Stavba kvetu a opylení včelou medonosnou

Ovocnářství a včelařství. O včelařství Je nemnoho lidských řemesel tak pevně svázaných s přírodou jako je včelařství. Včelaření patří mezi nejušlechtilejší činnosti člověka. Však také včelaření provozují lidé, kteří mají schopnost porozumět životním potřebám včelího společenství a přírodě. Mezi včelaři se setkáváme s krásnými barevnými včelíny, ale včelaři mnohdy zapomínají na ozelenění okolí včelínu. Zeleň má význam nejen estetický a krajinotvorný, ale i hygienický, vyrábí kyslík, poskytuje stín, uklidňuje a osvěžuje. Včelám zejména na jaře poskytuje pastvu a zde platí: „čím blíže, tím lépe“.

Původ opylování a role pylu

Působení pylu na semena a plody rostlin bylo dlouho tajemstvím, až Camerarius (1665-1721) dokázal na základě průkazných pokusů, že má-li vzniknout semeno, musí se pyl dostat do semeníku k vajíčkům. Pyl dosahuje semeníku nejrůznějšími způsoby, aby se setkaly samčí a samičí buňky a tím došlo k oplodnění. Pyl může být přenášen větrem (zoogamie), vodou a živočichy (zoofilie). Nás bude zajímat hlavně přenášení pylu hmyzem, což je v naších podmínkách hlavní živočišný opylovač. Hmyz je lákán barvou, tvarem květů a květenství, tak i vůní, ale především sladkým nektarem, které vylučují zvláštní ústrojí - nektarie. Ty jsou uloženy nejčastěji v květech nebo jejich těsném sousedství.

Při létání z květu na květ hmyz mimovolně přenáší pyl, který ulpí na jejím těle, z jedné rostliny na druhou. Nejvíce rostlin je hmyzosnubných a to až 78% druhů a 22% je větrosnubných. Co však do množství a počtu rostlin je poměr opačný. Hmyz je nejrozšířenější skupinou zvířat na zemi, a to jak bohatstvím forem tak i jejich počtem. Je vhodným opylovačem pro své malé rozměry a pohyblivost.

Včela medonosná Apis mellifera řadíme mezi eutrofní hmyz, který je dokonale přizpůsoben k návštěvě květů. Tím, že žije ve velkých společenstvích, tak může být k dispozici jako opylovatel v kteroukoliv dobu během vegetace a to vždy v dostatečném množství. Tuto vlastnost nemají ani čmeláci ani jiné druhy včel (včely samotářky). Rovněž naprostou ojedinělou vlastností včely medonosné je její tzv. florokonstantnost, tj. věrnost jednomu druhu květů. To je nutné chápat tak, že včela jako jedinec létá na jeden druh rostlin tak dlouho, dokud se v přírodě nevyskytuje zdroj hodnotnější. Včela nikdy nenavštěvuje současně dva či více druhů rostlin. Stane-li se, že v blízkosti úlu kvetou dva druhy rostlin, z nichž jedna vylučuje nektar ráno a druhá odpoledne, může táto včela využívat v průběhu dne oba zdroje, ale nikdy ne současně. Včely se totiž mohou stát věrnými jen zdrojům efektivním. Toto je výhodné i pro rostliny, neboť dochází rychleji a účinněji k jejich opylování.

Bylo však zjištěno, že mezi jednotlivými plemeny včel existují v míře florokonstantnosti jisté rozdíly. Další její vynikající vlastností jako opylovače je její ovladatelnost. Zúčastněte se a vyhrajte některou z hodnotných cen (ovocnářské nářadí, publikace a další). Zahrádkáři, kteří mají zájem o úrodu ovoce a různých bobulí (angrešt, rybízy apod.) často mají zájem, aby se objevily včelky na květech v zahradách, protože to znamená lepší úrodu. ANO. Důvodem je, že ovocné stromy, peckoviny apod. jsou tzv. hmyzosnubné. To znamená, že ke svému opylení potřebují nějaký hmyz. Čmeláci, mouchy, vosy, motýli a různý jiný hmyz totiž přezimují v jednotlivcích a teprve na jaře vytvářejí „rodiny, kolonie, hnízda apod.“ a zvyšují své počty. Jenže právě na jaře, když kvete angrešt, třešně nebo třeba broskvoně chceme mít opylené květy a potřebujeme dostatek opylovatelů květů. Zimu přežije cca 15.000 včel a jedna matka, která je základem celého včelstva.

