Orlík is an imposing castle with a rich history, originally founded in the 13th century by Přemysl Otakar II on a rocky promontory above the Vltava River, now submerged by the waters of the Orlická přehrada reservoir.
Zámek Orlík nebyl vždy monumentální stavbou. Původně se jednalo o strážní hrádek a pevnost, která byla vystavěna na skále nad hlubokým údolím Vltavy, jenž je dnes zatopeno přehradním jezerem.
Na půdě hradu a zámku Orlík se vystřídala celá řada významných rodů, mezi nimi třeba Zmrzlíkové ze Svojšína, Švamberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové.
Tehdy totiž díky existenci dvou mužských potomků došlo k rozdělení rodu na dvě rodové větve.
Starší větev, reprezentovaná knížetem Josefem, sídlila na Hluboké. A druhorozený syn Karel Filip Schwarzenberg si zvolil jako své sídlo Orlík.
Poté následovalo období velkých změn a přestaveb, během kterých zámek Orlík získal svou současnou podobu.
Schwarzenbergové o zámek Orlík přišli hned dvakrát.
Poprvé po obsazení Československa nacistickým Německem, kdy se tehdejší majitel zámku Karel VI. Schwarzenberg i přes ohrožení veřejně hlásil k české národnosti.
Na jeho majetek poté říšský protektor Reinhard Heydrich uvalil nucenou správu.
Karel VI. se i nadále angažoval v boji proti nacismu.
Po válce mu sice majetek byl navrácen, ale pouze na krátkou dobu - tedy do nástupu komunistického režimu.
Schwarzenbergové vlivem těchto událostí odešli do rakouského exilu.
Zámek Orlík dnes Většina interiérů zámku Orlík zůstala ve stavu, ve kterém je při svém rychlém odchodu zanechali, a tak jsou dodnes věrohodnou ukázkou životního stylu šlechty v 19. a první poloviny 20. století.
Majetek byl Schwarzenbergům navrácen v restitucích až v roce 1992.
Současným majitelem zámku je Jan Nepomuk Schwarzenberg, syn nedávno zesnulého knížete Karla VII. Schwarzenberga.
Zámek Orlík je tak sice v soukromých rukách, dveře pro veřejnost ovšem zůstaly dodnes otevřeny.
Historie a architektura Orlíka
Otevírací doba zámku Orlík leden - březen: zavřeno duben: sobota - neděle 9:00 - 16:00 červen: pátek 11:00 a 13:00, sobota - neděle 9:00 - 16:00 červenec - srpen: úterý - neděle 9:00 - 17:00 září - říjen: sobota - neděle 9:00 - 16:00 listopad - prosinec: zavřeno.
Náš tip na ubytování Plánujete navštívit Zámek Orlík nad Vltavou? Co takhle prozkoumat i výlety v okolí?
Kde se tu vykoupat? RecenzeZámek Orlík nad Vltavou ještě nemá žádné hodnocení.
Pozoruhodná poloha a okolí
Zámek Orlík je unikátní svojí polohou. Původně se ovšem tyčil vysoko nad vodní hladinou řeky Vltavy na skále a připomínal orlí hnízdo. Odtud vznikl jeho název. Po vybudování Orlické přehrady bylo údolí zatopeno. Sice se snížila výška zámku od vodní hladiny, ale s majestátností nádrže obklopující zámek dostal i on jiný rozměr svého půvabu.
Praktické informace pro návštěvníky
Ideální dopravou k zámku Orlík je jednoznačně auto. Na oficiálním parkovišti nad zámkem vás budou vítat místní pávi. Zaplatíte poplatek a můžete se vydat na obchůzku. Pokud chcete ušetřit za parkovné, lze zaparkovat ve stejnojmenné obci a ujít o pár desítek metrů delší trasu.
Občerstvení u zámku U zámku je také bistro, kde se můžete občerstvit. Ceny jsou sice vyšší, ale jídlo zákazníci chválí. V době naší návštěvy v září v sobotu bylo ovšem bistro zavřené.
Na to, že zámek není nijak rozlehlý a má pouze jeden okruh prohlídek, může návštěvníky zaskočit cena vstupného. Dospělý návštěvník zaplatí 450 Kč, děti a senioři 350 Kč a rodinné vstupné stojí 900 Kč. V prostorách je zakázáno fotografování.
Co ukazuje prohlídka
Historické interiéry představují hodnotné dobové zařízení a rodinné sbírky. Projdete reprezentační místnosti v empírovém stylu, prohlédnete si knihovnu a zbrojnici. Chodby jsou bohatě zdobeny vystavenými loveckými trofejemi a zbraněmi.
Volně přístupné je nádvoří a prodejna suvenýrů se sbírkou paroží a krásnými kamny. Při obchůzce kolem zámku můžete také natrefit na otevřené dveře se schodištěm do nádvoří, ze kterého je krásný rozhled.
Historický park a zahrady
Zámecký areál vznikal postupně v 19. století výsadbou mnoha druhů listnatých i jehličnatých stromů, původních i exotických. Byly budovány procházkové trasy, později oddělen park od okrasné zahrady, kde vznikl skleník. Zatopením údolí vznikající orlickou nádrží v roce 1960 přišel park o část své plochy, hlavně o krásné přírodní vyhlídkové scenerie do údolí.
