V roce 2015 se čtenáři tohoto časopisu mohli seznámit s tehdy novým invazním škůdcem peckovin, tmavkou švestkovou (Eurytoma schreineri). Uběhly tři roky, a je načase zhodnotit, co za tu dobu dokázala tmavka, a co my. Tmavka se dále šíří, k našim hostitelským rostlinám kromě švestek, mirabelek, myrobalánů, trnek a mandloní, přibyly meruňky. Zvyšuje se škodlivost, a co je nejhorší, bylo zjištěno i neobyčejně vysoké napadení česaných plodů, s kterými se může šířit prostřednictvím trhu s ovocem nebo s přispěním turistických aktivit.
Rozšíření, chování a složitá geografická dynamika
Plošná nebo lokální neúroda v minulých dvou letech, způsobená jarními mrazy, více ublížila švestkařům a zahrádkářům, než tmavce. Mapování rozšíření v letech 2012-2017 mě vedlo k závěru, že výskyt tmavky koreluje s přítomností pálenic a lihovarů v blízkosti. Byl jsem si vědom toho, že jsem „vypustil džina z láhve”. Obr. Nastala mravenčí práce s mapováním pěstitelských i komerčních pálenic a lihovarů. Když byla mapa hotova (ale patrně nezahrnuje úplně všechny lokality, protože mapa vychází jen z veřejných zdrojů, nikoli z „jámy lvové” - na informace o lihu skoupých celních úřadů), pohled na mapu mi napověděl, že to nebude tak jednoduché. Na jižní Moravě a ve Slezsku se snad nepálí jen na hřbitovech a nejvyšších horách.
Jinde ne. Půjde o rovnici o mnoha neznámých, která vyžaduje filtraci dat. Pěstitelské pálenice jsou dominantní, a jako houby po dešti „vyrostly” po roce 1990. V převážné většině zpracovávají jen místní ovoce (pokud je respektován „lihový zákon”) a jsou schopny posilovat jen existující místní ohniska škůdce. Vyšší potenciál mají komerční pálenice s výrobou vlastních destilátů, pro které zpravidla surovinu take dovážejí, většinou z tuzemských zdrojů. Nejvyšší potenciál mají lihovary s výrobou ovocných destilátů.
Velmi důležitá poznámka: Mnohé z těchto zdrojů mohou ovlivňovat šíření tmavky. Někdy je k tomu potřeba jen roční okamžik, kdy dojde k napadení, a jinde k tomu může dojít až díky šíření přes trh ovocem.
Podle zkušeností z terénu je nutné vyhodnotit i rizika spojená s odpeckováním plodů a jejich zpracováním. Jen málo švestek se odpeckovává před kvašením. A přežije-li kvašení, co teplota při pálení? Vzniká množství otázek, které vedou k testům a filtrům pro pochopení šíření tmavky.
Specifika škůdce, jeho biologie a rizika pro sklizeň
Tmavka švestková je vosička s černým zbarvením těla a průhlednými křídly; samci jsou štíhlejší, samice větší. Dospělí jedinci žijí krátce, ale jejich larvy v peckách mohou způsobovat dlouhodobé škody, např. až 90 % napadení plodů v některých odrůdách. Vajíčka kladou samičky do ještě poloměkých pecek vyvíjejících se plodů a vývoj larvy probíhá uvnitř pecky, která bývá následně zničena.
Po vylíhnutí se larva zavrtává do plodů a napadá jejich dužinu i jádro, plody zůstávají deformované, mumifikují se a často opadávají. Dospělci vyletují během teplot nad 16 °C a jejich životní cyklus bývá dvouletý až čtyřletý, což komplikuje ochranu a vyžaduje dlouhodobé plánování zásahů.
Podmínkou úspěšné ochrany je prevence a monitorování - zejména zásah proti larvám, které se mohou skrývat uvnitř pecek a v kokonech. U popsaných vzorků bylo zjištěno, že napadení plodů se liší podle lokalit a odrůd, a proto je nutné v praxi použít filtraci dat a cílené monitoring.
