Dalšími skupinou parazitických červů třídy Trematoda, kteří k vývoji potřebuje plžího mezihostitele, jsou motolice čeledí Fasciolidae, Paragonimidae a Clonorchidae. Motolice čeledi Fasciolidae (Fasciola hepatica a F. gigantica) se vyskytují celosvětově a v dospělém stavu žijí v játrech svého definitivního hostitele - člověka a řady dalších savců. Vajíčka odcházejí se žlučí do střeva a následně ve stolici do vody, kde se z nich vylíhnou miracidia, která vnikají do mezihostitele - vodního plže z čeledi Lymnaeidae. Nejvýznamnější roli hraje bahnatka malá Galba truncatula, ale mohou to být i jiní příslušníci této celedi. V plži probíhá další vývoj ve dvou stadiích - nejprve se vytvoří sporocysta a v ní se následně vyvinou redie, ze kterých se po dozrání uvolňují cerkarie. Ty plavou volně ve vodě a potřebují se zachytit na vodní rostlině, kde se encystují a vytvoří tak infekční stadium zvané metacerkarie. Celý vývoj ve vodním plži trvá několik týdnů a plž ho obvykle nepřežije. K infekci člověka dochází obvykle při konzumaci syrových vodních rostlin, jako jsou například „vodní kaštany“ z kotvice plovoucí Trapa natans či salát z potočnice lékařské Nasturtium officinale. Také motolice Clonorchis sinensis z čeledi Clonorchidae prodělávají vývoj ve vodním plži. Clonorchis sinensisZdroj: Banchob Sripa, Sasithorn Kaewkes, Paiboon Sithithaworn, Eimorn Mairiang, Thewarach Laha, Michael Smout, Chawalit Pairojkul, Vajaraphongsa Bhudhisawasdi, Smarn Tesana, Bandit Thinkamrop, Jeffrey M. Bethony, Alex Loukas & Paul J. Brindley - Sripa B., Kaewkes S., Sithithaworn P., Mairiang E., Laha T., et al. (2007). „Liver Fluke Induces Cholangiocarcinoma“. PLoS Medicine 4(7): e201. Tato parazitární infekce se vyskytuje v oblasti východní Asie a dospělé motolice parazitují ve žlučníku a žlučových cestách. Z vajíček, která se stolicí dostanou do vody, se vylíhnou miracidia, kterým jako mezihostitel slouží plži čeledi Bithyniidae - především Parafossarulus manchouricus a Bithynia fuchsiana. Parafossarulus manchouricus, Bourguignat J. R. (1860). „Catalogue des mollusques de la famille des paludinées recueillis jusqu’à ce jour en Sibérie et sur la territoire de l’Amour“. Revue et Magasin de Zoologie, série 2, 12: 531-537. Bithynia fuchsianaHenry Madsen - Clausen J. H., Madsen H., Murrell K. D., Phan Thi V., Nguyen Manh H., Nguyen Viet K. & Dalsgaard A. (2012) „Relationship between Snail Population Density and Infection Status of Snails and Fish with Zoonotic Trematodes in Vietnamese Carp Nurseries“. PLoS Neglected Tropical Diseases 6(12): e1945. Ve těchto plžích se přes stadia sporocysty a redie vytvoří cerkarie, které vnikají do svaloviny různých druhů ryb, kde se usadí a vytvoří metacerkariovou cystu. K infekci člověka a dalších definitivních hostitelů dochází konzumací syrového nebo nedostatečně upraveného rybího masa, což je v oblasti výskytu této motolice tradiční součást jídelníčku. Chronická klonorchiosa může mít za následek vznik rakoviny žlučníku a žlučových cest. Diagnóza se určí nálezem vajíček ve stolici a k léčbě lze použít praziquantel či albendazol. Posledním medicínsky významným druhem motolice, o které se zde zmíníme, je Paragonimus westermani z čeledi Paragonimidae. Také tento druh motolice se vyskytuje v jihovýchodní Asii. V definitivním hostiteli žije tento parazit v plicích, kde způsobuje onemocnění připomínající tuberkulosu. Vajíčka se z plic dostávají do dýchacích cest a jsou buď přímo vyplivnuta, nebo po spolknutí vyloučena se stolicí. Ve vodě se z vajíček líhnou miracidia, která napadají plže čeleď Semisulcospiridae, především druh Koreoleptoxis amurensis. Vývoj v plžích probíhá dvoufázově podobně jako u původce klonorchiosy, ale cystické metacerkarie se vytváří nikoli v rybách, ale ve sladkovodních korýších. K nákaze tak dochází při konzumaci pokrmů připravených z nedostatečně tepelně upravených krabů a raků - zvláště pak kraba čínského Eriocheir sinensis, který je u nás znám jako invazivní druh, ale v Číně platí za vybranou lahůdku. V našich podmínkách se tyto infekce u lidí vyskytují výjimečně, ale odhaduje se, že na světě je nakaženo různými druhy těchto motolic na 40 milionů lidí a dalších zhruba 200 milionů je jimi ohroženo.
