Pěstování stromů ze semen moravské pecky: jak vzniká nový strom a co všechno potřebujete vědět

Jako netradiční dárek pro vaše potomky můžete vypěstovat strom ze semínek. Pokud si o „zeleném dítěti“ povedete jakýsi deníček, napíšete, kdy, z čeho a proč jste ho začali pěstovat, budete stromek průběžně fotit, předáte pak svým potomkům strom s příběhem, který vás bude po desetiletí připomínat.

Co doporučuje zkušený zahrádkář a jak připravit půdu

„Cituji ze Šrotovy knihy 1000 dobrých rad zahrádkářům, kterou jsem vloni doplnil a aktualizoval: Půda pro pěstování má být úrodná, přiměřeně vlhká, středně těžká až lehčí, zbavená vytrvalých plevelů. Na podzim pozemek vyhnojíme chlévským hnojem nebo kompostem a zryjeme do hloubky 40 cm. Na ochranu proti okusu zvěří musí být ‚školka‘ dobře oplocena. Semena získáme ze zralých plodů sklizených z vyzrálých stromů vhodných odrůd.

Na záhony s hluboko zrytou a dobře urovnanou půdou vyséváme semena buď ihned po sklizni (např. třešňové pecky), nebo je stratifikujeme v bedničkách či hrnkách a vyséváme je až na jaře. Peckoviny můžeme vysévat po sklizni i s dužninou, vlašské ořechy se zeleným obalem, semena jádrovin s vylisovanou drtí. Podzimní výsev je výhodný tím, že semena na jaře stejnoměrně klíčí a odpadá práce se stratifikací. Semena však musíme posypat suchým mořidlem nebo práškovitým míniem (suříkem) na ochranu proti myším. Protože semena ovocných stromů udrží klíčivost jen 1 - 2 roky, nepoužíváme starší semena.

Techniky výsevu a stratifikace pro úspěšný vzrůst

Broskvové pecky je vhodné před výsevem vyluštit (na tvrdé podložce klepneme kladívkem na šev pecky), jinak by klíčily až o rok později. Sejeme je až koncem dubna, aby pozdní jarní mrazy semenáčky nepoškodily. Jádroviny sejeme do rýh vzdálených od sebe 25 cm, peckoviny 30 cm a ořechy 35 cm. Na těžších půdách sejeme jádroviny do hloubky 2 - 2,5 cm, menší pecky 3 - 3,5 cm, velké pecky (švestky, meruňky, broskve) 3,5 - 4,5 cm a ořechy 4 - 6 cm; v lehčích půdách můžeme hloubku setí zvýšit o 1 cm. Semeno zasypeme pískem, přihrneme jemnou zeminou a přitlačíme prkénkem. Proti vysychání je vhodné pokrýt záhon tenkou vrstvou rašeliny nebo pilin. Lze použít i plastovou fólii, kterou musíme odstranit ihned, jakmile začnou semenáčky klíčit.

Stratifikací urychlujeme klíčení a vzcházení semen. Mnohá semena ovocných (ale i lesních) stromů a keřů mají dlouhý klíční klid. Vysejeme-li je suchá na jaře, vzejdou obvykle až v příštím roce, některá dokonce až za dva roky. Stratifikovaná semena vzejdou naproti tomu již v roku výsevu. Při stratifikaci postupujeme takto: Jeden díl semen promícháme se třemi díly prosátého říčního nebo promytého kopaného písku, silně pokropíme a ponecháme několik dní (peckoviny 3 dny, jádroviny 6 dní), aby semena dobře nabobtnala. Po nabobtnání rozložíme směs na tenkou vrstvu, aby částečně proschla, nasypeme do bedniček hlubokých 30 - 35 cm nebo do větších květináčů a uložíme do sklepa s teplotou 4 - 8°C. Ve dně a víku bedničky mají být otvory, aby mohla vytéci přebytečná voda a měl přístup vzduch. Každých 10 - 15 dní obsah bedničky promísíme, popř. zvlhčíme na původní vlhkost. Během stratifikace nesmějí semena promrznout nebo přeschnout. Květináče se semeny můžeme též zapustit na záhonu do hloubky 40 cm, v níž zpravidla již půda nepromrzne. Proti myším kryjeme květináč shora hustým drátěným pletivem. Semena uložíme do písku, označíme si je, od začátku prosince držíme písek stále vlhký |3 - 5 dní před setím, pokud semena nejsou naklíčená, přeneseme bedničky či květináče do místnosti s teplotou 18 až 20 °C, kde je ponecháme až do začátku klíčení. Naklíčená semena ihned vyséváme; nelze-li vysévat pro zhoršené počasí, uložíme bedničky s naklíčenými semeny do lednice. Obvykle se to nedělá, protože panuje přesvědčení, že z toho vyrostou plané stromy, jež mají nechutné, kyselé nebo žádné plody. Má zkušenost je naprosto jiná. Vysévám vlastní stromy už skoro dvacet let a ještě mi nevyrostlo nic, co by nebylo dobré. Naopak, většina stromků plodila poměrně brzy a plody byly velmi zajímavé.