Jak funguje včelí společenstvo

Včelí společenství se rozvíjí i za špatného počasí kdy jiný hmyz moc nelétá a jakmile přijde pěkné počasí tak včely vyletují v tisících, aby do úlu donesly vodu, pyl (říká se mu včelí chleba) a nektar (zdroj energie), který přetvářejí na med. Jak to vlastně včely dělají, že „cíleně“ opylují květy. Ve skutečnosti to příroda udělala tak, že je opylují jakoby „náhodou“. Včely jsou totiž velmi, velmi chlupaté, a když se snaží dostat k nektaru a nasát jej nabalují na svůj kožíšek pylová zrna, která přenášejí na blizny v květech. Včela je “floro konstantní“ což znamená, že když při letu za potravou navštíví nejdříve květy hrušně, tak celou dobu navštěvuje jen květy hrušně a ne jabloně (na rozdíl od čmeláků) a to je velká výhoda pro opylování květů. Ale protože včely ví, že pyl musí donést i do úlu, jazýčkem nasliní přední nožičky, otírají se, zvlhčují chloupky, pyl stírají a postupně jej upevňují na třetí pár nohou.

Vznikají tzv. Jen pro představu je spočítáno, že v závislosti na velikosti včelstva včely spotřebují cca 30 kg pylu a přibližně 80 kg medu pro svůj rozvoj. A protože na “výrobu“ 1 kg medu včely musí navštívit přibližně 2-3 miliony květů, tak za sezónu navštíví jedno včelstvo mnohem více než 100 miliónů různých květů.

Aby se rostliny mohly rozmnožovat, potřebují přenést pyl (= samčí pohlavní buňky) na pestík (= samičí orgán); teprve potom vytvářejí plody a semena. Přenášení pylu může zajistit vítr, voda či hmyz. Některé rostliny jsou samosprašné - opylují se samy. Včela medonosná však pyl používá jako zdroj bílkovin. Rostliny jej produkují mnohonásobně víc než je potřeba k opylování. Pro vytvoření jednoho páru rousek včela musí obletět asi 80 květů. Průměrná váha obou těchto rousek je 14 mg. Včelstvo ale ročně spotřebuje více než 30 kg pylu jen pro odchov larev. Další pyl spotřebují včely pro sebe a pro trubce.

Hodnota včelí práce vykonané opylováním se těžko vyčísluje. Běžně se uvádí, že je zhruba 10x vyšší než je hodnota vyprodukovaného medu. Ale například v Dánsku si včelího opylování váží jako 30ti až 50ti násobku hodnoty medu. V některých zemích je opylování také hlavním zdrojem příjmu včelařů. Například v Kalifornii díky neustále rostoucí výměře mandloňových sadů platí farmáři až 150 $ za jedno přisunuté včelstvo.

Na jeden hektar je totiž potřeba 5-6 včelstev, což při výměře téměř 300.000 hektarů znamená neuvěřitelných 1,5 milionu včelstev. Podobně funguje opylovací služba i v jiných zemích - Francie, Austrálie, Nový Zéland, ... V České republice je situace odlišná. Téměř v každé obci je malý včelař, "zavčelení" je tak relativně rovnoměrné a dostatečné. Efektivní akční rádius včel je kolem 3 km, na běžné opylení stačí stabilní stanoviště těchto včelařů. Zemědělci v naprosté většině případů za přísun včelstev neplatí, opylování považují za samozřejmost.

Včely ale nejsou jediným opylovačem. Stovky dalších druhů hmyzu dokáží totéž - čmeláci, samotářské druhy včel, motýli, ...

