Plevele jsou klasifikovány podle různých kritérií, avšak nejvhodnější je plevele rozdělovat podle jejich hlavních biologických vlastností, kterými jsou životní cyklus rostliny, délka života, způsob rozmnožování, rozšiřování diaspor a další.
Podle těchto kritérií dělíme plevele na plevele efemerní, časně jarní, ozimé plevele, ale také plevele pozdně jarní.
Pozdně jarní plevele obvykle vzchází při vyšších teplotách půdy, zpravidla nad 10 °C.
Mohou vzcházet na jaře, v létě i během teplého podzimu.
Na orné půdě se objevují v době, kdy jsou již porosty obilnin dobře zapojeny a nemohou jim konkurovat.
Proto zaplevelují takové porosty, které mají pomalý počáteční vývoj nebo vzchází až později, například brambory, řepa cukrová, kukuřice, polní zelenina a podobně.
Informují o tom odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v.
Nezvyklé zaplevelení pozdně jarními pleveli může indikovat špatný stav porostu.
Zástupců pozdně jarních plevelů je celá řada.
U mnohých druhů ze skupiny dochází k velmi rychlému šíření především vlivem silné konkurenční schopnosti, změn v systémech hospodaření na orné půdě i kvůli klimatickým změnám, které v poslední době probíhají.
Významná je také vysoká generativní reprodukce, která přispívá ke zdárnému šíření.
Více informací přináší říjnové vydání časopisu Úroda (10/2020) v článku autorů Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., a doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v.
V článku se dozvíte, jak správně vybrat herbicid (přípravek na hubení plevelů), kdy ho aplikovat a proč někdy nefunguje.
Ve skutečnosti je ale plevelů mnohem více (např. kopřiva, svlačec, břečťan nebo náletové dřeviny).
Jak poznat plevel: dvouděložné vs.
Základem úspěchu je správný výběr přípravku.
1/ Totální herbicidy (např.
2/ Selektivní herbicidy (např.
Jak poznat plevel: dvouděložné vs.
Správná identifikace plevele je klíčová.
Řešení: selektivní herbicidy do trávníku (např.
Řešení: selektivní herbicidy na jednoděložné plevele např. v záhonech brambor (Agil 100 EC) nebo použití totálních herbicidů (např.
Nemáte jistotu, co vám roste na zahradě? Má široké listy a kvete? Vypadá jako tráva (úzké listy)? V trávníku téměř vždy řešíte dvouděložné plevele → použijte selektivní herbicid.
Herbicidy fungují pouze tehdy, když plevel aktivně roste a má dostatečnou listovou plochu.
Pokud po aplikaci herbicidu přijde mráz, může dojít k výraznému snížení nebo úplnému selhání účinku.
Pokud po aplikaci přijde ochlazení: počítejte s tím, že se účinek výrazně zpomalí.
před deštěm (min.
Způsob aplikace herbicidu výrazně ovlivňuje jeho účinnost i bezpečnost pro okolní rostliny.
Používá se např. Herbicid nanesete přímo na několik zelených listů rostliny (např. štětcem).
Aplikace do řezu (např. Rostlinu seříznete těsně nad zemí a herbicid aplikujete přímo do čerstvého řezu.
Aplikaci do řezu proveďte co nejdříve po řezu - ideálně do několika minut.
používejte samostatný postřikovač - ideálně určený pouze pro herbicidy (zabráníte tak poškození rostlin při dalším použití, např.
Velmi důležité! Vždy se řiďte informacemi uvedenými na etiketě přípravku.
pro vyšší bezpečnost (děti, psi) doporučujeme odstup min.
U selektivních herbicidů do trávníku (např.
Nejste si jistí, jaký herbicid použít v konkrétní situaci?
Aplikujte při aktivním růstu plevelů.
Trávník nesekejte krátce před (malá listová plocha plevele) a ani 2-3 dny po aplikaci (pro proniknutí herbicidu do rostliny).
Plevel v zelenině (např.
Řešení do záhonů zeleniny: selektivní herbicidy podle plodiny (např.
Pro hubení pýru a dalších jednoděložných lipnicovitých plevelům v bramborách, cibuli, mrkvi, zelí či v jahodách doporučujeme Agil 100 EC.
Pro hubení dvouděložných plevelů v bramborách (např.
