Vřesy a vřesovce si jsou na první pohled velmi podobné. Důležité pravidlo při založení vřesoviště? Čím menší bude, tím méně druhů a barev rostlin má mít. Mějte vždy na paměti, že krásné vřesoviště je takové, které vypadá přirozeně jako v přírodě. Po celou vegetační dobu dbejte u vřesů a vřesovců na dostatečnou zálivku. Vadnutí rostlin často na první pohled nepoznáte - vřesy mají jehličkovité lístky, na kterých není nedostatek vody hned zřetelný. Kdy je nejlepší čas pro řez? Nikoli po odkvětu, ale na jaře.
Bílý vřes (Erica gracilis) je symbolem čistoty a jemnosti, který dokonale ozdobí váš domov či zahradu. Tento vřes v květináči Ø 12 cm a výšce 30 cm se pyšní bohatým bílým květenstvím, které přináší do interiéru i exteriéru pocit klidu a harmonie. Ideální volba pro podzimní dekorace, vstupy do domu nebo sezónní aranžmá.

Vřes obecný (Calluna vulgaris) je druh vytrvalé rostliny z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), který je široce rozšířen v Evropě a některých oblastech. Vřesovec - Erica - je lidově nazýván erika, šedivník či jindavec, avšak protože byl dříve vřes a vřesovec často zaměňován a i botanikové je řadili do téhož rodu, je jisté, že stejná rostlina (vzhledem k podobnosti) byla a je na území ČR…
Vřes (Calluna vulgaris): má drobné, ploché, šupinovité lístky přitisklé k výhonům. Vřesovec (Erica): má jehlicovité, tenké lístky, které odstávají od výhonů. Oba druhy vyžadují kyselou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Nesnášejí vápno ani dlouhodobé přemokření. Vřesovec: oceníte hlavně v předjaří, kdy přináší barvu v době, kdy většina rostlin ještě spí. Calluna vulgaris je původem z Evropy, kde je hojně rozšířen. Roste na rovinách, svazích i v horách až do nadmořské výšky 2 400 m. Snáší velmi chudé, písčité a nepevné půdy. Je odolný vůči suchu, horku i zimě.

