Kdo by je neznal. Malé, křupavé, nakyslé gastronomické zlato. Pochoutka, kterou pojídáme jako přílohu či ozdobu nejrůznějších jídel. Letos to bude už 448 let, kdy tento zázrak vznikl. U zrodu samozřejmě stálo město Znojmo, díky němuž i okurky dostaly své jméno. Ovšem rozhodně to nebylo tak, že někdo místní vzal samínko a začal pěstovat.
Za vším je třeba hledat znojemského opata. Sebastian Freytag si jako první nechal z Maďarska dovézt semena okurek a začal s jejich pěstováním. První, do čeho lidé okurky naložili, aby je zakonzervovali, byla pouhopouhá sůl s octem. Později ale místní okurkáři vyvinuli nezaměnitelný recept na nálev, který přetrval až do současnosti. Na rozdíl od rychlokvašek jsou znojemské okurky konzervovány pomocí vysoké teploty. Nakládané okurky jsou klasický pokrm mnoha kuchyní.
Ve Znojmě se rok co rok pořádají i okurkové slavnosti. Jejich součástí jsou jak ochutnávky okurek od různých okurkářů, tak soutěže o nejlepší sterilovanou okurku i rychlokvašku. Samozřejmě se ale můžete těšit i na bohatý doprovodný program v podobě koncertů, kulturních vystoupení aj. Bohužel, ač je Znojmo úzce spjato s okurkami i jejich výrobou, místní výroba už tam pár let není. Ochrannou známku i recepty převzala firma Hamé, s níž se ale výroba odstěhovala do Bzence.
Většina z nás si okurku představí vedle bramborové kaše a pečeného kuřátka, v bramborovém salátu nebo ve znojemské. Tak jako existuje spousta variant láku na okurky, existuje ale i spousta receptů, v nichž okurky najdeme. 60 g anglické slaniny nakrájíme na kostičky a orestujeme. Přidáme plátky z dvou hlav česneku, snítku tymiánu, na kostičky nakrájených 40 g okurek a 90 g papriky a podusíme. 800 g masa smícháme v míse se 120 g kyselých okurek a 20 g cibule. Přidáme sůl, pepř a jeden vaječný žloutek. Do vyšší nádoby vlijeme 2 lžíce olivového oleje, 40 g hořčice a 2 dcl zeleninového vývaru a přidáme 1 lžičku cukru, sůl a pepř. Rozmixujeme. Ponorným mixérem ve vyšší nádobě vymixujeme jedno vejce, přidáme lžičku hořčice, trošku láku z okurek, špetku soli a pepře. Po větších kapkách přidáváme olej a pomalu mixujeme, aby nám tatarka zhoustla. Po dosáhnutí optimální hustoty do ní vmícháme nadrobno nakrájenou okurku a cibulku.
KAM DÁL: Rajčata a okurky rozhodně nepatří do ledničky. Mnoho lidí považuje kyselé okurky za nezbytnost, která jim pomáhá dostat se z kocoviny, zamlsat si nebo připravit celou škálu chutných pokrmů, jako je třeba bramborový salát nebo znojemská omáčka. Kyselé okurky jsou pevně spjaty se Znojmem, kde se pěstují a konzervují už skoro 500 let. Velmi smutnou zprávou je, že majitel vyhlášené značky učinil rozhodnutí, které bude pravděpodobně znamenat mnoho propuštěných zaměstnanců a omezení výroby v některých závodech. Uzavření konzervárny Ne každý to ví, ale znojemské okurky už dávno nejsou české.
