Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsích dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost vůči projevům klimatických změn. Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů.
V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu. Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.

Výzkumná metodika z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM popisuje možnosti využití přípravných dřevin (bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a olše lepkavá) v porostních směsích - zejména při obnově současných kalamitních holin. Tyto dřeviny mají vysoký potenciál přirozené obnovy, včetně obnovy vegetativní. Jsou zde popsány zásady prvních výchovných zásahů v mlazinách s důrazem na tvorbu druhově pestrých směsí. První výchovné zásahy (ve stadiu mlazin, případně nárostů) jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech.
Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Nejdůležitějším ekonomickým efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci ČR kalkulovat v řádu desítek milionů korun. Porosty přípravných dřevin kromě úpravy nepříznivého růstového prostředí kalamitních holin také rychle produkují využitelnou dřevní biomasu.
Například produkce březových porostů na vodou ovlivněných stanovištích může ve 30 letech přesahovat 180 m3. Přímo úměrná k hmotové produkci je i finanční výnosovost. Z modelových výsledků vyplývá, že s ekonomicky rentabilní produkcí lze počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu. Nejdůležitější hodnotou však je samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná existence současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.
Metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy lze volně stáhnout. Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse.
V praktickém využití pestřejších směsí má své opodstatnění ekologická a ekonomická racionalita. Je možné identifikovat 2-3 hlavní dřeviny, které se vzájemně podporují, a několik druhů vtroušených dřevin, které samy o sobě nevytvoří hlavní porost, ale mohou zvýšit produkci nebo prospět druhové pestrosti.
Ideálně by se záměry vlastníka měly lišit majetek od majetku. Stanovištní podmínky jsou v ČR pestré, takže při vzájemných kombinacích faktorů by různorodost lesů měla stoupat. Horko a sucho se na lese podepsaly, ale hlavní příčina je v zanedbání zkušeností lesníků a tedy rezignace na profylaxi, sanaci a eradikaci. To je zrušení zkušených hajných a dřevorubců.
Vykresluje se obraz lesa jako „houby“: zadržuje vodu a postupně ji uvolňuje, což spolu s ochlazením a protierozními efekty výrazně ovlivňuje krajinu. Maximalizace vodního režimu by měla být mezi hlavními body každé metodiky pěstování lesa. Uvědomění si složitosti problému a hledání vyváženého řešení je klíčové i pro zemědělce, kteří mají zájem na vodě v krajině.
Názory na úroveň pestrosti porostů a na úlohu dřevin plevelných se v textu různě prolínají. V důsledku klimatických změn a rozrůstajícího se sucha je nutné pěstovat pestřejší lesy, které zvládají výkyvy počasí a podporují biodiverzitu i mimoprodukční funkce lesa.
Klíčové pohledy na současný stav a budoucnost českých lesů
Lesy čelí kalamitě a nutnosti změn v hospodaření. Vznikají plány na omezení plošného kácení starších porostů a na podporu nepasečného hospodaření, zachování biodiverzity a dlouhodobé ukládání uhlíku. Zásadní roli hraje zapojení veřejnosti a dialog s dřevozpracujícím průmyslem.
V souvislosti s evropskými cíli a Mezinárodním rámcem ochrany biodiverzity se vyvíjí tlak na označení chráněných území a omezení škod na starších lesích. Kampaň Nekácejte a podpora ochrany starých lesů si vyžádaly širokou veřejnou podporu a vedení politiky se začíná směrovat k udržitelnému hospodaření a ochraně cenných porostů.
Ve dvou posledních desetiletích došlo k významnému nárůstu množství smrků zasažených kůrovcem a suchou klimatou. Důsledkem je potřeba přeorientovat dřevinnou skladbu směsmi a zapojit dřeviny jako břízu, topol, jeřáb a olši, které mohou fungovat jako příprava a zároveň přispět k druhové pestrosti.
Praktické dopady pro hospodářské lesy a pro veřejné normativy
Připravené dřeviny mohou redukovat náklady na obnovu postkalamitních ploch, zlepšit produkci a podpořit ekologickou stabilitu. Prořezávky a výchovné zásahy v mlazinách jsou klíčové pro udržení pestřejších směsí a dlouhodobou odolnost porostů.
Diskuse o budoucnosti českého lesa zahrnuje i otázku, jak vyvážit ekonomické a environmentální cíle, jak udržet tradiční řemeslo a současně chránit biodiverzitu a vodní režim krajiny. Pro nové generace lesnické praxe je důležité vycházet z moderních vědeckých poznatků a respektovat zájmy vlastníků lesů i veřejnosti.
#25 Ondráš Přibyla – ZASTAVENÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY NENÍ O SEBEOBĚTOVÁNÍ, ALE O PROMĚNĚ SPOLEČNOSTI
Úloha vody v krajině a vodní režim lesa zůstává klíčovým tématem. Lesy by měly fungovat jako zásobárna vody a zároveň ji v rámci koloběhu uvolňovat do okolí; to má vliv na srážky, teplotu a mikroklima.
V závěru stojí za pozornost, že rozšíření pestřejších porostů je strategickým cílem, který pomáhá zvyšovat odolnost vůči suchu, kůrovci a dalším projevům klimatické změny, a zároveň přispívá k dlouhodobé produkci biomasy a ochraně ekosystémových služeb.