Vyroba a pestovani dreva: cesta od lesa k inovacím a udržitelnému rozvoji

Bez inovací to dnes prakticky nejde. Slyšíme to ze všech stran. Víte ale, že dřevo nám nabízí inovace přímo z přírody? Využít se dají v mnoha oborech lidské činnosti. Například existuje materiál nazvaný Parallam, který se vyrábí slisováním dýh a z hlediska poměru zatížení k hmotnosti je dokonce kvalitnější než ocel. Ze dřeva (dřevěné buničiny) se vyrábí viskóza, textilie, kterou denně nosíme na sobě. Z dřeva bylo už vyrobeno transparentní sklo i chirurgická náhrada kovových materiálů. Kam až se tyto materiály na bázi dřeva dostanou, ukáže čas.

Současná situace v České republice ukazuje, že máme nejvíce pozměněnou druhovou skladbu ze všech států Evropy. Jedním z důvodů byla velká poptávka po stavebním dříví, tedy po smrku a borovici; z pestrých lesů se tak postupem času staly smrkové a borové monokultury. V našich lesích nastala obrovská druhová dominance jehličnanů a původní druhové i prostorové skladbě se ani za poslední desetiletí nepřiblížily. Aktuální skladba lesů v ČR má své neduhy a lesní porosty snáze podléhají negativním činitelům.

Stav lesů se vyvíjí pod vlivem sucha, škůdců a větru. Stromy oslabené suchem napadají kůrovci, což vede k velkoplošným rozpadům smrkových monokultur, které můžeme vidět např. na Vysočině. Narušené lesy pak poráží i slabší vítr. V roce 2023 dosáhl podíl listnatých dřevin obdobných relativních hodnot jako v letech 2020 a 2022 - kolem 50 % (přesně 47,3 %). Dnešní lesní porosty rostou v jiném prostředí a těmto podmínkám se musí přizpůsobit i pěstební postupy.

Pro české pily a zpracovatele dříví z okolních států bude adaptace na novou skladbu obrovskou výzvou. Změnit či alespoň částečně upravit pořezové zaměření v otázce druhů dřevin či objemové hmoty bude znamenat značné investice a podnikatelský um. Návrh novely lesního zákona reaguje sníženou dobou, po níž lze dospělé lesy těžit (z 80 na 60 let), což znamená nižší hmotnatost dříví a sníží riziko znehodnocených investic vůči klimatické změně.

Některé pily upravily své pořezy tak, aby mohly zužitkovat smrkové či borové dříví (kulatinu) od 12 cm na slabším konci. To posouvá hranici pěstování lesů do jiného trendu, kdy se nesnažíme vypěstovat co nejsilnější a nejzdravější jedince (přes 50 cm), které jsou ovšem potřebné pro prostorovou rozrůzněnost lesa. Tento faktor ovlivní dostupnost dříví, které může lokálně chybět, než dorostou nové kusy. Některé pily vozí dříví z větších dálek, protože po kůrovcové kalamitě chybí.

Do roku 2053 se bude těžba smrku snižovat, zatímco podíl listnatých dřevin poroste. Podle dokumentu Surovinová politika pro dřevo v následujících dekádách těžba jehličnanů klesne z 135 na 112 mil. m³ a listnáče porostou z 22 na 31 mil. m³. S větším zastoupením listnatých dřevin a souvisejícími změnami v pěstování, době těžby i odbytu si budou muset poradit i dřevaři. Čím dříve se začne, tím lépe pro český dřevařský průmysl i pro stát, který by měl pomoci s přestavbou spektra dřevozpracujícího odvětví.

Je třeba budovat pestré lesy i pestré dřevařské odvětví a stavebnictví na bázi dřeva. V jiných státech, kde nedošlo k tak výrazné druhové změně, je zpracovatelský průmysl přizpůsobený pestřejší druhové skladbě. Jednoduše řežou a používají to, co v jejich lesích roste. V ČR jsou dřevaři zvyklí na smrk a borovici s průměrnou zásobou 264 m³/ha a u smrku 327 m³/ha. Polistopadový vývoj dřevařského průmyslu směřoval k centralizovanému zpracování dříví s zahraničním kapitálem; po privatizaci a transformaci lesů se péče o lesy oddělila od prodeje dříví ve vlastní režii.

Smutným faktem však je, že většina firem se neposunula k pokročilejším produktům, s výjimkou pelet či briket. Aby se český dřevařský průmysl změnil, musí být kulatina dostupná pro všechny pily bez rozdílu velikosti. Pro soukromé vlastníky lesů by morální zásadou mělo být zpracování dřeva v regionu. Stát má podpořit poptávku a vytvořit podmínky, aby tato poptávka našla nabídku na českém trhu, včetně cíleného marketingu a PR, jako je tomu v Bavorskku. Počet firem v pilařské výrobě ČR se výrazně liší od zemí s vysokou lesnatostí a tradičním využíváním dřeva, jako je Finsko, Švédsko, Německo či Rakousko.

Česká republika patří mezi největší exportéry surového dříví na světě s trendem ve prospěch exportu jehličnatých sortimentů pro pilařskou výrobu; imports se týkají hlavně vlákninových sortimentů. V letech 2020-2023 došlo k poklesu těžby i exportu; specifický rok 2023 ukázal snížený zájem o jehličnatou kulatinu a pokles domácí i exportní poptávky. Zvýšený zájem o kulatinu může být reakcí na globální změny a hrozbu cel na kanadské a evropské dříví; američtí zpracovatelé dřeva se předzásobili, což ovlivňuje i evropské trhy. Německo patří mezi velké exportéry řeziva na americké trhy a v regionu se více dřeva zpracuje než vytěží, pily si ho doplňují za vyšší ceny z ČR. To souvisí s vyřazováním starších porostů a přesunem těžby na mladší stromy, včetně vlákniny pro papir.