Praktické oblasti ohniska a tipy pro řízení
Největší riziko představují roční ohniska v Bílých Karpatách, kde je nejvyšší hustota volně rostoucích švestek a výskyt tmavky je spojen s okolím mirabelek a myrobalánů. Tři významná ohniska se nacházejí ve východních Čechách (Kamenice u Hořic, Skalský & Ouředníčková z VŠÚO Holovousy), v Praze (Trója, SuS) a na Horním Ponitří.
Vypuštění „džina z láhve” vyžaduje důkladné mapování a filtraci údajů o pálenicích a lihovarech. Na jihu Moravy a ve Slezsku se tmavka šíří i mimo očividná místa pálcování. Vliv mrazů na populace tmavky lze modelovat pouze s ohledem na zmrznutí květů, které zásadně ovlivňuje budoucí vývoj populace.
Podle modelů může v případě různých scénářů mrazů dojít k různým trajektoriím šíření a závažnosti napadení v jednotlivých letech. V některých kombinacích mohou mrazy významně omezit budoucí populaci, v jiných situacích naopak dojde k postupnému zvyšování napadení i v dalších letech. Tyto scénáře ukazují, že ochrana musí spojovat monitoring, prevenční opatření a cílené zásahy v optimálních termínech.
Ochrana, postřiky a praktické postupy
Nejvíce se doporučuje cílit na larvy krátce po odkvětu, kdy opadlo 80-90 % kališních lístků. Postřik se pak opakuje po asi 14 dnech a volba přípravků závisí na místních podmínkách a citlivosti na opylovače. Proti pilatce švestkové se osvědčily látky na bázi spinosadu či acetamipridu, a v bio variantách lze použít NeemAzal či jiné přírodní produkty obsahující obsažené látky se spinosadem. K odchytu dospělých slouží bílé lepové desky, které signalizují začátek náletu a zároveň snižují počet nakladených vajíček.
U důkladného monitoringu vyplatí i kombinace metod: bílé lepové desky spolu s biofixy pro distanční plánování termínů ošetřování. Důležité je ale vzít v úvahu ochranu včel a dalších opylovačů - postřiky provádějte večer po 20. hodině a vyhýbejte se okamžitému postřiku při květu. Přípravky s fyzikálním působením, jako Siltac EC, umožňují ošetření během celé vegetace bez nutnosti stanovené OL a jsou vhodné pro peckoviny i jádrovinné stromy.
Co se týče specifik dané plodiny a konkrétních odrůd, např. Pilatka švestková (Hoplocampa minuta) je významný škůdce slivoní, larvy poškozují dužninu i jádro, a pro kontrolu se využívají postřiky v období po odkvětu, s cíleným zasažením larv. Pro jabloně se užívá obaleč jablečný a obaleč švestkový pro švestky a meruňky.
Praktické kroky pro domácí zahrady zahrnují pravidelný řez stromů k lepšímu větrání, včasné a cílené zásahy proti plodům a včasný sběr opadaných plodů pro likvidaci larv. Důraz na prevenci a včasné zásahy pomáhá snižovat riziko vysoce nacpané populace tmavky, která se může šířit i prostřednictvím tržního ovocem.
Jak správně reagovat na opadané plody a péče o ovocné stromy
Od konce května do června sbírejte pravidelně opadané plody; v každém plodu se stále nachází živá larva, která by jinak dokončila svůj vývoj. Odstraňování a likvidace opadaných mumifikovaných plodů je nechemickou metodou ochrany a je důležité provádět ji důkladně. Lepivé desky pomáhají i při odhalení časného náletu pilatek a slouží k jejich částečnému odchytu.
Pro rodičovské zahrady s různými ovocnými stromy je vhodné kombinovat biologickou ochranou a cílené postřiky podle období kladení vajíček a líhnutí larv. V jarním období je klíčové sledovat nálet dospělců, který se projevuje zejména v období květu a krátce po něm, a podle toho volit načasování zásahů.
Závěrem
Tmavka švestková je významným a složitým škůdcem, jehož šíření a hospodářská ztráta závisí na řadě faktorů, včetně počasí, ročních mrazů, managementu ovocných sadů a pohybů na trhu s ovocem. Ochrana vyžaduje kombinaci monitoringu, cílených postřiků v optimálním čase, biologické ochrany a preventivních opatření včetně správné výživy a zálivky stromů.
