycidů a 1,5% vlákniny. Je pro něj charakteristický vysoký obsah vitamínů řady B - hlavně vitamin B1, B2, dále vitamín PP a vitamín C. Z minerálních látek obsahuje sodík, draslík, hořčík, vápník a kyselinu fosforečnou. Celer má močopudné a detoxikační účinky. Je přírodním diuretikem, které podporuje tvorbu moči, díky čemuž očišťuje i pohybový aparát, ve kterém rozpouští usazeniny. Celer zároveň posiluje chuť k jídlu i stimulací tvorby žluče, zlepšuje funkci žaludku, snižuje hladinu cukru v krvi i krevní tlak. Díky vysokému obsahu vitamínů řady B blahodárně působí na vlasy, nehty i na kůži. Je však třeba dávat pozor na to, aby náš jídelníček nebyl jednostranný, neboť velká konzumace celeru může rozvrátit vnitřní rovnováhu v těle. Čerstvý celer používáme na přípravu salátů, omáček, majonéz a šťáv. Vařený celer je součástí polévek nebo ho můžeme opéct. Celerové semínka můžeme využít i pro přípravu celerového oleje, který je určen zejména k aromaterapii. Charakteristická celerová vůně sloužila původně rostlině jako ochrana před plísněmi a bakteriemi. Vůně celerového oleje vás zbaví únavy, podpoří koncentraci organismu, čímž zabrání únavě.

Miřík celer (Apium graveolens) je rostlina z čeledi miříkovitých, která se pěstuje zejména jako kořenová, ale i listová zelenina. Původ celeru není přesně známý, protože o jeho využití se zmiňují již ty nejstarší texty ze starověkého Egypta. Celer obsahuje celou řadu živin, od vitamínu B, přes silice, glycidy, bílkoviny, až po minerální látky jako je hořčík, vápník či hořčík. Pěstování celeru na zahradě vyžaduje nejen dostatek místa, úrodnou půdu a slunečné stanoviště, ale také poměrně dost péče. Pěstování celeru není náročné, avšak vyžaduje trpělivost a péči. Celer potřebuje dostatek vláhy, tepla a živin, jen tak bulvy dobře porostou a budou.

Vody se opravdu nebojte, celer zvládne i podmáčenou půdu, zahradníci říkají, že ji dokonce vyžaduje. Důležitá je také péče o rostliny během vegetace. Záhon pravidelně zbavujeme plevele a okopáváme, abychom rozbili půdní škraloup a dostali do země vzduch. Celer řapíkatý se pěstuje pro své chutné řapíky, které se v kuchyni využívají zejména jako čerstvá zelenina. Celer bulvový se pěstuje pro podzemní hlízy neboli bulvy, jedná se o důležitou zemědělskou plodinu.

Celer potřebuje dostatek živin, proto je vhodné hnojit organickým hnojivem, bylinnou jíchou nebo zralým kompostem. Hnojení by mělo probíhat pravidelně, ideálně každých 14 dní. Důležité je zejména doplnění boru a hořčíku, čímž lze mimo jiné předcházet také praskání bulev nebo napadení některými chorobami. Celer lze skladovat několik měsíců v chladném a vlhkém prostředí. Řapíkatý celer můžete uskladnit ve sklenici s vodou nebo zabalený v igelitovém sáčku v lednici.

Kdy vysévat celer? Semínka zasypeme jemnou vrstvu substrátu a udržujeme vlhkost a teplotu okolo 20°C. Semena celeru jsou velmi drobná, proto je vhodné je vysévat do řad v sadbovačích, ze kterých je později přepikýrujeme. Semena zasypeme jemnou vrstvu substrátu a udržujeme vlhkost, ideálně pomocí rozprašovače, abychom minimalizovali jejich vyplavení. K vyklíčení musíme udržovat teplotu okolo 20°C. Návody, jak sázet celer, se někdy liší - někteří zahradníci doporučují spon 30x30 centimetrů, jiní jsou zastánci většího prostoru. Celer sázíme ven na záhon po odkvětu třešní, kdy už nehrozí mrazíky. Při sázení je důležité nezakrýt příliš hluboko kořenový krček, aby nedošlo k hnilobě. Pro vypěstování co největších bulev stačí dodržet pár pravidel. Tím prvním je dostatek živin - půda by měla být ještě před vysazením rostlin dobře vyživená kompostem. Nezbytný je dostatek vody, bez ní budou bulvy malé, dužina nebude správně šťavnatá a hlízy mohou navíc praskat. Abychom podpořili tok živin do bulvy, odstraňujeme staré a suché listy. TIP: Celer máte již předpěstovaný nebo jste jeho výsev letos nestihli včas? Využijte volného místa v záhonech pro další druhy kořenové zeleniny. Kdy sázet mrkev nebo petržel se dozvíte v našich předchozích článcích.

