Listnaté bonsaje z habru patří mezi nejoblíbenější materiály v evropské bonsajistice. Na rozdíl od citlivějších japonských javorů je bonsai habr neuvěřitelně vitální strom, který skvěle reaguje na radikální zpětný řez a velmi rychle tvoří husté větvení. Pokud je vaším cílem naučit se správně rozvíjet jemnou strukturu koruny, habr obecný (Carpinus betulus) je vhodnou volbou.
Preferované stanoviště, zálivka a substrát
Venkovní bonsai habr preferuje světlé až polostinné stanoviště. Zálivka musí být vydatná a pravidelná; substrát v bonsajové misce by nikdy kompletně neměl vyschnout. Zaléváme vždy ve chvíli, kdy povrch substrátu začne mírně světlat. Substrát: jako základ se používá zemina Bonsai Master, případně směs Bonsai master AK-3.
Přesazování a výběr vhodných dřevin
Přesazování má význam především u stromů, protože keře dosáhnou požadované velikosti během několika let. Vhodné jsou mladší exempláře, které se dobře ujímají, což je u stromů do 15 - 20 roků. Většinu dřevin je možné přesadit; lépe se ujímají ty ve školce několikrát přesazované, protože mají rozvětvenější kořenový systém s větším podílem jemných kořínků. Dobré rostou zejména dřeviny rychle regenerující, např. zeravy, cypřišky, tisy, jedlovce, douglasky, lípy, jírovce, jasany, javory, olše, smrky, lísky a další. Špatně takový přesun snášejí druhy vytvářející kůlové kořeny, tedy borovice, břízy, duby a habry.
Kdy a jak přesazovat? Nejvhodnější je přesazovat mimo vegetační období. Listnáče buď v říjnu a listopadu, nebo v březnu před rašením; jehličnany nejlépe v dubnu až začátkem května nebo časně na podzim. Dřeviny lze přesazovat buď prostokořenné nebo s balem; bez balu to zvládnou jen listnáče, a to jen mladší a menší rostliny. Méně vhodné jsou nepřipravené dřeviny z lesů. Větší a starší listnáče se obvykle přesazují s dostatečně velkými baly. Před vyzvednutím stromku svážeme korunu a případně části větví, aby byl zajištěn přístup k patě dobývané dřeviny.
Praktické kroky při přesazení habru
Na novém stanovišti předem vykopeme dostatečně velkou jámu a dno zryjeme. Před sázením zaplavíme jámu vodou a zasadíme tak hluboko, jako dřevina rostla. Po usazení obsypeme bal humózní zeminou. Stromy pevně zakotvíme a zamezíme výparu nadzemní části. U listnáčů po přesazení úměrně řezem redukujeme nadzemní část.
Kolem přesazených stromů nasypeme rašelinu nebo drcenou kůru ve vrstvě zhruba 10 cm; zadržuje půdní vlhkost a potlačuje plevel. Doba výsadby pro opadavé prostokořenné sazenice je podzim po opadu listů nebo jaro do rašení dřevin. Stálezelené a jehličnaté sazenice s balem vysazujeme na jaře, do začátku května, nebo na přelomu léta a podzimu; kontejnnerované sazenice lze vysazovat po celý rok, kromě zimního období.
Řez a tvarování habru
Tvarování habru je založeno na technice nůžek; drátování se používá méně, hlavní strukturový řez provádíme v předjaří před vyrašením pupenů. Habry mají silnou apikální dominanci, proto horní větve řezáme radikálněji než spodní. Během jarní vegetace provádíme pravidelné stříhání nových výhonů na 1 až 2 páry listů, jakmile výhon dosáhne délky 5 až 6 listů. Tím zkracujeme vzdálenost mezi listy a koruna se rapidně zahušťuje.
U habrů platí, že ideální doba výsadby začíná v polovině října; dobře prokořeněné sazenice z naší nabídky se však nemusíte bát sázet ani během srpna a září. Při výsadbě totiž nedochází k porušení kořenů, a tak se kvalitní rostlina dobře ujme. Dní v zimním období můžeme sázet, ale v srpnu počítáme s častější zálivkou. Během podzimu vlasové kořínky habrů zakoření a na jaře bude mít habr velkou výhodu ve zdraví a růstu.
Další poznámky o habru a srovnání s jinými dřevinami
Evropský habr obecný má větší, sytě zelené listy s výraznou texturou a roste divoce; v zimě si často ponechává suché hnědé listí. Habru korejskému se naopak ceněných pro jemnější listy a podzimní zbarvení do oranžové a červené. Habry jsou plně mrazuvzdorné venkovní bonsaje, které vyžadují zimní spánek a odpočinek kořenů. Když listy opadnou, strom může odpočívat; v mělké misce však kořeny mohou promrznout ledovým větrem. Bezpečným způsobem zimování je zapuštění stromu i s miskou do volné půdy v zahradě na stinném místě a zasypání kořenového balu kůrou nebo listím.
Rovnováha mezi živým plotem a solitérem
Rozdíl výsadby: živý plot vs. solitérní výsadba. Při výsadbě živého plotu habr sází hustěji, aby se rychle zapojil a vytvořil kompaktní stěnu. U solitéru je naopak důležité ponechat prostor pro přirozený tvar koruny. Častou chybou bývá výsadba do mělké či zhutnělé půdy bez přípravy a nedostatečná zálivka v prvním roce po výsadbě, zejména na slunných stanovištích. Růst habru je středně rychlý.