Působí kontaktně přes listy plevelů, proto je důležité aplikovat ho včas - ideálně na mladé plevele ve fázi 2-4 listů a při aktivním růstu.
Aplikace se provádí postřikem v době, kdy mají brambory maximálně do 9 listů, a pouze 1× za vegetaci.
Velmi často se plevel objevuje na skalkách a v dalších okrasných záhonech.
Bohužel je to nejtěžší situace na řešení.
Pozor: neexistuje selektivní herbicid pro okrasné záhony!
Plevele jako pýr, lipnice, svízel, pampeliška (mix jedoděložných a dvouděložných plevelů) spolehlivě vyřeší běžné totální herbicidy (např.
Při hubení plevelů se můžete setkat s tím, že běžný herbicid nezabírá.
U větších rostlin (cca nad 1 metr) je ideální je nejprve seříznout - ideálně těsně nad zemí.
Pařezy po pokácených stromech často překáží, mohou znovu obrůstat a kazí celkový vzhled zahrady.
Řešení: přípravky na rozklad pařezů - např. Do pařezu navrtejte více otvorů a aplikujte přípravek přímo do nich.
Čím více otvorů, tím rychlejší a účinnější rozklad.
Doporučujeme Pařezník - přípravek na odstranění pařezů v 1 kg balení - ideální pro větší pařezy nebo častější použití (unikátní balení dostupné pouze na PROHOPO.cz).
vyberte herbicid podle typu plevele (dvouděložné vs.
Ideální je aplikace při teplotách kolem 15-25 °C, noční teploty nad 8°C, kdy plevel aktivně roste.
Častým důvodem jsou nízké noční teploty (kolem 3 °C), které zpomalují transport účinné látky v rostlině.
Ne vždy. Pokud nemrzlo a plevel je stále živý, herbicid pravděpodobně v rostlině stále působí.
Ne. Totální herbicidy zničí všechny rostliny, včetně trávníku.
Plevel postupně ztrácí barvu, lesk a vitalitu.
Ošetřený plevel nepatří na kompost ani do bioodpadu.
Pokud není uvedeno na etiketě herbicidu jinak, je ideální doba alespoň 4-6 hodin bez deště.
Ne. Upozornění: V článku jsou uvedeny informace o přípravcích na ochranu rostlin určených pro neprofesionální uživatele.
Přípravky na ochranu rostlin používejte bezpečně.
Roman Šebela Zajišťuje kompletní chod e-shopu PROHOPO.cz - od komunikace se zákazníky, přes zpracování objednávek a fakturaci až po expedici.
Odborný autor: Veronika Müllerová Propojuje marketing s praxí v zemědělství a zahradnictví.
Je zakladatelkou Agromarketingu a patří mezi specialisty na marketing pro zemědělské firmy v Česku.
Po pár pokusech zrušit zimu v předstihu, je tu již opravdu jaro takové, jaké má být.
Nalévají se pupence a ze země se prodírá všemožná zeleň.
Některá může být i k nakousnutí a stát se skvělou náhradou zeleniny z krámu, kam se snažíme v současné situaci chodit co nejméně, protože tam straší.
Dříve to býval jediný nástroj pro přežití v dobách neúrody a přísun vitamínů pro velkou část populace.
V České republice rostou stovky druhů divokých rostlin, které je možné konzumovat a mnohé z nich můžeme běžně najít na našich zahrádkách, nebo v parcích, kde je označujeme jako plevel.
Pojďme si představit nejběžnější z nich a udělat si jarní salát z plevele.
Kromě vitamínu, pohybu na čerstvém vzduchu si tak dopřejete i nevšední kulinářský zážitek.
Můj nejoblíbenější recept jsou čerstvé byliny nahrubo nasekané smíchané s rajčaty, balkánským sýrem a olivovým olejem.
Základní podmínka pro sběr jedlých rostlin z přírody je prostá a shoduje se zásadami sběru jedlých hub.
Musíte vědět, které rostliny sbírat a kdy.
Co bezpečně neznám, nesbírám!
U planých rostlin, více než u těch kulturních platí, že všeho moc škodí.
Zeleniny byly člověkem šlechtěny na objem a snadnou stravitelnost.
Jejich těla mají větší obsah vody a méně ostatních látek, ať už pro nás prospěšných nebo ne.
Zpravidla platí, že mladší rostliny chutnají lépe než starší.
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), je rostlina z čeledi miříkovitých a jako plevel činí potíže zejména na zanedbaných záhonech.
