Pěstování prostokořeného sadebního materiálu: praktický průvodce pro lesní hospodářství

Seminář zaměřený na provozní problémy s pěstováním a výsadbou poloodrostků ukazoval, že současný trend v lesnictví - hospodaření přírodě blízké - s důrazem na zvýšení přirozené obnovy naznačuje do budoucna nižší potřebu sadebního materiálu.

V oblasti školkařské produkce to předpokládá výrazný posun od kvantity ke kvalitě.

Kvalita sadebního materiálu je nejdůležitějším kritériem, který bude rozhodovat o úspěšnosti a prosperitě školkařských provozů i odborných lesních hospodářů v zajišťování kultur.

Velmi vysoké nároky na kvalitu jsou kladeny zejména u speciálních sazenic - poloodrostků a odrostků.

Poptávka po nich se začíná pomalu zvyšovat, protože legislativa ukládá cílovou druhovou skladbu a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově.

Poloodrostky a odrostky tak umožňují naplnit zákonné předpisy, zvláště jako doplněk přirozené obnovy jehličnatých dřevin listnáči, a to i při sníženém počtu sazenic.

V současné době je však velmi málo školkařských provozů, které se na profesionální úrovni zabývají výrobou tohoto speciálního sortimentu.

Není zde možné podrobně rozebírat technologii pěstování poloodrostků a odrostků ve školkách. Omezíme se proto na praktická doporučení a zásady, které je dobré dodržet při jejich výsadbách, tak jak zazněly v průběhu semináře.

Hned na začátku je důležité konstatovat že, jak bylo uvedeno, biologické předpoklady pěstování tohoto sadebního materiálu splňuje asi jen 30 % našich školek.

Závažným faktem je skutečnost, že technické předpoklady nesplňuje v celém rozsahu ani jedna naše školka.

Použití sazenic s velkou výškou nadzemní části pro výsadbu má v LH dlouhou tradici.

Lesníci v ČR i v zahraničí si byli vědomi předností, ale současně i nedostatků a možných rizik při výsadbě.

Jejich uplatnění proto nikdy nedosáhlo významnějšího provozního měřítka.

Vysoký sadební materiál se většinou používal jako příměs do monokultur, vesměs tvořil menší část umělé obnovy, při níž měly místo na stejných stanovištích i jednoleté semenáčky.

V posledních několika letech tento typ výsadby souvisí se snahou ekonomicky zefektivnit obnovu a zajistit minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin ve stávajících monokulturách.

Za předpokladu, že ztráty po výsadbě budou minimální, se většina autorů shoduje v tom, že při použití prostokořenného sadebního materiálu tohoto typu a výrazném snížení jeho počtu, bude ekonomika zajištěné kultury výhodnější než při uplatnění sazenic.

Definice a rozdělení sadebního materiálu

Poloodrostek je rostlina, vypěstovaná zpravidla dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu, případně kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce 51-120 cm a případně s tvarovanou korunou.

Odrostek je rostlina, vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu, případně kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce 121-250 cm a s tvarovanou korunou.

KLADY vzhledem k výšce nadzemní části se mohou asimilační orgány ihned po výsadbě dostat mimo zónu působení mrazu, buřeně, zvěře, jsou-li všechny podmínky optimální, rostliny inenzivně přirůstají a kultura může být rychle zajištěna, možnost snížení počtu vysazovaných rostlin.

NEDOSTATKY velmi náročné na manipulaci, rostlina (obzvláště kořenový systém) rychle vysychá (podstatně rychleji než sazenice), nejsou-li zajištěny optimální podmínky (při manipulaci, výsadbě a po výsadbě), nastávají až 100% ztráty, nejsou vhodné pro použití do horších půdních a expozičních podmínek, na suchá a suchem ohrožená stanoviště, výrazně je zúžen genofond (způsoby pěstování, malým počtem vysazovaných rostlin), nákladnější doprava, vyšší cena (2-3x oproti sazenicím).

OBLASTI VYUŽITÍ obnova vodou ovlivněných a silně zabuřeněných lokalit, v horských polohách (zde převážně buk), na neextrémních stanovištích, kde je třeba rychle zakrýt a stabilizovat půdní povrch, při vylepšování a doplňování, je-li ve směsi dřevin potřeba u některých druhů zajistit výškový náskok, zabezpečení podílu melioračních a zpevňujících dřevin podsadbami nebo dosadbami do nezajištěných i zajištěných kultur, zakládání porostů s cílem rychle dosáhnout zajištěné kultury.

Začátkem 90. let se předpokládalo, že by podíl poloodrostků neměl přesahovat 15 % z celkového počtu výsadbyschopného sadebního materiálu, přičemž větší část by měly tvořit poloodrostky krytokořenné.

Užití odrostků bylo a je považováno za specifický způsob obnovy, který je uplatňován zcela výjimečně.

