Kiwi pochází z Číny, kde bylo užitkovou rostlinou již před 1200 roky.
Před 100 lety se dostalo do Evropy a před 90 lety na Nový Zéland, kde se pěstuje od roku 1910.
Tam byla rostlina pojmenována jako „kiwi“, protože její plody se tvarem a barvou podobají ptáku tohoto jména, který je symbolem Nového Zélandu.
Tato liána tvoří 5-8 m dlouhé chlupaté letorosty a kulaté až srdčité listy s průměrem 12-18 cm.
Rostlina je dvoudomá - jedinci mají buď jen samičí, nebo jen samčí květy.
Raší koncem března, od konce května nese na bázi mladých výhonů pěkné květy ve svazečcích nebo ve vrcholících.
Květy jsou bílé, až 5 cm velké, samičí s paprsčitým věnečkem kolem čnělek, samčí květy s četnými žlutými prašníky.
Vývin plodů trvá asi 5 měsíců, před začátkem listopadu plody málokdy dozrávají.
Vyzrálé dřevo snáší mrazy do -10 °C, ale mladé výhony poškozuje již slabý pozdní mráz.
Ze spících oček se pak tvoří nové výhony, ale kvetení se zpozdí o tři týdny a to má za následek snížení výnosů, zmenšení a špatné dozrávání plodů.
Časné podzimní mrazy poškozují listy a plody před sklizní.
V době mezi kvetením a zralostí je zapotřebí 2200-2500 hodin slunečního svitu.
Proto je ve střední Evropě pěstování možné jen v oblastech s dlouhou vegetační dobou.
Také je nezbytná ochrana proti větru, protože listy se snadno poškodí.
Potřeba vody je velká a půda se musí udržovat stále vlhká.
Při nadměrné vlhkosti však dochází k hnilobě kořenů.
Půda má být mírně až výrazněji kyselá (hodnota pH 4-6).
Množení výsevem je sice možné, ale semenáče jen se samčími květy, kterých může být polovina, jsou neplodné, a ani rostliny se samičími květy většinou nepřinášejí kvalitní plody.
Je proto vhodnější množení tvrdými řízky.
Rostliny napadené parazitickou houbou Verticillium za růstu náhle zaschnou a nelze je zachránit.
Rostliny se vysazují k silné špalírové konstrukci, která je 2 m vysoká a má tři vypnuté dráty nad sebou (spodní drát ve výšce 0,8 m).
V řadě se rostliny vysazují na vzdálenost 3-5 m, vzdálenost mezi špalíry má být 3 m.
Před výsadbou se půda hluboko zkypří a obohatí rašelinou a kompostem.
Pro dobré opylení se dává jedna samčí rostlina na 7 samičích.
Zpětným řezem výhonů se podporuje tvorba postranních výhonů, kterými se špalír vyplňuje.
V prvních letech se výhony zavádějí kolem drátů, v dalších letech se ovíjejí samy.
Plody se tvoří na bázi výhonů a objevují se od třetího roku.
Na každém výhonu se nemají ponechat více než 3-4 mladé plody, aby míly náležitou velikost a včas dozrávaly.
V zimě se odstraňují přebytečné výhony až na větevní kroužek, ale také v létě se má rostlina pravidelně řezat.
Když jsou výhony nad násadou plodů 1 m dlouhé, seříznou se za pátým listem, aby se podpořil vývin plodů.
Zkracováním výhonů (během růstové periody tvoří přírůstky 3-5 m) se podporuje rozvětvování a tvorba plodného dřeva.
Toto dřevo za 3-5 let zestárne a pak se odstraní až na větevní kroužek.
Každým rokem mají narůst nové silné výhony, které postupně nahrazují staré plodné dřevo.
Pravidelné organické hnojení spočívá v přikrývání půdy vrstvou rozloženého chlévského hnoje nebo kompostu.
Pokud je potřebné minerální hnojení, používají se jen kysele působící hnojiva a vylučuje se vápnění.
Nejlepší variantou je přírodní hnojení hnojivem Hnojík.
‘Hayward’ roste silně, potřebuje 15 m² stanovištního prostoru na rostlinu.
Kvete a dozrává pozdě.
Má velké, hustě chlupaté a olivově zbarvené plody.
Ze zralého plodu se slupka stahuje snadno, chuť je sladkokyselá, jemně aromatická - co do kvality nejlepší odrůda.
‘Bruno’ roste středně silně, při plné plodnosti jen slabě.