ilustrace pěstování celeru v zahradě

Celer: Startujeme sezónu! 🏆 Tajemství obřích celerů začíná u semínka 🌱 Výsev celeru krok za krokem!🏠

(Apium graveolens)Celer, přesněji miřík celer, je dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Listy celeru se používají jako léčivka, mají močopudné účinky, léčí nemoci ledvin a močového ústrojí a jsou také přírodním afrodiziakem. Řapíkatý celer je druh celeru, který je vyšlechtěn pro sklízení řapíků (natě), zatímco kořeny (bulvy) jsou potlačeny. Řapíkatý celer je velmi oblíbený zejména ve středomořské kuchyni, ale také v kuchyni americké, protože má stejně jako klasický celer mnoho zdraví prospěšných látek (vitamíny C, B, K, kyselinu listovou, draslík, sodík, hořčík, fosfor, jod) a obecně se považuje za superpotravinu. Celer se pěstuje od starověku, znali jej staří Egypťané, Řekové i Římané. Tehdy byl smuteční rostlinou, která se jedla na pohřebních hostinách, dokonce se údajně dával do věnců na hroby.Řekové a Římané znali i ušlechtilé pěstování celerových řapíků - přihrnovali natě zeminou, aby řapíky zůstaly bílé a byly více jemné a křupavé.

Do střední Evropy se celer dostal ve středověku, listy i bulvy se používaly do polévek, salátů nebo se pekly společně s hovězím. V Čechách se bulvový celer prokazatelně pěstuje až v 19. Celer se u nás pěstuje ten bulvový, i když - pokud se vám podaří sehnat sazenice nebo semínka naťového, můžete se pokusit i o jeho pěstování, a to podobným způsobem. Celer můžete pěstovat ze semínek, nebo koupit sazenice. Ze semínek jej může pěstovat pouze ten, kdo má k dispozici teplé pařeniště / vytápěný skleník, protože semínka potřebují výsev během února, vyšší teplotu pro klíčení (16 až 18 °C) a stabilní klima. Vyséváme cca 0,5 až 1 g osiva na 1 metr čtvereční. Pro menší zahradu je lepší si pár sazenic koupit. Nakupujeme u ověřených obchodníků, dbáme na to, aby sazenice byly čerstvé, zdravé a silné. Sazenice na zahradu vysazujte bezpodmínečně až po 15. květnu, aby nebyly ohroženy mrazem. Vysazujte je cca 40 cm od sebe, popř. do sponu 40 x 40 cm. Další péče: Celeru byste neměli během vývoje odstraňovat listy, protože to nepříznivě ovlivňuje tvorbu bulvy. Maximálně se doporučuje sbírat suché listy, aby u rostliny nezahnívaly. Zálivka by měla být pravidelná, záhon s celerem by nikdy neměl zcela vyschnout. Jakmile se zastaví růst bulv, už nikdy jej nenastartujete.

Kromě zálivky je důležité i hnojení! Kdy sklízet celer? Celer zůstává na záhoně jako jedna z posledních zelenin. Může zůstat do září/října, dokud nehrozí přízemní mrazíky. Bulvy vyrýváme opatrně vidlemi nebo rýčem, abychom je nepoškodili - poškozené bulvy nevydrží uskladnění. Celer nikdy nenecháme dlouho na záhoně, ale uskladníme jej buď v krechtu (jáma ve skleníku, kterou zasypeme hlínou), nebo ve sklepě - například v bednách s pískem. Celer patří mezi zeleninu s nejdelší vegetační dobou. Na záhoně stojí od poloviny května až do října a celou tu dobu tvoří nať i bulvu, takže potřebuje vyrovnaný přísun živin po celé léto - jednorázová dávka na jaře mu nestačí. Základ dodá vyzrálý kompost nebo univerzální organické hnojivo zapravené do půdy před výsadbou. Čerstvý chlévský hnůj celeru nesvědčí: bulvy po něm rostou rozvětvené a praskají. Během léta se přihnojuje průběžně v menších dávkách, naposledy zhruba měsíc před sklizní - pozdní dávka dusíku zhoršuje skladovatelnost bulev.

