Vítejte na mém malém e-shopu s velkým srdcem. Rostliny balím ekologicky, bez plastů, do recyklovatelných a kompostovatelných materiálů. Každou sazenici pěstuji osobně na vlastní zahradě v českých podmínkách. Rostliny balím do přírodních a recyklovatelných materiálů. Komunikujete přímo se mnou, s pěstitelem. Jmenuji se Viktorie a miluji květiny, zahradu, které se během roka mění. Tento e-shop jsem založila, protože mi chyběl férový a přírodní přístup k prodejí rostlin. Každá objednávka pro mě není jen balíček - je to důvěra, kterou mi dáváte. Sazenice pečlivě balím, aby k vám dorazily v perfektním stavu. Nakupujte u mě sazenice, které dělají radost nejen vám, ale i přírodě. V obchodě jsem nakoupila víckrát a byla jsem vždy spokojena. Doporučuji15.07.2026 Již druhý nákup, vše pečlivě zabaleno a označeno.
Podle situace: saláty, bylinky, kedlubny nebo některé druhy cibulovin. Tady záleží na tom, jestli chcete rychlejší sklizeň, nebo jednodušší pěstování. Pro začátečníka bývají často jednodušší sazenice u náročnějších plodin a přímý výsev u jednoduchých a rychlých druhů. Jinak řečeno: má smysl nekombinovat zbytečně vysokou náročnost na více frontách. Kupovat nebo předpěstovat rajčata a papriky je rozumné, zatímco u ředkviček nebo špenátu by to byla zbytečná práce navíc.
Nejlepší otázka není, jestli je lepší výsev nebo sazenice. Lepší otázka je, u které plodiny se Vám co víc vyplatí. Kořenová zelenina a rychlé jarní plodiny si často vystačí s přímým výsevem. Živý plot nezakládáme na rok nebo dva, ale na mnohem delší dobu, a tak si musíme dobře rozmyslet, jaký typ plotu zvolíme a jaké druhy použijeme k jeho výsadbě. Při plánování živého plotu zvažujeme nejen velikost a stanovištní podmínky naší zahrady, ale měli bychom mít na mysli také to, že se stáváme spolutvůrci krajiny.
Živý plot: volba mezi volně rostoucím a tvarovaným provedením
V urbanizovaném prostoru uvnitř zástavby větších měst se můžeme takříkajíc „odvázat“ a při volbě druhů i formy výsadby si dopřát větší volnost. Použitím introdukovaných (nepůvodních, exotických) druhů se v takovém prostoru pravděpodobně nedopustíme žádného prohřešku. Naopak na venkově, ale i na okrajích větších sídel otevřených do krajiny, bychom měli introdukované dřeviny používat s opatrností a velmi střídmě, případně bychom se měli jejich používání vzdát úplně. Do krajiny patří především volně rostoucí ploty z místních, domácích dřevin - například z lísky (Corylus), hlohu (Crataegus) nebo trnky (Primus spinosa).
Domácí dřeviny upřednostňujeme i uvnitř venkovských sídel. Pro výsadbu tvarovaných živých plotů na venkově se v nižších polohách výborně hodí především habr (Carpinus betulus), hloh obecný (Crataegus monogyna) či babyka (Acer campestre). Zásadní slovo při úvahách o budoucím živém plotu má velikost pozemku. Na velkém pozemku může být naše volba mnohem svobodnější a je možné využít předností volně rostoucích živých plotů, ve kterých lze kombinovat více druhů, které postupně pokvetou. Živý plot tak bude pestřejší, dynamičtější, bohatě pokvete a také nároky na jeho údržbu nebudou tak velké.
Neúprosný diktát času nás často ovlivňuje víc, než bychom si přáli, a tak rozhodující slovo při volbě vhodného plotu mohou mít naše časové možnosti. Volně rostoucí živé ploty mají mnohem menší nároky na údržbu než živé ploty tvarované. Pokud nemáme jistotu, že bude v naší moci zajistit pravidelnou péči o plot, ať již vlastními silami, nebo prostřednictvím zahradnické firmy, raději o tvarovaném živém plotu neuvažujeme. Aby byl živý plot opravdovou ozdobou zahrady, musí být rostliny zdravé a vitální. Tvarovaný živý plot musí tvořit souvislou, pěkně olistěnou, a tím i dobře uzavřenou a stejnoměrně hustou plochu.
Pro tvarované živé ploty proto vybíráme především takové druhy, které dobře snášejí řez, dobře obrůstají a vytvářejí hustý, od spodu zavětvený porost (například habr, hloh, ptačí zob, zimostráz nebo tis). Použité druhy nemusí vynikat atraktivními květy, protože v důsledku pravidelného řezu, až na výjimky (například zlatice), většinou stejně nekvetou. Stejnoměrně husté, souvislé a hladké tvarované stěny docílíme nejlépe, když k výsadbě použijeme pouze jeden druh dřeviny. Od volně rostoucího živého plotu naopak obvykle chceme, aby pravidelně bohatě kvetl a měl zdravé a efektní olistění.