Plody jsou podlouhle válcovité, tmavě žluté, velmi četné (většinou se musí protrhávat).
Chuť je nakyslá, méně aromatická než u předešlé odrůdy.
Jak kdo hnojíte? Kdy? pak dávám cererit v době kvetení a naposled hnojím cereritem v polovině července.
Bydliste: Tachov 520 m.n.m.
Tak já to dělám přesně naopak.
Na rozjezd dám dvojitou dávku Kristalon plod a květ a potom přidávám cererit, asi tak v měsíčních periodách.
Zatím se mi to osvědčilo, důkazem je i "obrovská úroda" kiwi v druhém roce pěstování.
Také broskev i nektarin zaplodily u? ve třetím, respektive druhém roce.
Bydliste: Praha - sever, 260 m. n. m.
Kdy? NO JÁ HNOJÍM JAKO PAVLA,LETOS SEM JE?TĚ PŘIKOUPIL HNOJIVO NA BORŮVKY.
NO JE TO ZAJÍMAVÉ JAK TO PRAKTIKUJE STANLEY,JÁ BYCH SI MYSLEL,?E SE ČASTÝM HNOJENÍM CERERITEM HLÍNA ZAVÁPNÍ A JAK ČTU TAK JE TO GUT.
Kdy? UMLUVÍM O TYM CERERITU JSOU 2 DRUHY HOBY A NORMÁLNÍ,TEN NORMÁLNÍ MÁ V SOBĚ VÍC PRVKŮ,TAK BERTE RADI I HO.
Man?el přivezl rozložený kravský hnůj, tak se chystám ho dát ke každé rostlině.
Bydliste: Tachov 520 m.n.m.
Jakákoliv organická hnojiva, tj. kvašený slepičinec, vyzrálý kravský nebo koňský hnůj jsou samozřejmě lepší než anorganická (tj. chemie).
Bohužel v dnešní přechemizované době kolikrát není na výběr a člověk musí chtě nechtě sáhnout i po té chemii.
Bydliste: Tachov 520 m.n.m.
No já nevím, u mně vrcholí léto.
S draslem začínám tak o měsíc později, na konci srpna.
Stále ještě řenu arguty do růstu, chybí jim tak půl metru na vrchol.
Taky hnojím draslem až Tak myslíte, že už je čas na draslý?
Koupila jsem draselnou sůl a síran draselný, poraďte - co mám použít na kiwi?
U té soli je napsáno, že nepoužívat na rostliny citlivé na chlór.
Je kiwi citlivé na chlór?
Jaký je jinak rozdíl mezi těmi dvěmi hnojivy?
Daso ja koupil min tyden ten siran draselny nasypal jsem ho a netvari se ze by to umiralo, aji jsem se dival ze zacinaji ty slahouny hnednout dneska .. nekere jsem zkusebne zastipl na konci aby prestali rust.
Koukal jsem na predpoved pro Mnichov dneska a tam ma snad ve stredu byt +3 a snih s destem!!
Říkáme tomu kiwi, ovšem většina z nás zná právě jen chutné plody s dužninou zelené barvy a černými jadérky, plnou vitaminu C, která je samá šťáva a svou lahodnou chutí je naprostým originálem mezi ovoci.
Když jsem však viděl vysoko v Alpách popnutou na pergole horské chaty liánu, která tyto plody plodí a byla jimi doslova obsypána - říkal jsem si, to není možné, ona to není tropická rostlina?
Aktinidie (Actinidia, jinak též čnělkovec) je skutečně popínavá liána, avšak jde o velice odolný druh, který může zdobit i vaši zahradu.
Není se čemu divit - v oblasti svého původu zasahuje na severu její výskyt až na Sibiř.
Do rodu Actinidia patří opadavé, dřevnaté a ovíjivé liány.
Tyto liány dorůstaj až do několikametrové výšky, jejich listy jsou vstřícné, pilovité a chlupaté či zcela lysé.
Květy má aktinidie drobné, bílé, silně vonící, s pěti okvětními lístky.
Plodem jsou chutné bobule - doslova „napěchované“ vitamínem C, velké až několik cm.
U většiny druhů jsou plody jedlé.
Například aktinidie pestrolistá je řazena mezi okrasné rostliny, byť jsou její plody též jedlé a chutné.
K kiwi - ovoce s ohromnou zásobou vitamínu C.
