Podzimní výsev mrkve a petržel co nejpozději (tedy těsně před příchodem mrazů, pokud není ještě půda zmrzlá), aby nenaklíčily. Při tomto způsobu výsevu semena vzejdou až v příštím roce na jaře v době, kdy bychom mohli půdu jen stěží připravit pro jarní výsevy.
Obecně lze vysévat prakticky všechny odrůdy mrkví a petržele, ale nejvhodnější jsou rané odrůdy, které jsou velmi odolné k vybíhání do květu. Z mrkví můžeme doporučit odrůdy Nantes 3 (dříve Tip Top), Karotina, Anina nebo Jarana F1. 06. 08. Mrkev (let. Daucus carota) je velmi známou a rozšířenou kořenovou zeleninou.
Mrkev řadíme mezi nejstarší kulturní rostliny na světě. Je známou již od starověku, během kterého ji doporučovali užívat na zlepšení trávení a vylepšení nálady. Původní domovinou mrkve je jižní část Asie, oblast Afghánistánu, Pákistánu a Íránu, kde i dnes najdeme divoce rostoucí formy této známé zeleniny. Byla známou zeleninou starověku, avšak v jiné podobě jak ji známe dnes.
Mrkev, kterou používali Řekové a Římané měla tenké dlouhé kořínky žluté barvy, které oplývaly silným aroma. V průběhu 12.století přinesli Arabové asijské červené mrkve do Středomoří a později, zhruba v 15. V 17. století vznikl v Holandsku selekcí typ ušlechtilých oranžových karotek s tupým koncem a výbornou chutí, které byly vytvořeny na počest panovníka Viléma I. Oranžského. Holanďanů v boji za nezávislost od Španělska posilovala právě tato tzv.. národní mrkev. V současnosti se nejvíce mrkve pěstuje v Evropě, Asii a Severní Americe.
I v našich zeměpisných šířkách můžeme najít divoké formy mrkve podél cest, na loukách nebo na mokřinách. Mrkev, lat. Daucus carota, je chladnomilná dvouletka. Patří do čeledi mrkvovité (lat. Daucaceae). U nás se však pěstuje jako jednoletá zelenina. Dobře roste v těžké hluboké půdě bohaté na vápník. Pokud chceme dosáhnout její krásné intenzivní a syté zbarvení, musíme ji pěstovat v lehkých písčitých půdách s vyšším obsahem humusu. Těžké vápenité půdy s nadbytkem vláhy u rostlinky mrkve způsobí světlejší zbarvení jejího kořene. Semena mrkve vyséváme na záhon do 1 - 2 cm hloubky, do vzájemné vzdálenosti cca 15cm (spon) až tehdy, když pominou přízemní mrazy a teplota vzduchu během dne dosahuje v průměru alespoň 7 ° C.
Ideální teplota pro pěstování mrkve je během dne v průměru 16 ° C. Semena mrkve vyklíčí nejdříve 3 týdny od výsadby. Semena mrkví obsahují látky tzv.. kumarin, které brání klíčení plevele, čímž si rostlina mrkve zabezpečuje svůj životní prostor. Kumarin je zodpovědný i za velmi pomalé klíčení semen. Při výsadbě mrkvových semen dbáme na to, aby mrkev sousedila s cibulovinami, rajčaty, ředkvičkami, hrachem nebo lahůdkovou kukuřicí. Podle potřeby mrkvový záhon okopáváme, plejeme, případně hnojíme. Na kořenech mrkve rozeznáváme tzv.. střední válec, kterému lidově říkáme i srdce, dále kambiální vrstvu a kůrovou vrstvu.