Kromě dusíku, fosforu a draslíku je u celeru důležitý bor. Při jeho nedostatku uprostřed bulvy hnědne a duté dřevnatí dužnina (srdéčková hniloba) a bulva se nedá uskladnit. Bor si rostlina snáz vezme z půdy bohaté na organickou hmotu, takže pravidelné organické hnojení tady zabírá lépe než jednorázová minerální dávka. Stejné nároky má i zbytek kořenové zeleniny - petržel i mrkev. Ani celeru se bohužel nevyhnou choroby nebo škůdci. Mezi nejčastější patří septorióza a strupovitost bulv. Septorióza celeru, neboli septoriová skvrnitost celeru, je houbovitá choroba. Poznáte ji tak, že na okrajích listů celeru vznikají hnědé skvrny se žlutým okrajem plným černých teček. Listy zasychají a odumírají, zdravé jsou jen mladé srdíčkové listy. Choroba se vyskytuje zvláště za deštivého počasí. Je možné preventivně ošetřit rostliny fungicidy, např. Champion 50 WP. Strupovitost bulev celeru - tato choroba napadá bulvy, vytváří na nich hnědé skvrny, které způsobují, že uskladněný celer v zimě hnije.

Budete potřebovat: 1 velkou bulvu celeru, 3/4 l vody, 1/4 l octa, 120 g cukru, 10 g soli, špetku tymiánu. Postup: Celer oloupejte, omyjte a nakrájejte na plátky. Dej­te do hrnce s vodou, octem, solí, cukrem a tymiánem. Vařte, dokud celer není měkký. Bez sterilace vydrží několik dní v lednici nebo ve spíži.

Budete potřebovat: 1 menší bulvu celeru, sůl, pepř, cca 100 g majonézy a 100 g bílého jogurtu, bazalku. Postup: Celer oloupejte, u­myjte a nastrouhejte na hrubém struhadle. Ihned smíchejte s ostatními surovinami, aby nezhnědl. Budete potřebovat: 0,5 kg celeru, 0,5 kg brambor, 150 ml smetany, 50 g másla, sůl a pepř. Postup: Celer oloupejte, omyjte a nakrájejte na kousky. Povařte v osolené vroucí vodě cca 20 minut. Mezitím oloupejte, omyjte a nakrájejte brambory, přidejte k celeru a vařte dalších 20 minut. Postup pokračuje různými variantami dle receptů.

Miřík celer pokračuje: Celer uvedený recept po receptu - celer a mrkev očistěte, nastrouhejte na hrubém struhadle. Cibuli oloupejte, nakrájejte nadrobno a zpěňte na másle. Přidejte celer a mrkev, orestujte, zalijte vývarem a vařte do změknutí. Pak odebereme část zeleniny na ozdobu, zbytek rozmixujeme, vrátíme na plotnu a chvíli povaříme se smetanou a rozšlehaným vejcem. Budete potřebovat: 1 až 2 bulvy celeru, olej, sůl, pepř.

Celer lze zpracovat i na hranolky: Celer oloupejte a nakrájejte na asi 1 cm silné proužky, aby vypadaly jako hranolky. Povařte je 1 až 2 minuty v osolené vroucí vodě. Poté přendejte na pečicím papírem vyložený plech, přidejte bylinky, pokapejte olejem a pečte ve slabé vrstvě při 220 °C dozlatova.

Kdy sázet celer? Sazenice celeru patří na záhon až po 15. květnu, kdy už nehrozí mrazíky. Semena na sazenice se vysévají v únoru, ale jen tam, kde je teplé pařeniště nebo vytápěný skleník - celer potřebuje ke klíčení 16 až 18 °C a stabilní klima. Kdy sklízet celer? Celer zůstává na záhoně jako jedna z posledních zelenin, obvykle do září nebo října, dokud nehrozí přízemní mrazíky. Čím hnojit celer? Základem je vyzrálý kompost nebo organické hnojivo zapravené před výsadbou a pak průběžné přihnojování v menších dávkách po celé léto. Proč celer nenasadí bulvu? Nejdůležitější příčina bývá nedostatek vláhy; bulva se zastaví a dále neroste.