Vlastníci lesů omezují těžby kvůli naplnění desetiletých plánů a utlumené stavební činnosti. To tlačí české pily do cenového tlaku a některé hraniční pily kupují levnější dříví ze zahraničí. Očekává se zlepšení v roce 2025 díky oživení stavebního trhu v Německu a vládním investicím do staveb ze dřeva. Fakticky třetina vytěženého dříví se stále zpracovává mimo ČR; podíl listnatého dříví roste a v produkci převládá buk, dub a bříza.

Trh s listnatou kulatinou je charakterizován velkou fluktuací dodávek a chybí dominantní výrobce řeziva. Kvalitní, zdravé a silné dříví si kupce vždy najde, ale prostoru pro rozvoj trhu je. Slabší listnaté dřevo má jen omezené uplatnění; v budoucnu bude nutné rozšířit uplatnění, zejména pro výstavbu a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výrobci konstrukčních systémů se musí naučit pracovat s listnatým dřevem a menšími průměry kulatiny; již dnes se objevují nové produkty s kombinací listnatého a jehličnatého dřeva, včetně křížem lepeného dřeva (CLT) pro výškové stavby.

Ve stavebnictví a zpracovatelském sektoru je důležitá správná skladovací zázemí: mokré sklady pro čerstvé dříví a suché sklady pro následné opracování. Při zpracování listnatých dřevin jsou požadavky na sušení vyšší, což vyžaduje infrastrukturu i pro menší podniky. Abychom měli odolné lesy a prosperující navazující dřevařský průmysl, musíme budovat pestré lesy, dřevařský průmysl a stavebnictví na bázi dřeva. Je to dlouhý řetěz, jehož jednotlivé články jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se. Alfa a omega rozvoje našeho oboru spočívá v kvalitních aktuálních informacích a nových poznatcích, abychom byli konkurenceschopní vůči okolním státům v Evropě i v budoucnu.

Průmysl, výroba a inovace v praxi

Výroba dřeva a zpracování v naší firmě je založena na moderních technologiích. Ročně vytěžíme a zpracujeme kolem 500 tisíc kubíků dřeva, což zahrnuje stavební řezivo, KVH a BSH; vyrobíme kolem 35 tisíc kubíků konstrukčních hranolů a přes 3 tisíce tun světlých pelet. Peletovou výrobu plánujeme rozšířit na 10 tisíc tun ročně. Při zpracování dřeva pracujeme s harvestory, vyvážečkami a moderními pásovými pilami doplněnými další technikou. Polotovary i výřezy pak prodáváme nebo dále zpracováváme v našich závodech. Jsme jednou z největších dřevařských a lesních společností na českém trhu a nabízíme široký sortiment certifikovaných produktů s poctivým přístupem k partnerům a zákazníkům.

Specializace a výroba nábytku jsou součástí rozvoje dřevařského průmyslu. S naší dílnou můžete přímo v našich prostorách navrhnout výrobky do posledního detailu. Při použití dřeva jako obnovitelné suroviny se zaměřujeme na environmentální aspekty a řízení kvality ve firmě. V popisu výrobního procesu je důležité plánování a precizní řez, který zaručuje vysokou kvalitu výsledných dílů. Pracujeme s moderními technologiemi, včetně CNC frézek a 3D návrhů, a klademe důraz na detail od prvního nápadu až po finální produkt. Gravírování, povrchová úprava a osazení hodinek, stejně jako jejich kapsle a pouzdra, ukazují, jak široké spektrum zpracování může dřevo nabídnout.

Ve vývoji a inovacích hrají roli i nové biokompozity a biomateriály, které nacházejí uplatnění ve výrobě nábytku a při analýze životního cyklu výrobků. Studium zaměřené na biomateriály a dřevo přináší poznatky o životním cyklu výrobku, ekologickém designu a udržitelném managementu populací dřevin. Z pohledu dlouhodobé perspektivy je klíčové, aby dřevařský průmysl, stavebnictví a lesnictví spolupracovaly na rozšiřování spektra dřeva jako materiálu budoucnosti a aby byla zajištěna udržitelnost zdrojů i ekonomická stabilita regionu.

Pro čtenáře, kteří chtějí poznat praktické kroky, nabízí programy studia v oboru lesnictví a dřevařství široké spektrum zaměření: od produkce nábytku, přes dřevostavby, biomateriály až po řízení výroby a environmentální ekonomiku. Studium připravuje odborníky schopné pracovat s pestrými lesními ekosystémy a uvést technické poznatky do praxe včetně inovací a udržitelného managementu.

inovace z dreva a jejich pouziti

V závěru lze říci, že cestou k prosperitě českého dřevařského průmyslu je budovat pestré lesy, rozvíjet dřevařský sektor a stavebnictví na bázi dřeva, a zároveň aktivně podporovat poptávku na českém trhu prostřednictvím cíleného marketingu a spolupráce s veřejným i soukromým sektorem.

Budoucnost nás všech je ve zdravém lese. Jak se těží dřevo bez ničení přírody ve Wood Seeds?

tags: #vyroba #a #pestovani #dreva