Ideální kořen vypadá tak, že má slabý střední válec, nerozeznatelnou kambiální vrstvu a širokou kůrovou část rovnoměrně strukturovanou. Podle délky kořene rozeznáváme mrkev krátkou, střední a dlouhou. Střední a dlouhé odrůdy mrkve jsou určeny na zimní uskladnění. Podle zakončení kořene rozeznáváme kultivary špičaté nebo tupé. Kulovitá karotka - Značně raná, používá se na jarní rychlení. Patří sem např.. Krátká, kónická, tupě zakončená karotka - Patří sem jemná raná karotka určená k rychlení pro polní pěstování. Válcovitá, tupě zakončená karotka - Je to ušlechtilá raná až poloraná karotka, poměrně náročná na pěstování, hlavně na kvalitu půdy. Patří tam odrůdy např.. Dlouhé, kónické, tupě zakončené mrkve a karotky - Jsou jakýmsi přechodem mezi válcovitými karotky a dlouhými mrkve. Radíme sem časné karotky, výkonné skladovatelné mrkve. Patří sem odrůdy např.. Rané odrůdy mrkve se sbírají od května do července a pozdní odrůdy až na podzim. Před hlavním sklizní by neměly být odhaleny mrkvové kořeny, protože ji mohou napadnout škůdci. Ze škůdců ji nejčastěji napadá černá hniloba, což se projevuje tak, že na jejím kořeni vznikají černé mazlavé skvrny. Dále ji napadají vši mrkvové a mšice (Přípravky proti mšicím najdete v eshopu ZDE).
Za suchého počasí se může stát mrkev potravou pro škůdce, naopak za deštivého počasí jí může pukat kořen. Mrkev sbíráme tak, že kořen očistíme od hrubé hlíny a její nať seřízneme ve výšce asi 10cm. Biologická hodnota mrkve je vysoká. Mrkev obsahuje vitamíny B1, B2, D, E, K a minerály jako vápník, hořčík, zinek, draslík, železo a jód. Zároveň obsahuje vlákninu, glukózu, lecitin a stopové prvky jako např.. Lahodnou chuť mrkve zajišťují sacharidy, jejichž obsah se během růstu a zrání postupně snižuje. Mladá mrkev je bohatší na cukry, bílkoviny a obsahuje méně vlákniny než zralý kořen.
Nejvýznamnější součást mrkve je betakaroten, na 100g mrkve připadá 12,59 mg betakarotenu. V přírodní medicíně se doporučuje pravidelné užívání mrkve při chorobách trávicího ústrojí, hepatitidě (lidově řečeno vyhání červíky ze střev), zánětech střev, při zácpách, při rakovině plic a slinivky, proti nervozitě a při astmatu. V minulosti se mrkev používala k léčbě ran a to tak, že mrkev nařezali na kolečka a umístili do bezprostřední blízkosti rány, nikoliv však do samotné rány, ale do jejího okolí. Mrkev patří mezi "léčivé zeleniny."
Konzumujeme ji v syrovém stavu jako součást zeleninových salátů, pomazánek, příloh a po tepelné úpravě (dušená) jako součást různých pokrmů. Kvůli tuhým buněčným stěnám syrové mrkve dokáže naše tělo přeměnit jen čtvrtinu betakarotenu na vitamin A, proto je nejvhodnější mrkev tepelně upravovat spolu s tukem. Šťávu z mrkve připravíme tak, že půl kila syrové očištěné mrkve nakrájíme na kolečka a dáme do tlakového hrnce. Zalijeme ji 500 ml vody a přidáme jednu lžičku oleje; celou směs povaříme 30 minut. Takto připravenou mrkev pomixujeme, přidáme dalších 5l vody, 3 polévkové lžíce medu a jednu polévkovou lžíci kyseliny citrónové.

Pro přípravu domácí vegety potřebujeme tyto suroviny: 1 kg mrkve, 1 kg petržele, 0,5 kg kedlubny, 0,5 celeru, 0,5 kg cibule, 2 hrsti petrželky, 2 hrsti libečku voňavého a 1 kg soli. Takto připravenou směs rozložíme na 4-5 plechách na pečení a dáme sušit. Sušení potrvá zhruba 3 - 4 dny. Do vysušené směsi přidáme libeček a petrželku, kterou jsme si předtím také pomleli na masovém mlýnku. Nastrouháme si libovolné množství mrkve a jablka v poměru 1:1. Do takto připravené směsi přidáme čerstvý ananas (případně ananasový kompot), sušené rozinky a brusinky.