Jak celer skladovat přes zimu? Celer se před uskladněním nemyje, jen se očistí od hrubých nečistot. Uchovává se v krechtu zasypaný hlínou nebo ve sklepě v bednách s vlhkým pískem; menší množství vydrží i v lednici. Jaký je rozdíl mezi bulvovým a řapíkatým celerem? Bulvový celer je vyšlechtěný na tlustou podzemní bulvu, řapíkatý na dužnaté řapíky natě, zatímco bulva u něj zůstává potlačená. Jak dlouho to zabere? Nástroje a vybavení: Výsevní miska, substrát výsevní, lopata, rozprašovač ruční s vodou, konvička na vodu, kryt na výsevní misku, popisovací štítky, fix, semínka bulvového celeru. Pojďme se spolu podívat na výsev bulvového celeru ze semínek.

Celer patří mezi zeleninu, která má dlouhou vegetační dobu, a proto je nutné si předpěstovat sazenice. Možná vás překvapí, že celer má specifické nároky na klíčení i růst a jeho pěstování může být trochu náročnější, ale pokud dodržíte správný postup, můžete si doma vypěstovat zdravé a silné rostliny. Jak vybrat odrůdy? Bulvový celer se obecně dělí podle použití na odrůdy vhodné pro přímou spotřebu a na odrůdy vhodné pro skladování. Kromě toho je třeba zvážit, zda chcete klasický celer nebo odrůdy s jemnější strukturou bulvy, které jsou ideální třeba do salátů. Jednotlivé odrůdy se liší velikostí bulev, do které dorůstají a hlavně vegetační dobou. Některé odrůdy můžete sklízet pro obojí účel, tedy pro přímou spotřebu s listy a nebo je nechat narůst větší a pak dlouhodobě skladovat.

Kde a jak ho budete pěstovat? Celer budete s největší pravděpodobností pěstovat na venkovním záhoně a to na slunném s dobře vyhnojenou půdou. Jelikož nezabírá zase až tolik místa a není vysoký, tak určitě zvažte ho zakomponovat do smíšených záhonů. Já osobně ho mám odzkoušený v záhonu s rajčaty nebo loni jsem ho dala na kraje záhonu po hrášku a doprostřed kadeřávek nebo mangold. Kdy je budete sklízet? Celer se sklízí od konce léta do podzimu podle odrůdy. Některé odrůdy můžete sklízet dříve a to průběžně už od srpna i s listy. Bulvy jsou sice menší ale na do salátu a pomazánek výborné. Vegetační doba se pohybuje mezi 210 až 270 dny. Proto je důležité vyset ho včas, aby rostliny a především bulvy stihly dobře narůst. Při plánování počítejte s tím, že celer vám prostě vyblokuje záhon od května až do pozdního podzimu.

Další vlastnosti: Při výběru odrůdy můžete zohlednit i další vlastnosti, jako je odolnost vůči chorobám, barva a jiné charakteristiky dužiny nebo odolnost pro dlouhodobé skladování. Oblíbené odrůdy celeru: Abyste nemuseli dlouho hledat, tak zde jsou oblíbené odrůdy celeru podle ranosti. Z raných a poloraných odrůd je to Monarch, Albin, Mars, Neon. Z pozdnějších odrůd mám zkušenost s odrůdou Maxim: je dobře skladovatelná, vysévejte spíše dříve.

Termíny výsevu a pěstební postup: Termín výsevu bulvového celeru je od půlky ledna do konce února. Vysévejte doma nebo ve vytápěném skleníku. Pro výsevy již v lednu nebo začátkem února určitě doporučuji mít pěstební světla. Bez nich se vám sazenice budou vytahovat a budou slabé. Já jsem úspěšně celer předpěstovala i bez použití světel, ale výsev jsem prováděla opravdu až ke konci února. V tomto případě bych volila ranější odrůdy. Co budete potřebovat? Semínka celeru, výsevní substrát, nádoba na výsev, kryt, lžíci, rozprašovač, popisovací štítky a fixu. Postup: Připravenou výsevní misku naplňte výsevním substrátem zhruba 1 cm pod okraj. Semínka vysejte na povrch substrátu. Doporučuji řidký výsev pro následné pikýrování. Misku přikryjte krytem. Podmínky pro klíčení: teplota 15-20 °C, vlhkost, světlo. Rostlinky vyklíčí po 2-4 týdnech. Poté je třeba dvakrát přepikýrovat do větších kelímků a nakonec na záhon po 15. květnu. Srdíčko nesmí být zasypané. Před výsadbou protrhněte kořínky a zajistěte vhodný spon 30x40 cm pro bulvový celer.

tags: #pestovani #celeru #v #cechach