Lepší je se s ní smířit a využít jako zeleninu.
Listy jsou 1 až 2 trojčetné, podlouhle vejčité a ostře pilovité.
Květenství je uspořádáno do okolíku, okvětní lístky jsou bílé.
Mezi miříkovitými je i pár druhů jedovatých, porto je potřeba být při sběru opatrný.
Nesbírat na březích vod, kde jedovaté druhy zpravidla rostou.
Jako jarní bylinka obsahuje velké množství vitaminu C, karotenoidů a cenných minerálů, jako železa a manganu.
Podporuje látkovou výměnu (metabolismus) i uvolňování kyselých usazenin a jejich vylučování z těla - vede k odkyselení organismu.
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) roste v podrostu dřevin, na vlhčích živných půdách, ale i na okrajích záhonů.
Je z rodiny brukvovitých, do které patří společně třeba s kedlubnou.
Má chuť trochu po hořčici, jak ale název napovídá, chutí také připomíná česnek.
Květy jsou bílé čtyřčetné, listy okrouhlé, na okrajích zubaté.
Sbírají se mladé listy, které mají vysoký obsah vitamínu C a A.

Česnek podivný (Allium paradoxum) v zahradách není vyloženě plevel.
Svým vzrůstem a krátkou dobou vegetace příliš nikomu a ničemu nepřekáží.
V parcích a ve volné přírodě už je méně vítaný, protože se jedná o nepůvodní, invazivní rostlinu, která na některých lokalitách může vytlačovat naše původní druhy jarních bylin.
Je skvělou náhradou za česnek medvědí, který, díky své popularitě, je často sbírán nešetrně a nájezdy sběračů trpí.
Česnek podivný se dá sbírat kdekoliv a v neomezeném množství.
Popenec obecný (břečťanolistý) (Glechoma hederacea) je léčivá, vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s okrouhlými zubatými listy a modrofialovými květy.
Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství.
Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, chránící před morem a očarováním.
Nať se sbírá v dubnu až květnu.
Má příjemnou vůni a kořenitou chuť, s trochu fantazie připomíná bazalku.
V Kuchyni se používá čerstvý i sušený.
V lidovém léčitelství popenec podporuje chuť k jídlu a je vhodný pro osoby se sníženou žaludeční kyselostí.
Ptačinec prostřední (Stellaria media) patří do čeledi hvozdíkovitých.
Je vysoký 10-30 cm.
Roste celoročně.
Je to jednoletá bylina.
Listy na bázi zaoblené, vejčité, špičaté.
Ptačinec je bohatý na vitamin A, a hlavně na vitamin C, éterické oleje, slizové látky a minerály.
Vedle draslíku a kyseliny křemičité obsahuje, zinek, fosfor, hořčík a měď.
Sedmikráska obecná (chudobka) (Bellis perennis) pomůže vám dovést váš salátový výtvor k dokonalosti, aby byl i pro potěchu oka.
Přidejte na konec pár květů sedmikrásek.
Nejsou jen krásné, ale obsahují řadu prospěšných látek na podporu jater a žlučníku.
Dostali jste chuť nejen na salát z plevele, ale i zkusit s bylinkami něco víc?

Ještě jste si nestáhli Hravý herbář?
1/ Ježatka kuří noha
druh jednoletý, pozdně jarní, tmavě šedozelený, lysý i roztroušeně chlupatý, kvete od června do podzimu.
Stéblo silné, přímé, vystoupavé i poléhavé, hladké, se slabě ochlupenými kolénky.
Listy 5-15 mm široké, květenstvím je lata složená z hroznovitě uspořádaných lichoklasů, často převislá a nafialovělá.
Jde o půdní plevel, který má vyšší nároky na teplo a světlo.
Díky oteplování se její škodlivost v posledních letech zhoršila a u letních výsevů trávníků je velmi vysoká.
2/ Béry - jednoletá, pozdně jarní tráva. Trsnatá šedozelená tráva. Květenstvím je lichoklas, válcovitý, 3-10 cm dlouhý, hustý. Největší výskyty jsou v teplejších oblastech, na lehkých půdách. Na orné půdě je hlavně rozšířen v okopaninách, zelenině, vinicích, sadech.