Mrkev (let. Daucus carota) je nejoblíbenější a nejpěstovanější zeleninou vůbec. Pokud chceme vypěstovat brzkou mrkev, tak ji sázíme na záhon již v průběhu března, nejpozději v dubnu. Semena klíčí dlouho, zhruba 3 týdny. Je to způsobeno látkami, které obsahují - kumarinmy. Záhon s mrkví pravidelně plejeme, okopáváme av případě potřeby poléváme. Mrkve dělíme na karotky, co jsou ranní a kulaté mrkvi s jemňounce dužinou. Pozdní mrkve jsou velké a typicky špičaté. Kořen mrkve se používá k dochucování jídel, jako součást salátů, případně jako příloha k jídlům.
Zároveň ji řadíme ik léčivým rostlinám hlavně kvůli jejím vlastnostem, posiluje imunitní systém, pomáhá při střevních onemocněních, žloutence, při podvýživě a celkové rekonvalescenci organismu. Je vypočteno, že každý člověk by měl sníst 9 kg mrkve ročně. Podle zveřejněných statistik Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství a potravinářství v r.. 2006 spotřeboval každý Čech v průměru 9,4 kg mrkve. Pojďte si se mnou vyset mrkev, petržel, ano, teď na přelomu podzimu a zimy. Podzimní výsev přináší spoustu výhod oproti jarnímu, který konkrétně u mrkve a petržele dokáže dost potrápit.
Dneska se dozvíte, proč je výhodné určitou zeleninu na podzim vysévat, jaké konkrétní druhy a odrůdy vyset a jak se o výsev postarat až do jara. Tak pojďme na to! Výhody podzimního výsevu
Podzimní výsev mrkve a petržele využívá období, kdy půda pracuje sama pro nás. Chlad, zimní vláha i přirozené střídání teplot připravují semena na rychlý jarní start a často přinášejí výsledky, kterých u jarních výsevů dosáhneme jen těžko. Díky tomu má podzimní výsev hned několik jasných výhod.
- Rychlejší a jistější start na jaře. Semena mrkve i petržele obsahují kumariny, tedy látky, které přirozeně brání klíčení v teplém období. Během zimy se tyto inhibitory postupně vyplavují a semena zároveň procházejí chladovou stratifikací, vystavením chladu. Na jaře pak reagují velmi rychle. Jakmile teplota půdy stoupne nad 5-7 °C, klíčení probíhá téměř současně. Podzimní výsev tak často zajišťuje rychlejší start na jaře. Díky tomuto „přirozenému náskoku“ rostliny vzcházejí o 2-3 týdny dříve než z jarního výsevy aniž by bylo nutné čekat na vhodné počasí nebo hlídat rychlé vysychání půdy. Vy si ušetříte časté přesívaní na jaře.
- Dřívější a lepší úroda. Rostliny, které přezimují přímo v záhonu, jsou odolnější vůči chladným dnům a výkyvům jarního počasí. Zimní chlazení přirozeně podporuje tvorbu pevného, rovnoměrně tvarovaného kořene a zdravý růst celé rostliny. Podzimní výsev se proto vyplatí. Rostliny často:méně vybíhají do květu, snášejí chladné jarní noci lépe než jarní výsevy, mají rovnoměrnější velikost kořenů, přináší sklizeň o několik týdnů dříve.
- Méně škůdců a plevelu. Podzimní výsev přirozeně snižuje riziko napadení škůdci, kteří jsou aktivují hlavně v teplejším období. Mladé rostliny vyrůstají v době, kdy je aktivita třeba mšic, molic nebo pochmurnatky mrkvové stále nízká. Zároveň startují, když plevel teprve začíná rašit. Díky tomu mají mrkev i petržel konkurenční výhodu a záhon bývá obvykle čistší, méně zaplevelený než u jarních výsevů.
