Základní pravidla kompostování: praktický průvodce pro každou zahradu

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to?

Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky.

Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat.

Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how.

Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě.

Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezeni objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje.

Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat.

Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá.

Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.

Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Pro začátek se podívejte na naše video Jak vybrat kompostér.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat:

Objem, typ a materiál

Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat.

Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují.

Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY.

Jery Je Rychlý v každém směru.

Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama.

Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit.

Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu.

Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek.

Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích.

Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje.

Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti.

K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci.

Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.

Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě.

Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech.

Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci.

Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat.

Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit.

Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.

Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu.

Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček.

Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné.

Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé.

Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům.

Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly.

Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér.

Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach.

Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz.

Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C.

Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí.

Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost.

V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo.

Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů.

Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu.

Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně.

Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady.

Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti.

Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI.

Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž.

Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám.

Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů.

Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.

NÁŠ TIP: Kompostér si můžete snadno sami vyrobit.

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni.

Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně.

Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk.

Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N).

Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu.

Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

A jak poznáte uhlíkatý materiál?

Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu.

Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

NÁŠ TIP: Chcete začít třídit a kompostovat i organické zbytky z kuchyně?

Chcete vědět na co si dát při kompostování pozor?

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody.

Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu.

Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe.

Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Proces a hygiena kompostu

NÁŠ TIP: Z výše popsaného vyplývá odpověď na otázku, proč se vám nikdy nepodaří zkompostovat samotnou trávu.

Jedná se o dusíkatý, málo strukturní materiál, který na kompostu hnije a nepříjemně páchne.

Jak nastartovat tlení? Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů.

Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů.

Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob.

Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu.

Ten si můžete shromažďovat postupně.

Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu.

Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:

Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem.

Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální.

NÁŠ TIP: Pokud nemáte vlhkoměr, můžete zkusit tzv. pěstní zkoušku.

Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde.

Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“.

Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny).

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch.

Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku.

Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu.

Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

NÁŠ TIP: Kompost osaďte rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky.

Jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zeleninu (na rozdíl od kompostu) pravděpodobně nikdy nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít.

Když vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak.

Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny?

Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny.

Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.

Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje.

Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

NÁŠ TIP: Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce.

Další praktické poznámky

Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu.

Správně fungující kompost není jen náhodné seskupení organických zbytků, jak by se na první pohled zdát.

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček.

Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky.

Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N).

Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost.

Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru.

Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík.

Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu.

Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim.

Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Jak často přehazovat kompost? Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim.

Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý.

Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti.

Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani.

Infografika o poměru C:N v kompostu

Jaká je ideální teplota?

Při kompostování se materiál zahřívá, což je způsobeno činností mikroorganismů.

Horká fáze probíhá několik dní až týdnů.

Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu 50 až 70 °C.

Jaké teploty zvládají žížaly?

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok.

Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku.

Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu.

V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá.

Pokud ano, děláte někde chybu.

Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu, uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků.

Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat.

Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, ten potom hnije a zapáchá.

Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat.

Ano a je velmi důležité to mít na paměti.

Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku.

To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.

Vermikompostér je příliš suchý, nebo naopak vlhký.

Co s tím?

Kompostér ale nesmí ani přeschnout.

Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače.

Jak žížaly navést, aby přelezly z patra do patra?

Přelézání žížal z patra do patra souvisí s oddělováním žížal od kompostu.

Je tady hned několik způsobů, jak si s tím poradit.

V tomto konkrétním případě navrhujeme nabrat několik hrstí žížal z prvního patra a vložit je do nového patra, aby se tam začala tvořit nová kolonie.

Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Žížaly rády přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla.

Využijte toho a zkuste tyhle postupy:

Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň.

Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky.

Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra (s nově založenou podestýlkou).

To můžeme umístit nad plné patro, které chceme sklízet - žížaly přelezou za čerstvým bioodpadem směrem nahoru, ale chce to trpělivost.

Pod plné plné patro, které chceme sklízet - žížaly přelezou směrem dolů. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla.

Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady.

Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem.

Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady.

Další možností je vybrat všechen vermikompost i s žížalami na podložku a vytvořit si opět hromadu/pyramidu/kupičku jako v kompostárně.

Žížaly vlivem suchého vzduchu a světla utíkají směrem dolů, a tak je možné z povrchu shrabávat kompost.

Kam zmizely žížaly?

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout.

V současnosti nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit.

Mapa míst pro komunitní komposty a Bokashi

Co když nám neteče žížalí čaj?

Mohlo by to být poctivěji založenou podestýlkou, která byla vytvořena vespod - ta nejprve musí prosáknout a pak pustí čaj.

Případně zkontrolujte, jakou máte skladbu bioodpadu - jestli je to mix slupek ovoce a zeleniny a jestli tam třeba nedáváte nějaký materiál s vyšší savostí.

A také jaké množství bioodpadu.

V jakém poměru ředit žížalí čaj?

Názory na ředění žížalího čaje se dost rozcházejí.

Některé zdroje uvádějí 1:1, jiné zase třeba 1:10.