3/ Rosička krvavá - je 10 až 40 cm vysoká jednoletá plevelná rostlina. Stébla nesou 4 až 10 prstnatě rozložených lichoklasů, které jsou složeny z nafialovělých klásků. Obilka je člunkovitá a nazelenalá. Kvete již od července. Je hojně rozšířená v teplejších oblastech, kde roste nejčastěji na písčitých úhorech, podél cest či na rumištích.
4/ Pýr plazivý - je to vytrvalá středně vysoká až vzrůstná travina, která se šíří podzemními oddenky nebo obilkami. Pýr využívá svých vysokých konkurenčních schopností a omezuje růst jiných. Do půdy vylučuje ze svých živých i odumírajících částí alelopatickou látku, glykosid agropyren, který potlačuje vývin ostatních rostlin. Již vyrostlé rostliny zastiňuje a svým bohatě rozprostřeným kořenovým systémem jim odebírá vláhu a živiny.
5/ Lipnice roční - nevýběžkatá trsnatá tráva, často vytvářející poléhavé nepravidelné kruhy, může být ale také vystoupavá. Barva je obvykle světle zelená. Roste v travnatých společenstvech pastvin, zahrad a parků, přednost dává vegetačně nižším společenstvím. Nalezneme ji také na polních cestách, při okrajích chodníků a obecně v městském prostředí. Roste i na narušených stanovištích. Kvete od jara do podzimu.

Ochrana proti jednoděložným plevelům - Vzhledem k tomu, že se jedná o trávu, není možné proti ní účinně aplikovat selektivní herbicidní přípravky.
Dvouděložné plevele jsou problémem hlavně při zakládání trávníku z důvodu rychlého vývoje těchto rostlin.
Spousta těchto druhů díky sečení z trávníku vymizí.
1/ Hluchavka - nejčastěji se v trávnících vyskytuje hluchavka nachová, popř. hluchavka objímavá.
Jde o jednoletou, přezimující bylinu.
Hluchavka, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
2/ Hořčice rolní a ohnice polní - jde o brukvovité plevele.
3/ Kokoška pastuší tobolka - jednoletá, přezimující rostlina, až 40 cm vysoká. Klíčí i při nízkých teplotách. Vyskytuje se hojně od nížin do podhorských oblastí, ve vyšších polohách roztroušeně a obvykle jen na místech lidmi osídlených.
4/ Laskavec ohnutý - je to šedá, žlutozelená až někdy slabě načervenalá pozdně jarní bylina vysoká až 100 cm. Kořen je krátký kulovitý do 15 cm délky, jeho bohaté kořenové vlášení prorůstá do hloubky okolo 1 metru.
5/ Heřmánkovec přímořský - jednoletý, ozimý plevel. Snáší všechny podmínky, od suchých, chudých, písčitých půd až po vlhké, živinami bohaté lokality. Preferuje půdy s nízkým obsahem vápníku. Rozmnožuje se pouze generativně. Rostliny kvetou od června do pozdního podzimu a na jedné rostlině se vytváří až několik desítek tisíc nažek i více. Nažky vydrží v půdě životné často více než 5 let.
6/ Lebeda - v ČR se nejčastěji vyskytuje lebeda rozkladitá, lesklá a rozprostřená. Jde o jednoleté byliny střední velikosti. Lebeda rozkladitá se rozšiřuje semeny. Klíčivost si udržuje po řadu let.
7/ Merlík bílý - jednoletý, pozdně jarní plevelný druh. Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do září.
8/ Rdesna - v ČR se nejčastěji vyskytuje rdesno blešník a rdesno červivec.
9/ Rozrazily - jde o jednoleté, nízké, dobře přezimující rostliny. Rozrazil perský, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Rozrazil rezekvítek, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Rozrazil rolní, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
10/ Svízel přítula - jde o jednoletou, přezimující rostlinu. Rozšiřuje se hlavně nažkami.
11/ Penízek rolní - Jednoletá, přezimující bylina dorůstající 10 až 40 cm (někdy až 60 cm). Rozmnožuje se semeny.
12/ Sedmikráska obecná - vytrvalá rostlina menší velikosti. Patří do čeledi hvězdicovitých. Šíří se semeny. Kvete a zraje po celé vegetační období.
13/ Černohlávek obecný - 5-25cm vysoká, vytrvalá bylina. Rozmnožuje se semeny i zakořeňujícími stolony. Kvete fialově.
