Rychle rostoucí dřeviny pro výmladkové plantáže: vrba, topol a další možnosti

Uvažujete o založení vlastní, třebas malé energetické plantáže? Topení biomasou je výhodné, stromy tarify nezvyšují… Výmladkové plantáže dřevin jsou stále populárnější. Plantáže na dřevo se mohou vyplatit dokonce i malopěstitelům, kteří japonské javory a další rychle rostoucí dřeviny vysázejí pro vlastní spotřebu. Pokud byste uvažovali o „záhonku“ rychlerostoucích dřevin pro vlastní spotřebu, pomohou vám rady Ing. Jana Wegera, PhD., vedoucího oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Je mnoho důvodů nahradit fosilní paliva biomasou. Především ekologické, pádnější však bohužel bývá spíše energetická krize. Ta poslední dala vzniknout velmi zajímavému způsobu pěstování dřeva na topení - výmladkovým plantážím vrb a topolů. Dřevo produkují obvykle ve velkém, ale vyplatit se mohou i malopěstitelům pro vlastní spotřebu. Testování různých druhů a kultivarů vhodných dřevin probíhá na pokusných plantážích ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kde jsou pěstovány na pokusných výmladkovýc plantážích.

Co jsou výmladkové plantáže a proč jsou inovací

Výmladky, silné pruty, se sklízejí už za 2-6 let, a speciální klony topol stále znova obrážejí. Výhodou je: mnoho snadnější sklizně, variabilita v načasování, velká produkce dřeva na topení, které lze přímo na plantáži snadno naštěpkovat. Osvědčily se jak vrby, tak topoly. Výmladkové plantáže se vysazují z řízků, které se každoročně seřezávají z „rodičovských stromů“, matečnic.

Jak nápad vzniknul? „Pokusy s výmladkovým hospodařením probíhaly již před 20 lety, a původně je inicioval papírenský průmysl. Pak však přišla ropná krize, a další využití rychlerostícího dřeva bylo na bíledni - produkce energie,“ vysvětluje Ing. Jan Weger, PhD.

Jaké dřeviny jsou pro výmladkové plantáže nejvhodnější

První byly vrby - jejich schopnost omlazovat je známá. Ve střední a zvláště jižní Evropě by však mohly být ještě výnosnější topoly - pokud obrážely podobně jako vrby. Proto započalo intenzivní šlechtění topolů, jehož výsledkem je například populární japonský topol, ale i řada méně známých topolů.

Japonský topol je za tři roky schopen vytvořit výmladky o tloušťce 5-7 cm, což je výborné z hlediska výnosu. Má i řadu dalších předností: dovede obrážet mnohokrát za sebou a je velmi odolný, nesnese jen trvalé zamokření nebo naopak sucho. Jedná se o křížence topolu maximovičova a topolu černého. Topol černý je náš původní, ohrožený strom, který ve Výzkumném ústavu zahradnickém proto pěstují a šlechtí jak pro výmladkové použití, tak pro záchranu druhu.

Ve zkrácené invenci výmladkových plantáží se ukazuje, že vrby i topoly lze šlechtit a dosahovat vysokých výnosů; často se hledají klony s odolností vůči chorobám a se schopností rychlého obražení.

Jak se tvoří výmladková plantáž

Základem budoucího úspěchu je důkladná příprava půdy ještě před samotnou výsadbou. Plevele jsou pro mladé zakořeňující řízky zhoubnou konkurencí, zvláště v prvních třech měsících. Kořeny jim berou vláhu a živiny, nadzemní části je zase okrádají o slunce. Na odstranění plevelů proto závisí úspěch celého pěstování. Ideální je začít s odplevelováním již dva roky před výsadbou. „Ověřené je opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny,“ doporučuje Ing. Jan Weger.

Před výsadbou řízky na den namočíme do vody. Řízky se do půdy zapichují rovně nebo mírně šikmo. Půdu kolem řízku přitlačíme, aby k němu dobře přilnula, nesmí ale dojít k jeho poškození. Řízky se sází podle budoucího způsobu ošetřování a sklízení buď do jednořádků ve sponu 0,5-0,3 m (a mezi ně případně 1,5-3 m), nebo v dvouřádcích ve sponu větším. Pro malopěstitele a ruční obhospodařování jsou vhodnější jednořádky, dvouřádky šetří místo.

Na plantáži není třeba chemické ošetřování; vybírány jsou druhy a klony nejen výnosné, ale i odolné vůči chorobám. Sazenice potřebují pravidelné odplevelování, a to vždy včas, než plevele zesílí. Efektivnější a i pro mikroklima a půdní organismy nejlepší je pravidelné sekání a nastýlání posekané trávy kolem sazenic. Mulčovat je však třeba ještě dalším rostlinným materiálem z jiných ploch, aby byla vrstva dostatečně silná a bránila plevelům v růstu. Sklízet v malém je pracnější.