Značka Znojmia je součástí norské holdingové společnosti Orkla Group. Znojmo je však kyselými okurkami vyhlášené už od 16. století. Konzervárna společnosti se nachází v Bzenci, kde vyhlášené okurky vznikají už od roku 1884. Od roku 2003 byly okurky prodávány pod výše zmíněnou značkou Znojmia. Konec kvůli vysokým nákladůmAčkoliv je tento produkt v Čechách populární, není příliš výdělečný, alespoň podle mluvčího společnosti Martina Frýdla. Podle něj příliš rychle rostou náklady a okurky mají navíc nízkou marži. Společnost by chtěla být více konkurenceschopná. „Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko zvažuje restrukturalizaci části svých výrobních kapacit. Nejde o novou informaci, zaměstnance o této úvaze společnost otevřeně informovala již před třemi týdny. Cílem možného opatření je zajistit si dlouhodobou konkurenceschopnost ve světle růstu nákladů. V Česku záměr předpokládá uzavření dvou závodů. Na Slovensku se zvažuje uzavření jedné výrobní kapacity,“ řekl pro Kupi Frýdl. Mnoho lidí bez práce? „Případné uzavírání výrobních míst se v ČR dotkne celkem 258 pracovníků v závodech PIKA Bzenec (výroba sterilované zeleniny) a Agrimex Vestec (zmrazená zelenina a ovoce). Na Slovensku jde o závod DOMA Prešov (majonézy, tatarské omáčky, dresinky),“ sdělil pro Kupi Frýdl. V této obtížné době se společnost snaží chovat ke kolegům maximálně otevřeně. Proto je o možných změnách informovala již před třemi týdny, ačkoliv ještě nejsou finálně schváleny. Pokud ke změnám dojde, díky kombinaci včasného oznámení a odstupného budou mít zaměstnanci na hledání nové práce k dispozici minimálně šest měsíců. Jelikož má norská firma na Moravě i další podniky, mohou se zaměstnanci o práci ucházet třeba zde. Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko zaměstnává cca 2 500 pracovníků. V současnosti zaujímá pozici druhého největšího výrobce balených potravin v Česku a čtvrtého na Slovensku. Mezi její nejznámější značky patří Vitana a Hamé. Své produkty vyrábí v celkem 11 závodech. Znojmo bez okurek? Češi si pamatují řadu měst právě podle produktů, které se tam vyrábí, ať už jde o plzeňské pivo, olomoucké tvarůžky nebo třeba hořické trubičky. Ve Znojmě působila ještě v minulém století řada výrobců okurek, ale většina jich zanikla po druhé světové válce, po které přišlo znárodňování. Znojemské okurky byly populární nejen v Čechách, ale i za hranicemi. A to obzvláště v 19. století, kdy vlastnil jednu z konzerváren ve městě Moritz Felix, který dal na etiketu kocoura Felixe a okurky vyvážel až do USA. Ještě před pár lety byla sterilovaná okurka vyrobená ve Znojmě známa daleko za hranicemi. Pochutnávali si na ní Evropané, stejně jako Američané či Australané. A dnes? Znojemské okurky pod slavnou etiketou Znojmia vyrábí firma Hamé Babice, která značku odkoupila. Takový je konec „znojemského rodinného stříbra“. Znojemská konzervárna je v konkurzu a dluží desítky milionů korun. Rozlehlý areál chátrá. Znojemští se nemohou zbavit pachuti z vytunelování podniku vyrábějícího produkt, na který byli právem hrdi.
Historie pěstování okurek na Znojemsku sahá až do 16. století, kdy opat louckého kláštera Šebestián Freytag z Čepiroch dovezl z klášterních statků v Uhrách semena planě rostoucí okurky. Lidé jí připisovali léčivou moc proti moru. Až do 19. století se okurky na Znojemsku pěstovaly pouze na zahrádkách. Teprve koncem 19. století zavedli zemědělci polní pěstování a vznikla celá řada prosperujících konzerváren. Okurky začaly uchovávat prostřednictvím slaného a kysaného nálevu. Pochutnávali si na nich i na císařských dvorech.
V roce 1945 vzniklo družstvo Znojmia složené ze zemědělců i zástupců města. V roce 1953 vznikl spojením závodů Fruta Znojmo, Miroslav a Jaroměřice samostatný národní podnik Znojemská Fruta. Družstvo začalo připravovat výstavbu velkého závodu, který začal fungovat v roce 1958. Výroba okurek byla tak prosperující, že i tehdejší režim, který preferoval výrobu těžkého průmyslu, nechal postavit na tehdejší dobu supermoderní konzervárnu. Kapacita činila 1500 vagonů výrobků ročně a postupně se zdvojnásobila. V 80. letech patřil závod k největším konzervárenským podnikům země. Základem produkce byla výroba sterilovaných sladkokyselých okurek, kterých se vyrobilo až 15 tisíc tun ročně. Již tehdy se produkce vyvážela jak do tehdejších socialistických, tak i do kapitalistických zemí světa. Podle odborníků v potravinářství měly na znojemské okurky vliv klimatické a půdní podmínky a zároveň dlouholetá tradice konzervování. Nemalou roli hrál i specifický nálev. „Znojemská okurka měla stabilní a vyrovnanou chuť od první až po poslední sklenici či plechovku v každé sezoně,“ konstatoval někdejší člen představenstva akciové společnosti Zbyšek Dřevojan.
Mimo sezonu vyráběla konzervárna hotová sterilovaná jídla, svačinové polévky, masové konzervy či cestovní občerstvení. Připravovala i nápoje ze zeleninových šťáv, takzvané Frutamíny. Svého vrcholu dosáhla výroba v roce 1989 - 1990, kdy znojemská Fruta vyrobila téměř 30 tisíc tun produkce a zaměstnávala téměř 700 lidí. Závod udržoval tradici znojemských okurkářů, která byla pro město charakteristická stejně jako pivo pro Plzeň nebo bižuterie pro Jablonec nad Nisou. Bývalá Znojmia zkrachovala na návrh více než stovky věřitelů. První návrh na konkurz byl podán v roce 2002. Výroba skončila k prosinci téhož roku. Ze znojemské konzervárny totiž zmizel majetek za desítky milionů korun.
