Skleník je jistě základní zahradní stavbou, kterou musíme postavit, rozhodneme-li se pěstovat plodiny potřebující ke svému vývoji speciální klimatické podmínky.
Jak ale správně poskládat všechny části skleněné, popřípadě plastové, skládačky?
Na první pohled může vyrobení skleníku vypadat jako neřešitelný problém, ale pokud budeme postupovat podle popisu v článku, tak nám bude skleník za chvíli doplňovat zahradu a my se můžeme v klidu pustit do zahradničení.
Plánování a umístění skleníku
Klíčem k úspěšnému pěstování ve skleníku je dostatek světla a tepla.
Jedině tak budou mít pěstované plodiny ideální podmínky pro rychlý růst.
Skleník umístěte, pokud možno, na otevřené prostranství, aby nebyl ve stínu déle než pár hodin denně.
Nejvíce slunečního světla zachytí, postavíte-li jej podélnou stranou směrem k jihu.
Myslete také na obvyklý směr foukání větru.
Rozměry a konstrukční parametry
Tam by měla stát nejmenší plocha.
Abyste ve svém skleníku vypěstovali co největší množství úrody, ale zároveň si nezabrali velkou plochu zahrady, je třeba myslet na výběr správných parametrů.
Skleník je třeba také postavit tak, aby se během následujících let neměl tendenci „propadat“.
Na výšku by měl mít skleník alespoň dva metry, abychom si v něm neničili záda a nemuseli se ve skleníku ohýbat.
Zakotvení a základy
Důležité je správné zakotvení skleníku.
Některé skleníky do země zakotvíme pomocí čtyř kotev v rozích (čtyři jámy zaplněné betonem), jiné zase musíme vybudovat na betonové či zděné podezdívce.
Pokud je skleník velký, je dobré připravit betonové základy.
Díky tomu budete mít jistotu, že se váha skleníku nebude postupně propadat pod výšku terénu.
Betonové základy musíme zabudovat v hloubce osmdesát centimetrů, což je nezámrzná hloubka.
Výška základu skleníku, která bude čnít nad zemí, bývá uvedena v dokumentech popisujících, jak skleník postavit.
Účelný je i betonový základ, kdy pak do stavby dovezeme zeminu, tím zabráníme pronikání hlodavců k rostlinám, jedná se však o dosti nákladné řešení.
Další možností, která naši peněženku zatíží méně, je položení takzvané geotextilie, na kterou navezeme štěrk a až na ten dopravíme zeminu.
Materiály a výstavba
Lehké skleníky, které jsou vyplněné polykarbonátem, můžeme zakotvit pomocí kotev.
Ty by měly být součástí dodávky.
Kotvy zabodneme do země do hloubky přibližně šedesát centimetrů.
Začneme zkompletováním předního a zadního štítu.
Při spojování jednotlivých dílů je třeba postupovat velmi přesně, aby se skla (nebo polykarbonát) v kostře nekřížila.
Nyní můžeme začít připravovat vnitřní prostor.
Ekologická a ekonomická řešení
Pokud hledáte ekologické, cenově dostupné a chytrá řešení, které navíc zvládnete svépomocí, pak vyzkouhejte stavbu skleníku ze starých oken.
Pokud plánujete výměnu oken nebo máte k dispozici jiná stará okna, nevyhazujte je.
Ty mohou proměnit vaši zahradu o zajímavý stavební prvek, skleník ze starých oken, který vám navíc usnadní pěstování plodin stejně, jako skleník kupovaný.
Základy pro skleníkovou kapsu
Připravte základy - skleník ze starých oken je těžký, proto doporučujeme postavit pevné betonové základy.
Na ně postavte dřevěný rám, jako základnu skleníku.
Montáž rámů - staré okenní rámy připevněte na konstrukci a k sobě pomocí samořezných rovných šroubů.
Dbejte na to, aby spoje a konstrukce držela tvar.
Rámy je třeba propojovat postupně.
Střecha - okenní rámy můžete použít i pro stavbu střechy.
Utěsnění - nakonec skleník utěsněte.
Použijte k tomu silikon či těsnící pásky.
Utěsněte skla a spoje.
Vnitřní uspořádání a výběr materiálů
Skleník se neobejde bez praktických vychytávek.
Oceníme především regál, ve kterém snadno připravíme sadbu, umístíme květináče a odložíme náčiní.
Do skleníku je však důležité vybrat vhodný materiál.