Genetika, odrůdy a praktické zkušenosti pěstitele

Hodně se vždy liší od plodu, ze kterého pocházelo semínko, ale to neznamená, že je něco špatně. V semínku se při klíčení probudí geny jeho rodičů (květ obvykle opylil pyl z jiného stromu) a mnoha dřívějších generací. Svůj vliv má také stanoviště a podmínky, kde semínko vyklíčí. Vzniká tedy vlastně nová odrůda, zcela originální, jen ta vaše. Pokud byste chtěli zachovat původní odrůdu, ze které pocházel plod, museli byste strom množit vegetativně. To v praxi znamená řízkováním (u většiny druhů ovocných stromů se řízky neujímají), nebo roubováním a očkováním (běžná praxe). Generativně, tedy semeny, nelze zachovat stejnou odrůdu, stejně jako lidské děti nejsou kopií svých rodičů.

Jako keř. Rozvětvuje se přirozeně už u země, chrání si spodními větvemi kmen proti slunci, větru a okusu zvěří. Má větší odolnost a stabilitu než školkový výpěstek na vyšším kmínku. Na mé farmě v severních Čechách jsem zkoušel vysazovat mnoho odrůd roubovaných meruněk a broskvoní, ale jen několik z nich přežilo a spíše v daném klimatu, v chudší vyčerpané polní půdě živoří. Naopak stromy ze semen se mají čile k světu, mnohé plodí už čtvrtým rokem života. Jsou odolné, zdravé a chutné. Plody bývají obvykle menší, ale hojné, sladké a šťavnaté. Několik exemplářů má plody velké a velmi kvalitní. Nesuďte stromek nikdy podle jeho prvních plodů. Semenáče překvapivě plodí třeba už třetím nebo čtvrtým rokem, ale jsou ještě malé na tvorbu kvalitní úrody. Dejte jim šanci několik sezon a uvidíte, že se plody zlepšují s mohutností stromku.

Své stromky ze semen nestříhám, neřežu (pokud není poškozen zvěří nebo vichřicí) - příroda ví nejlépe, jak má pěstovat strom. Proč si přidělávat práci? Kromě toho, že jsou zdarma a že je báječný zážitek pozorovat strom, jak roste od semínka, se najdou i další výhody. Semenáč se na rozdíl od roubovance lépe přizpůsobí místním podmínkám. Příroda provede hned v prvních letech selekci a vyřadí choulostivé jedince. Můžeme tedy například sít pečky různých broskví a meruněk a nestarat se o jejich původ a odolnost.

Když jich vysejete víc, vždy nějaké semínko nevyklíčí nebo zahyne po vyklíčení, ale to, co roste dál, je to pravé. Semínko většiny dřevin má v sobě zábranu proti klíčení, dokud nezažije zimu. To proto, aby mladý výhonek hned nespálil mráz, kdyby omylem vyklíčilo na podzim. Teprve po období chladu, když se oteplí, je připraveno klíčit. Můžete tedy sázet semínka hned po vyplivnutí z plodu ven do volné půdy nebo na záhon a vyklíčí vám automaticky až na jaře. Venku ale hrozí velké mrazy, hlodavci, sucho a plevel. Chcete-li mít jistotou, že semínka budou v bezpečí a pod kontrolou, můžete je takzvaně stratifikovat v lednici nebo chladném sklepě (bez mrazu).

Smícháte je s mírně vlhkým pískem a v nádobě je vložíte do lednice. Můžete je také rovnou vysít do výsevního substrátu v květináčcích a do chladu dát i s květináčky. Tam by měly být nejméně měsíc, maximálně od podzimu do jara. Třeba v únoru je vyndáte, ty z písku vysejete do sadbovačů za oknem, ty v květináčcích jen postavíte na slunný parapet, zavlažujete a čekáte. Mladé stromečky se vyklubou po pár dnech či týdnech. Po posledních jarních mrazech je můžete vysázet ven, do volné půdy, nebo je ještě do podzimu školkovat v domácí pěstírně. Dokonce je můžete i prvních několik let pěstovat ve stále větších květináčích.

Jedlé kaštany doporučuji vysít do květináčů ihned po sklizni, do týdne po sesbírání pod stromem a umístit na chladnou chodbu nebo do sklepa. Semenáč vypěstovaný přímo na místě nebo vysazený z květináče či sadbovače v prvním roce života si zachovává kůlový kořen. Ten je důležitý pro zajištění vláhy a živin z větších hloubek a pro kotvení stromu na méně příznivých stanovištích. Stromky koupené ve školkách nemají žádné vlastní kořeny, protože jsou roubované na podnožích (a podnože nemají kůlové kořeny). Nešly by přesazovat, takže jim je ve školkách záměrně zkracují a silný dlouhý kůlový kořen se do původní formy už neobnoví.

