Je vůbec možné vypěstovat z maličkého semínka strom? Ano, jenom to chce neotřesitelnou trpělivost a léta lásky a péče. Možná je to bláhová a marná práce, ale za ten pokus to stojí. Vypěstovat strom ze semínka je totiž věda a jen tak každému se to nepodaří.
U sousedů roste překrásná borovice. Ale není to druh, který by byl v našich končinách běžný. Její šišky jsou velké jako pštrosí vejce a jehličí deset centimetrů dlouhé. Tahle sosna je zkrátka impozantní strom. Však se také jmenuje Borovice těžká, jak jsme se dozvěděli v botanické zahradě.
Rozhodli jsme se, že si vypěstujeme vlastní exemplář. No nesmějte se, víme, že se dá koupit semenáček za pouhých padesát korun, ale za to dobrodružství a zvědavost, jestli semena vůbec vzklíčí v domácích podmínkách, nám to prostě stálo.
První pokus a poznání, proč semeno vyžaduje trpělivost
První pokus se nezdařil. Loni jsme několik semínek velikosti slunečnicových zasadili. Položili jsme je na směs zeminy a písku a občas rosili. A světe, div se, dvě semena vzklíčila. Poměrně rychle se vytáhla jemňoulinká světlounce zelená „nitka“, slabší než stéblo trávy, se na konci „rozvětvila“ a vypadala jako miniaturní kostřička deštníku. Celá rostlinka byla tak étericky křehká, že se na ni člověk báł jen podívat. Jeden víkend jsme je ale zapomněli orosit a rostlinky zvadly. Dodatečná zálivka už jim nepomohla.
Druhý pokus vypadá slibně… Zvolali jsme do botanické zahrady a zeptali se, jak máme správně postupovat, abychom byli úspěšnější. Asi měsíc po zasazení se nic nedělo, až tento víkend se objevila první rostlinka. Tenká jako vlas s legračním kloboučkem ze slupky.
Publikováno: 19. 3. Mezi pěstiteli, často i znalými, panuje po generace zakořeněné přesvědčení, že pokud zasadíme pecku z ovocného stromu, vyroste nám leda tak „pláňka“, vhodná na přeroubování. Mezi další nejčastější mýty patří často opakovaný názor, že ovocné stromy ze semen plodí za mnoho let.
A proč vlastně tolik lidí věří, že semena ze semenáčů nemají šanci? Tyto otázky si mými pokusy alespoň zčásti pokusíme zodpovědět.
Genetika, apomixie a skutečný potenciál semenáčů
Jedním z možných důvodů, proč máme naučenou myšlenku, že jsou semenáče jako ovocné stromy nepoužitelné, je pouhý fakt, že kdybychom přestali kupovat licencované, ale i nelicencované roubované stromky, přišly by by nejen zahradnictví, ale i šlechtitelské stanice o zisk. To pochopitelně asi nikdo nechce, protože šlechtitelé dělají záslužnou práci, která vede k opravdu zajímavým selekcím a kultivarům, díky nimž pak jsou kvalitní i semenáče z těchto selekcí. Při množení výsevem je alfou a omegou genetika, kdy zpravidla platí, že velkoplodé mateční rostliny dají za vznik i velkoplodým potomkům. Do toho se však přidává množství kofaktorů, kdy záleží na sexualitě každé rostliny, zda je samosprašná, cizosprašná, apomiktická či partenokarpická. Apomixie na první pohled připomíná generativní množení, ale ta semena jsou přesnou kopií mateční rostliny.
Ať už patří daný ovocnan do jakékoliv z těchto kategorií, vždycky má smysl pokusit se jej vypěstovat ze semen. V případě apomixie je to vlastně jako bychom rostlinu klonovali, ale i v případě cizosprašné rostliny, jako jsou třeba ryngle, je nabíledni, že geneticky kvalitní mateční strom bude zase opylený dalším geneticky kvalitním otcovským stromem. A pokud ne a dojde ke sprášení s něčím méně kvalitním, výsledek by byl jistě i tak zajímavý.
Pokud máte malou zahradu s jasnou vizí a nárokem na konkrétní odrůdy, klasické roubované stromky mohou být pro vás volbou číslo jedna. Pokud vám ale nevadí, nebo naopak vám to přijde vzrušující, až do poslední chvíle přesně nevědět, jaký tvar, jakou barvu a jakou intenzitu chuti bude plod mít, jsou pro vás semenáče to pravé.
Výhody a nevýhody semenáčů a praktické poznámky
Mezi nevýhody může jistě patřit vzrůst, který je u semenáčů obvykle vyšší, protože jej neovlivňuje žádná podnož. Semenáček na vlastních kořenech má své nevýhody i výhody, pokud jde o typ půdy. Nejzásadnější nevýhodou semenáče je fakt, že u dvoudomé rostliny nevíme dopředu její pohlaví. To se ale týká menší části ovocných rostlin.
Na druhou stranu, výhody semenáčů jsou značné. Každý strom a keř je unikát a originál. Pocit, když po několika letech od vyklíčení začíná kvést, jsou první plody, roste tvar a barva a chuť, aroma, je to mnohem větší vášeň. Nový jedinec v podobě semenáčku se přizpůsobuje prostředí, je vitální a odolný.
Nástup do plodnosti u semenáčů bývá rychlejší, než se mnozí domnívají, a často první květy a plody mohou přijít po 3-4 letech. U jádrovin je však často pozdější start, což bývá součástí realit. U řady druhů můžeme narazit na odlišnosti v době plodnosti, ale není to pravidlo.
Celkové množství, které lze vypěstovat ze semen, se ukazuje ohromné - ze semen vypěstovali autoři a jejich souputníci více než 400 druhů ovocných rostlin, často méně obvyklých. Muchovníky ze semen jdou skvěle, pokud je mateční rostlina s kvalitními plody.
V praxi je možné vysadit semena různých druhů - od hrušní, přes švestky, až po třešně. Ať už jde o peckoviny a další druhy, výsledky mohou být překvapivé: některé semenáče vykazují kvalitní plodnost i při postupném zrání, a to i v našem klimatu.
Závěr k filosofii pěstování ze semene a praktické kroky
Stručně: pěstování stromů ze semene je o hloubce a cyklu přírody, ne o rychlosti. Strom, který si sami vypěstujete, bude to víc než jen rostlina - bude to příběh, který poroste s vámi. Stromy vypěstované ze semene si od začátku budují vztah k půdě, klimatu i podmínkám místa, kde vyklíčily. Semena pocházející z místních stromů nesou genetickou informaci o přizpůsobení konkrétnímu regionu. Zatímco roubované stromy mohou stát stovky až tisíce korun, semena máte většinou zdarma - stačí je nasbírat. A radost z toho, když vám z malé pecky za pár let vyrůstá statný strom, je opravdu výjimečná.
- Stromy vypěstované ze semene si od začátku budují vztah k půdě, klimatu i podmínkám místa, kde vyklíčily.
- Semena pocházející z místních stromů nesou genetickou informaci o přizpůsobení regionu - mikroklima, půda, srážky.
- Semena bývají zdarma, roubované stromy bývají drahé; pěstování ze semene je radostná cesta.
- Při pěstování poznáváme růstové fáze, potřeby, a rytmy stromu.
- Geneticky unikátní strom může vzniknout i z pecky meruňky či ořešáku, pokud je správně ošetřen.
Další poznámka: některé druhy vyžadují stratifikaci a zimní simulaci, aby semeno klíčilo. V době instantních řešení je to návrat ke klidu, cyklu a přírodě.