Jak na občasnou plíseň a drobné pavučinky ze začátku vermikompostování?

Pavučinková plíseň se obvykle vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu.

Brzy se však ve vermikompostéru vytvoří to správné mikroklima a pavučinky se přestanou vyskytovat.

Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat.

Jsou to další přirození půdní živočichové, rozkladači organických zbytků.

Jejich množství je proměnlivé - na venkovních velko-vermikompostech pozorujeme, že se objevují ve větší míře například po zimě, kdy je vyšší úhyn žížal a pomáhají tak rozkládat jejich těla.

Jak se zbavit koutulí a jiných mušek?

Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit.

Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat.

Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence.

Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

Dále doporučujeme otírat víko zevnitř, kam některé mušky kladou vajíčka.

Pilinová terapie se osvědčuje společně s dietou, to znamená zcela přestat krmit na pár týdnů.

Pokud je mušek příliš, chce to radikální zákrok.

Vyberte celý obsah vermikompostéru, včetně žížal, a dejte jej do nádoby s víkem (například 10 l plastový kbelík) s pár menšími dírami na přísun kyslíku.

Tento kýbl se odstaví na pár týdnů, mušky vyhynou, žížaly přežijí, jen je kontrolujte každý den.

Žížaly v prvních dvou dnech odeberte - vylezou si nahoru pod víko, tak to jde snadno.

Mezitím je potřeba vermikompostér zcela vyčistit, nejlépe osprchovat a ideálně pořídit novou násadu žížal.

Další dobrá prevence množení mušek je zahrabat při krmení čerstvý bioodpad do již vzniklého kompostu nebo přikrýt kartonem.

Na koutule funguje nízká teplota, až vymrznutí, což se dá dělat v zimních měsících.

Dále jsme testovali parazitické hlístice.

Objednat si je můžete na e-shopu brněnské firmy Biocont Laboratory.

Jsou to mikroorganismy primárně určeny na smutnice, ale my testovali i na octomilky a koutule.

65 % respondentů odpovědělo, že se mušek zbavili.

Jak používat kompostovací hrnec „Pro začátečníky – tipy na rychlé rozložení“ #kompost #kompostování #bio

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou.

Následně pak fermentují organický odpad.

V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci.

Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

Co můžeme zpracovávat pomocí Bokashi? V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby.

Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Jaký výstup získám metodou Bokashi? Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu.

Někdy se můžeme setkat s označením Bokashi kompost / Bokashi hnojivo / Bokashi výstup.

Někdy se objeví Bokashi výluh / fermentační tekutina, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem.

Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby.

Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží.

Většinou v řádu několika dnů až týdnů, což závisí i na teplotě a ročním období.

Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Kdo nemá k dispozici vlastní zahradu, tak se může podívat do online mapy a zkusit najít komunitní zahradu nebo pěstitele, který by od vás tento materiál rád přijal.

Pro odběratele kompostu jsme v mapě zavedli nový atribut „Příjem kompostu“.

Prípadně si můžete vytvořit vlastní domácí soil factory.

Komunitní zahrady, hmyzí hotely, eventy pro děti a dospělé.

Od roku 2019 spolupráce s Kokozou jsme dokázali skvělé věci a rozhodně tím nekončíme.

Na spolupráci nejvíce oceňujeme entusiasmus a zcela nové úhly pohledu na udržitelnost.

Kokoza nám pomohla přiblížit se k našemu snu o cirkulární restauraci.

Založila zahradu, díky které můžeme experimentovat s čerstvými bylinkami v kuchyni a vyškolila personál v udržitelnosti a zpracování gastroodpadu v elektrickém kompostéru GreenGood.

Na naší spolupráci oceňuji jejich profesionální přístup a také tým, který je k dispozici odborným konzultacím.

Zdravé bydlení je klíčovou filosofií pro všechny naše developerské projekty - opírá se o 5 pilířů, kterými jsou: čerstvý vzduch, dostatek přirozeného světla a kvalitní umělé osvětlení, tepelná a akustická pohoda, a také psychická pohoda.

Právě tento pátý pilíř je v dnešní uspěchané a anonymní době extrémně důležitý.

Proto pořádáme nejrůznější sousedská setkání, grilování či sázení bylinek na komunitních zahrádkách našich projektů, aby se spolu sousedé seznámili, spřátelili se a vytvořili funkční komunitu.

Udržitelnost je pro naši společnost velice důležitým tématem, proto jsme zvolili na několik tématických workshopů právě organizaci Kokoza.

Spolupráce s Kokozou byla vždy bezproblémová a příjemná.

Program dokáží přizpůsobit různým akcím jak pro zákazníky, tak pro zaměstnance.

Lektorky jsou velice profesionální a je poznat, že jsou zapálené do svého tématu.

Měli jsme workshop na pěstování na balkonech a workshop, který se týkal kompostování.

tags: #zakladni #pravidla #kompostovani