Vytápění a klimatizace skleníku a auta: možnosti regulace podle uživatelských kriterií

Úvodní vize autora spočívá v regulaci klimatu podle zadání uživatele: měření teploty a vlhkosti, řízení stínění a případně zvlhčování či ochlazování. V textu se opírá o principy čidel, jejich umístění včetně referenčního bodu, a o rozdělení úloh mezi hardware a software. Diskutují se i varianty pro chlazení a vytápění včetně levnějších „home made“ řešení a možností profesionálních klimatizačních systémů.

Teplota a vlhkost jako klíčové veličiny

Teplotu a vlhkost je vhodné měřit kombinovaným způsobem; psychrometr s dvěma až čtyřmi čidly umožní sledovat teplotu a vlhkost na různých místech vitríny či skleníku. Mereni teploty problem nebude, pouziju nejaky digitalni teplotni cidlo ktere dokaze pracovat i ve velke vlhkosti. Spolehlivý způsobem měření vlhkosti je psychrometr - budete tedy potřebovat alespoň dvě čidla (nebo lépe čtyři - měření teploty a zároveň vlhkosti někde dole, v nejchladnějším a nejvlhčím místě a k tomu někde nahoře na slunném místě jako v maximu).

Alternativou jsou čidla obsahující hydroskopický gel, které mění odpor v závislosti na nasycení vodou, avšak tyto součástky bývají méně přesné a stabilní než profesionální vlhkostní čidla. Pro referenční bod a stejnoměrné rozložení teploty a vlhkosti je vhodné použít ventilátor, který zajistí cirkulaci vzduchu ve vitríně. Ke stabilnímu měření je vhodná kombinace teplotních a vlhkostních senzorů s analogovým nebo digitálním výstupem.

Osvětlení a jeho dopad na regulaci

Intenzitu osvětlení budu snimat linearnim svetelnym cidlem - ty by probem byt taky nemel. Ohledně měření světla lze uvažovat různě: luxmetr, PAR senzor pro fotosynteticky aktivní záření a případně jednoduchý fototranzistor s děličem. Při osvětlování bílými zářivkami se říká pravidlo 1 lm/1 cm2 a k osvětlování plochy kolem 1200 cm2 se používá světelný tok kolem 1200 lm, což odpovídá zhruba 5000-10000 lx po ztrátách. Nicméně světlo lze hodnotit i bez luxmetru, pokud se využije spolehlivý luxmetr pro kalibraci.

Praktické možnosti chlazení a odvlhčování

Hlavní bod je, že skleník by neměl být chlazen peltierem v běžném větším rozměru - vyžadoval by velkou baterii a vysoký odběr. Umístění účinného topidla v malé vitríně doma by se dalo, ale v praxi je lepší volit mlžení vodou s řízeným prouděním vzduchu: některé kapky vody se rychleji ohřívají a jejich rozptýlení větrem se provádí s nižší rychlostí a větším průměrem. Můžeme zvažovat i princip evaporative cooler a obecně vyhodnotit možnosti dle požadované vzdušné kapacity. Není tedy vhodné sázet na velké klimatizace v malé vitríně bez úsporných řešení.

Pro středně velké skleníky lze uvažovat o profesionálních klimatizačních jednotkách, ale pro cenovou dostupnost je možné zvažovat „home made“ varianty: mlžení, stínění a ventilaci doplněné chlazením vodou z čerpadla do rozstřikovačů nebo tryskami s vhodnou dimenzí průtoku a tlakem. Důležité je zajistit i výměnu vzduchu - další větrák, zejména při vyšších teplotách a vlhkosti. U plně sezónního provozu je nutné myslet i na možnosti vytápění v zimě.

Stínění a regulace světla

Stínění je důležité jako první stupeň chlazení. Automatické stínění související s osvětlením může být realizováno jako roleta či vějíř s motorkem, reagující na osvětlení a teplotu. Vysoké slunce na jižním balkóně dělá regulaci složitější, ale lze ji řešit kombinací stínění a řízené ventilace. U stínění lze zvažovat i lamely a horizontální řešení řízené podle aktuálního světla.