Používáním našich webových stránek souhlasíte se všemi soubory cookie v souladu s našimi zásadami používání souborů cookie. Zcela bez pochyby můžeme říci, že nejznámější českou sterilovanou zeleninou jsou nakládané znojemské okurky. Historie této oblíbené pochoutky s typickou sladkokyselou chutí je neodlučně spjatá s tradicí pěstování okurek na jižní Moravě a městem Znojmo. Aromka Brno jako výrobce konzervárenských výtažků na znojemské okurky a je nedílnou součástí této historie. První zmínka o znojemských okurkách pochází z roku 1572, kdy si tehdejší opat zdejšího kláštera v Louce Sebastian Freytag nechal dovézt semínka okurek z Uher. Znojemští se postupně naučili okurky uchovávat v oslazeném octovém nálevu s kořením. Díky vynálezu sterilace se uchovávání této místní pochoutky ještě více zdokonalilo a na konci 19. století vznikají na Znojemsku první konzervárny. Výroba sterilovaných okurek se stává prosperujícím způsobem zpracování okurek.
Prameny uvádějí, že po 1. světové válce bylo ve Znojmě 52 podniků, které se zabývaly konzervováním okurek. Po druhé světové válce se výrobci nakládaných okurek na Znojemsku spojili a založili družstvo Znojmia. Vznikla tak značka, která se používá dodnes. Družstvo se následně v roce 1952 sloučilo s ostatními konzervárnami na jižní Moravě a stalo se součástí národního podniku Fruta Brno. Součástí Fruty Brno byl již tehdy i Brněnský závod, předchůdce současného podniku Aromka Brno. V roce 1958 byla ve Znojmě otevřená nová velká konzervárna, která patřila k nejmodernějším podnikům tohoto typu ve střední Evropě. V 80. Společnost Aromka Brno byla od 1960 obdobně jako Znojemská Fruta součástí národního podniku Fruta Brno (nejdříve Fruta Modřice). Po roce 1990 dochází k transformaci podniku a z Fruty Brno se oddělují znojemské konzervárny a vzniká společnost Znojmia a.s. Tato společnost v roce 2002 zkrachovala. Ochranné známky a recepty na výrobu okurek Znojmia převzalo Hamé Babice a výroba sterilovaných okurek se přesunula do Bzence. Společnost Hamé vlastní značku Znojmia dodnes. Na tradici výroby okurek ve Znojmě se po ukončení činnosti konzervárny společnosti Znojmia a.s. pokusilo navázat družstvo Znojemská okurka. Bohužel výrobu znojemských okurek ve Znojmě se už nepodařilo obnovit. Jak už bylo zmíněno, společnost Aromka Brno a.s. byla společně se Znojemskou Frutou součástí velkého národního podniku Fruta Brno. Aromka v minulosti vyráběla kořeninový výtažek, který byl nedílnou součástí tradiční receptu na výrobu znojemských okurek. V současnosti Aromka Brno i nadále navazuje na tradici výroby výtažků na sterilování okurek. Kořeninové výtažky na nakládané okurky, které jsou určeny pro konzervárny, jsou vyráběny dle tradičního receptury, který vychází z dlouholeté zkušenosti s jeho výrobou. Pro domácí zavařování okurek znojemského typu je určen výrobek nálev na okurky, který umožňuje snadnou přípravu nálevu. Na vývoji tohoto “nálevu pro domácí použití” společnost spolupracovala s družstvem Znojemská okurka, které bylo v té době držitelem ochranné známky Znojemské okurky. Někdejší slávě sterilované pochoutky ale Znojemští už jen přihlíží s nostalgií a často s výhradami. Značku Znojmia totiž vlastní norský potravinářský gigant Orkla, který ji už dříve převzal od společnosti Hamé. Výrobu přestěhovali do Bzence a také do Turecka. Tam také nakupují okurky. „Není nic horšího, než mazlavá okurka, která se rozmáčkne na jazyku jako bláto. Z jedné sklenice jsem vytahovala křupavé, ale i ty blátivé, mix jak v loterii,“ stěžovala si v obchodě Jarmila Kloudová z brněnských Žabovřesk. Navzdory výhradám věrnost proslulé značce zachovává. „Jsou dražší než ostatní a i když mě někdy zklamou tím, že jsou měkké, nálev mají pořád asi nejlepší,“ odpustila prohřešky.

Znojemské okurky postup vaření Znojemského láku + zavařování 21.díl
tags: #znojemske #okurky #proc #jsou #delikatesou