14/ Pampeliška lékařská - vytrvalá, až 50 cm vysoká bylina. Roste na lukách a v zahradách jako plevel. Obsahuje bílé, hořké mléko. Kvete po celé léto. Vytváří mohutné růžice, které potlačují travní druhy. Šíří se semeny.
15/ Jitrocel - nejčastěji se vyskytuje jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, popř. jitrocel větší. Jedná se o víceletou rostlinu.
Jitrocel kopinatý, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Jitrocel prostření, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Jitrocel větší, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
16/ Bršlice kozí noha - vytrvalá, hluboce kořenící rostlina. Rozšiřuje se oddenky i semeny. Bršlice kozí noha, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
17/ Pcháč oset - vytrvalá, až 150 cm vysoká bylina. Šíří se ochmýřenými nažkami. Rovněž se rozšiřuje dlouhými kořenovými výběžky. Pcháč oset, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
18/ Řebříček obecný - vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina. Rozšiřuje se semeny i vegetačními oddenky. Řebříček obecný, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
19/ Pryskyřník - vyskytuje se na vlhčích stanovištích. Jde o vytrvalou, nižší plazivou bylinu. Kvete od května do podzimu. Pryskyřník plazivý, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
20/ Mochna - jde o nízkou, vytrvalou bylinu. Rozšiřuje se hlavně nažkami, které klíčí nejčastěji po promrznutí. Mochna plazivá, foto poskytl doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
21/ Vesnovka obecná - jde o vytrvalý plevel z čeledi brukvovité. Rozšiřuje se semeny a podzemními výběžky. Na neobdělávané půdě se intenzivně rozmnožuje semeny. Kvete od května do července a na jedné rostlině se vytváří až několik tisíc semen. Zralá semena jsou málo klíčivá.
Hrabě, F. Ing. Petr Baštan, 2009, str.
Krásný, sytě zelený trávník bez plevele je snem každého zahrádkáře. I při nejlepší péči se ale dříve či později objeví nežádoucí rostliny, které narušují vzhled, potlačují růst travin a konkurují o živiny a vláhu.
Pro správný přístup k likvidaci plevele je důležité umět rozpoznat, s jakým typem nežádoucích rostlin máte co do činění.
Za plevel v trávníku je považována každá rostlina, která není travinou a narušuje jednotný vzhled zelené plochy.
Dvouděložné plevele mají širší listy a mohou se rychle šířit pomocí semen nebo rozrůstáním kořenového systému.
Jak se zbavit pýru: selektivní herbicidy nepomáhají.
Plevel v trávníku nepředstavuje pouze estetický problém.
Nejlepší způsob, jak bojovat s plevelem, je prevence.
Pravidelné sekání ve správné výšce - 3-5 cm podle druhu trávníku a ročního období, 1-2× týdně v hlavní sezóně.
Vyvážené hnojení - 3-5× ročně speciálními trávníkovými hnojivy.
Pravidelná vertikutace - 1-2× ročně (jaro, podzim).
Ekologické metody jsou šetrné k životnímu prostředí, ale vyžadují více času a námahy.
Ruční vytrhávání plevele - vhodné pro jednotlivé rostliny nebo menší plochy.
Plevel vytrhávejte i s kořeny, ideálně po dešti, pomocí vytrhávače, vypichovače pampelišek nebo nože.
Horká voda nebo pára - vhodné pro menší plochy a chodníky.
Mulčování - prevence plevele v nově založených trávnících.
Selektivní herbicidy jsou navrženy tak, aby hubily dvouděložné plevele, zatímco jednoděložným travinám neškodí.
Funguje to díky rozdílům v metabolismu a fyziologii rostlin.
Popenec břečťanolistý patří mezi nejproblematičtější plevele kvůli schopnosti rychle se rozrůstat plazivými výběžky.
Pampelišky se svým hlubokým kořenem představují výzvu pro každého zahrádkáře.
Jetel plazivý je odolný plevel, který může být místy i žádoucí (fixace dusíku), ale v okrasných trávnících je nežádoucí.
Jednorázové odstranění plevele není trvalým řešením.
Boj s plevelem v trávníku je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a soustavnou péči.
Kombinace preventivních opatření, pravidelné údržby a cílených zásahů proti nežádoucím rostlinám je klíčem k úspěchu.
Vytvoření a udržení krásného trávníku je běh na dlouhou trať.
Každý trávník se s plevelem potýká a důležité je nezanedbat první náznaky problému.