- Úspora času na jaře. Podzimní výsev výrazně odlehčí jarní pracovní zátěži, kdy je toho hodně. Záhon je připravený už z podzimu a není potřeba čekat na vhodné počasí, aby bylo možné vůbec začít sít.
Co lze na podzim vysévat? Podzimní výsev se nejčastěji využívá u druhů, které dobře snášejí nízké teploty, potřebují delší dobu ke klíčení nebo profitují ze zimního vystavení chladu. Do této skupiny patří zejména kořenová zelenina, která na jaře často obtížně klíčí kvůli rychlému vysychání půdy nebo kolísání teplot. Pojďme se podívat, co na podzim vysévat?
Mrkev patří mezi nejčastější plodiny pro podzimní výsev. Semena klíčí pomalu a v jarních podmínkách často nepravidelně, zejména pokud je povrch půdy suchý nebo se teploty střídají. Podzimní výsev využívá zimní vláhu a přirozené ochlazení, což vede k rychlému a překvapivě pravidelnému jarnímu vzcházení. Pro podzimní výsev se hodí hlavně rané a polorané karotky. Rychle reagují na jarní oteplení a výborně snášejí přezimování v semeni. Doporučuje se set mrkve typu Nantes a Flakee. Já z konkrétních odrůd mám a sela jsem na podzim odrůdu Marion F1. To je raná karotka, kořen má délku tak 15-17 cm a pak ještě Nantes 3 s názvem Tip-Top.
U podzimního výsevu si hlídejte čerstvost semen. Semena starší více než 2 roky klíčí hůře a u podzimního výsevu je to ještě více důležité, protože semena leží v půdě dlouhé měsíce a teplotní výkyvy mohou ovlivnit jejich životaschopnost. Na podzimní výsev je ideální osivo maximálně 1 rok staré.

Proč nevysévat pozdní odrůdy mrkve? Pozdní mrkve jsou primárně uzpůsobeny pro dlouhodobé skladování. Jsou tedy šlechtěny tak, že mají vyšší obsah inhibitorů klíčení. Ty se odbourávají pomaleji a často potřebují delší dobu tepla a vlhka, než se úplně vyplaví. Ta zima v půdě jim nessačí. Na jaře tam stále zůstávají a ve výsledku na jaře klíčí pomalu, nepravidelně nebo vůbec, i když prošla zimou. Plus k tomu mají delší vegetační dobu a potřebují hodně tepla k tomu, aby kořen dorostl do požadované velikosti a kvality. Když se vysejí na podzim a stratifikují přes zimu, sice vyklíčí o pár dní dříve, ale pořád jim chybí týdny teplého počasí na podzim příštího roku, aby stihly plně dozrát před mrazy. Potom ty kořeny mohou být menší, dřevnatější nebo praskají. Takže se ztrácí hlavní výhoda a to skladování přes zimu. Když to shrnu na podzim sejeme, abychom dříve sklízeli příští jaro/léto a to jsou právě karotky (rané, polorané odrůdy), které se sklízí a konzumují. Pozdní mrkve se sejí později i v sezóně právě, aby se sklízely na podzim pro uskladnění na zimu.
Petržel kořenová. Semena petržele potřebují ke klíčení dlouhou dobu a velmi dobře reagují na zimní přechodné ochlazení. Podzimní výsev výrazně usnadňuje vzejití, které bývá při jarním termínu nevyrovnané a zdlouhavé. Včas vzešlé rostliny jsou na jaře dobře zakořeněné a oproti jarnímu výsevu často méně vybíhají do květu. Vybírejte odrůdy, které jsou vhodné k dlouhodobému skladování. Z konkrétních odrůd například Hanácká, Olomoucká dlouhá, Alba. Petržel listová. Podzimní výsev je možný i u listové petržele. Rané jarní rostliny poskytují první sklizeň výrazně dříve než výsevy jarní. Rostliny jsou navíc odolnější vůči chladnému a vlhkému počasí, které na jaře často zpomaluje růst z jarních výsevů. Vybírat můžete petržel kadeřavou Kudrnku nebo i listovou například odrůdu Fest.
