Vyber odrudy pro moštování a výrobu vinného moštu

Prvním předpokladem pro správně moštování je výběr vhodného ovoce. Nejlépe se vám bude pracovat s plně vyzrálými plody, netrhejte tedy ovoce příliš brzy. Mošt pak bude chutnější, neboť dozráváním se v dužnině ukládá větší množství cukrů. Z odrůd jabloní a hrušní volte letní a podzimní odrůdy. Zimní odrůdy můžete uložit a vylisovat později (až „dojdou“). Kyselejší odrůdy dodají moštu kyselinky a ten správný říz, sladší zase správnou cukernatost. Mošt pouze z kyselých jablek by vám však mohl překyselit žaludek, a tak je vhodné obě odrůdy kombinovat. Vyhněte se však úplně přezrálým plodům, mošt by pak byl mdlý.

Z konečného výběru odstraňte všechna jablka, na kterých jsou známky hniloby - tyto bez milosti vyhoďte na kompost. Poté, co máte dostatek vhodného ovoce připraveného k moštování, se můžete vrhnout na věc. Nejprve je ale potřeba ovoce nadrtit na menší části. Drtič rozdrtí dužninu ovoce tak, aby se snadno uvolňovala. Samozřejmě záleží na množství ovoce, které budete zpracovávat, ale pro běžné domácí využití vám postačí ruční drtiče.

Pokud si nejste jistí, jestli je pro vás nutné pořizovat drtič ovoce, (např. při volbě lisu opět záleží hlavně na množství ovoce, které budete zpracovávat). Menší lisy na ovoce doporučujeme pořídit, pokud potřebujete zpracovávat menší objemy ovoce v řádu několika přepravek. Objemnější lis je vhodný na zpracování středně velkého množství ovoce. K výrobě lisů se běžně používá tvrdé dřevo (často bukové) v kombinaci s nerezovým materiálem (ocel), které společně zajišťují zdravotní nezávadnost moštu.

Ovocnou drť je třeba v koši rovnoměrně rozprostřít, aby tlak působil v celém koši shodně. K většímu stlačení nám dopomůže také doplnění lisu o distanční hranoly. V průběhu lisování dělejte několik pauz, aby šťáva měla čas protéci košem, než opět zvýšíte tlak. Společně s lisem většinou dostanete také sáček do lisu nebo textilní vložku, která vám pomůže s odfiltrováním hrubších částic a nečistot. Výsledný produkt (mošt, šťáva nebo víno) tak díky ní bude čistší a vydrží déle čerstvý.

Čerstvý mošt vydrží skladovaný v chladu pouze několik dní, pak začne kvasit. Mošt v uzavřených nádobách můžeme uchovávat v lednici 3-5 dní. Pro delší skladování je možné ho zamrazit v plastových lahvích, což je pravděpodobně ta nejjednodušší varianta. Pokud chcete prodloužit trvanlivost moštu, aniž byste jej museli mrazit, nejběžnějším způsobem je pasterizace, tedy tepelné zpracování. Mošt se nalije do lahví nebo demižonu (nádoby musí být čisté, aby se mošt nezkazil) a zazátkuje se. Mezi zátku a hrdlo je ideální dát drátek, aby mohl unikat vzduch, a zahřát na teplotu 75 °C, čímž se zneutralizují kvasné i plísňové bakterie a současně nedochází k ničení vitaminů. Po vychladnutí namočte hrdla se seříznutými zátkami do horkého parafínu. Mošt uložte na chladné místo, např. konzervovat ho můžete také zahřátím ve vodní lázni o teplotě 80 °C, a to asi na 15 minut.

V případě, že máte jednorázovou úrodu či si nechcete lis pořizovat, můžete zajít do místní moštárny, kde vám různé ovoce zpracují (třešně a višně na začátku léta, na podzim pak kromě jablek a hrušek i bezinku či arónii, označovanou jako černý jeřáb). Vylisovat si můžete nechat také červenou řepu nebo mrkev pro děti. Zde je ale důležité takové ovoce či zeleninu (které barví), přivézt do moštárny raději na konci směny.