Kiwi je ovoce s jedním z nejvyšších obsahů vitaminu C.
Ovšem v jeho dužnině najdeme i velké množství minerálů a kromě vitaminu C obsahuje i vitaminy E a A a mnoho antioxidantů.
Lékaři dobře vědí, že když denně sníte 2 až 3 plody, snižuje se riziko krevních sraženin a krevních lipidů, čímž ochráníte svůj kardiovaskulární systém.
Pozor však - obzvláště u dětí může kiwi způsobit kopřivku a další alergické reakce.
Těm nejmenším kiwi prostě nedávejte.
Jakou Aktinidii si vybrat?
Pokud preferujete krásné barvy, nadchne vás aktinidie pestrolistá.
Tato kráska pochází z Koreje, Mandžuska a severní Číny.
Je slabšího vzrůstu a málo se ovíjí, její listy jsou srdčité a plody má žlutozelené.
Na jednu samičku se doporučuje současná výsadba 4 samečků, jinak se plodů nedočkáme.
Tato odrůda je ze všech aktinidií nejvíce mrazuodolná.
Chcete-li skutečnou dominantu, sáhněte po sazenicích aktinidie význačné.
Bu jně rostoucí liáně, která dorůstá až do výšky okolo osmi metrů.
Její listy jsou lysé, s načervenalým řapíkem, stejně jako plody - zelené bobule o velikosti angreštu.
Plody dozrávají v září až říjnu.
Tato zvláštní odrůda nabízí dvoudomé i jednodomé řešení, u dvoudomých se doporučuje až 6 samiček na jednoho samečka.
Pozor - tento druh vydrží i mrazy -30 oC.
Rostliny sázíme 2 až 4 metry od sebe - samečka doprostřed.
Nejčastěji se u nás setkáme s plody aktinidie čínské, s poměrně velkými plody hnědé barvy, zelenou dužninou a drobnými černými semínky.
Chlupaté nejsou jen plody, ale celá rostlina, na plném slunci budou její výhony načervenalé.
Tato aktinidie je nejčastěji dvoudomá a vydrží mrazy do -15 °C, ovšem dejte si pozor na vymrzání.
Pakliže jsme se rozhodli pro pěstování kiwi, rozhodně bychom neměli zapomenout na to, že se jedná o velmi teplomilnou rostlinu a tak se jí bude dařit především v teplých, vinařských oblastech, a na chráněných stanovištích.
Kiwi tvoří až 9 metrů dlouhé, opadavé liány a proto je vhodné pěstovat ji na drátěnce, či na jiné opoře, stejně jako vinnou révu.
Důležitý je také správný výběr odrůdy, některé z nich jsou cizosprašné a tak pro správné pěstování potřebují samce a samičku (jeden samec vystačí až na 4 samičky), ale lze i pohodlně sehnat odrůdy samosprašné, které si v podstatě vystačí samy (Jenny, Issai).
Vysazujeme je do hlubokých, dobře propustných, lehce kyselých půd s dostatkem živin.
Ty je vhodné zapravit do půdy již s předstihem, kdy do hloubky alespoň 60cm přidáme dobře vyzrálý kompost, či hnůj.
V předjaří a na jaře přihnojujeme např.
Abychom mohli rostlinu dobře udržovat, je nutné její pěstování na opoře, ke které vyvazujeme základní větve a šlahouny, které přinesou nové plody.
Při řezu pamatujeme na to, že actinidie plodí na jednoletém dřevě, tudíž odstraňujeme především starší odplozené výhony.
Základní větve vyvazujeme ve vzdálenosti zhruba 50cm od sebe, v délce zhruba 2-3m.
V prvních letech jejich boční výhonky zkracujeme na 2-4 očka, ze kterých později vyrostou další plodivé větve.
Po červnovém nasazení plodů seřízneme výhonky za posledním plodem.
Podruhé seřízneme ihned po sklizni.
Pokud máme tu možnost, tak mladé rostliny actinidie uschováme např. do skleníku či zimní zahrady.
Rostliny mají tendenci vymrzat již při -12°C.
Actinidie je poměrně odolná vůči chorobám a škůdcům.
Pakliže se již nějaká objeví, jedná se o hniloby kořenů a plodů.
Ze škůdci ji nejčastěji napadají štítenky.
Víte o tom, že kiwi se dá pěstovat i v Čechách?
Zasaďte si ho na zahradě a nebudete litovat!
Kiwi patří mezi nejzdravější druhy ovoce.
