Petržel obecná (Petroselinum crispum) je dvouletá bylina z čeledi miříkovitých, pěstovaná často jako jednoletá zelenina naťová i kořenová. Kořenová petržel vyžaduje hlubokou a vyzrálou půdu, zatímco naťová petržel snadněji roste na lehčích půdách bohatých na humus. Klíčení petržele trvá poměrně dlouho a vyžaduje stálou vlhkost jemného seťového lůžka; předpěstování a teplé zacházení s osivem mohou klíčení urychlit. Hloubka výsevu je kritická - u kořenové petržele je doporučováno 1,5-2,5 cm, u naťové 0,5-1 cm.
Podmínky a příprava záhonu
Hustý, kamenitý nebo suchý podklad brzdí růst kořene i natě, proto je vhodné záhon důkladně nakypřit do hloubky 25-30 cm a odstranit kamínky i hrudky. Zapracování vyzrálého kompostu zlepší strukturu půdy a zásobení živinemi; čerstvý hnůj na petržel nesnese. Petržel vyžaduje lehčí půdy bohaté na humus a dřevitý roztok vody. Nelze zapomínat na pravidelný a rovnoměrný stav zálivky, zvláště v období klíčení a vzcházení. Pokud je počasí teplé, může pomoci stínění netkanou textilií.
Sázení a výsev
Semena petržele klíčí poměrně dlouho. Semena vyséváme do řádků vzdálených 25-30 cm; řádky pro kořenovou petržel vyžadují dostatečný prostor pro vytvoření silných kořenů. Hloubka výsevu se pohybuje kolem 0,5 cm u naťové a 1,5-2,5 cm u kořenové odrůdy Konika a dalších. Při výsevu podzimního termínu lze počítat s delším obdobím klíčení, a proto je možné použít hlubší a jemné půdy. Předmáčení semen 6-12 hodin ve vlažné vodě urychluje začátek klíčení a často zlepší vzcházení.
Pro jarní výsev je vhodné počítat s častější a rovnoměrnou zálivkou, protože nerovnoměrně rozvržená zálivka vede k vypálení či zaschnutí klíčících semen. Při výsevu lze semena smíchat s jemným pískem, aby se dodržel správný výsev a vznikla rovnoměrná vzdálenost mezi rostlinami. U naťové petržele se doporučuje vzdálenost 2 × 10 cm a výsev se provádí spíše hustěji, s následným vyjednocením na spon 6-8 cm po vzcházení.
Pokyny pro pěstování a péči
Petržel vyžaduje slunné až polostinné stanoviště a lehčí půdy bohaté na humus s dobrou vodní retencí. Optimální teploty pro vegetaci jsou 10-20 °C, krátkodobě snáší i mráz. Pravidelná okopávka a odplevelení podporují dobrý vývoj, stejně jako vydatná závlaha během horkých letních dnů. Předčasné hnojení čerstvým hnojem se nedoporučuje; vhodnější je zelené hnojení či kompost, a během sezóny lze doplnit NPK hnojivo s nižším obsahem dusíku.
Kořenová petržel vyžaduje hluboké vyrytí půdy, aby kořen mohl dobře prorůstat do spodních vrstev. Důležité je vyvarovat se kyselých půd a nadměrného přihnojování dusíkem, které zhoršuje skladovatelnost kořenů. V kamenitých nebo těžkých půdách tvoří kořeny deformace a snižuje kvalitu úrody. Při rosení a zálivce je třeba vyvarovat se nadměrného zavlažování, aby se nevytvořily hniloby či plísně.
Řezání, sklizeň a skladování
Kořenová petržel se sklízejí na podzim před prvním mrazem. Naťová petržel se sklízí průběžně podle potřeby; v druhém roce se sbírají semena z květenství, obvykle v srpnu. Mladé natě petržele lze sklízet až po dosažení výšky cca 20 cm; z mladších rostlin stačí odstřihnout několik snítek. Dospělou kudrnku lze stříhat až pětkrát do roka.“
Různé odrůdy a jejich charakteristiky
Kořenová petržel: Olomoucká dlouhá, Alba, Konika, Hanácká, Osborne a další - odrůdy s různými délkami a tvary kořenů. Naťová petržel: Astra, Marunka, Kudrnka, Festival a další - s různými typy listů (kadeřavé i plocholisté). Specifické vlastnosti: Konika - středně raná, vhodná pro letní i zimní sklizeň; Alba - polopozdní, pro skladování; Hanácká - dlouhý kořen pro skladování; Jadran a další odrůdy pro vyváženou konzumpci.
Škůdci a choroby
Největší hrozbou je vrtule celerová; larvy tvoří chodbičky v listech a způsobují jejich odumírání. Mezi další škůdce patří mšice mrkvová a sviluška chmelová. Kořenové petržel napadají háďátka - drobné hlístice deformující kořeny. Pro boj s háďátky se osvědčilo vysazovat afrikány kolem záhonů, které je usmrcují. Padlí petržele lze kontrolovat speciálními přípravky, avšak nejčastější problémy bývají v případě vlhkého a teplého počasí.
Vyskytují se také potřeby šetrné manipulace s natěmi - při poranění rostlin stačí potření čerstvou petrželkou a rychle zregenerují. Z dalších příznaků zahradnické praxe lze zmínit, že listy mohou žloutnout při nadměrném zálivání či při nedostatečné zálivce.
Využití a zdravotní benefity
Petržel je významný zdroj vitamínů C, B a A, minerálních látek jako draslík, vápník, železo, hořčík a fosfor. Silice obsažené v kořeni podporují činnost ledvin, snižují krevní tlak a zlepšují trávení. Listy a natě se používají k okořenění polévek, omáček, salátů i ozdob. Odvary z petrželky zlepšují kvalitu vlasů a působí jako očistná pleťová voda. Žvýkání petržele čistí dech a odstraňuje zápach z česneku.
Kořenová petržel je vhodná pro zimní rychlení, kdy lze vysévat i do nádob na parapet a sklízet postupně. Rychlení petržele je možné pro stálý přísun čerstvých natí - vysévat lze v dvou fázích a vysadili např. v srpnu do květináče.
Rozdíly mezi petrželí a pastinákem
Petržel a pastinák jsou často zaměňovány; podle nati a vzhledu kořene se poznají. Petržel má nať po celé délce kořene a po seříznutí fialový lem; pastinák nať vyrůstá ze středu kořene a není tak široká. Po seříznutí vypadá nať pastináku, jako by vyrůstala zevnitř - vršek bývá světlejší a jednobarevný.
Přehled a tipy pro pěstování
- Hloubka výsevu: kořenová 1,5-2,5 cm, naťová 0,5-1 cm; řádky 25-30 cm.
- Voda: udržujte vlhké horní 2-3 cm půdy; resp. stínění v teplém počasí.
- Hnojení: vyhněte se čerstvému hnoji; dbejte na vyvážené živiny a případně NPK s nízkým dusíkem.
- Klíčení: předmáčení 6-12 hodin; výsev co nejdříve na jaře; řádky 25-30 cm; vzdálenost v řádku 10 cm.
- Sklizeň: kořenová petržel na podzim; naťová petržel průběžně podle potřeby; semena v druhém roce, obvykle v srpnu.