Vnitřní klima je vlhké a teplé, což je živná půda pro tvorbu bakterií a virů.
Dřevěné regály jsou náchylné pro tvorbu plísní a hub, které mohou pro rostliny znamenat vážné nebezpečí.
Nedoporučím ani kov. Ten má tendenci reznout.
Dobrým materiálem je hliník.
Topení, závlaha a teploty
Pěstovat ve skleníku se dá od brzkého jara, pokud v něm máme topení, které zajistí optimální teplotu.
Skvělou vychytávkou je použití odporového drátu, který se položí do země.
Elektřiny sežere stejně jako žárovka a půdu ohřeje klidně i o jedenáct stupňů.
Trávit čas ve skleníku je příjemné a uklidňující, ale jsou dny, kdy není pro zahradničení příliš času.
Jenže rostliny potřebují pravidelnou zálivku.
Tu zajistíme pomocí zavlažování.
Instalovat jej můžeme dvěma způsoby.
Ke konstrukci se hodí rozprašovací nástavce a ke kořenovému systému kapénkové nástavce.
Rozmístění záhonů a uspořádání prostoru
Oboje oceníme nejen v pracovním týdnu, ale také během letní dovolené.
Pro maximální využití prostoru ve tvaru obdélníku postavte záhony do tvaru U, aby kopírovaly dvě delší strany a jednu kratší, která je proti vchodu do skleníku.
Vytápění v zimě a rozpočty
Pokud chcete skleník využívat i přes zimu, je třeba ho napojit na vytápění.
A to na elektřinu, plyn nebo fotovoltaiku.
Elektřina je sice nejdostupnější, ale náklady na provoz jsou nejvyšší.
Plynové bomby vyžadují pravidelnou revizi a větrání.
Přehřátý skleník je živnou půdou pro plísně a nemoci rostlin.
Ekonomika a realita výstavby
Investice do skleníku je dlouhodobá, ale pokud milujete zahradničení a rádi si vypěstujete své vlastní plodiny, určitě se vyplatí.
Cena se odvíjí od velikosti i použitém materiálu.
V dnešní době je k dostání velké množství různých hmoždinek.
Od začátku bylo jasné, že pro nás je jedinou možností skleněný skleník.
Tabule se dají snadno vyměnit, když prasknou.
Měl ho můj děda.
Předpokládám, že cena vás zajímá možná víc než výbava skleníku.
Jen je fér říct, že my ho kupovali v roce 2019, ceny se od té doby dost změnily.
Každopádně nás samotný skleník včetně úprav od výrobce přišel na cca 26 000 Kč (pořizovali jsme ho na výstavě s výstavní slevou).
Další investicí bylo ztracené bednění, beton a dva pomocníky na kopání základů.
Kopali jsme základy, které jsou cca 80 cm hluboké.
Ale bacha, jsou jen po obvodu skleníku, spodek musí vždy zůstat propojený se zemí!
Praktické tipy a osobní zkušenosti
Výška vyvýšených záhonů ve skleníku může být různá.
Já chtěla maximum, abych se co nejméně ohýbals, takže jsou měřené do půlky mých stehen, abych ze země dosáhla i na nejzazší místo.
Alfa omega pro rozpočítávání dispozic skleníku pro mě byla ulička, od té se vše další odvíjelo.
Oba s mužem jsme chtěli, aby byla dostatečně široká na zahradní kolečko, kterým vždy na jaře dosypáváme kompost.
Záhony po delších stranách skleníku nám vyšly na 90 a 89 cm, v závislosti na šikovnosti zedníků, záhon v zadním „čele“ jsme nechali širší.
Co se mi na výrobci líbilo, poradil nám hned při koupi, co by se mohlo hodit a co je zbytečnost, případně můžeme dokoupit později.
Takže jsme hned nevyhazovali peníze navíc.
Okna na hydrauliku.
Člověk pak nemusí běhat do skleníku s každým výraznějším oteplením / ochlazením.
Vodící lanka.
Vypadají jako hovadina, ale když na ně přivážu provázek, můžu nechat i ve skleníku pnout cokoliv, co potřebuju.
Police na nářadí a nezbytnosti.
Jinak budete všechno válet na záhonech a ztratíte to nebo to navlhne.
Sud.
Říkám to pořád dokola, ale za mě sud je ve skleníku nutnost.
Teploměr a měřič pH a vlhkosti půdy.