Nejenom, že má více vitaminu C než celá parta citrusů, ale najdete v něm i spoustu dalších výživných látek, třeba draslík, hořčík nebo antioxidanty.
Možná právě proto považují přírodní léčitelé kiwi jako posilovač imunity.
Pokud tedy trpíte jarní únavou, dopřejte si ho ve svém jídelníčku.
Jíst kiwi byste měli i v případě, že trpíte na „vyšší cholesterol“, hypertenzi nebo srdeční problémy.
Ovoce totiž obsahuje látky, které dají vaše tělo do rovnováhy.
A nejen to! Kiwi je prospěšné i pro zdraví střev. Obsahuje hodně vlákniny, které zamezuje zácpě.
„Pokud denně sníte 2 až 3 plody, snižuje se riziko krevních sraženin a krevních lipidů,“ říká Dr. Patricia McAllister a dodává, že pravidelná konzumace plodů omlazuje organismus i pleť.
Kiwi si můžete samozřejmě koupit v obchodě, ale pokud máte zahrádku, je lepší si vypěstovat vlastní.
Existují kultivary kiwi, které plodí i v evropských podmínkách, a doporučuje volit samosprašné odrůdy, které nepotřebují opylovače.
Patří mezi ně například mini kiwi a jeho varianty Issai nebo Japsai.
Pokud toužíte po větších plodech, můžete vyzkoušet i odolnou odrůdu Actinidia arguta 'Jumbo'.
Sazenice seženete v e-shopech uvedených v článku.
Cena se pohybuje od 250 - 450 Kč.
Opora a místo jsou klíčové.
Pokud se rozhodnete zasadit si na zahradu kiwi, měli byste splňovat tři podmínky - teplé stanoviště, závětří a kyselejší půdu.
Pro kiwi je výhodná hlavně jižního nebo jihovýchodní část zahrady, kde moc nefouká.
„Nesmíte také zapomenout, že jde o dřevnatou popínavou lijánu, která doroste do výšky 5 - 10 metrů,“ říká expertka.
A dodává, že strom potřebuje stabilní oporu v podobě plotu, zídky nebo pergoly.
Správné sázení: Kiwi se sází na jaře - ideálně v období mezi březnem a dubnem.
Což letos hravě stihnete: Vykopejte jámu o rozměrech 50 × 50 cm.
Vyplňte ji kompostem, případně zahradním substrátem.
Sazenici umístěte tak, aby její kořeny zůstaly 5-10 centimetrů pod povrchem půdy.
A pak už stačí rostlinu zalít, případně mulčovat kůrou nebo štěpkou, která zamezí jejímu vysychání či tvorbě zbytečného plevelu.
Hnojení a podpora: Péče o kiwi není složitá a stačí odstranit suché a křivě rostoucí výhony.
Nechte jen 6-8 silných větví, které připevníte k opoře.
Důležité je také hnojení. Použijte univerzální NPK hnojivo - dusík, fosfor a draslík.
Tento koktejl podpoří růst, zakořenění, tvorbu plodů, ale i odolnost stromu vůči mrazu.
Pokud zasadíte strom, úrody se dočkáte až za dva až tři roky.
Doba sklizně je od září do října, až když jsou plody hezky uzrálé.
Na rozdíl od kupovaného ovoce tento druh kiwi nemá slupku a můžete ho sníst na posezení celé.
Rostliny se vysazují k silné špalírové konstrukci cca 2 m vysoké, v řadě se vysazují na vzdálenost 3-5 m.
V zimě se odstraňují přebytečné výhony až na větevní kroužek, v létě se má rostlina pravidelně řezat.
Pravidelné organické hnojení spočívá v přikrývání půdy vrstvou rozloženého chlévského hnoje nebo kompostu.
Rostliny dále vyžadují oslunění (chráněné před poledním žárem) nebo mírně zastíněné stanoviště.
Na zimu nasypte kolem krčku rostliny rašelinu.
V prvních 2-3 letech zakryjte nadzemní část rostliny chvojím nebo papírem, kryt musí být vzdušný a nepoužívejte plasty.
Kryt chrání nadzemní část před kondenzující jinovatkou.
U starších rostlin provádějte jednou za 3-4 roky prosvětlovací řez.
Napsal MUDr. Zveřejněno: 3. Líbí se vám tato stránka? Klikněte prosím na 5 hvězdiček.
Moc Vám děkujeme!