Další vhodné druhy. U podzimních výsevů se často zaměřujeme na kořenovou zeleninu, ale z podzimních výsevů mohou těžit i další druhy: Pastinák - reaguje podobně jako petržel, zimní období mu výrazně usnadňuje klíčení. Špenát - výborně snáší chlad, na jaře rychle obnovuje růst a poskytuje velmi ranou sklizeň. Vybírejte odrůdy pro přezimování například Matador, Winterriesen, Hudson. Kopr - možná některé překvapí, ale kopr lze vysévat i na podzim a na jaře dobře klíčí a rychle roste.
Kdy přesně vysévat. Správné načasování podzimního výsevu je klíčové pro úspěšné klíčení na jaře. Cílem je zasít v době, kdy je půda ještě dobře zpracovatelná, ale semena už nezačnou klíčit. Jak poznat správný termín? Tady jsou 3 doporučení, podle čeho načasovat prakticky výsev na přelomu podzimu a zimy: Teplota půdy: Ideální doba nastává, když teplota dlouhodobě klesne k 5 °C a méně. Při vyšší teplotě může mrkev i petržel začít klíčit už na podzim a takové mladé rostlinky zimu nepřežijí. Stabilní chladné období: Sleduji předpověď počasí a nástup dlouhodobějších mrazů. První lehké mrazíky nevadí. Jakmile jsou teploty stabilne kolem těch 0-5 stupňů, tak vysévám. U nás na Moravě to bývá orientačně konec listopadu, začátek prosince. Půda je ještě zpracovatelná: Důležité je, aby půda nebyla úplně promrzlá, šlo ji lehce prokypřit a vysít semena.
Rizika příliš brzkého výsevu. Semena mohou začít klíčit ještě na podzim. Vzešlé klíčky nebo narostlé semenáčky při prvních mrazech uhynou. Rizika příliš pozdního výsevu. Příliš pozdní výsev je podle mě lepší varianta než příliš brzký. Přináší určité nevýhody, ale rizika jsou nižší. Pokud je půda moc zmrzlá, výsev se provádí hůře. Semena mohou špatně přilnout k půdě a během zimy mohou být vyplavena.
Jak vysévat. Způsob podzimního výsevu se neliší. Konkrétní postup výsevu mrkve, petržele, pastiňáku, kopru i špenátu najdete v samostatných videích na našem webu www.sikulio.cz. Každopádně tady jsou pro opakování důležité informace: Příprava záhonu. Vysévejte do povrchově prokypřeného záhonu, kde je již navezena vrstva uleželého kompostu. Dejte s si pozor, aby kompost nebyl čerstvý, určitě nepoužívejte čerstvý hnůj. Kořenová zelenina patří do zeleniny tzv. 2 trati, středně náročné na živiny a nemá ráda čerstvě vyhnojenou půdu. Kořeny pak rostou nerovnoměrně, nerostou do hloubky, rozdvojují se a praskají i klíčení je horší.

SponPomocí prkna nebo vytyčovacích kolíků si vytvořte mělké, rovné rýhy. Důležitá je správná vzdálenost řádků. Pokud plánujete na jaře dosazovat nebo vysévat sousední plodiny, vždy raději nechte větší vzdálenost. Jednak se vám to bude na jaře lépe dělat a hlavně kořenová zelenina potřebuje mít prostor a aby kolem řádků proudil vzduch.mrkev: 25-40 cm mezi řádky, petržel: 30-40 cm mezi řádky.
Hloubka setí. Do chladné půdy se vysévá trochu mělčeji než na jaře. Semena vysejte přibližně 1-1,5 cm pod povrch. Po výsevu rýhu pouze lehce zasypte jemnou vrstvou půdy a lehče udusejte. Hustota výsevu. Podzimní výsevy často klíčí postupně a přirozeně řidčeji. Nevysévejte moc hustě, rostliny si budou na jaře konkurovat. Pomoct si můžete smíchání semen s pískem v poměru 1 díl semen na 2 díly písku.