Zásady výsadby a technické pokyny

V posledním roce pěstování by rostliny neměly být hnojeny dusíkem. Vyzvedávat v hluboké dormanci, listnáče bez asimilačního aparátu.

Vyřadit všechny rostliny, které nesplňují kritéria morfologické kvality, jeví sebemenší známky stagnace růstu, poškození nebo snížení vitality a nemají průběžný kmen.

Po vyzvednutí minimalizovat vysychání kořenů aplikací antidesikantů; při přepravě dále chránit kořeny přebalem z juty, fólie nebo umístěním rostlin do uzavřených přepravních obalů.

Pozdní podzimní vyzvedávání lze uskutečnit pouze v případě, že rostliny budou přes zimu skladovány v klimatizovaných skladech.

Výsadbu provádět na sklonku zimy nebo časně na jaře, rostliny musí být v hluboké dormanci.

Maximální doba založení před výsadbou - 3 dny, jednotlive, zavlažit kořenový systém.

Nejlepší je neskladovat, nezakládat, uplatnit systém "ze země do země".

Vysazovat pouze na vlhčí a min. středně bohatá stanoviště bez výrazných klimatických extrémů.

Vysazovat tak, aby každý kořen byl v kontaktu s půdou, při jamkové sadbě půdu min. 2x hutnit.

Povrch okolí vysazené rostliny upravit tak, aby byl minimalizován negativní vliv buřeně, omezen nežádoucí výpar a srážková voda sváděna k rostlině.

Po výsadbě lze nežádoucí transpiraci u listnáčů snížit další až 20% redukcí větví, lze aplikovat i antitranspiranty.

Výsadba poloodrostků borovic, douglasky a jedle o výšce větší než 80 cm se nedoporučuje, a to ani krytokořenných rostlin.

Při uplatnění krytokořenných odrostků je nutno dbát o pevné, nerozpadavé a pro kořeny prostupné obaly; minimalizovat deformace kořenového systému, který musí být mykorrhizní; před transportem ze školky vyhnojit kořenový bal plným hnojivem; vysazovat jamkovou sadbou a vrch kořenového balu překrýt min. 3 cm vrstvou půdy, bal nesmí zaschnout.

U odrostků platí, že jsou ještě choulostivější než poloodrostky; proto se musí respektovat to, že pouze lípy, javory, a jasany lze vysazovat jako prostokořenné (po výsadbě nutno zavlažit), všechny ostatní dřeviny jako krytokořenné.

Pro úspěšné užití poloodrostků a odrostků je prioritní podmínkou zajistit co nejrychlejší regeneraci a obnovení růstu kořenů po výsadbě.

Regenerace vyžaduje dostatek kyslíku, organické hmoty a živin v půdě.

Výsadba na stanovištích, kde jsou tyto faktory v optimu, bude činit menší problémy než na stanovištích, kde je byť jen jeden z nich deficitní.

Proto je kromě již uvedených zásad žádoucí: Ke kořenům při výsadbě vždy dávat co nejlepší půdu a bezprostředně ke kořenům dávat organickou hmotu, nejlépe humus, který obsahuje mykorrhizní houby.

V případě výsadby krytokořenných rostlin je vhodné prostor mezi stěnou jamky a kořenovým balem vyplňovat vyhnojenou humózní půdou.

Dostatek živin zajistit přihnojováním, na středně bohatých stanovištích plným hnojivem, na bohatých stanovištích dusíkem, a to vždy na základě chemických rozborů půdy.

Dostatek vody v profilu rhizosféry zajistit přidáním absorbentů pro jímání vody a v případě nutnosti i zavlažením.

Kořenový systém musí pro rostlinu zajistit nejen dostatek živin a vody, ale i mechanickou stabilitu budoucích porostů.

Proto je naprosto nepřípustná jakákoliv jeho větší deformace, a to jak primární (způsobená při pěstování ve školce), tak sekundární (způsobená při výsadbě).

Maximální přípustné odchylky od přirozené architektury kořenového systému v případě primárních deformací jsou popsány ve specifikaci dílčích typů kořenových systémů a jejich prioritních úhlů a směrů růstu.

Pro minimalizaci sekundárních deformací je nutné respektovat: velikost jamky musí být větší než velikost kořenového systému vysazované rostliny; doporučené rozměry jamky pro jednotlivé typy sadebního materiálu jsou uvedeny v tabulce někteří zřetelných parametrů.

Při výsadbě musí být kořenový systém rozložen do přirozené polohy, jedinou přípustnou odchylkou je u dřevin s kůlovým kořenem ploštění do vertikální roviny s podmínkou nepoškození kořenů.

Fixace rostlin po výsadbě pomocí opěrných kůlů by měla být minimální, neboť negativně ovlivňuje vývin kořenového systému z hlediska zajištění mechanické stability stromu; kotvení max. 2 roky.