Na rozdíl od tvarovaných živých plotů je žádoucí větší pestrost - při výsadbě volně rostoucího plotu můžeme střídat větší počet druhů. Mnoho lidí dává při volbě druhu pro výsadbu živého plotu přednost stále zeleným jehličnatým dřevinám, nejčastěji zeravům (Thuja occidentalis). Konifery působí v našem prostředí hodně cizorodě a jejich použití je přijatelné jen ve vyloženě městském prostředí. Přijatelnější je použití stálezelených listnatých dřevin. Opadavé dřeviny mají mnohem univerzálnější použití a působí ve městě i na venkově.
Jejich průhlednost v zimě se často přeceňuje, dobře zapěstované a udržované tvarované ploty z opadavých druhů jsou ale dost husté i v zimě. Nakonec - v zimě na zahradě chodí málokdo, a tak ani pohledová clona nemusí být v tuto dobu dokonalá. Živý plot zakládáme na mnoho let, nebo spíš desetiletí, a vyplatí se proto pracovat pečlivě a zajistit rostlinám dobré životní podmínky. Začínáme vyhloubením potřebné rýhy pro výsadbu a přípravou půdy. Pro výsadbu živého plotu zpravidla nehloubíme jednotlivé jamky, ale souvislou rýhu. Dříve platila zásada, podle které se rýha pro jarní výsadbu připravovala již na podzim a při podzimní výsadbě se hloubila alespoň 2 až 3 měsíce předem. V dnešní uspěchané době se na toto užitečné pravidlo velmi často zapomíná. Rostlinám ale takový postup velmi prospívá. Pro nižší keře děláme rýhu hlubokou asi 40 cm, pro vysoké stěny a jehličiny až 60 cm. Dno vyhloubené rýhy lehce nakypříme a při vysazování do země přimícháme dobrý a na živiny bohatý kompost. Rostlinám, které vyžadují vysoký obsah vápna v půdě, přidáme do substrátu ještě mletý vápenec.
Náležitou pozornost je třeba věnovat také nákupu sazenic. V úvahu připadají hlavně dva typy sazenic - sazenice prostokořené a sazenice v kontejnerech. Prostokořené sazenice jsou sazenice pěstované ve volné půdě, které se před expedicí dobývají ze země tak, že na kořenech nezůstává téměř žádná půda. Jejich výhodou je nízká cena. Při správném zacházení navíc poskytují stejně dobré, někdy i lepší výsledky, než sazenice z kontejnerů. Prostokořené sazenice je nutné vysadit co nejdříve po vyzvednutí (vydobytí) ze školky. Při manipulaci a dopravě je třeba kořeny chránit proti přeschnutí (například prosypáním rašelinou, vlhkými pilinami nebo sypkou zemí). Pokud není možné sazenice ihned vysadit, musí se ochránit proti přeschnutí a tzv. Sazenice v kontejnerech jsou dnes nejběžnější, ale jsou dražší. Kontejner se substrátem představuje větší část hmotnosti i objemu sazenice, a proto se pro- draží doprava. Rostliny v kontejnerech tak lehce nepřeschnou a nevyžadují úzkostlivou péči.
Ale pozor! Někdy se na kontejnery spoléhá až příliš a ani vodní kapacita substrátu v kontejneru není neomezená. Sazenice se vyplatí vybírat v okrasné školce osobně. Při tom je dobré si prohlédnout nejen rostliny, ale také si všímat jejich uložení a pořádku ve školce. Přerostlé a vytáhlé rostliny, poškozené a silně zaplevelené kontejnery nebo jejich nepřiměřená velikost v poměru k rostlině, dlouhý a ztlustlý kořen prorůstající odtokovým otvorem, přeschlé baly, povalené kontejnery v záhoňe, to vše by nás mělo varovat. U rostlin v kontejnerech je dobré některou sazenici z kontejneru vyklepnout a prohlédnout si kořenový bal. Ten musí být pevný, soudržný, ale neměl by být kořeny prorostlý úplně.
Živý plot nesmíme vysazovat ani příliš hustě, ani příliš řídce. Při husté výsadbě dosáhneme sice rychlejšího zapojení rostlin, ty ale pro nedostatek světla a vzduchu záhy prosychají a stárnou. U řídce vysazených plotů velmi dlouho trvá, než se zapojí a ve spodní části zůstanou trvale řídké. Vhodná vzdálenost závisí na velikosti plotu, který chceme vytvořit, na veliosti sazenic, ale především na vlastnostech použitého druhu nebo dokonce kultivar. Tak například nízké drobné kultivary zimostrázu sázíme jen na 10 cm od sebe, zatímco mohutně rostoucí kultivary na ploty až 1,5 m vysoké sázíme v rozestupech 30 i více cm. Obecně lze říct, že nejvhodnější vzdálenost výsadby je taková, při které se sazenice lehce vzájemně dotýkají již při výsadbě, u konifer je to dokonce nezbytnou podmínku úspěchu!
