Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarca ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí a nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě.
Ochrana půdy byla jedním z klíčových témat konference. Monika Hradilová, konzultantka projektu Živá půda, vzala přítomné do vinice, aby jim ukázala, v jaké je půda kolem nich kondici. „Zájem o to, důkladněji pochopit fascinující svět půdního života ve vinicích, projevuje stále více vinařů. Tento rostoucí zájem směřuje k tomu, aby lépe porozuměli půdnímu ekosystému a díky tomu dokázali nejen efektivněji, ale i udržitelněji hospodařit ve vinicích,“ řekla Monika Hradilová. Neviditelní půdní hrdinové jsou týmem, v němž každý zastává klíčovou roli a poskytuje neocenitelný přínos.
Bakterie a houby „jedí“ mrtvé organické látky a přeměňují je na minerální formy, jako je dusík, fosfor nebo síra. „Tímto způsobem se živiny uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro rostliny, které je mohou kořeny přijímat a využívat pro svůj růst,“ vysvětlovala Monika Hradilová neviditelný proces. „Na oplátku zase rostliny krmí bakterie a houby kořenovými výměšky v podobě jednoduchých cukrů. Bakterie se pak zdržují a rozmnožují v bezprostřední blízkosti kořenů a výměnný obchod skvěle funguje.“
Symbiotické vztahy s kořeny rostlin zvyšují také odolnost révy vůči chorobám a nemocem. Houby disponují dlouhými vlákny, které často převyšují délku kořenů rostlin, což jim umožňuje efektivně čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. „Z tohoto důvodu je klíčové zajistit dostatečnou přítomnost houbových vláken v půdě, aby mohly účinně zásobovat rostliny živinami,“ uvedla například.
O tom, které půdní houby by ve vinici neměly chybět, psal Martin Smetana v článku Jak na pestrou vinici. Monika Hradilová na akci Pestrá vinice ukázala, že pro optimální zdraví půdy je nezbytný dostatečný přísun primární organické hmoty. Jednak rostlinných složek, jako je listí, odumřelé kořeny a kořenové výměšky, a jednak živočišných složek v podobě výkalů a mrtvých těl. Klíčová je podle Moniky Hradilové také rozmanitost půdních živočichů a mikroorganismů, kteří tyto vstupy aktivně transformují. „Když mají tyto organismy dostatek energie, mohou efektivně rozkládat organickou hmotu, přičemž vytváří humusové látky a další vedlejší produkty,“ upřesnila.
Půda je díky této struktuře kyprá, optimálně propustná pro vodu a vzduch, podporuje růst kořenů, postupně zásobuje rostliny živinami a udržuje dostatek vody po delší dobu. Efektivním způsobem, jak zvýšit množství primární organické hmoty v půdě, je vysévání travinobylinných směsí do podrostu révy. „Byliny nejen stabilizují a prokypřují půdu svými živými kořeny, ale také prostřednictvím kořenových výměšků poskytují potravu půdním živočichům. Kořeny pak po svém uhynutí slouží jako cenný zdroj potravy.“
Co je důležité: Stabilní půdní struktura dobře zadržuje vodu i během suchých období, protože obsahuje ideální poměr velkých a malých pórů. Tento vyvážený obsah vody a vzduchu vytváří optimální podmínky pro půdní život a růst rostlin. Když hrudka půdy začíná rychle padat, znamená to nedostatek organické hmoty a humusových látek. Monika Hradilová ukázala jednoduchý postup: zaryjte rýč a zjistěte další půdní parametry prostřednictvím rýčové zkoušky ve vinici Milana Nestarce.
„Není to nic náročného - stačí vzít rýč a vykopat jámu. Při pohledu do jámy byla patrná hloubka půdy, která odrážela její genetický vývoj a určovala potenciální prostor pro růst kořenů a zásobu vody.“ Utužení půdy lze předejít omezením pojezdů techniky, přidáním primární organické hmoty nebo pěstováním hluboko kořenících rostlin v meziřadí. Důležité je zároveň omezit používání kyselých minerálních hnojiv, která půdní strukturu ničí.
Podíl zastavěné plochy v Česku roste a zástavba vede k úbytku zemědělské půdy. Při zástavbě je půda mechanicky narušena a pokryta nepropustnými materiály. Změny v krajině snižují biodiverzitu a zvyšují riziko povodní. Ke zlepšení stavu půd je potřeba obohacovat půdu o organickou hmotu, podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy a zavádět krajinné prvky. V regenerativním přístupu k vinohradnictví je významná role ozelenění a podpory nadzemní biodiverzity.
Ochrana půdního života před klimatickým stresem zahrnuje vytvoření ideálního prostředí v půdě ve vinici. „Oživení vinic prostřednictvím ozelenění (druhově pestré meziřadí, stromy, remízky) a podpory nadzemní biodiverzity se ukazuje jako účinná cesta,“ zdůraznila Hradilová. Půda pod stromy zůstává vlhčí a teploty jsou stabilnější během dne, čímž se zlepšuje mikroklima vinic. Regenerativní postupy s dostatkem organických vstupů do půdy a celoročním pokrytím pomáhají zároveň ukládat uhlík a snižují emise skleníkových plynů.
Půda je klíčovým ekosystémem pro kvalitu ovzduší, vody a biodiverzitu. Péče o půdu by měla být založena na principech dlouhodobé udržitelnosti a zachování biologické rozmanitosti. Dlouhodobé sledování ukazuje, že degradační procesy jsou způsobeny zejména intenzivním zemědělstvím a zástavbou, která snižuje půdní kvalitě a biodiverzitu. Proto je nezbytné obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat mozaikovou krajinu s různorodými plodinami a meziřadím.
Ve zkratce, zdravá půda přispívá k lepší odolnosti vůči klimatickým výkyvům, vyšší produktivitě a snižování emisí. Půdní struktura, mikroorganismy a půdní živočichové tvoří základ života v půdě a jejich rovnováha má přímý dopad na kvalitu révy a celkovou stabilitu vinohradnického ekosystému.