Dále většina odborníků doporučuje počkat si v moštárně na výsledek, aby nesmíchali vaše jablka s jinou drtí a dostali jste jen odpovídající množství moštu. Tím, že svěříte vaši úrodu do rukou někoho jiného, samozřejmě ztrácíte kontrolu nad tím, jak s ní naloží. Ceny se pohybují od 3 do 6 Kč/kg zpracovaného ovoce. Do moštárny je dobré předem zavolat a domluvit se (některé vyžadují přivézt již umyté ovoce, jinde ho umyjí sami; některé za vás vylisovanou ovocnou drť sami zlikvidují, jinde si ji budete muset odvézt sami).

Současná nabídka v obchodech je velmi rozsáhlá a bohatá na nejrůznější pochutiny a nápoje, často neznámých názvů i obsahů. Tohle se vám u nás rozhodně nemůže stát, žádného zajíce v pytli nenabízíme. Na etiketách skleněných lahví s vinnými mošty máme jasně a zřetelně specifikované jakou odrůdu vinné révy obsahuje a samotný mošt je možné prohlédnout si přímo přes sklo. Jako jedni z mála v České republice se specializujeme na odrůdové vinné mošty, to znamená, že u nás nikdy nenajdete kombinaci dvou či více druhů hroznů.

Každou odrůdu zpracováváme zvlášť, pečlivě a řádně oddělenou. Pro zpracování vybíráme jen ty nejlepší a nejkvalitnější hrozny plné šťávy, sladkosti a slunečních paprsků zářících na jižních svazích Slovácka. Vinné mošty z naší produkce můžeme rozdělit na bílé a červené odrůdy. Sauvignon, pocházející původně s Francie, je pro výrobu vinných moštů ideální odrůdou. Jeho bobule jsou dosti aromatické, můžeme v nich cítit kopřivy, černý rybíz, angrešt nebo i broskve.

Naopak vinný mošt Pálava k zákuskům raději nenalévejte. Až si budete chtít vychutnat mořské plody, vezměte si k tomu vinný mošt Muškát Moravský. Má charakteristickou světle žlutou barvu a nese v sobě tóny černého rybízu s příjemnou lehkostí ovocného nádechu. Kdybychom měli odrůdu Rulandské šedé zařadit podle barvy hroznů do bílých nebo červených odrůd, nebylo by to zcela jednoznačné. Jak sám název napovídá, jeho hrozny jsou skutečně šedé až narůžovělé barvy na krátkých stopkách.

A stejně tak i jejich šťáva má tmavě růžovou až načervenalou barvu. Nejrozšířenější červenou odrůdou je v našich končinách bezesporu vinný mošt Svatovavřinecké. Tato odrůda získala název podle doby, kdy začínají měknout hrozny, tj. na Svatého Vavřince 10. srpna. Stejně jako víno této odrůdy můžete i vinný mošt Svatovavřinecké podávat nejen ve všední dny k běžným jídlům, ale i ve svátek např. k huse či kachně. Cabernet Sauvignon je francouzská odrůda známá po celém světě pro svou granátovou barvu s modrým odleskem a typickou vůni po černém rybízu, třešních, ostružinách a moruši.

Svěží, jemně kořeněný, příjemný. Tak by se dal stručně definovat vinný mošt Modrý Portugal. Jedná se o starobylou odrůdu, která však z Portugalska rozhodně nepochází, jak by možná její název napovídal. Pěstuje se po celé Evropě včetně sousedního Rakouska či naší republiky. Pinot noir neboli Rulandské modré je moštová odrůda vinné révy používaná k výrobě vína i vinných moštů. I my jsme vsadili na její intenzivní chuť a vůni a využíváme ji k výrobě vinného moštu Rulandské modré. Při meditaci nebo posezení s přáteli nabízí smyslný zážitek a je výrazný a osobitý i bez dalších pokrmů.

Ať už si vyberete bílou nebo červenou odrůdu vinných moštů, chybu určitě neuděláte. Pokud se vám budou zdát příliš sladké, nařeďte je jemně perlivou minerální vodou v poměru 1:1.

ilustrace_o_drtech_a_lis

tags: #vyber #odrudy #pro #mostovani