Jak vysazovat a pečovat o sazenice
Ve většině případů nechceme mít stříhané živé ploty příliš široké a rostliny vysazujeme do jedné řady. Ve výjimečných případech vysazujeme živé ploty dvouřadé. Dvouřadý živý plot je širší, ale jeho výhoda spočívá v tom, že do středu můžeme v nezbytných potřebách dobře schovat třeba drátěné pletivo. Pletivo ukryté do živého plotu není možné natírat a ošetřovat, a proto, má-li dlouho vydržet, musíme použít pletivo, které žádnou údržbu nepotřebuje, například pletivo potažené plastem. Při výsadbě dřevin z kontejnerů nesmíme vysazovat rostliny s přeschlým kořenovým bárem. Přeschlý kořenový bal v půdě nasává vodu jen velmi obtížně a takové rostliny i při dodatečné vydatné zálivce často uschnou.
Namočit před výsadbou je vhodné i prostokořené sazenice opadavých keřů (habru, ptačího zobu aj.). Ještě lepšího výsledku dosáhneme, když prostokořené sazenice před výsadbou namočíme do jílové kaše, do které se dříve přidával i kravinec. Jílovitou kaši se vyplatí použít především při výsadbě v písčitých a zvlášť lehkých půdách. Při výsadbě stálezelených dřevin a jehličin se pokud možno vyhýbáme slunečným a větrným dnům, kdy tyto dřeviny rychle vysychají. Opadavé druhy dřevin nejsou tak choulostivé a sázet je můžeme i za slunečného počasí. U prostokořenných sazenic je ale nutné chránit kořeny před přeschnutím.
K vytyčení výsadby použijeme napnutý provázek, nikdy nesázíme jen tak „podle oka“. Provázek musí být pevně napnutý a jeho napnutí občas kontrolujeme. Je-li to třeba, tak ho při větší délce raději zajistíme ještě několika kolíky. Sázíme tak hluboko, jak hluboko rostly keře ve školce. To, že kořeny nesmí vyčnívat nad terén je samozřejmé, sazenice ale ani zbytečně nezatápíme do hloubky. Při výsadbě sazenicemi třeseme, aby substrát, kterým rostliny zasypáváme, vyplnil co nejlépe prostory mezi kořeny. Neustále hlídáme také polohu rostlin, sazenice musí být postaveny rovně a nesmí vyčnívat z řady. Vysazené rostliny důkladně zalijeme a podle potřeby ještě doplníme zem, která po zálivce může trochu slehnout.
Opadavé dřeviny zakrátíme na 1/3 původní délky, u stálezelených rostlin spodní větve rozložšíme a eventuelně vyvážeme, aby už odspodu pravidelně vyplňovaly prostor. Nadzemní části plotů z konifer a stále zel ených dřevin zakryjeme na ochranu proti slunečním paprskům pytlovinou nebo chvojím a zaléváme nejen zem, ale občas postříkáme také nadzemní část, aby se omezil výpar a zabránilo se zavadnutí rostlin. Ochrana před sluncem, pravidelná zálivka a zvlhčování jsou zvlášť důležité pro živé ploty vysazené na jižní straně zdi, kde jsou dřeviny ohroženy nejen přímými, ale i odraženými slunečními paprsky.
Živý plot je jedna z nejlepších „investic“ do zahrady. Aby živý plot opravdu fungoval, je potřeba dobře vybrat druhy, správně připravit půdu a dodržet zásady výsadby i následné péče. Stříhaný živý plot - pravidelný tvar, vyšší nároky na řez, zabere méně místa. Volně rostoucí živý plot - přirozenější vzhled, kvete a plodí, bývá přínosnější pro hmyz a ptáky. Prostokořenné sazenice (často levnější) se vysazují hlavně na podzim nebo brzy na jaře. U živého plotu je půda klíčová. Zlepšení půdy - přimíchejte kompost, případně zahradnický substrát; u těžké jílovité půdy pomůže i strukturální materiál. Rozestupy se liší podle druhu a velikosti sazenic. Zálivka: první 1-2 roky jsou kritické. Hnojení: na jaře jemné přihnojení (např. kompost nebo hnojivo pro okrasné dřeviny). Řez: u stříhaných plotů je zásadní začít včas, aby plot zhoustl odspodu.
Vše, co byste měli vědět o sázení živého plotu | ZAHRADA | Skvělé nápady pro bydlení
Níže jsou běžně používané druhy v našich podmínkách. Chcete živý plot bez starostí? Každá zahrada má jiné podmínky. Nechte si doporučit vhodný druh a rozestupy podle místa výsadby.