Speciální postupy a dlouhodobé perspektivy

Pro extrémně chladné či suché podmínky se vám může hodit následující metoda. Vytvoříte již od semínka drsné podmínky pro přírodní výběr té nejodolnější meruňky či broskve - necháte semínka ukázat, jaké geny odolnosti v nich dřímají. Tuto metodu jsem se naučil od jednoho přítele ovocnáře. Do louky či trávy zatlučete řadu kůlů. Mezi ně do země kladívkem zatlučete velmi blízko sebe do řady pecky z broskví či meruněk. Lůka kolem normálně kosíte, jen kůly vám vyznačují několik centimetrů široký proužek s výsevem, který zůstane nekosený. Některé stromečky začnou růst již počátkem léta, jiné mohou vyklíčit později nebo dokonce až příští rok. Konkurenci trávy a nesnadné podmínky přežijí jen nejsilnější jedinci, obvykle do dospělosti zbude jen jeden „superodolný“. Jeho potomci budou tuto vlastnost také nést hrdě v sobě. Stromek začne plodit možná později a poroste zpočátku pomaleji než kolega v dobrých podmínkách, ale jeho životnost bude úměrně delší.

Many z těchto semenáčů může mít plody menší, než na jaké jsme zvyklí, ale obvykle jsou dostatečně chutné. A jakožto divocí šlechtitelé očekávejte i příjemná překvapení! Pěstování ovocných stromů z pecky není taková věda, jak by se mohlo zdát. Výsadbu můžete provést v květináči, ale i rovnou na zahradě. Než se pustíte do sázení, je třeba mít k dispozici pecku z třešně, která vám opravdu chutnala. S největší pravděpodobností vám sice nevyroste naprosto stejná odrůda, jaká byla mateční rostlina, přesto své šance na velké a šťavnaté třešně zvýšíte. „Výběrové řízení“ na ideální pecky má ještě jedno kolo. Vložte hezké a zdravé pecky do nádoby s vodou a dejte jim chvilku. Slyšeli jste o tzv. stratifikaci semen? Pecky je třeba nechat projít fází chladu, aktivujete tak proces klíčení. Neporušené a vysušené pecky bez známek plesnivění zasaďte do květináče a ten vystavte chladu. v teplejších měsících vám pomůže malý trik s ledničkou: Pecku vložte do plastového sáčku s vlhkým substrátem a tento balíček dejte do uzavíratelného obalu a do lednice. Pokud sadíte během podzimu, tedy rovnou ven, stratifikaci si příroda zařídí sama.

Pecku stačí vložit do vyhloubené díry a zahrábnout cca 5cm vrstvou hlíny. Pozor na mráz! Začalo už přituhovat? Uložte si raději semenáčky přes zimu a počkejte, než na jaře přijde jejich čas. Jakmile se z pecky zasazené v květináči začne pomalu, ale jistě stávat stromek s dostatkem listů a silnějšími kořeny, můžete jej přesadit do země. Následná péče o rostoucí třešeň není nijak náročná. Máte strach, že vám z pecky nevyroste třešeň podle vašich představ, a tak si ji chcete raději naroubovat? Ani tak nemáte 100% jistotu úspěchu - naroubovaná větev si s podnoží, tedy s vaším stávajícím stromem, musí „sednout“.

Cílem neformálního sdruženía Pecky z Moravy je sázet pecky ovocných stromů a vrátit tak původní stromy do krajiny. Zároveň tak chtějí přispět v boji proti suchu. Účelem je také motivovat lidi k tomu, aby sami začali pěstovat stromy z pecek. „Chtěli bychom také lidem ukázat, že ve skutečnosti je možné zasadit strom jednoduše ze semene.“

Mnoho lidí si toto neuvědomuje, a proto chceme tyto mylné představy překonat. Povědomí o iniciativě se rychle rozšířilo a mnoho lidí začalo se zájmem nabízet své nevyužité pozemky a zahrady. Spolek má v úmyslu rozdávat zdarma dvouleté semenáčky pro výsadbu do krajiny. Zároveň zkouší vlastní „pokusné“ výsadby na domluvených pozemcích. Při tom se setkává s řadou komplikací. “Není to jen tak… Nemůžete vysadit strom někde, kde se vám zdá, že by se mu dobře dařilo. Vždy je potřeba souhlas majitele pozemku. Ve městech je třeba zohledňovat všudypřítomné sítě, které vedou pod zemí. Chceme, aby se v krajině začalo objevovat více a více stromů, ale musíme brát v úvahu, že jsme právní stát. Do iniciativy se může zapojit kdokoliv a hned několika způsoby. Zájemci mohou donést pecky do sběrných míst, která jsou momentálně v Brně Líšni a v Mahenově památníku v Brně. Plánuje se jejich další rozšiřování (např. do Vyškova). Ten, kdo nemá žádné pecky, se může zapojit tak, že se stane dobrovolníkem při výsevech a péči o semenáčky.

stromy ze semene a stratifikace

How to Grow Chestnut Tree from Seed | Chestnut Seed Germination & Easy Planting Tips

tags: #pestovani #stromku #z #pecek #moravska #pecka