Rizika a současné výzvy pro včely

Výrok připisovaný Alebertu Einsteinovi: "Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života" tak dostává povážlivou ránu... Nechala by příroda viset existenci mnoha živočišných druhů na tak tenké niti? Zcela jistě ne. Prokazuje to i situace, která nastala v Československu počátkem 80. let. Jedním z prvních prostředků boje s varroázou byla totální likvidace včelstev v celých napadených okresech.

Včely medonosné: Nejznámější, ale nikoliv jediné Když se řekne slovo opylování, většina z nás si okamžitě představí včelu medonosnou. Máme v hlavě zažitý obrázek: nebýt pilných včelstev v úlech, naše stoly by zely prázdnotou a příroda by zahynula. Jenže moderní věda ukazuje, že realita je mnohem pestřejší.

Dokonalá korporace: Jak funguje včelí společenstvo? Včelí úl je jedním z nejdokonalejších příkladů organizace a dělby práce v živočišné říši. V jednom úlu žijí tři různé kasty, z nichž každá má přesně dané úkoly: Královna, Dělnice, Trubci. Královna klade vajíčka, Dělnice plní role jako uklízečka, chůva, stavitelka, strážkyně a létavka, zatímco Trubci oplodňují mladou královnu. Tajemství její dlouhověkosti: Královna se rodí z úplně stejného vajíčka jako obyčejná dělnice. O jejím královském osudu rozhodne strava. Dělnice ji od začátku až do konce larválního vývoje krmí exkluzivní mateří kašičkou - superpotravou plnou bílkovin a vitamínů. Larva běžné dělnice dostává mateří kašičku jen první 3 dny, pak přechází na obyčejný včelí chléb (směs pylu a medu).

V létě jich v úlu pracuje 20 000 až 80 000. Žijí v průměru pouhých 6 týdnů, protože se doslova "ulétají" k smrti. Jejich profese se mění podle věku: uklízečka, chůva, stavitelka, strážkyně, létavka. Zimní generace: včely narozené na podzim mají jiný úkol, klidně přečkají zimu a na jaře pomohou nastartovat novou generaci. Trubci nemají žihadlo, jejich úkol je oplodnit královnu během svatebního letu.

Poklady z úlu: Co všechno od včel získáváme? Med, vosk, propolyis (propolis). Med je výsledkem konverze nektaru a enzymů, vosk staví plástve, propolis slouží jako přírodní antibiotikum a mumifikuje vetřelce. Včely jím dezinfikují úl a doslova v něm "mumifikují" vetřelce.

Omezení a dopady včelích opylovačů

Proč včela medonosná není dokonalým opylovačem? Přílišná věrnost jednomu květu a omezená schopnost opylovat hlubokohvěté květy. Krátký sosák a dírky pro získání nektaru vede k částečnému opylení. Mokrý pyl drží pevně a při špatném počasí nebo nepříznivém počasí zůstává uvnitř ul.

Když je včel medonosných příliš mnoho, městské včelařství může omezit divoké opylovače. Desetitisíce včel medonosných mohou "vyluxovat" nektar a pyl z okolních stromů a záhonů, což vede k nedostatku potravní pomoci pro motýly, čmeláky a samotářské včely.

Mýty o včelách

  1. Mýtus: Včely medonosné jsou nejdůležitější opylovači na světě. REALITA: pro celkovou pestrost a zdraví divoké biodiverzity jsou klíčové tisíce druhů divokých opylovatelů.
  2. Mýtus: Čím více úlů ve městě, tím lépe pro přírodu a opylování. REALITA: všeho moc škodí. Přeúlování ničí divoké opylovače.
  3. Mýtus: Včela medonosná dokonale opylí každou rostlinu. REALITA: rostliny mají specifické opylovače a ne všechno je vhodné pro včely.

Pro lepší pochopení role včel v krajině je důležité si uvědomit, že současně s včelami medonosnými působí i ostatní opylovači. Studie a prameny ukazují, že volně rostoucí rostliny a původní opylovači často dosahují vyšší efektivity pro některé druhy rostlin.

oplozene kvety a vceli beh

Příběh Včelí Dělnice, Cesta Jejím Životem

tags: #stavba #kvetu #a #opyleni #vcelou #medonosnou