Z vřesu obecného (Calluna vulgaris), což je známí druh i z naší přírody vznikly četné zahradní odrůdy. Jsou variabilní jak barvou květů a listů tak i svým vzrůstem, který se pohybuje mezi 10 - 70 cm. Rozdílné jsou i tvary keříků, které můžou vypadat jako malé stěsnané bochánky, nebo se podobají větším keřům. Vřesy pěstujeme hlavně pro jejich květenství, která jsou uspořádána v hroznech. Vybereme-li vhodné kultivary, kvete nám po celé léto až do podzimu.
Nejranější odrůdy nakvétají již v červnu (šarlatově purpurová ‘Tenuis‘) a nejpozdější až v září (bílá ‘Serlei‘). Bílá, růžová, fialová, purpurová a jejich nesčetné odstíny - to jsou barvy dnešních odrůd. Liší se i stavbou květu. Můžou být plné připomínající růžičky, zvonkovité či po celou dobu kvetení vypadat jako nerozvitá špičatá poupata. Krásu podtrhuje rovněž malé, čárkovité olistění. Barva nemusí být jen zelená, ale známe odrůdy s listy šedými, žlutými, zářivě žlutozelenými či svítivě oranžovými.
Uplatnění vřesů je široké. Tvoří nedílnou součást a základ zahradních vřesovišť. Zde je najdeme v sousedství ostatních vřesovištních rostlin jako Erica, Daboecia, Andromeda, Hebe, nízké druhy azalek atd. Jsou výbornou předsadbou před skupiny azalek a pěnišníků a dobrým pojítkem mezi různými stálezelenými dřevinami. Lze je použít i k výsadbám do nádob, skalek či jako půdopokryvnou rostlinu. Hodí se ke zpevňování písčitých svahů.
Koncem léta se objevuje v obchodech i jako hrnková rostlina. Sušená květenství používáme do suchých vazeb. Vřes je i významnou medonosnou rostlinou. Nejvhodnější doba výsadby je jaro. Podle průběhu počasí v dubnu - květnu. V tuto dobu vysazené rostliny mohou během celého vegetačního období řádně zakořenit a do zimy vyzrát. Rostliny vypěstované v kontejnerech nebo květináčích můžeme sázet během celého vegetačního období.
Vzdálenost výsadby se řídí bujností růstu jednotlivých druhů. Slabě rostoucí kultivary sázíme na vzdálenost 20 x 30 cm, bujně rostoucí na vzdálenost až 40 x 50 cm. Rostliny sázíme nepatrně hlouběji, nežli byly původně. Vřesy žádají vzdušnou, přiměřeně vlhkou půdu s kyselostí 4,5 - 5 pH. V žádném případě nesmí půda obsahovat vápno. Při provádění výsadby proto sazenice podsypeme dostatečným množstvím rašeliny nebo lesní hrabanky. Pro výsadbu vybereme spíše slunná stanoviště.
Vřes rovněž potřebuje půdu dostatečně vlhkou. Proto zejména v letních měsících nesmíme zapomenout na provádění zálivky. Během vegetace přihnojujeme speciálním hnojivem na vřesovištní rostliny. Zanedbané a přerostlé rostliny mají přízemní partie suché až holé a působí nevzhledně. Proto naprosté většině kultivarů prospívá pravidelný řez, který provádíme na jaře. Vyšší kultivary můžeme seříznout až o třetinu, rovněž odstraníme odkvetlá květenství.
Vřesy množíme převážně řízkováním. V letním období odebíráme 4 - 5 cm dlouhé řízky, které pícháme do nádob se směsí rašeliny a písku. Ty umístíme do skleníku či pod folii, kde do podzimu zakoření. Vřes rovněž patří mezi významné léčivky. Uplatnění nachází v kombinacích s jinými bylinkami jako močopudný, desinfekční a protizánětlivý prostředek na močové cesty. Má močopudné a sedativní účinky. Zlepšuje spánek. Můžeme jej užívat i při chorobách z prochladnutí a horečkách a přidává se i do gynekologických čajových směsí.
V lidovém léčitelství se využívá k léčení ledvin, prostaty a rozpouštění močových kamenů. Svojí močopudností zlepšuje odvod tekutin z těla a pomáhá při revmatických onemocněních. Dobře se uplatní i při poruchách látkové přeměny a jeho stahující účinky můžeme využít při omývání ran. Tip: Pokud dáme čerstvě natrhané květy vřesu do igelitu a poté je vložíme do mrazáku, budou třeba o vánocích zajímavou dekorací.
Zajímavost: Původ vědeckého označení vřesu je v řeckém slově "kallynó", což znamená zametám nebo čistím. Dle mých informací, calluna=vřes, erica= vřesovec, obojí jiné vlstnosti co přezimování. Dobrý den, jestli máte na mysli latinské synonymum vřesu Calluna vulgaris - Erica vulgaris (dříve používaný název pro vřes), tak je to v pořádku. Latinský název nejběžnějšího vřesovce je Erica carnea.
Calluna vulgaris (L.) Hull. - vřes obecný. Syn.: Erica vulgaris L., Ericodes vulgaris (L.) Merino. Čeleď: Ericaceae - vřesovcovité. Status: běžný druh. Popis: Přibližně 15-45 cm vysoký keřík s poléhavými nebo vystoupavými, bohatě větvenými, zdřevnatělými lodyhami. Větvičky jsou lysé až hustě pýřité. Listy jsou drobné, čárkovitě kopinaté, střídavé až vstřícné, střechovitě se kryjící, na bázi objímavé. Květy, vyrůstající na krátkých stopkách, jsou fialové, růžové nebo bílé. Kališní lístky jsou obvejčité, překrývající korunní lístky. Plodem je kulovitá chlupatá tobolka.

Rozšíření: Celá Evropa, na západě od Britských ostrovů až po Ural, na sever po Island. Chybí v Mediteránu. Ostrůvkovitě je rozšířen na Sibiři a v Severní Americe, kam byl zavlečen. U nás roste po celém území kromě míst s primárním bezlesím na bazických půdách. Ekologie: Tvoří dominantní složku vřesovišť, sušších pastvin a okrajů lesů. Dále roste na vrchovištích, skalách a ve světlých lesích. Psamofilní a acidofilní druh. Typický indikátor kyselých půd.

Je diagnostickým druhem řady vegetačních jednotek, např. vyfoukávaných subalpínských trávníků a reliktních rašelinných borů svazů. Vřesovišť svazů Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris a brusnicové vegetace svazu Genisto pilosae-Vaccinion. V kultuře se však pěstuje řada kultivarů, které se odlišují barvou i dobou květu.
Vše, co potřebujete vědět o Heather a Calluně
Chceme-li zřetelně popsat rozdíly, lze říci, že Calluna vulgaris má drobné šupinaté lístky a tvoří ploché keříčky, zatímco Erica (vřesovec) má jemné jehlicovité lístky a tvarem může připomínat husté keře. Oba druhy jsou však vhodné pro suché pěstitelské kombinace a vyžadují kyselou půdu a slunné stanoviště.

Krátká srovnávací tabulka
| Druh | Lístky | |||
|---|---|---|---|---|
| Calluna vulgaris | šupinaté | větvené květenství, různobarevné | kyselá, dobře propustná | slunce |
| Erica carnea (Erica gracilis etc.) | jehlicovité | kvetení často před jařní/zimní období | kyselá, dobře propustná | slunce |
Vřesy jsou tedy klíčové pro zahradní vřesoviště a lze je využít i jako součást nádoby či půdopokryvné rostliny. Pro výsadbu je nejvhodnější jaro; vzdálenost výsadby se řídí bujností růstu jednotlivých druhů. Přihnojování probíhá speciálním hnojivem na vřesovištní rostliny. Pravidelný řez na jaře prospívá zejména vyšším kultivarům.