Rychle rostoucí dřeviny a jejich roční cyklus

Podstatné je, že výmladkové plantáže jsou určeny pro rychlé zmlazení - pruty se často řežou a znovu obrůstají, přičemž odstup mezi sklizněmi bývá 3-6 let pro štěpku a 4-8 let pro palivové dříví. Důležité je vybrat vhodný klon: J-105 (japonský topol) je dominantní pro štěpku, ale i pro palivové dříví. Pro štěpku je limitující tloušťka kmene na pařezu; pro palivo je výnos a rotace 5-7 let, s doporučením maximálně 10 let podle dotace SAPS.

Větve po sklizni obvykle vyžadují správný postup - krátké pruty potřebují dominantní kohoutky, aby po sklizni vznikla stabilní konstrukce. U polínkářského způsobu pěstování topolů však mohou nastat problémy s dominancí prýtů; v takových případech je vhodnější zvolit jiné klony.

Kořenové a půdní podmínky, ochrana proti rizikům

Rychle rostoucí dřeviny vyžadují vhodné stanoviště: dostatek vody v půdě, vhodné fyzikální vlastnosti a vhodný výskyt přísušků, které mohou ovlivnit výnos. Půdy bývají různorodé a vyžadují hlubokou orbou na těžkých jílovitých půdách, roční orba zlepšuje provzdušnění. Hnojení by se mělo provádět s ohledem na dlouhodobou půdní úrodnost; většina půd nepotřebuje hnojení z hlediska zvyšování výnosů RRD. Proti invazivnímu šíření hraje důležitou roli rozumná skladba plantáže a omezení výšky obmýtí.

Rizika rušení plantáží lze snížit, když se pěstují klony odlišných pohlaví a od sebe vzdálené porosty. Podle výzkumu je důležité, aby na plantáži nebyly dohromady samčí a samičí klony. Důležité je i odstranění půdních pařezů a regenerace půdy po těžbě; rozumné je vyhloubit pařezy a zasypat je, aby kořeny neobrazily.

Další použití a soulad s krajinou

Topoly a vrby jsou dvojdomé rostliny, což snižuje riziko invazivního šíření. Z hlediska krajinné estetiky a biodiverzity je vhodné mít na okraji plantáže původní druhy, např. vrbu lýkovcovou a topol černý. Takto vznikají „novodobé meze“, které brání pronikání rzí a pylu z plantáží a zároveň chrání lokální druhy. Paulovnie plstnatá se v ČR pěstuje zejména pro rychlý růst a energetické využití; v lignikultuře mohou být výnosné hybridy, mladé sazenice jsou však náchylné k mrazu.

Paulovnie a živé ploty

Paulovnie plstnatá je rychle rostoucí strom, který může sloužit i pro nábytek, zbytky na topení a energetické využití. Větve mají schopnost obrazit z kořenů po požáru, ale matečnici nevytvářejí. Paulovnie vzbuzují naději na větší využití biomasy, je však třeba brát s rezervou prohlášení o žádané „neobsahování vody“ dřeva a skutečnou realitu rychlosti růstu. Živý plot lze dosáhnout i díky rychlému růstu keřů jako jilmu sibiřského a portugalského vavřínu.

Živý plot z jilmu sibiřského a portugalského vavřínu

Turkestánský brest (jilm sibiřský Ulmus pumila) je nenáročný keř, roste rychle, dobře se rozvětvuje a vytváří husté patro. Maximální výška živého plotu bývá okolo 2 m. Portugalský vavřín (Prunus lusitanica Angustifolia) je extrémně mrazuvzdorný, stálezelený a vyžaduje slunné stanoviště pro optimální zbarvení listů. Oba druhy vyžadují pravidelný řez a zvládnou růst v různých půdních podmínkách.

Kdy stříhat živé ploty? Nejlepší čas bývá jaro a časný podzim; u rychle rostoucích druhů je potřeba řezat častěji, u pomaleji rostoucích jen jednou ročně.

Ekonomika a budoucnost rychle rostoucích dřevin

Rychle rostoucí dřeviny jsou v ČR součástí rekultivací a energetických strategií. SAPS a dotace na obdělávanou půdu hrají roli v tom, kdo a jak pěstuje. Výzkumy ukazují, že RRD mohou přispět k dekarbonizaci a mohou být důležitým článkem pro lokální ekonomiky a obnovu regionů.

Podle některých expertů může biomasa z dnes vysazených RRD pokrýt část energetické poptávky a poskytnout surovinu pro další průmyslové využití. V případě České republiky hraje roli i rozumné umístění plantáží mimo ohrožené křehké ekosystémy a uvážlivé řízení rizik.

Praktické shrnutí a návod pro zájemce

  1. Vyberte vhodný pozemek a zvažte dostupnost vody v půdě.
  2. Rozmyslete druhy dřevin - vrby a topoly s ohledem na rychlost růstu a ochotu k opakovanému vyrůstání.
  3. Připravte půdu: hluboká orba na těžších půdách, odplevelování, vynechání chemických postřiků, volba klonů s odolností k chorobám.
  4. Řízky řežte a sázejte podle doporučených termínů - březen až duben je ideální, letní výsadba je riziková pro skladovatelnost řízků.
  5. Pravidelně sklízejte a sledujte vývoj - včasný odplevelování a ochrana proti škůdcům.
rychle rostoucí dřeviny vizuální mapy a klíčové klony

Plant Cloning - GCSE Biology

tags: #rychle #rostouci #dreviny #brest