Pořád ale je důležité nechat rozhodující rozhodnutí na zkušenější zahradníky: Dále uvádíme odkazy na samostatné články o výsevu petržele a mrkve. K mrkvi tudy k petrželi tudy k pastináku tudy k špenátu tudy ke kopru tudy
Následná péče. Po výsevu není většinou potřeba s výsevem a záhonem už dále nic dělat. Důležité je občas pohlídat vlhkost a chránit záhon v případě velkých mrazů. Zálivka. Po podzimním výsevu je hlavním úkolem udržet mírnou vlhkost půdy. Zálivka není vlastně potřeba, protože půda je přirozené vlhká díky zimnímu počasí. Pokud by byl prosinec opravdu teplý a suchý, můžete záhon zalít. S udržením vlhkosti určitě pomůže mulč. U metody bez rytí, kdy je záhon zamulčován kompostem, ten chrání semena před vysycháním a nerovnoměrným prohříváním půdy. Můžete přidat i dodatečný mulč například z listí nebo bílou netkanou textilii. Ochrana před mrazy. Nízké teploty semínkům nevadí a přirozeně podporují rovnoměrné klíčení na jaře. Přikrýt bílou netkanou textilii můžete záhon při extrémně mrazivých dnech.
Mrkev patří mezi naší nejoblíbenější zeleninu, která má mnoho využití v kuchyni, lékařství i v léčitelství. Kořeny mrkve jsou plné beta-karotenu, vlákniny a je i výborným zdrojem antioxidantů. Vypěstováním vlastní mrkve získáte tu nejvyšší kvalitu. Můžete si vybrat různé druhy tvarů, barev i chutí! Ať už je dlouhá, tenká, krátká, zakrslá, kulatá, oranžová, fialová, bílá, žlutá a červená - využití najde všechna. Vyvýšené záhony jsou díky své hloubce ideální pro pěstování veškeré kořenové zeleniny, protože umožňují růst dlouhých a rovných kořenů. Pokud budujete záhon přímo na půdě a plánujete pěstovat kořenovou zeleninu, můžete zvolit minimální výšku 30 cm. Mnohem lepší je ale výška 45 cm, aby byla zajištěna drenáž a nedocházelo k pěstování pahýlovité mrkve.
Odrůdy máme rané, polorané i pozdní. Barevné mrkve se od té oranžové liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů. V kamenité, hrudkovité a těžké půdě se mrkev rozvětvuje, ohýbá a obecně deformuje. Pěstování ve vyvýšeném záhonu ji poskytnete ideální podmínky pro růst, ať už záhony stojí na tvrdém povrchu, nebo jen o něco zvednete úroveň půdy nad terén. Čím lehčí půda, tím lépe pro mrkev, proto nepřidávejte žádný hnůj ani jiný kompost v roce, kdy ji vyséváte (i když předchozí podzim je v pořádku).
Před samotnou setbou mrkve vytvořte mělkou rýhu v zemi a zalijte její dno. Pak můžete začít sypat semínka zhruba jeden centimetr od sebe. Odhrnutou zeminu zahrňte zpět na semínka a jemně přitlačte. Doporučujeme si označit řádek odrůdou a datem výsevu. Zalévejte pomocí růžice na konci konve nebo rozprašovací hadicí - zabráníte tak vyplavení semen z řádku, v případě suchého počasí je třeba udržovat půdu vlhkou, nikoli mokrou. Jakmile vyrostou pravé listy, ručně rostlinky jednotíme asi na vzdálenost 5-7 cm. Pozdní odrůdy vhodné k uskladnění skladujeme nejlépe ve sklepě při teplotě lehce nad nulou. Mrkev se dá i sušit - nejlépe v sušičce na ovoce a zeleninu. S pěstováním mrkve to může být i zábava, do poslední chvíle totiž nevíte, co ze země vytáhnete...