Pěstební skleník na rajčata využívající hydroponii v Dolní Lutyni v Moravskoslezském kraji je součástí širšího trendu masivní výstavby produkčních skleníků v Česku, která má zajistit celoroční dostupnost zeleniny a vyšší efektivitu využití půdy.
Co je hydroponický skleník a proč je lákavý pro zemědělce
Hydroponie znamená pěstování rostlin bez půdy, kdy se živiny a voda dodávají v přesně dávkovaném množství do kokosových matrací a dalších substrátů. Rostliny jsou upevněny v kokosové matraci a živiny se k nim dostávají kontrolovanou cestou. „Obecně je hydroponie alternativní výživa rostlin, takže tak lze pěstovat cokoliv,“ odpovídá Robert Pokluda ze Zahradnické fakulty v Lednici.
Mezi výhody patří vysoká výtěžnost na ploše, możliwość sklizní několikrát ročně díky rychlejší mature rostlin a přesné dávkování vody i hnojiv, což omezuje ztráty a úniky. U některých plodin, jako je rajče, lze rostliny vytažené do výšky dosáhnout vyšší produkce. Opylování zajišťují čmeláci z nakoupených úlů, uzavření ve skleníku.
Přímá výhoda pro producenty spočívá i v tom, že pěstování nevyužívá půdu k pěstování, což umožňuje vyhýbat se nekvalifikovaným zábory půdy a soustředit produkci na menší, řízené ploše. Dávkování vody a živin je navíc možné optimalizovat pro jednotlivé kultury, což zvyšuje efektivitu a snižuje spotřebu zdrojů.
Ekonomika a podpora ze veřejných zdrojů
Ministerstvo zemědělství podporuje výstavbu produkčních skleníků na rajčata a oceňuje, že plocha skleníku je využita vysoce efektivně a vybavena moderními technologiemi. Programy podpory obecně zahrnují dotace na výstavbu a vybavení skleníků, a to i pro projekty jako AGRO Maryša SE nebo družstvo Haňovice.
Firmy jako NWT Agro postavily v ČR několik skleníků a provozují i vlastní farmy na rajčata, které mohou dosahovat výměr nad 10 ha. V Dolní Lutyni a dalších lokalitách byly farmy vybaveny dešťovou vodou a využitím odpadního tepla z elektráren, čímž se posiluje environmentální profil projektů.
Právní rámec a vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu
Pro výstavbu skleníků na zemědělské půdě platí, že vyjmutí ze zemědělského půdního fondu je nutné pouze v některých případech a často je třeba prokázat veřejný zájem. U skleníků na zemědělské půdě nemusí vždy docházet k vyjmutí, a v některých projektech došlo k vyjmutí jen částečnému - například u Kožichovic na Vysočině bylo vyjmutí trvalé, zatímco u Dolní Lutyně šlo o dočasnou variantu. Ministerstvo upozorňuje, že vyjmutí je nutné jen v případech, kdy je to nezbytné z hlediska veřejného zájmu a pokud jde o pozemky I. a II. třídy ochrany mimo zastavitelné plochy.
Rovněž se ukazuje, že proces posuzování vlivu na životní prostředí a rozhodování o vyjmutí ze Půdního fondu se liší podle jednotlivých úřadů. V některých případech dochází k vyjmutí celé plochy, v jiných jen k dočasnému odnětí či k žádnému odnětí, pokud skleník využívá organický substrát a ne ornici.
Ekologické dopady a pohled vědecké veřejnosti
Podle Ladislava Mika, dlouhodobého odborníka na půdu a bývalého ministra životního prostředí, mohou skleníky být efektivní formou vysoce intenzivní produkce vybraných plodin a mohou nahradit větší plochy pěstované na polích. Z druhé strany ale skleníky představují urbanizaci prostředí a mohou omezovat biodiverzitu, a v některých regionech může jejich rozsah vést k významnému dopadu na ekosystémy.
Ochrana biodiversity a dopad na hmyz jsou často diskutovanými tématy. Entomolog Jan Šobotník upozorňuje, že hmyz trpí a populace klesají, a že mozaikovitá krajina, zadržování vláhy a uvážlivější hospodaření mohou pomoci, zatímco masivní výstavba skleníků a jejich světelný dopad mohou mít negativní důsledky.
Světelné znečištění z polských skleníků u polské hranice a reakce veřejnosti v ČR vedly v některých místech k instalaci rolet a filtrů, které mají snížit záři. V Kožichovicích na Vysočině a v Dolní Lutyni byly zkušenosti různorodé, ale veřejnost žádá větší transparentnost a dohled nad vlivem světelného znečištění na lidi i přírodu.
Environmentální a sociální dopady v kontextu urbanizace
Specifická rizika zahrnují i světelné znečištění, jeho vliv na ptáky, hmyz a ostatní organismy, stejně jako nutnost zvažovat sociální dopady na místní obyvatele. Na druhé straně roste argument pro to, že skleníky umožňují kontinuitu dodávek čerstvé zeleniny i v měsících s nízkou venkovní teplotou, a tím podporují lokální ekonomiky a zaměstnanost.
V některých regionech vede rozsáhlejší výstavba skleníků k debatám o tom, zda má veřejný zájem ospravedlnit ztrátu orné půdy a podmínek pro biodiverzitu, anebo zda lze najít kompromisní řešení, která minimalizují dopady na půdu i ekosystémy.
Praktické poznámky z provozu Farmy Bezdínek a dalších projektů
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni využívá 11 hektarů skleníků a plánuje výstavbu dalšího 3,3ha, s produkcí rajčat a opylováním čmeláky v uzlech. Osvětlení a ventilace jsou navrženy tak, aby minimalizovaly světelný dopad do okolí a zároveň zajistily stabilní produkci.
Na veřejnost se často obrací otázka, zda by bylo možné využít pro skleníky i průmyslové haly nebo jiné plochy mimo zemědělskou půdu, a zda by tak docházelo k menšímu zhroucení biodiverzity a menšímu tlaku na půdu. Zástupci obcí vyjádřili obavy z hluku, prachu a světelného smogu, zatímco provozovatelé zdůrazňují, že moderní technologie a filtrace mohou tyto dopady omezovat.
Společenské a kulturní souvislosti
Diskuze o světelném smogu a environmentálním dopadu se objevuje i v kulturní sféře. Umělecké projekty, jako Radiant, zkoumají téma světelného znečištění prostřednictvím tance a vizuálních metafor, propojují vědu s uměním a vyzývají k reflexi nad tím, jak průmyslová a urbanizační činnost ovlivňuje přírodu i lidský život.
V českoprůmyslovém kontextu se environmentální témata prolínají s politickými a právními kroky, zejména ve vztahu k přeshraniční spolupráci a sdílení informací o vlivu na životní prostředí.

Hydroponické skleníky a jak hydroponie funguje! 🌿
tags: #pprodukcni #skleniky #smog