Dominantou severovýchodní části parku je rodinná hrobka. Vedle stojící budova bývala hájovnou pro strážce hrobky a současně promenádního hajného. Celý zámecký park je opravdu rozlehlý, a pokud příliš nechvátáte, je ideální věnovat procházce parkem patřičnou dobu.
Ať už po trase zeleně značené naučné stezky, která ovšem v terénu není nijak patrná, nebo po červené turistické, která vás povede po vyhlídkách na zámek nad hladinou přehrady okolo Schwarzenberské hrobky. Obě tyto trasy oficiálně začínají u placeného parkoviště, je ovšem možné zkrátit si cestu nástupu na stezku po neznačených pěšinách přímo od hradu.
Hrobka je o deset let starší než známější domanínská hrobka rodu Schwarzenbergů a slouží pro orlickou větev jejich rodu. Má půdorys ve tvaru pravidelného kříže, dvě boční schodiště vedoucí do druhého patra a ze středu střechy vyčnívající úzkou zvoničku. Hlavní vstupní portál se může pochlubit masivními vyřezávanými dveřmi s postranními deskami nesoucími citáty z Bible: „Zde budeš odpočívat po boku tvých předků“ a „Blažení mrtví, kteří umírají v myšlenkách na Pána Boha“.
Hrobka byla vysvěcena v roce 1864, pro veřejnost její interiér není volně přístupný. Je pěšky dosažitelná procházkou dlouhou zhruba 1,5 km od zámku Orlík. Prostranství okolo hrobky je rozsáhlé a upravené. Posezení je zajištěné lavičkami a pro turisty, kteří chtějí posvačit na zajímavém místě, jsou k dispozici sezení včetně stolu.
Prostory zámků poskytují výpověď o bydlení šlechty uplynulých století. Prohlídka zámku nabízí seznámení s jeho historií a prostřednictvím množství předmětů, obrazů a dokumentů dá nahlédnout do historie orlické větve tohoto významného rodu. Ke shlédnutí je rozsáhlá cenná sbírka řádů a vyznamenání včetně Řádu zlatého rouna. Tato sbírka se řadí mezi nejcennější u nás.
Pušková chodba s expozicí zbraní a loveckých trofejí vypovídá o lovecké vášni zdejšího panstva, o vzdělání a sečtělosti svědčí zámecká knihovna Karla I., která čítá na 18 tisíc svazků. V Malé i Velkém empírovém salonu se nalézá nádherný empírový nábytek, který tvořil vybavení rezidence maršála Karla Filipa Schwarzenberga v Paříži. Mezi portrétními obrazy je k vidění i dílo Františka Ženíška.
V zámeckém akváriu u zámku se můžete přenést do světa života pod vodou. Nachází se zde zámecké akvárium s expozicí „Pod hladinou orlické přehrady“ a také výstava fotografií „Ztracená řeka“, zobrazující Vltavu v době před vybudováním orlické přehrady.
Završením prohlídky zámku, je procházka rozlehlým zámeckým parkem. V jeho severovýchodní části je situována rodinná hrobka Schwarzenbergů.
Poté můžete posedět v příjemném prostředí zámecké restaurace „U Toryka“, nacházející se v prostorách původních koníren, která se nachází jen asi 100 m od vchodu do zámku. Z pěkného počasí umožňuje posezení na hned dvou venkovních zahrádkách. U parkoviště je stánek s rychlým občerstvením a o kousek vedle občerstvení U Rybiček.
Historie a větev Schwarzenberků
Na zámek je možné se dostat autobusem.
Roku 1817 vyslal kníže Fikarova syna na studijní cestu do Vídně a okolí, aby si prohlédl tamější zahrady a parky, nastudoval způsob výsadby, planýrování luk či zakládání a údržbu promenád.
Na Orlíku byly promenády budovány jako vycházkové cesty vedoucí přetvářenou krajinou tak, aby jednotlivé partie vynikly na pozadí původního přírodního rámce.
Postupem času promenád přibývalo a prodloužily se i mimo oblast parku. V daném prostoru nejdříve probíhalo jejich trasování včetně zpevnění a propojení mosty v místech, kde bylo nutno překonat strmé srázy nad řekou.
Terén byl planýrován pro louky a nakonec následovala výsadba sazenic zejména listnáčů a exotických dřevin. Mnoho úsilí stálo zalesnění skalnatých svahů nad Vltavou, na což se dovážel v hojném množství akát z Vídně.
Zpráva z roku 1817 říká, že v parku bylo vysázeno na 460 000 exotických stromů a listnáčů, hlavně javorů, jasanů, habrů, jilmů, akátů a různých druhů topolů a cizokrajných jehličnanů. Semena ale i vzrostlé stromy byly na Orlík dopravovány z Libějovic, Opařan, Českého Krumlova, Prahy, Nových Hradů a Vídně.
První údaje o nich jsou z roku 1804. Park byl chudý na romantické stavby, navíc většina z nich postupem času zanikla, nebo byla zrušena.
V letech 1816-1817 bylo v předhradí započato se stavbou divadla, ale předčasná smrt knížete v roce 1820 způsobila, že nebylo dokončeno. Budova byla upravena na byty. Dočasně se stala i sídlem kněžny Marie Anny.