Elektronika a regulace

Pro řízení je možné použít jednoduchý mikrokontrolér (ATmega, ESP32 apod.) a rozhraní I2C či SPI pro čidla teploty a vlhkosti. DS18B20 je čidlo teploty často používané v praxi, včetně vyšších vlhkostí. Senzory s výstupem 4-20 mA nebo 0-10 V lze použít pro analogový signál a řízení pomocí převodníku do PC nebo MCU. Důležité je mít jasnou představu, zda vše bude řízeno přes PC, Atmega/ESP, nebo diskrétní regulátory.

Intenzitu světla lze řešit dvěma cestami: jednoduchý fotodiodový senzor s přepínáním rozsahů a kalibrací podle luxmetru, nebo sofistikovanější PAR senzor pro měření fotosynteticky využitelného světla. PAR senzory mohou stát až kolem pěti tisíc korun, což je důležité zvážit ve školní/diplomové práci. U levnější varianty je možné použít fotodiodu se zesilovačem a kalibrovat ji vůči referenčnímu luxmetru.

Regulace vlhkosti a odvlhčování

Regulace vlhkosti se výpočetně řeší kombinací měření teploty a vlhkosti a řízením ventilace a odvlhčování. Vlhkost bývá nejvíce problematická v suchých i vlhkých prostředích; vzduchový kondenzátor bývá jedním z levnějších řešení. Když je vlhkost vysoká, je nutno doplnit odvětrání, případně zvlhčení nepotřebné vlhkosti se snižuje. Pokud je vlhkost nízká, může odpar rostlin poměrně ochlazovat vzduch.

Voda jako chladicí médium a antiradiátor

Jako alternativa k mlžení lze uvažovat o vodou napájeném „antiradiátoru“ s čerpadlem ze studny, který by vedl studenou vodu do skleníku. Vypařování vody s sebou nese latentní teplo; je tedy výhodné pro chlazení více než přímé vychlazení vodou. Při realizaci je třeba řešit kontrolu průtoku, tlak a rozmístění trysky pro rovnoměrné zvlhčení a chlazení prostoru.

Praktické poznámky a doporučení

Pro menší vitríny a domácí provoz je vhodné začít s referenčním bodem pro měření teploty a vlhkosti a se základní ventilací. Ventilátor 12 V o rozměru 120x120 mm je běžně dostupný a postačí pro ensignuční cirkulaci vzduchu. Čidla pro vlhkost mohou mít analogové výstupy (4-20 mA, 0-10 V) a mohou být kombinovaná - měří současně teplotu i vlhkost a mají dva nezávislé výstupy. Důležité: analogový signál vyžaduje převod do PC, pokud je regulace řízena z PC nebo Atmela.

Pokud jde o tvoření diplomové práce, je vhodné vybrat jednoduché, ale funkční řešení a zohlednit rozpočet - levnější varianty home made mohou být realizovatelné, ale vyžadují pečlivé výpočty a ověření. Alternativou jsou komerční klimatizace, které mohou být dražší, ale nabízejí spolehlivost a podporu.

Etapy realizace modulu pro regulaci klimatu

  1. Definovat cílové parametry: teplota, vlhkost, intenzita světla a cílové teplotně-vlhkostní poměry pro konkrétní plodiny.
  2. Vybrat vhodná čidla teploty a vlhkosti, zvážit umístění v referenčním bodě vitríny a možnosti pro cirkulaci vzduchu.
  3. Zvolit způsob měření světla (lux, PAR) a vyřešit kalibraci vůči referenčnímu luxmetru.
  4. Nakreslit návrh regulace: které prvky budou ovládat ventilátory, zvlhčovače/mlžiče, stínění a případně vodní mlhu/antiradiátor.
  5. Implementovat softwarovou logiku: sběr dat z čidel, prostudovat „referenční bod“, řídit aktuátory podle zadaných kriterií a provádět bezpečnostní ochrany.
  6. Testovat v reálném provozu, provést kalibrace a optimalizaci rozsahů signálů a rozsahů řízení.
  7. Dokončit diplomovou práci se zprávou o funkčnosti a doporučeními pro další rozvoj modulů.

Vizuální pomůcky

regulace_klima_sklezeni_vitrina

tags: #vytapeni #skleniku #klimatizaci #do #auta