Rychle rostoucí dřeviny (RRD) v České republice jsou zejména topoly a vrby, pěstované na plantážích s krátkou dobou obmýtí. Plantáže zaujímají rozsah kolem 300 ha výmladkových ploch, z nichž 25 ha tvoří mateční porosty; pro Švédsko připadá tato čísla zanedbatelná.
Ke klíčovým programům patří rámcová typologie zemědělských půd a bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které se využívají pro doporučované klony RRD. Z hlediska ekonomiky nejsou tyto půdy primárně určeny pro zemědělskou produkci, ale pro produkci dřevní biomasy. Balzámové topoly a vrby se mohou nacházet na stanovištích s různými podmínkami; světlomilné druhy snášejí zamokření lépe než topol, který vyžaduje více tepla.
Podpora a dotační rámec pro pěstování RRD
Problémy s pěstováním rychle rostoucích plodin se z velké části týkají dotací. Evropská politika RD zahrnuje EAFRD a programy jako SAPS (Single Area Payment Scheme), které umožňují platby na plochu bez ohledu na pěstovanou kulturu. Národní doplňkové platby (Top-Up) patří k dalším mechanizmům, v současnosti však nejsou k dispozici.
Dotace SAPS vycházejí z bonity půdy a minimální výměry 1 ha; podpora je vázána na evidenci LPIS a musí být obhospodařována po celý kalendářní rok. U SAPS je výše dotace zhruba 3500 Kč na ha a platba Top-Up byla zrušena. Obdobně platí, že pokud žadatel nedostane SAPS, nemá nárok na Top-Up. Žádat o SAPS je možné na jednotlivé kultury včetně rychle rostoucích dřevin (OD).
V minulosti byla povinnost vyjímat půdu pro pěstování rychle rostoucích dřevin ze zemědělského půdního fondu zrušena k 1.3.2007, a Evropská komise zavedla novou kategorii využití pozemků - plantáže dřevin pro energetické účely. Díky tomu se Japonský topol stal zemědělskou plodinou a není nutné jej nadále registrovat v zvláštním fondu.
Postup při získávání dotací a praktické podmínky
Pro získání dotací SAPS je potřeba mít zemědělskou půdu vedenou v LPIS a splnit minimální výměru 1 ha. Žádost se podává na kulturu, která je uvedena v §3 a zákoně o zemědělství. Základní podmínky zahrnují to, že půda musí být obhospodařována a udržována v dobrém zemědělském stavu po celý rok. Důležitá je i návaznost na kontinuitu evidence po dobu nejméně od data podání do 31. srpna běžného roku.
Pokud jde o podporu Top-Up, je nutné uvážit, že v ČR se tato dotace vyplácela jen podle vyhlášky a existenci SAPS; pokud není SAPS poskytnuta, Top-Up nenáleží. Z hlediska způsobilosti zahrnují Top-Up širokou škálu žádaných kultur, včetně rychle rostoucích dřevin na orné půdě. Minimální výměra pro Top-Up je 1 ha.
Podpora SAPS se výpočtem odvíjí od lokality a bonity půdy, s orientační částkou kolem 3500 Kč/ha. SAPS je možné čerpat i na existující porosty RRD a další plochy. Zpravidla lze v každém roce žádat o SAPS a TOP-UP na výmladkové plantáže RRD, přičemž žádost se podává do 15. května a poskytovatelem dotace je SZIF. Tato podpora zahrnuje i Japonský topol jako specifickou rychle rostoucí dřevinu.
Investice, klony a technická doporučení
Univerzální klony pro pěstování RRD zahrnují topoly a vrby s ověřenými výnosy a odolností. Mezi topoly dominují klony J-105 (P. nigra L. × P. maximowiczii Henry Jap-105 = ‘Maxvier’ = Max-4), P-494 (P. Henry × P. × berolinensis ‘Oxford’), P-468 (P. trichocarpa × P. koreana). Pro vrby jsou významné klony S-195, S-469, S-117, S-337 a další S-519 či S-310. Výnosy se pohybují okolo 4-12 t sušiny/ha v různých stanovištích, s optimálními rotacemi mezi 5-7 lety pro palivové dříví, u štěpky pak obvykle 3-5 let kvůli tloušťce kmene.