Častý neúspěch při těchto výsadbách je způsoben přísušky nebo suchým počasím, obzvláště v prvním roce po zalesnění.

V případě nutnosti je proto žádoucí zajistit v kritickém období dostatek vody pro rostliny ruční zálivkou nebo aplikací antitranspirantů.

I když jde o operace ekonomicky náročné, jsou vždy výhodnější než 100% ztráty.

Při užití poloodrostků a odrostků je nutno přísně respektovat základní biologické principy: jde o rostliny vývojově starší, které se jen problematicky přizpůsobují změně růstových podmínek.

Proto je nutné přísně respektovat ekologické nároky jednotlivých druhů dřevin a ekotypů; tyto uplatňovat pouze v optimálních podmínkách jejich ekovalence.

Přísně respektovat klimaxovost dřevin; klimaxové dřeviny nemohou být vysazovány na volné nekryté plochy.

V mrazových lokalitách nevysazovat dřeviny trpící mrazem a vždy dávat přednost pozdě rašícím formám.

Obzvláště prostokořenné poloodrostky neuplatňovat na stanovištích s delší dobou pro zajištění kultur i při použití krytokořenných sazenic; hrozí pomalá regenerace a vyvrácení.

Nejsou-li speciálně pěstované (speciální imisní školky), neuplatňovat poloodrostky v pásmech ohrožení A, B imisních oblastí; vývin kořenového systému mykorrhizních dřevin je ovlivňován množstvím dodaných asimilátů a redukce může bránit růstu.

Reprodukční materiál a legislativa

Problematiku reprodukčního materiálu lesních dřevin upravuje zákon č. 149/2003 Sb. a vyhláška č. 29/2004 Sb.; definují, že reprodukční materiál musí pocházet z uznaného zdroje a mít licenci k provozování.

Potvrzení o původu je „rodný list“ RM, vystavuje ho ÚHÚL a slouží k identifikaci zdroje a sledování původu materiálu při uvádění do oběhu.

Dodavatelé RM lesních dřevin jsou povinni vést evidenci o každém oddílu RM uvedeném do oběhu.

Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze, pokud vyhovuje požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav.

Zákon č. 149/2003 Sb. vyžaduje, aby RM pocházel z uznaného zdroje a aby původ byl doložen průvodním listem a potvrzením o původu.

Národní program ochrany a reprodukce genofondu zajišťuje oblast ochrany genetických zdrojů a harmonizuje právní rámec s mezinárodními dohodami; ÚHÚL je koordinátorem programu.

Přicházející jaro představuje nejlepší dobu pro výsadbu nových stromů; umělá obnova lesa tvoří přibližně 75 % z celkové obnovy, přirozená obnova 25 %.

Ročně se obnoví les zhruba na 26 000 ha; jaro je nejvíce využívaným obdobím pro výsadbu sadebního materiálu lesních dřevin.

Důležitým faktorem při obnově lesa je vedle kvality sadebního materiálu také správný postup prací a dobré zacházení s RM; VÚLHM vydává certifikované metodiky pro praxi.

Manipulace se SMLD a jeho vyzvednutí ve školce až po samotnou obnovu zůstává vážným problémem; norma popisuje způsoby výsevu, hloubku, dávky a další parametry pro generativní i vegetativní materiál.

Pro zalesňování pozemků je možné použít semena ze stejné nebo odpovídající PLO a vhodného nadmořského pásma; v případě potřeby lze materiál přenášet mezi oblastmi podle vyhlášky.

Normy určují postupy a parametry pro umělou obnovu lesa a zalesňování, včetně síje, výsevu a specifikací pro jednotlivé druhy dřevin.

Samostatnou kapitolou je pěstování sazenic ve fóliovnících a zajištění optimální vlhkosti a teplot pro zachování kvality RM.

Nezřídka dochází k poklesu fyziologické kvality RM při přepravě na velké vzdálenosti; důraz je kladen na udržení vlhkosti kořenových systémů a minimalizaci přehřátí.

Pro prostokořenný sadební materiál se doporučuje jamková výsadba; u krytokořenných je nutné dodržovat specifické podmínky pro obaly a kořenový bal.

Závěrečné doplnění a praktická doporučení

Uplatňovat reprodukční materiál místních populací a pěstovat rostliny v místních školkách je žádoucí pro zachování genofondu a adaptabilitu.

Problematika genových základen a národních programů je klíčová pro dlouhodobé udržení kvalitní obnovy lesa.

Národní program zajišťuje právní rámec pro kontrolu a evidenci RM, aby bylo možné sledovat původ a kvalitu od sběru až po výsadbu.

kvalita sadebniho materialu a kořenovy system

tags: #pestovani #prostokorenneho #sadebniho #materialu