Jezírko plní funkce a význam plžů pro ekosystém
Zahradní jezírko není jen voda, rostliny a kameny, ale často přitahuje i plže. Přítomnost rozličných druhů živočichů je známkou toho, že voda i okolí fungují tak, jak mají. Plži mohou pomáhat s čištěním jezírka, spásají řasy a odumřelý materiál, a tím podporují biologickou rovnováhu. Dospělí hmyzu a larvy jsou součástí potravního řetězce jezírka a spolu s plži tvoří základní složku potravy pro další organismy. Na jaře se objevují vážky, šidélka a drobní bezobratlí, kteří posilují potravní síť jezírka. Obecně platí, že pestrost živočichů svědčí o zdravém ekosystému.
Růst a rizika spojená s přemnožením plžů
Pokud se objeví nadbytek jednoho druhu plžů, může to ukazovat na nerovnováhu v jezírku. Přemnožení plžů často signalizuje nadbytek organické hmoty a živin, což souvisí s stojatou vodou a zaneseným dnem. Ryby část drobné jezírkové fauny loví, takže jezírko bez ryb bývá často bohatší na drobné bezobratlé. Důležité je, aby voda nebyla příliš znečištěná a aby byl zajištěn klidný pobyt pro obojživelníky. Příznivé je pozvolné vstupy do vody, mělčí zóny, dostatek rostlin a klidný břeh. Biologická rovnováha bývá podporována použitím přípravků Home Pond s přirozenými bakteriemi a minerály, například Bacter Pond na odbourání organických nečistot a Filter Pond pro rozběh filtrace.
Praktické postupy při omezení přemnožení plžů
Hlavní opatření je snížení krmné dávky pro ryby a pravidelné odkalování. Ruční sběr přemnožených plžů pomáhá, zejména večer, kdy se plži sbírají snáze. Doporučuje se dát do akvária okurku nebo spařenou kopřivu a ráno vyndat obalené plže; po úpravě potravy si většina druhů plžů pochutná na nich. Pro redukci piskořek lze použít zhasnutí a následné odstranění plžů ze skla, nebo použití predátorů, jako surmovka vražedná (Clea helena), která však může zlikvidovat i některé prospěšné plže. Vždy je důležité vyvarovat se nadměrného používání chemických prostředků a raději řešit příčiny - nadbytečnou výživu a organický odpad.
Typy plžů vhodné pro akvaria a jezírka
Nejsou vhodné absolutně všude - plovatky bahenní (Lymnaea stagnalis) a další vložené druhy se mohou rychle množit, často bez ohledu na zdraví rostlin. Většina plžů je však pro akvarijní prostředí užitečná, například okružáci a pulmonátní plži, kteří doplňují ekosystém. Pro začínající chovatele je vhodné začít s běžnými a méně problematickými druhy, jako je bahenka, menší okružáci a piskořky, a vyhýbat se extrémně aktivním a agresivním plžům.