Pro polínkaření je výběr klonů odlišný. V suchých a chudších podmínkách se doporučuje NE-42 a pro teplejší a vlhčí klima P-468. U vrb je důležité vyvarovat se v jedné plantáži smíšení samčích a samičích klonů z důvodu rizika invazivity. Hodnocení výnosů a stability řídí i řezové techniky: pro polínkaření je třeba udržovat dominantní hlavní kmeny a omezit počet prýtů.
Rychle rostoucí dřeviny mohou mít širší využití i v lesnictví - jako meliorační a zpevňující prvky, nebo jako přípravné dřeviny. Z pracovních zkušeností vyplývá, že lesnictví by mělo více využívat RRD k vyrovnání energetických a prostředků pro mimoprodukční funkce. Objem dostupné biomasy pro ČR by měl stačit k cíli 10-15 % obnovitelných zdrojů v horizontu dvaceti let, z nichž biomasa tvoří většinu.
Rizika, výzkum a management rizik
Rizika spojená s invazivním šířením a degradací půd lze minimalizovat vhodnými pěstebními postupy a kontrolními mechanismy. Hlavní princip minimalizace rizika spočívá v omezení obmýtí a v pěstování plantáží s dostatečnou vzdáleností od významných populací topolu černého. Důležité je, aby plantáže nebyly skladovány dohromady samičí a samčí klony na stejné lokalitě.
Nedávné výzkumy ukázaly pomalé snižování živin u půdních bloků, přičemž významněji klesalo pH na půdách s neutrální reakcí. Humus v nadzemní vrstvě mírně vzrostl. Autoři zdůrazňují, že většina zemědělských půd nevyžaduje hnojení pro zvýšení výnosů RRD, ale udržení dlouhodobé úrodnosti půd může být přínosné. Při rušení plantáží je možné ponechat část výnosu na rekultivaci půdy po zrušení pomocí půdní frézy; čím dříve po sklizni fréza, tím lépe.
Praktické postupy založení a péče o RRD plantáže
Základem je výběr vhodného pozemku a prohlédnutí výnosových map rychle rostoucích dřevin na geoportálu ČR. Po výběru druhu dřevin je nutná kvalitní příprava půdy - orbou, likvidací plevelů a následným odplevelováním v řádcích a meziřádcích. Při porostě do jednoho hektaru je možné uvažovat o ručním odplevelování. Ideální je odplevelování 1× v řádku a 2-3× meziřádku, a to od března až června; v případě první výšky nad 1 m může být vhodné další odplevelení v následujícím roce.
Majitel půdy musí mít souhlas od orgánu ochrany přírody, stejně jako u jiných nepůvodních rostlin. Perspektiva rychle rostoucích dřevin je podle odborníků nadějná, nicméně realistická délka období a politické priority mohou ovlivnit budoucí směr podpory. Pokud se rozhodnete pro plantáž rychle rostoucích dřevin, po vytyčení výsadby je třeba dodržet zákonné povinnosti a hned po výsadbě zajistit péči o řádek a řádky plantáže.
Jak pokračovat: praktický návod
- Zvolte vhodný pozemek a ověřte výnosové mapy rychle rostoucích dřevin na geoportálu ČR.
- Vyberte vhodný druh dřevin (topol J-105, P-494, P-468 atd.; vrby S-195, S-469, S-117, S-337, S-310, S-519).
- Připravte půdu: orbou, likvidací plevelů, následným odplevelováním v řádcích a meziřádcích, případně ručním odplevelováním do 1 ha.
- Po výsadbě provádějte pravidelnou údržbu a sledujte vývoj porostu; v prvním roce dbejte na ochranu proti okusům a nutnost případných úprav.
- Podávejte žádost o SAPS a případně o TOP-UP do 15. května přes SZIF a sledujte vývoj legislativy.
- Po sklizni řádně replantuji půdu a zvažte použití půdní frézy pro rychlou rekultivaci a minimalizaci rizik.

Pro video doplnění informace o tématu doporučujeme video s přehledem vývoje a ekonomiky rychle rostoucích dřevin v ČR.